Kategórie

Nevěsta Míša: "S manželem jsme se seznámili přes Facebook."

Míša pochází z Česka a její manžel z Rumunska. I tak si k sobě našli cestu a zrodila se z toho láska, kterou zpečetili minulý rok v nádherných prostorách Českého muzea hudby. Vy se nyní můžete podívat na krásně jemné fotografie tohoto sympatického páru a přečíst si detaily ohledně svatby.

Míšo, jak ses seznámila se svým manželem?

S manželem jsme se seznámili přes Facebook. V květnu 2009 se manžel přistěhoval do Prahy. Hledal nové kontakty a našel mě na Facebooku. Asi měsíc jsme si psali přes emaily a zprávy a od 17. 8. 2009, kdy jsme měli první schůzku, jsme spolu.

Jak jsi byla požádána o ruku?

Po téměř 6 letech, ale nečekaně. Mluvili jsme spolu samozřejmě o rodině a plánech do budoucna, ale nikdy ne o svatbě. Můj manžel měl prstýnek a plánoval mě požádat o ruku na našem výročí, ale nakonec se jednoho večera rozhodl a neplánovaně mě požádal. Bylo to 18. 6. 2015. Proběhlo to bez květin, svíček, hudby a podobných gest, ale byl to pro nás oba velmi emotivní a intimní moment.

Tvůj manžel je cizinec. Probíhaly na vaší svatbě nějaké jazykové bariéry?

Manžel je z Rumunska. Naše rodiny se poznaly už před svatbou, takže tam nebyly ty prvotní rozpaky. Nicméně naši rodiče neumí žádný společný jazyk, a tak veškerá komunikace probíhá s pomocí našich sourozenců v angličtině s překlady nebo tradičně „rukama, nohama". Naši přátelé umí všichni anglicky, takže komunikace na svatbě nebyla problém.

Kde jsi objevila své svatební šaty?

Mám oblíbenou rumunskou návrhářku, která vytváří především svatební a společenské róby, Otilia Brailoiu. Sleduji pravidelně její kolekce a své šaty jsem si vyhlédla přes internet na jejích webových stránkách. Našla jsem obchodního partnera v Bukurešti, kde její modely nabízí. Při jedné příležitosti jsem si tam domluvila zkoušku a protože jsem byla z šatů nadšená a perfektně mi seděly, hned jsem si je koupila a odvezla.

Šaty byly příliš dlouhé, takže jsem je musela nechat v Praze zkrátit a také nechat podšít, protože originální model je velmi průhledný. Pokud by mi tyto šaty neseděly, byla jsem rozhodnutá si nechat šaty ušít. Mám ráda českou návrhářku Zuzanu Kubíčkovou, takže by to bylo pravděpodobně od ní. Momentálně zvažuji, jestli své svatební šaty nabídnu ke koupi, pronájmu nebo si je ponechám.

Měla jsi svatbu v Českém muzeu hudby. Byla to pro tebe jasná volba od prvního okamžiku, kdy se spustily svatební přípravy?

Původně jsme chtěli mít obřad v Klementinu - Zrcadlové kapli. Bohužel nebylo možné sladit čas obřadu s provozem kaple, kde mají večerní koncerty. Proto jsme museli hledat jiné místo. Zvažovali jsme i venkovní variantu, ale vzhledem k termínu svatby jsme se rozhodli pro pohodlnější a jistější variantu uvnitř. Po několika variantách jsem si vzpomněla na toto místo.

V minulosti jsme v Muzeu hudby byli na výstavě a prostory se nám moc líbily. Když jsme si pak byli prostory znovu společně prohlédnout, byla to jasná volba. Velmi výhodné pro nás bylo i umístění nedaleko tramvajové zastávky, protože jsme měli v plánu pro hosty zajistit po obřadu společný přesun na hostinu historickou tramvají.

Jak sis užívala svatební ráno, kdy se o tebe všichni starali?

Užívala jsem si to. Byla jsem moc ráda, že jsem měla u sebe svoji blízkou kamarádku - svědkyni, svoji sestru a velmi příjemné profesionály, ať už se jednalo o makeup, vlasy, květiny, foto nebo video. Přípravy začaly v jedenáct hodin a asi o půl třetí jsme se přesouvali na místo obřadu. Měla jsem tedy dostatek času na všechny přípravy a vše proběhlo klidně.

Ženich měl netradičního dřevěného motýlka. Toho si vybral sám?

Dřevěného motýlka od Bewooden dostal ženich už před svatbou ode mě jako dárek. Chtěl si ho na svatbu vzít sám. Navíc pak pořídil další tři dřevěné motýlky v jiném provedení pro svého svědka a mládence.

Kde jste narazili na vašeho svatebního fotografa?

Svatbu nám nafotili Martin a Zuzka z Everbay a jsme za tento výběr moc rádi. Nejenže nám svatbu krasně nafotili, ale jsou to i fajn lidé a focení pro nás bylo velmi přirozené. Původně jsme měli ve výběru Martina Faltejska, který ale v našem termínu nemohl. Na to jsme se rozhodli pro dva fotografy, abychom měli zachyceny všechny momenty. Hledala jsem proto přednostně fotografy, kteří pracují ve dvojici. Mimo Everbay jsme měli další dvě firmy ve výběru, které jsme měli jako záložní varianty. Hledala jsem v diskuzních fórech, na Facebooku, blozích...

Byla jsi „utajená nevěsta"?

Ano. Podařilo se mi zůstat ukrytá až do nástupu k obřadu. A to i díky prostorám Muzea hudby, kde je druhý vedlejší vchod a prostory kavárny, kde bylo možné zůstat odděleně od ostatních hostů.

Při focení v centru Prahy jste jistě neunikli pozornosti lidí. Užívali jste si to?

Po obřadu jsme měli zhruba hodinku na společné focení. Fotili jsme nedaleko Muzea, hlavně na Kampě a u Karlova mostu. Samozřejmě jsme potkávali především turisty, kteří nám většinou gratulovali a někteří si nás fotili. Bylo to ale velmi příjemné.

S focením se pojí náš první "svatební dar", kdy jsem potřebovala kapesník, ale bohužel jsem u sebe už žádné neměla, stejně tak neměl můj manžel a ani fotograf. Manžel proto požádal jednu skupinku turistů o papírový kapesník, kdy mu jedna slečna dala celé balení s tím, že je ráda, že nám může kapesníčky věnovat a že je to pozornost od ní k naší svatbě.

Jaké bylo vaše svatební menu a co dle ohlasů hostům nejvíce chutnalo?

Měli jsme na začátek před usazením hostů servírovaný výběr kanapek a jako servírované menu - večeři jsme měli po amuse bouche předkrm - paštiku s brusinkovým želé, polévku - tradiční hovězí s domácími nudlemi, knedlíčky a zeleninou, hlavní chod - hovězí ragú s bramborovo-pastinákovým pyré. Ke kávě se pak servírovaly mini zákusky.

Později večer jsme pak krájeli svatební dort. Od mojí jsme měli maminky napečené svatební koláčky a slané tyčinky, které byly na každém stole. Oboje sklidilo úspěch.

Děti ocenily samozřejmě sladký bar, kde jsme měli cupcakes, makronky, čokoládky a mentolové bonbony. Pro hosty, kteří s námi vydrželi déle, jsme měli připravený také večerní/noční rautový stůl, kde byl sýrový dort, zeleninový salát, miniřízečky s Vídeňským salátem a rumunská tradiční specialita "Sarmale". To jsou závitky mletého masa v zelném listě servírované s kukuřičnou kaší, polentou.

Jakou píseň jste zvolili pro váš první novomanželský tanec? Měli jste nacvičenou nějakou choreografii, která je v poslední době oblíbená?

Náš první tanec byl jako my. Nic jsme si dopředu nepřipravili, neměli jsme speciální choreografii. Vybrali jsme si písničku od Bryana Adamse - Heaven v akustické koncertní verzi.

A ještě poslední otázka. Jaké to je být vdaná?

Po zhruba čtyřech měsících od svatby se v našem běžném životě po praktické stránce moc nezměnilo. Bydleli jsme spolu už dlouhou dobu předtím, téměř od začátku našeho chození. Musím ale říct, že hlavně můj manžel se po svatbě trochu změnil. Řekla bych, že je více pozorný a ochranitelský ke mě a jak sám říká, je to proto, že jsme teď opravdu oficiálně rodina. Příjmení jsem si nechala své rodné a přidala k němu manželovo, takže mě samozřejmě čekalo kolečko po úřadech a ještě nyní stále nemáme vše vyřízené.

Víc fotografií ze svatby Míšy:

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně štěstí!


Autor článku: Daniela Malá / Fotografie: Everbay Photography