Nevesta Martina: „Pro děti jsme objednali skákací hrad a byl to jeden z nejlepších nápadů, děcka se vyblbly a rodiče o nich v podstatě nevěděli.“

Martina s Michalem se ve svůj svatební den chtěli hlavně nechat zvěčnit na místě svého prvního rande. Michal tam při společném pivečku řekl, že si Martinu jednou vezme. BUM! A o 11 měsíců později se spustil jejich svatební maraton. A na konci byla krásná, možná by se dalo říct i pivní svatba plná emocí, smíchu i slziček dojetí. Myslím, že fotografie mluví za vše. :-).

Jaký jste pár? Rozhodně dost zamilovanej. Brali jsme se relativně brzy (ani ne po dvou společných letech), takže zatím neopadlo vzájemné nadšení a doufám, že se tomu ani v dalších letech nestane.

Jak jste se propracovali až k svatbě? Docela jednoduše, na prvním pivu mi řekl, že si mě vezme, já jsem řekla, že dobře… No a za 11 měsíců názor nezměnil a zamluvil si mě napořád.

Co hrálo hlavní roli při výběru místa? Bylo těžké místo sehnat? Vůbec ne, ale je to hodně o štěstí – asi dvě minuty cesty od našeho domku je velká myslivna, kde se rok před námi vdávala moje sestřenice, takže jsme šli na jisto. Chtěli jsme uvolněnou svatbu venku, nad nějakým zámkem nebo restaurací jsme ani neuvažovali, nesedí to k nám. Takže jsme si jen zavolali, jestli mají volný náš termín a ono to klaplo.

Zažila jsi ten pověstný wow efekt, když sis poprvé oblékla své svatební šaty? Jaké na šaty byly ohlasy? No… :-). Mně se moje šaty v katalogu tak moc nelíbily, že jsem si je nechtěla ani zkusit. Ale ségra a sestřenka mě přinutily, ať je na sebe oblíknu, že je chcou vidět. Před tím jsem si v salonu vyzkoušela asi troje šaty a byla jsem to „já ve svatebních šatech“ – v těchto jsem ale poprvé viděla nevěstu, takže jsme je rovnou zamluvily a za 20 minut bylo po všem.

Ohlasy byly super, obvykle chodím sportovně oblékaná, žádná dámička, a myslím, že si všichni mysleli, že budu chtít aspoň jednou být za princeznu… Takže asi bylo příjemný překvapení, že jsem nepřišla ve šlehačce (ale ať nekecám, zkoušela jsem si původně klasický korzetovky. Nepřála bych vám vidět, jak jsem v nich vypadala 🙂 ) .

A co makeup? Líčíš se tak běžně, nebo to byla premiéra? No to opravdu ne :-). Nosím jenom řasenku, takže jsem představu neměla vůbec žádnou a líčení nechala čistě na Martině Frankové… Ze zkoušky jsem byla nadšená, připadala jsem si fakt krásná… Ženich se asi bál víc, než já, ale nakonec byl paf, jeho reakce byla super – takovýto „asi mi něco spadlo do oka“ :-).

Otiskly se do vaší svatby nějak vaše koníčky? No kromě toho piva, co je na každé druhé fotce asi ani ne :-). Ale baví nás box a na cestu od oltáře, jak se háže rýže, nám hrála písnička z Rockyho – tak to se možná počítá.

Kde všude jste absolvovali svatební focení? Na kterém místě vás to bavilo nejvíce? Byli jsme jen v okolí myslivny, nechtěli jsme na x hodin odjet z vlastní svatby, takže domluva s fotografem (Kamil Kašpárek ) byla taková, že bude dělat momentky a žádný strojený pózičky. Ale co jsem opravdu chtěla, byla fotka z hospody, kde jsme měli už zmíněný první rande – to bylo super, dali jsme si pivo, cestou zpátky jsme udělali pár fotek na poli a to je všechno, já jsem o tom fotografovi skoro nevěděla a fotky mi připadají super v tom, že je z nich jasně cítit i atmosféra a žádný „teď romanticky vyhlížejte budoucnost“.

Asi 3x jsme se o něco takového pokusili, ale vždycky jsme se začali hrozně chechtat, tak jsme to nakonec vzdali :-). Ale musím přiznat, že moje nejoblíbenější fotka je „nemomentka“ – je to fotka z auta, nápad fotografa. Ta sklidila veliký úspěch a jsem ráda, že ji máme.

Měli hosté nějaký program mezitím co jste se fotili? Byli jsme pryč asi hodinku a odjeli jsme hned po obřadu, takže program byl raut. Většina hostů si ani uplně nevšimla, že jsme se vzdálili. Ideální.

Který okamžik z vašeho dne pro tebe byl nejvíce dojemný? Já jsem to prořvala skoro celý, mě dojímalo už to, jak mě poprvé viděli naši, jak se na mě díval Michal, když jsem se k němu blížila, bylo toho strašně moc. Ale určitě „nejhorší“ bylo překvapení, co mi Michal nachystal – vytiskl na papíry text mojí oblíbené písničky (Láska prý), a dal to holkám, ať texty rozdají všem hostům společně s vývazkama.

Kapele dal instrukce kdy a co zahrát – bez mého tušení. Takže se v jednu chvíli všichni hosté seběhli k pódiu s papíry v ruce a zpívali mi Láska prý. To jsem málem nepřežila :-). A pak co si nachystala mamka s tetou a se ségrou – tančily nám Abbu, ale se vším všudy, půjčily si oblečky, naučily se celý text, choreografii… to jsem taky bulela. A jsou to ty momenty, který si budu pamatovat navždycky.

A který moment byl nejvíce veselý? No to asi když nastoupily v těch oblečkách. To jsem taky brečela, ale smíchy :-). Nebo nad ránem, kdy už všichni odjeli a my jsme šli s mužem ještě do lednice na guláš. Taktně mě upozornil, ať si hlavně ty šaty neza…u a asi 3 vteřiny na to zavadil lžičkou, a kam myslíte, že ten guláš letěl?

Dostali jste nějaký originální dárek? Dostali jsme hlavně peníze, ale v originálním balení. Super bylo od holek z práce, budeme rekonstruovat domek, takže jsme peníze měli nastrkaný v cihle Víno s naší etiketou bylo taky super.

Vaše svatba vypadá hodně vesele. Máš nějaký tip, jak zaručeně rozproudit zábavu? My jsme zábavu nechali na lidech… Říkala jsem to celou dobu, že pořádáme svatbu a ne tábor, takže si nemyslím, že je dospělým lidem potřeba vymýšlet zábavu – zvládnou to sami Ale pro děti jsme zábavu měli, objednali jsme skákací hrad a byl to jeden z nejlepších nápadů, děcka se vyblbly a rodiče o nich v podstatě nevěděli, takže měli čas pokecat a užít si to s námi. Takže hrad doporučuji. Ale takové ty tomboly a kočáry, to jde úplně mimo mě a myslím, že to hostům nechybělo.

Zopakovali byste si ten den znova? Ježiš, nejradši hned tuto sobotu. Jak jsme se s mužem shodli, nestát to tolik peněz, bereme se klidně každý víkend.

Víc fotografií ze svatby Martiny a Michala:

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně štěstí!

---