abe - nekoukala, nemáme Barandov. Ale co píšeš, tak to muselo bejt zajímavý! Já bych u toho brečela...
holky, nekoukaly jste v pátek na poslední díl Sexu ve městě? U toho jsem si fakt pobrečela a přitom jsem to už viděla. Manža se smál, proč brečím, když to dopadlo happyendem... :-D
Ještě teď chci sehnat film Sex ve městě - já ho viděla, ale manža ne a on ten seriál začal sledovat se mnou a hrozně se mu to líbilo, tak si myslím, že by se mu líbil i film.
já jsem si jako netěhotná taky myslela, jak se to přibírání dá ovlivnit, že mi poroste jenom bříško a zadek a boky nééé :-N No a pak je to úplně jinak ;-) Ale je to fakt individi :-)
Na sraz se ještě domluvíme, kdyžtak to domluvíme na někdy jindy, ale to nevím jak foogoušek s čmeldou..
Abe, nejsem žádnej alkoholik, ale mám vcelku trénink z vejšky. Dát si v hospodě 5-6+ piv pro mě není problém... a vína taky celkem snesu. Takže i jedna sklenička u mě by byla divná...navíc nemám chuť.
No ještě uvidíme :-)
Abe, v práci za mě náhradu podle mě brát nebudou. jen se budu muset domluvit s kolegyní ohledně knihovny.
Já teď hlavně zpracovávám archiv, píšu články a dělám nějaké programy...tak to holt v muzeu nebude + to nejnutnější bych snad zvládla zařídit i na mateřský.
A ráda bych pak začala chodit alespoň minimálně, vyřídit nejnutnější.
Hani: ále, chytli jsme se o představě naší dovolený ]-( Jak řikám, taky nebyl odvázanej z toho testování ;-)
Já se teda přidám k Abe, že jsem taky vlastně nikdy nedržela diety. Myslím, že jím normálně, ani málo ani moc, ale zbožňuju sladký, nejsem hubená taková normální a lítají mí 2 kg nahoru a dolů..... Abe, a ty už nevečeříš? Nebo kdy jíš naposledy večer?
Na české milování jsem se nekoukala, u nás šel hokej.
aha kristy tak to je v pohodě. Tak to nemusíš říkat, dokut to nebude vidět. Aháá tak ty piješ :-D , tak se na něco vymluv....
Víte, je to stejně zázrak to umělé oplodnění. Jedna v tom pořadu pořád potrácela, pak už se jí blížila 40 a doktor jí řekl není naco čekat, posílám vás na umělé oplodnění. Koupíte si vajíčko a bude to dobré. Jí se moc ulevilo a s manželem normálně otěhotněla a donosila holčičku.
Dřív také bylo hodně bezdětných manželství... nebo třeba opravdu po hodně letech otehotněly apod.
My koukali na hokej, manža teda pak vytuhl, ale jsem se u toho akorát rozčilovala :-D A ke konci 3.třetiny jsem tak fandila a držela pěsti, až mi ztvrdlo břicho :-D
A pak jsem koukala do půl 2 na rychlobruslení a když dojela Sáblíková druhá a po ní ještě 2 dvojice, tak jsem to zabalila a šla spát.
jančo - plánujete letní dovču? A kam?
A na lyžích jste byli spolu s manžou, ale on se věnoval klientům a tobě se věnovala kámoška, jo? Pochopila jsem to dobře?
Jo, tak u nás taky manža koukal na hokej a já šla spát. A v půl 12 mě vzbudilo děsný chrápání, tak jsem ho šla do obýváku vzbudit, aby si šel lehnout :-D
já jím kdykoliv mám hlad, třeba i o půl jedenácté a jindy už se nenajím vůbec. Opravdu se řídím pocitem, většinou ale po 7 si třeba vezmu jogurt nebo něco takového. V létě si utrhnu 3 rajčata, najím se malin a tak. 2kg mě taky lítají, zima léto se to mění. Mám 60 kg a měřím 172. Což se nedá podle toho posunovat, moje kamarádka je silnější a má jen 50 kg a je stejně vysoká.
abe - je fakt, že znám kolem sebe dost lidí kolem 55 let, co nemají děti a jsou sami. Dřív se maximálně ženské poslali do lázní a tím to skončilo....
renčo - co asi tak ta renča mohla v 10 večer dělat???? :-D
Ale já tě chápu, když pak ráno vstáváš tak brzo do práce!!!! Já jeden čas vstávala v 5 ráno a spát chodila v 7 večer :-D
asi až ke konci roku. Nevím to ještě tak konkrétně. Někdy si říkám, můžeme hned, pak zas že je ještě čas... manžel říká, že po novém roce... víc jsme o tom nemluvili. Problém je totiž hlavně v mě.
Jééé prodali jsme toho golfa stařičkého! Pán si má zítra přijít...
renčo - to je fakt šílený!!!! Horší, že já sova, jsem si na to fakt nezvykla. Všichni mi říkali - to si zvykneš, ale nezvykla jsem si.
Ty už sis zvykla?
Holky a teď nepište, jdu si umýt ty vlasy ;-)
Abe ...promiň osobní otázka...jako že ty ještě mimčo nechceš?
No abych se přiznala, v létě s manžou jsme si říkali, že nechceme nic uspěchat a že se začneme snažit až za rok. jenže pak jsem viděla/slyšela ty komplikace, kdy to holkám nešlo, a vzhledem k předchozí operaci slepáku a střeva jsem situaci přehodnotila.
Hlavně jsem si uvědomila, že to není jen "chci dítě" a je to, ale taky to jí pár let nemusí.
Talže jsem se s manžou dohodli, že na to vlítneme: máme oba práci, kdy bydlet...nemá cenu odkládat to a pak se stresovat, že to nejde. i když původně jsme chtěli mít dořešené nové bydlení.
Teď na to házím bobek, domeček dopadne, hlavně abysme byli zdraví, jen to bude náročnější. A jsem ráda moc, že jsem se tak rozhodli.
Na druhou stranu znám i starší rodiče, který maj super vztahse svými dětmi. Záleží kus od kusu. :-D
abe - tak to je dobrý. A manža ti koupí jiný auto? :-)
Hani - no zvykla, nevím. Někdy se mi vstává dobře, jindy hrozně. Ale co nadělám, hlavně, že je práce :-D
to není osobní otázka, já o tom normálně mluvím otevřeně. Nemám z toho pocit méněcennosti. Ani se za to nestydím.
Já prostě nebudu asi ten extra mateřský tip, chci jen jedno... původně kolem 30 roku. Teď je mi 27 a uvidí se. Jsem takhle štastná, nic mi nechybí. Nějak nevidím důvod proč to měnit. Jsou to i sobecké důvody, proč si ničit postavu, klid a cestování. A ta,k to je různé a je to na delší vykládání. Pak když zas vidím jak matky krmí svoje děti tak si říkám, jak já svoje dítě budu co nejdéle kojit a přikrmovat je co nejpozději... budu používat látkové pleny, teorticky se o vše velmi zajímám, čtu i nějakou literaturu. S kamarádkama se bavím jen o dětech....
Jsem zatím rozpolcená, ale lepší se to. Prostě to příjde. A přichází pomalu.
jo musíme něco pořídit, ale zatím ještě čas.
Až na mateřskou je budu nutně potřebovat! :-D ;-) Takže to pak pořídíme, na mateřské bez auta nebudu. To určitě ne.
No a takhle to já mám....tak všelijak
abe jasně, proč bys měla trpět pocitem méněcennosti? Jako upřímně, já tedy mateřskými pudy vůbec neoplývám...tedy: malý děti se mi nějak extra nelíběj, život na mateřský mě taky dost děsí a to nemluvím
o přebalování a kojení. Vlastně si to vůbec neumím představit, takže se ti vůbec nedivím.
Říkám si ale, že mám ještě pár měsíců na to se připravit. a taky miluju cestování, chození na výstavy, do divadla, do kina a nechci se stát otrokem svého potomka.
Ale znám spustu maminek, který žijou "normálně", jen s sebou v訚ude tahají potomka a dnes to možné je.
Situaci jsem přehodnotila, že bych to mohla taky prošvihnout...a lepší se vyrovnat s těhotenstvím dříve, naž se potom psychicky hroutit, že to nejde. jo a taky si říkám, že i to mimčo za chvíli odroste a pak víkendy můžou hlídat, prarodiče i sourozenci, ne?
Možná vypadám jak budoucí krkavčí matka, ale nemám ráda, když se jen rodiče "obětují dětem" na sebe nemají čas a pak se diví. Určitě to stojí úsilí, ale dá se to zkombinovat.
já třeba zas život na mateřské chci mít, a těším se na to jak budu doma. Jsem ráda doma, kariéra mě neláká. Do práce chodím, že musím.
Ty jsi také o dva roky starší ne? já jsem 83. Takže v tvém věku to budu mít úplně stejně. A taky si myslím, že za těhotenství se to všechno změní. Příroda to tak má zařízeno.
Jenže když už je pak to dítětě, máš o něho neustále starost, nechceš bez něho jezdit atd. Ted jsem zrovna četla v časopise, že pro ženu by měl být vztah partnerský na prvním místě. Jedině tak se dokáže dítě dobře vychovat, aby vidělo že vzniklo z lásky a tu lásku umělo zase dávat dál. Že není dobře, když se matka věnuje přednostně dítěti. Tak to asi bylo u mých rodičů...si myslím.
Abe já taky žádnou kariéru neplánuju, ale mám ráda pestrý život, od každého něco.
A né se pak zavřít doma a přestat se vším, co mě baví. naštěstí se vyřádím i v práci, nesnesla bych dělat dlouhodobě to, co mě nebaví.
Jojo, jsem ročník 81, pokud to vše dobře vyjde, tak budu mít potomka já v 29 (jsem zářijová)
a manža je taky mlaďák, v srpnu 30.
no je to jako s tím přibíráním v těhotenství...člověk si to nějak plánuje....takže nechtěla bych mimčo fixované jen na mě, ale už vidím, jak budu nervní, když budu hodinku bez něho. Asi mě to bude stát hodně úsilí. Ale od začátku chci, aby se hodně angažoval i tatínek :-)
no naši se mě ségře taky hodně věnovali, ale na druhou stranu - byla jsem hodně často jako malinká u babičky a dědy, třeba na týden a nemám pocit nějakého trauma :-) Když mě byl rok, tak měla mamka komplikovanou operaci žlučníku a pak musela do lázní a nemám pocit, že bych bez maminky nepřežila.
Podle mě js¨de hodně o zvyk. Když to dítko cítí, že ho rodiče milujou a věnujou se mu, nemusí s nimi být 100% času.
Ale to si povíme za rok, jak hooodně vyměknu. :-D
Tak já jsem se u vás nabaštila, dočetla a teď už vás vypínám.
Jdus i vyfoukat vlasy a namalovat se a v 1 mám být v nemocnici.
Držte mi pěsti, já vám pak hned dám vědět!!!
Holky, písněte mi, prosím některá vaše telefonní číslo do IP - kdyby něco, tak ať vám můžu napsat.
Mám číslo na Luceku a Janulev, jenže ty sem nechodí pravidelně a pak na Lennie, jenže ta je do st pryč.