Nevěsta Adriana: „Moje babička, která bude mít 80 let ušila dcerce šaty na mou svatbu. Je to moment, na který nikdy nezapomenu.“

Adrianu a Kuba spojila vášeň ke společnému projektu a cestování. Ztělesněním jejich lásky se stala dcerka Adel, která tančila na svatbě rodičů v šatech, které jí ušila Adrianina babička. Svůj svatební den v shabby a vintage stylu si naplno užili ve stodole, kterou zrekonstruoval jejich kamarád. Vychutnejte si s námi svatební příběh a fotky naší nevěsty Adriany.

Kde a jak jste se s manželem seznámili?

S Kubem jsme se seznámili na Kypru, kde jsme společně pracovali pro jednu neziskovou organizaci na projektech. Oba jsme pracovali se studenty, kteří na Kypr chodili na pracovní stáže. Já jsem se více věnovala té kreativní části projektu a manžel zase těm zručnějším pracím nebo renovacím. No prostě jsme se našli v tom našem společném. Společné zájmy, bavilo nás cestovat, poznávat zemi a tak později padl jeden polibek na lavičce u kaple a láska byla na světě.

Jak proběhlo vaše zasnoubení?

Zasnoubili jsme se v Africe, kde jsme měli jeden projekt a pracovali jsme v komunitních centrech a poznávali různá místa. Vždy se mi líbil prsten jako má vévodkyně z Cambrige Kate, který zdědila po Dianě… Nic jsem samozřejmě netušila, a už vůbec ne, že to přijde, a přece mě ten můj Kuba z nebe, jak jsem ho volala, požádal o ruku v Crocodile Camp v Tsavě East National park v Africe a já jsem dostala ten nejkrásnější prsten a vedle slz radosti řekla ano.

V jakém stylu a kde se odehrála vaše svatba?

Miluji shabby a vintage styl, proto i svatba byla v tomto duchu a ve stodole. Jako bývala květinářka jsem měla představu o květinách, a hlavně mé oblíbené fialové květy, něco bílého, zašedlé, ošuntělé. Neskutečně mě potěšila květinářka a zároveň kamarádka Lenka, která mi splnila sen o květinách. Doposud je mám usušené v domě. Květy jsme doplnili o různé lucerny, doplňky a zeleň.

Na který moment svatebního dne nikdy nezapomeneš?

Nejhezčí moment ze svatby, na který nezapomenu, byl asi ten, že mě k oltáři vedl můj dědeček a na ten první pohled manžela, když mě uviděl.
Moje babička, která bude mít brzy 80 let, mi pro malou Adel podle mého návrhu ušila šaty pro ni. I toto je moment, který fakt budu mít věčně na paměti, že se vlastně moje babička a dědeček dožily svatby, to mě moc těší. Babka jako švadlena mi celý život šila různé šaty a oblečení a moc jsem toužila, aby mě v mých vysněných viděla.

Co bys chtěla vzkázat budoucím nevěstám?

Svatba je velmi krásný den, užijte si jej naplno, nechte stres na jiný den a hlavně si vše plánujte minimálně rok dopředu. Každá nevěsta má určitě svou představu, chce být krásná a hlavně vysněná nevěsta pro svého ženicha, tak si to je třeba užít, pěkně nafotit a zvěčnit.

Autorka článku: Dana Račko