Rozhovor s nevěstou: Svatba v Kutné Hoře vás okouzlí

I když koronavirus naši nevěstě Silvii a Michaelovi v některých směrech malinko zhatil plány, to nejdůležitější se odehrálo – tito dva zamilovaní lidé si 20.5.2020 řekli své „Ano“. Jejich svatba v Kutné Hoře vás okouzlí.

Jak proběhlo vaše zasnoubení?

Nečekej žádnou romantiku, pokleknutí, rozházené okvětní lístky růží apod… Jelikož mám velmi praktického muže, tak i naše zasnoubení pojal velmi prakticky. Dne 17. listopadu 2018 jsme se rozhodli, že se zajedeme podívat do Fashion Arény v Praze. Procházeli jsme různé obchody a zabrousili jsme i do Swarovského, kde mi řekl, že by mi mohl koupit nějaký šperk. Koukali jsme na vše, co tam mají, ale už dlouho jsem chtěla nějaký kvalitní prstýnek, takže jsme se zaměřili na ně. V tu chvíli jsem to brala tak, že si opravdu vybírám „obyčejný prstýnek“ a ani ve snu mě nenapadlo, že by to byl zásnubní.

Proto taky můj zásnubní prstýnek je docela netypický – nemám jeden velký diamant, ale několik malých po obvodu celého prstýnku. Když jsme z obchodu odcházeli, tak mě vzal kolem pasu a říká mi, že když mi ho teda dá, tak to bude znamenat, že už budu jen jeho na celý život. Tak jsem mu to samozřejmě odkývala a po chvíli mi to začalo docházet… V hlavě se mi honilo „Počkej, my jsme se právě zasnoubili nebo jsem to jen špatně pochopila?!“. Celou cestu domů jsem nad tím pořád přemýšlela a doma když mi prstýnek dával, tak se mě opravdu zeptal, jestli se stanu jeho ženou…

Náš tip: Najdi svého dodavatele – Svatební salony a šaty

Svatbu jste měli v květnu 2020. Zhatil vám něco koronavirus?

Svatbu jsme začali plánovat na začátku roku 2019 s tím, že bych se chtěla vdávat v květnu v roce 2020. Manžel zase lpěl na tom, že den D chce mít v týdnu, takže nám vzniklo i krásné datum 20. 5. 2020 (středa). Nebudu lhát, se svatbou bylo dost starostí, protože jsem samozřejmě toužila po dokonalé „pinterestové“ svatbě s rodinou a přáteli, takže stres tu byl opravdu velký, aby vše dopadlo tak jak má a aby vše bylo naprosto dokonalé. Ovšem přišel koronavirus…
Ze začátku jsme doufali, že to přece jen klapne a vyčkávali na vývoj situace.

V dubnu už to začalo být nesnesitelné, a proto jsme se rozhodli celou svatbu odpískat s tím, že pokud to půjde, tak se vezmeme jen se svědky a za rok uspořádáme svatbu (obnovení slibu) dle původního plánu. V tu chvíli mi spadl obrovský kámen ze srdce. Ovšem situace s koronavirem se začala vyvíjet a vláda povolila svatby do 10 osob, kdy se započítávala matrikářka i oddávající. S mužem jsme si řekli, že by bylo fajn, aby při tom opravdovém obřadu s námi byli aspoň rodiče, aby s námi prožili ten prvotní okamžik…

Každopádně situace se vyvíjela dál a do naší svatby se povolily svatby do 100 osob, takže jsme si řekli, že přizveme i prarodiče a sourozence, protože mému dědečkovi bylo hrozně líto, že tam nemůže být, ale nakonec se všechno v dobré obrátilo a mohl s námi být. Kamarády jsme už nezvali, protože to bylo opravdu krátce před svatebním dnem, a už s tím nikdo nepočítal (navíc svatba byla ve středu) a jednalo by se pouze o obřad. Týden před svatbou vláda povolila otevřít restaurace, ale pouze zahrádky. Takže jsme opět začali spekulovat, že bychom rodinu mohli pozvat aspoň na oběd. Začala jsem hledat restauraci a našla jednu skvělou přímo u Sv. Barbory v Kutné Hoře, kde nám vyšli maximálně vstříc.

Musím říct, že i když jsme původní svatbu, kterou jsme plánovali přes rok, odpískali a vše zařizovali defacto týden dopředu, tak jsem byla naprosto v klidu a bez stresu. Jen jsem se těšila až se stanu paní Rejholcovou.

Den D – Svatba v Kutné Hoře

Ve svatební den ve mně pořád přetrvával pocit klidu a štěstí (to dokazuje i to, že jsem si před odjezdem ke kadeřnici a vizážistce stihla zacvičit :-D).

Když mě můj bratr vezl k radnici, tak mi to v té hlavě začalo asi docházet a začala jsem natahovat… Byl to šílený příval emocí, ale těch šťastných! Když jsem vystoupila z vozu a viděla muže, tak jsem se rozbrečela a za ten den ještě několikrát potom.

Na obřadu museli mít všichni kromě nás dvou roušky – nechávala jsem si je šít na zakázku, abychom je měli sladěné. Na focení je samozřejmě sundali, i když jsem neodolala a jednu fotku s rouškami jsem prostě musela mít!

Na oběd jsme se přesunuli do Kutné Hory, kde pro nás restaurace dokonce i nazdobila stoly, s čím jsme vůbec nepočítali, ale bylo to milé překvapení. Na knedlíčkové polévce jsem trvala, ale hlavní chod si každý vybral dle svých chutí a musím říct, že všichni byli naprosto spokojeni.

Takže se naše svatba v Kutné Hoře nesla v naprosto uvolněné a pohodové atmosféře, bez stresu a s lidmi, kteří nám to maximálně přáli. Zpětně musím uznat, že díky koronaviru jsem si uvědomila, co je na svatbě nejdůležitější, a to je nevěsta a ženich a díky tomu, jak to celé dopadlo, jsme si ten den naprosto užili a rozhodně bych na něm nic nezměnila. A s kamarády uděláme příští rok párty na naší chatičce.

Náš tip: Zeptej se ve fóru – Svatební šaty

Myslím, že pro všechny nevěsty jsou jednou z nejdůležitějších věcí svatební šaty. Jak probíhal výběr těch tvých?

Se svatebními šaty to bylo také dost složité. Jelikož nemám průměrnou výšku, ale na ženu dost nadprůměrnou (184cm), tak byl problém sehnat šaty, které by mi byly dlouhé a které by se mi líbily. S maminkou jsem objela několik salónů, ale v žádném nebyly ty mé vysněné, takže jsem se rozhodla pro variantu, že si je nechám ušít. Našla jsem si na internetu salón, který svatební šaty šije (hodně pozitivních recenzí, šaty na fotkách vždy nádherné).

Po Velikonocích mi šaty měly dorazit z Ukrajiny. Že se šijí na Ukrajině, jsem se dozvěděla, až když mi volala majitelka salónu. Díky koronaviru mi šaty poslaly poštou s tím, že úpravy na postavě uděláme, až to bude možné. Na šaty jsem samozřejmě netrpělivě čekala, a když dorazily a já je vybalila, přišel neskutečný šok a zklamání! Šaty naprosto neodpovídaly popisu ve smlouvě, krajka byla na pohled laciná a přes boky mi ubraly 6cm…

Díky bohu za smlouvu, ve které bylo vše podrobně popsáno. Hned na druhý den jsem samozřejmě psala majitelce e-mail, že šaty neodpovídají a jsou malé. Naštěstí chybu uznala a peníze mi vrátila. Ovšem začal problém, kde seženu šaty, když jsou salóny ještě zavřené?! Naneštěstí jsem našla salón Bella v Hradci Králové. Ten vyprodával starší modely šatů, takže jsem tam hned psala a popsala svůj příběh. Paní majitelka byla velmi milá a ochotná, a jakmile to šlo. Tak jsme do salónu zajely abych si vyzkoušela šaty, které jsem si vytipovala předem na jejich internetových stránkách. Nakonec to vyhrály šaty, které nebyly ani ve výprodeji. Původně se mamce na stránkách ani nelíbily, ale já si je chtěla aspoň zkusit.

Podělíš se s námi ještě o jakékoliv zajímavosti a postřehy ze svatby?

Rozhodně chci nevěstám doporučit, aby se zbytečně nestresovaly a udělaly si svatbu dle svých představ a maximálně si ji užily. Ten den je pouze o nevěstě a ženichovi, a velmi rychle uteče…

Celé svatební album nevěsty najdete zde: SVATEBNÍ ALBUM

Autor článku: Daniela Malá

Fotograf: Michal Vinc

Děkujeme za rozhovor a přejeme jen to nejlepší!