Kategórie

Nevěsta Elisabeth: "Po focení mi moje mamka šaty přeprala, a pak se pustili do asi 30-minutového fénovaní pomocí 6 fénů na vlasy."

Vybrat datum svatby tak, aby byla co největší pravděpodobnost pěkného počasí je rok od roku spíše sázkou do loterie. Elisabeth s Milanem vybrali 1. září 2018 a nepřízni počasí se bohužel nevyhnuli. Nevěsta byla dokonce tak promrzlá a urousaná, že došlo i na vyprání svatebních šatů. I tak je ale vidět, že to tento pohodový pár nikterak nerozhodilo 😊.

Jak jste se s Milanem zasnoubili?
Bylo to jednoho večera. Milan byl děsně nervózní a já nevěděla z čeho, protože jsem to popravdě vůbec nečekala. O svatbě jsme se bavili, řekli jsme si, že jsme tomu otevření. Postupně začal přicházet určitý tlak a „fantazírování o svatbě“ ze strany rodiny a začalo to být až trochu nesnesitelné ve smyslu, kdy se řešilo, koho „musíme“ a nesmíme pozvat, až jsem jednou tu debatu ukončila s tím, že mi Milana ještě vyplaší a dokud nemám prsten a oficiální žádost, tak se o tom už nehodlám bavit. Nicméně v té době už byl prstýnek na zakázku připravován… 😊.

Samotné zasnoubení bylo pro mnohé vlastně úplně obyčejné, ale pro mě to byl mimořádný zážitek ve smyslu, že jsme šli na skvělou večeři, pak do divadla, moc jsme se u toho bavili, a večer při návratu domů po skleničce vína, protože mě stačí málo, jsme se spolu smáli, dělali jsme na můj vkus až pubertální vtípky a v tu chvíli jsem se Milana zeptala, jestli budeme už navždy takovýhle jako teďkon a on mi na to řekl „No jasně, že budeme“ a vytáhl na mě prstýnek, načež já mu odpověděla se slzami v očích „Tak jo“ – na žádost o ruku i na to, že věřím, že se z nás nestanou nudní suchaři 😊. Doma jsem pak dostala květinu laděnou do barev i tvaru prstýnku a byla jsem opravdu moc šťastná.

Na Beremese patříš k těm aktivnějším nevěstám. Jak ses na tuhle stránku dostala?
Ty jo, to je doba, co znám Beremese. Jednou mi o tom vyprávěla jedna známá v rámci inspirace na svatbu. Ale to už bude takových dobrých osm let. Já si to uložila do hlavy, a když nastal můj čas, tak jsem si to vedla jako svůj svatební deník.

V jakém duchu se nesly celé svatební přípravy? Kolik času dopředu jste svatbu plánovali?
Měla jsem koordinátorku. Takže pohoda 😊. Samozřejmě jsme řešili svatbu rok dopředu, ale to pouze z důvodu rezervování těch nejdůležitějších svatebních věcí. Pak stačil týden a bylo vše hotovo. Nakonec jsem se soustředila na věci, které pro nás byly klíčové než na přesný odstín zápichů ve sweet baru.

Samozřejmě jsem ten největší puntičkář ever, ale na svatbě jsem se rozhodla překročit svůj vlastní stín a svatbu si především užít v rámci toho, co se dělo tady a teď, skvělé společnosti, manžela, rodiny, dobrého jídla, pití, hudby, a to abych byla krásná, takže výzdoba, a tedy i přílišné a dlouhé plánování šlo stranou. Jeden večer jsme si s manželem sedli, objednali všechno potřebné z Aliexpressu a Wish.com.

Další večer jsem udělala jahodově džemy, nějaká ta zkouška účesu, líčení a šatů, posezení s koordinátorkou, a to dalo v součtu opravdu pár dnů a stejně mi teď s odstupem času přijde, že jsem to řešila možná stejně moc a zbytečně, protože to nejdůležitější podle mě nedělá nekonečně dlouhé plánování, ale to, koho máme vedle sebe a kolem sebe. A to jsme my, i přes totální nepřízeň počasí, měli naprosto báječné.

Měla jsi vysněné místo pro svatbu?
Vysněné bylo akorát: nepřejíždět, neztrácet ani chvíli v autě, možnost přijet už v pátek ráno a odjíždět v neděli kolem oběda, mít možnost si zajistit některé věci sami, ubytovat všechny hosty v pěší vzdálenosti a nemít za zadkem celý víkend majitele/správce objektu. Mít to venku, obřad v zahradě, oběd v zahradě, uzavřený objekt, kam nám nikdo nepoleze z venku. A taky za rozumnou cenu. Takže ve finále se to zdálo jako nemožný úkol, ale nakonec se podařilo.

Trápila ses před svatbou nějakými dietami? Ptám se proto, že máš v šatech postavičku jako lusk :-)
Moc děkuju. Diety ne, ale pohyb ano. Den co den jsem běhala 5-8 km a pak dalších 30-40 minut různé cviky, především zdravotní cvičení, ale stačilo k tomu, abych měla v pase o 7 cm méně. A taky stačí na chviličku vysadit rychlé cukry a ono to pak jde samo.

Dal vám zabrat výběr vašich svědků? Koho jste nakonec vybrali?
Maličko nám to zabrat dalo. Ani zpětně nevím, proč jsem to tak řešila 😊. Milan měl svoji sestru a já zase svoji sestřenku, která je vlastně skoro jako moje sestra. U výběru jsme trochu dbali na to, aby nás náš svědek znal náš vztah, naše skvělá i ta méně příjemná období, a aby opravdu věřil, že ten vztah má budoucnost a věřil i tomu vztahu, který mezi námi je. A taky aby nesvědčil už x svateb před tou naší

Sice jsme měli civilní obřad, ale i přes to beru svatbu asi trochu jinak než jen jako princeznovský den nevěsty, kdy se točí všechno jenom kolem nevěsty a nikdo jiný tam není. Ale vnímám to jako celek – jako rodinu, která i když zažívá krušné chvíle, krásné chvíle, tak drží vždy pospolu a zároveň otevřela svoje srdce i cizím lidem, kteří se stanou přáteli. Tím chci jen říct, že proto jsem to možná tak řešila, protože když začnu o něčem trochu víc přemýšlet, o tom, co to pro mě vlastně znamená a jakou tomu kladu důležitost, tak je to na delší dobu a zabere to čas 😊.

Svatební šaty sis nechala ušít. Vyrazila jsi předtím na obchůzku po salonech?
Ano, byla jsem v jednom salonu, kde jsem se utvrdila, že na moji postavu s mojí představou nic nemají. Byly to dlouhé dvě hodiny plné 20-kilových neforemných šatů, kdy půjčovné stálo dvojnásobek toho, co jsem dala za ušití včetně látky a zkoušek 😊.

Co jste na vaší svatbě rozhodně nechtěli a co naopak nemohlo chybět?
Nechtěli jsme tradice, které já osobně vnímám jako nedůstojné pro novomanžele, stejně jako můj manžel. Pak jsme nechtěli Míšu Davida, Helenku a mašinku, z čehož byl náš DJ ze začátku dost vyděšený, protože ještě nikdy nehrál na svatbě, kde by tohle vysloveně novomanželé zakázali 😊. A rozhodně jsme nechtěli něco jako únos nevěsty a podobné – opět pro mě – nesmyslné záležitosti.

Svatba je pro mě jeden den mého života, který chci prožít co nejvíce ve společnosti manžela, rodiny a přátel a rozhodně nechci být pár hodin, které jsme mohli strávit příjemně spolu, někde unešená mimo realitu 😊. Ale zároveň nesmělo chybět společné jezení z jednoho talíře, díky kterému jsem u jídla byla na maličkou chviličku jen s mým mužem a byli jsme tam jen jeden pro druhého stejně jako u prvního novomanželského tance. Důležité pro nás byly i proslovy našich svědků a taky nesměl chybět náš playlist, který jsme pár večerů dávali dohromady 😊.

Jak vzpomínáš na váš svatební obřad?
Jako na intimní, dojemný, komorní, rodinný, plný lásky, s nejbližšími přáteli, s atmosférou větší než na Měsíc a zpět, jako na chvíli, kdy jsem řekla své „ano“ muži, kterého miluji tak, jako ještě žádného jiného. Jako na dobu, ve které tam s námi byli přesně ti, kteří tam být měli, a kteří se stali součástí našeho velkého dne v našem životě.

Ačkoliv bylo teprve 1. září, tak jste měli dost chladné počasí. Ovšem ty jsi to promrzlá po focení šalamounsky vyřešila…
Haha. Do teď jsem maličko ukřivdínek kvůli těm 12 stupňům a dešti (při představě, že ještě v říjnu bylo 20 stupňů :-D). Přišli jsme z focení, totálně promoknutí a zmrzlí. Já tedy mnohem víc, protože ačkoliv jsem měla dlouhý rukáv, tak jsme s Martinou, koordinátorkou, která mi zároveň i ušila šaty, přemýšlely, z jakého budou materiálu, když od dubna bylo v kuse 30 stupňů a já trvala na dlouhém rukávu. Takže šaty jsou z plavkoviny. Velmi příjemný, pružný, relativně lehký, ale chladivý materiál.

Po focení jsem svolala všechny ženy, které měly k dispozici fén a mezitím, co jsem se dvacet minut zahřívala pod horkou sprchou, mi moje mamka šaty přeprala, a pak se pustili do asi 30-minutového fénovaní pomocí 6 fénů na vlasy a přímotopu :-D. Plus ždímání do ručníku. Protože vysušit nestačilo. Bylo potřeba je po focení v lese, kde jsem si asi tak kilo jehličí plus větve, trochu kravských lejn a hlínu přitáhla na vlečce, přeprat, protože představa, že budu dalších 5 hodin v mokrých a špinavých šatech mě úplně nelákala. Do teď jsem fakt vděčná, že jsem kolem sebe měla tolik lidí, kteří se o mě krásně starali a měli trpělivost i s mými požadavky.

Který moment ze svatby je pro tebe nejsilnější?
Když jsme si vyměňovali prstýnky a dávali si první manželský polibek, tak nám u toho začali hrát na smyčcové kvarteto píseň od Adel „Skyfall“ (dodnes, když slyším Skyfall, tak mám na krajíčku 😊), když mě můj bratr vedl k oltáři, když jsme spolu poprvé tančili jako manželé, u proslovu svědků, když jsem viděla poprvé v životě svoji babičku plakat, když mě poprvé uviděla jako nevěstu.

Nicméně hodně silná byla i chvíle před obřadem, je to hodně komorní záležitost, kdy nešlo o emoce mnoha lidí kolem, ale pouze o moje emoce a emoce mé svědkyně. Měla jsem asi za deset minut jít k oltáři a zůstaly jsme spolu v pokoji jen my dvě. Já už seděla nachystaná v pokoji na posteli a koukala na ni, jak na sobě dělá poslední úpravy.

Bylo tam úplný ticho a já začínala být tím vším fakt dojatá, načež se na mě otočila, dlouze se na mě podívala, oči měla zalitý slzami a řekla, mi, že je šťastná, že jsem šťastná a moc mi to přeje. A byla to jedna z těch nejupřímnějších vět, které jsem slyšela. Následovalo objetí, a v tu chvíli za námi přišly i družičky a další lidi a ta chvíle byla pryč, ale doteď ji vnímám jako by to bylo včera.

Jak se rozjela zábava na svatební hostině?
Máme v rodině i mezi přáteli dost tanečníku, i lidí, kteří se rádi baví, takže to nebyl zase takový problém 😊. Ale pojištěné jsme to měli tak, že už v pátek dorazili úplně všichni naši svatební hosté a ti, kteří se ještě tolik neznali, se seznámili, takže v sobotu už každý věděl, kdo je kdo a tím pádem i celá atmosféra byla naprosto uvolněná a i zábava, která se od toho odvíjí nastoupila přirozeně a nenuceně. Takže nebylo nutné cokoliv na sílu rozjíždět. Vše krásně plynulo samo.

Předčila svatba vaše očekávání?
Víš, že ani nevím. Nevím jak Milan, ale já jsem asi očekávání, po kterých přichází buď zklamání nebo překvapení, neměla. Díky složení svatebních hostů a celému konceptu naší svatby jsem přesně věděla, jak to bude, a taky věřím na přání 😊. Takže jsem si hezky přála a vyplnilo se to a neměnila bych ani vteřinu z celého dne.

Víc fotografií ze svatby Elisabeth a Milana:

Děkujeme za rozhovor a přejeme všechno dobré!