Svatba bez předchozího společného soužití. Ano či Ne?

Zobraz úvodní příspěvek
Profilova fotka
Zajímal by mě Váš názor na toto téma,protože já osobně žiju s přítelem v jedné domácnosti 3 roky a nedokážu si představit,že bych se vdávala bez této zkušenosti ;-) Díky za názory
Odpovědět
Jo, přesně jak píše Pattie. Ono, když se pak těch maličkostí sejde víc najednou, tak je člověk ze společného bydlení akorát otrávený. Některé ty maličkosti sice lezou na nervy, ale dají se vydržet, ale občas člověk zjistí něco, co třeba nepřekousne, takže je lepší to zjistit před, než po svatbě. A většinou lidé, kteří si bydlení nevyzkoušeli, pak přiznávají, že by do toho podruhé nešli.
Odpovědět
Souhlasím s holkama, je lepší s dotyčným společné soužití vyskoušet.Opravdu.Mluvím z vlastní zkušenosti.S prvním mužem jsme spolu před svatbou nežili a nedopadlo to zrovna dobře. S nynějším přítelem spolu žijeme 3 roky a řekla bych, že už jsme si na sebe a své různé zlozvyky zvykli.Taky bych řekla, že nejlépe, jak člověka můžeš poznat je právě to, když spolu žijete. Nikdy se totiž člověk nechová stejně, jako by se choval doma.To tak prostě je.
Odpovědět
pattie: a to je tedy podle tebe důvod si nevzat partnera, pokud nahodou ma rad delsi sezeni u televize? Nebo pokud by jsi zjistila, ze je bordelar, tak si ho nevezmes? :-o
Odpovědět
Profilova fotka
No tak jeho špatný návyky - což je všechen volný čas u Tv vím i bez toho, aniž bysme spolu bydleli a taky to, že u Tv i jí a nechává tam nádobí,.........., takže v tomhle už ho znám :-D A když někdo nemá možnost spolu bydlet před svatbou, tak přece nezůstanou pořád svobodní :-. Dřív přece nebylo normální, aby spolu dva bydleli před svatbou a taky jim to třeba vydrželo do teď, i když si nevyzkoušeli spolu žít. Já si prostě myslím, že je to o něčem jiným :-| ale když má někdo možnost, tak proč ne? to je každýho věc a každej to má, jak si to udělá. Já su na to třeba zvědavá, jelikož to bude zas něco novýho (ale jelikož jsme spolu každý den, tak novýho akorát v tom, že už to bude NAŠE vlastní domácnost a budem to mít tak, jak si to zařídíme a uděláme si to hezký,....).
Odpovědět
Jinak my jsme spolu zacali bydlet az po svatbe, protoze proste to jinak neslo. Predtim jsme spolu chodili 4 roky. Byl to vztah na dalku. Ja z Ostravy, on z Prahy. Vidavali jsme se od patku do nedele, takze 3 dny v kuse a 4 dny bez sebe. Po 4 letech clovek zjisti mnohe, i to zdali je bordelar a podobne. Spolecneho bydleni jsem se neobavala :) A dokonce jsem se hrozne moc i tesila. Kdo nezazil nepochopi, jak hrozne a silene je, kdyz sveho nejdrazsiho nemuzete objednout, protoze je daleko a veskere city si musite nechavat na vikend...a kdyz teprve ten vikend koncil :( No ale vzdy v lete jsme byli 3 mesice v kuse spolu a necinilo nam to zadny problem. To jsem zjistila jake ma zlozvyky a podobne. Ono ani nejde se tak dlouho skryvat :) Ted uz spolu bydlime a je to uzasne. Sve pozice jsme si jasne vytycili, takze uz vime kdo a co...nehadame se a nemame s tim zadny problem. ALE, opravdu existuje jedno velke ALE, verim, ze ne u kazdeho to tak bude fungovat...to co jsme si prozili my je bohuzel dnes celkem vzacne a vetsinou lidi opravdu radeji at bydli a vyzkousi si to...asi je to mene rizikove. Ne vdzycky se prece musi vsechno povezt :) Ale osobne za sebe rikam, ze to jde a je to v pohode! Kdyz vas drzi orobske pouuto, jde vse...
Odpovědět
Profilova fotka
tak s tímhle zase souhlasím s Visnery, každej jsme nějakej a každej máme svoje špatný návyky, ale kvůli tomu se rozcházet mně přijde trošku...........nevím jak bych to nazvala :-D A taky by to tak mohlo připadat nám ženám - že s nama bydlí, aby si nás teda otestovali, jak umíme vařit, uklízet a starat se o domácnost.......... a podle toho by s náma byli? Já nevím, kdyby se takhle všichni testovali, jak by to vypadalo :-D :-D :-D :-D :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj, i já se připojím. My s budoucím manžílkem obýváme společnou domácnostt už rok a přestože je to právě pět let, co jsme spolu a to velmi intenzivně; nejdřív měl miláček byt ve městě, kde jsem studovala, takže jsem u něj občas přespávala, zanedlouho se natolik sblížil s mými rodiči, že byl u nás takříkajíc "vařený pečený" a posléze v našem domě trávíval veškeré víkendy, svátky, prázdniny a dovolené, naši už vtipkovali, kdy si přiveze kufry :-D , i během prac. doby mě vyzvedával ze školy a jezdili jsme spolu na obědy, zkrátka jsme spolu byli neustále, ale i to nám bylo málo a protože nám to bezva klapalo, pořídili jsme si byt. Dalo by se čekat, že se nic nezmění, přesto to byla docela změna! Úplně něco jiného. Máme štěstí, že v dobrém slova smyslu, ještě více nám to vztah utužilo, super si rozumíme a krásně se nám spolu usíná i vstává..,jenže taky to mohlo být zcela opačně. Osobně bych do manželství bez společného bydlení nešla. Prostě bych počkala, protože si myslím, že až když spolu začne pár žít a denodenně řešit veškeré problémy, i třeba ty malicherné, vyplavou teprve na povrch všechny špatné vlastnosti a pak jde o to, jakého rázu jsou a jestli je ten druhý ochotný to překousnout. ;-) Ale je fakt, že bych nechtěla ani vztah na dálku, prostě já s tím chlapem potřebuju být, musím ho mít u sebe jako oporu i jako milence a strašně bych se bez něj soužila. Něco jiného je, když musí někam odjet na chvíli - služebka atd.., ale dlouhodobě bych to nezvládla. Buď bychom se přestěhovali někam doprostřed, abych mohla dojíždět do školy a milý do práce, anebo bych přešla na studium dálkové, nebo by drahý začal kariéru budovat jinde. :-) My jsme ty typy, že je pro nás láska na prvním místě a vše ostatní jí přizpůsobíme. A zatím nám to jde.. x-)
Odpovědět
Profilova fotka
ahoj, tak to my jsme spolu bydleli pomalu od prvního dne, seznámili jsme se totiž na škole a bydleli jsme na stejné koleji, od prvního dne, jsme většinu dnů strávili spolu a asi i tak polovinu nocí a po půl roce jsme spolu začali bydlet neoficiálně, protože jsme nestihli podat žádost a pak 3 roky oficiálně a bylo to super. teď spolu nebydlíme, protože přítel ještě studuje (v Praze) a já už pracuju (v Ostravě), takže mi strašně moc chybí. myslím si, že kdo má možnost si bydlení vyzkoušet ať do toho určitě jde, je to skvělá zkušenost, ale pokud jsou spolu dva lidé už dlouho tak je ani zlozvyky toho druhého neodradí od toho zůstat s ním, i když občas by člověk vraždil ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Ahojky, tak mi spolu bydlíme po měsíční známosti už rok a osm měsíců a asi bych si nevzala nikoho s kým bych nebydlela....
Odpovědět
Profilova fotka
Tak to mi spolu začali bydlet cca po roční známosti a bereme se po cca 6 letech. osobně si myslím, že je lepšejší když spolu dva bydlí před svatbou, páč si alespoň na sebe hezky zvyknout a už vědí co od toho druhého můžou očekávat ;-)
Odpovědět
popellka: myslím, že to co psala Pattie bylo myšleno obecně, samozřejmě nikdo neříká, že když můj milý bude každý večer u TV, tak bych si ho nevzala, ale někdy se to prostě nakumuluje a když ti pak partner leze na nervy každý den a akorát se z různých věcí stresuješ a je to dlouhodobé a nedomluvíte se, tak to fakt je akorát trápení
Odpovědět
Ahojky no já mám zrovna jedny známo co jsou spolu 4 roky a bydlí spolu od prosince a moc jim to neklapě. On zjistil, že ona vlastně nic neumí, jako ty základní věci vyprat, uvařit, vyžehlit prostě nic jenom leží na gauči, což jaksi předtím neviděl! Takže uričtě jsem pro bydlení před svatbou. Já bydlím s Jaroušem už skoro 7 let a je to super. Já si zase nedokážu představit bydlení bez něho! x-)
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
Jo tak taky znám takový případ. Jedni naši známí spolu taky bydlí už 3 roky, hádají se kvůli nepořádku, ona taky neumí vařit, neuklízí a akorát občas vypere, jinak je všechno na něm a když to nedělá ani on, tak to tam vypadá jak po výbuchu bomby, ale jsou spolu pořád, pořád se mají rádi a dokonce on prohlásil, že až se naučí dělat pořádně domácí práce, tak si ju vezme za ženu. No ještě, že mně nedává nikdo takovýhle ultimáta. buď s tím druhým chcu být nebo ne. A pravda je, že já bych snad už nemohla být ani den bez miláčka a naprosto chápu Visnery, protože taky vím, jaký to je, když s druhou polovičkou nemůžeš být a nemůžeš ho obejmout zrovna když potřebuješ,.... ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Shrnuto, podtrženo : i když se svým miláčkem nebydlím, tak si ho prostě vezmu :-D :-D :-D :-D ;-) PS: někdy chlapa nepoznáte ani za x let společnýho soužití, takže buď to vyjde nebo ne :-N |-|
Odpovědět
Profilova fotka
ahoj holky, nedokážu si opředstavit si vzít někoho, s kým nežijete. Je to lepší a hlavně je dobré spolu prožívat hodně stresových situací, abyste zjistili, jak se váš protějšek při nich chová a jak reaguje a taky, jak reagujete i vy.
Odpovědět
Profilova fotka
ahojte... ja zatial so svojim drahym nebyvam, ale poviem vam, na zaciatku vztahu sme mali moznost byt sami hlavne cez vikendy, ked jeho rodicia neboli doma a dalo nam namahu sa nepohadat do krvi :-) hlavne preto, ze ja som veeeelmi tvrdohlava... Preto si myslim, ze byvanie pred svadbou ma nieco do seba - zistis, aky ten clovek vlastne je, ake ma zlozvyky, aky je ked ma za sebou tazky den v praci a podobne...Neviem si predstavit vziat si niekoho koho sice veeeelmi luuubim, ale poznam ho len z toho aky je ked mame rande. Napr. ja som mala kolegu, ktory aj ked isiel s priatelkou na dovolenku - tak mali kazdy svoju izbu... to uz mi pride zvlastne.... ale to sem uz asi nepatri...
Odpovědět
Profilova fotka
my spolu bydlime 5 let a vsechno klape, ale urcite bych s nim chtela zit nez se vezmeme.. :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Bez společného bydlení bych do svatby nešla. Není to jen o době trávené spolu, ale i o každodenních starostech počínaje úklidem konče placení faktur,...
Odpovědět
Profilova fotka
my spolu bydlime uz asi tri roky, opravdu je lepsi se nejdrive poradne poznat. jinak milacek nekde zjistil, ze svatba ma byt ve chvili, kdyz uz jeden druheho nemate cim prekvapit ( mysleno, ze se tak dobre znate) :-D
Odpovědět
my spolu jsme 6 let a z toho spolu 5 let žijeme - nejprve jsme bydleli v malinkem pronajatem bytečku (garsonce) a to jsme tedy vztah ozkouseli - na 24 m2, zakopávat o sebe tak, že už to pak lezlo oboum na nervy a pořídili jsme si vlastní větší byteček. Po prvních dnech bydlení jsme zjistili, že vztah je o kompromisech a o tom, abychom se mezi sebou dohodli - vytvořili jsme si pravidla a supr nam to klape. Jinak mam dve jiz nyni rozvedene spoluzacky, co zacali se svym manzelem zit az po svatbe - bohuzel jim to nevyslo - zjistili, ze ten koho si vzali je uplne jiny, kdyz s nim jsou 24 hodin denne 365 dní v roce...
Odpovědět
Ahoj holky, jen přidám svůj názor, diskuzi jsem nečetla. S přítelem spolu budeme v červnu 4 roky a můžu říct, že se opravdu dobře známe, ikdyž spolu nebydlíme. Spoustu věcí na nás prozradily společné dovolené, kterých bylo za ty 4 roky opravdu hodně, řešili jsme jídlo, plán dne, nákupy a podobně. Nebyl to sice obyčejný život, ale taky to něco ukázalo, jak se k věcem stavíme a jak je řešíme. Pak jsem se s rodiči přestěhovala do většího, přítel je tu hodně často, ale ještě tu úplně nebydlí, bývá i doma. Nicméně se to víc blíží společnému bydlení a mně jen příjemně překvapilo, že sám od sebe umývá nádobí a zapojuje se do domácnosti, ikdyž tu ještě úplně nebydlí. Nevidím důvod něčeho se bát, už teď spolu řešíme spoustu věcí, rodinné problémy, svatbu, a podobně, a klape to, shodneme se. Podle mně je důležité nenechávat si ty růžové brýle do poslední chvíle, ale přiznat si reálné chyby jeho i moje a zhodnotit, jestli to bude klapat. Oba se na společné bydlení moc těšíme, ale já jsem nechtěla před svatbou, hlavně proto, že pak by se svatbou nic nezměnilo (kromě těch vzájemných práv a povinností, což je určitě taky důležité). Chtěla jsem, aby to byl posun někam dál, ne jen jedna oslava a všechno při starém. Možná tu je někdo, kdo mně chápe, ikdyž myslím, že většina asi ne :-N Ale mně se to tak prostě nelíbilo, stejně jako třeba mít dítě před svatbou. Ale záleží na každém, co mu vyhovuje, hlavně když je spokojený.
Odpovědět
ahojda, tak já si myslím, že k šťastnému společnému soužití po svatbě může společné žití před svatbou jenom prospět. Myslím si, že to se lidé opravdu více poznají, především se odhalí slabiny druhého partnera. Nevěřím tomu, že člověk může poznat druhého na dovolené, ono to soužití se taky většinou ukáže až kolem toho roku, když už se jeden před druhým přastává přetvařovat, takže by to musela být hodně dlouhá dovolená, aby se partněři poznali tak, jako by žili po delší dobu ve společné domácnosti....
Odpovědět
Anya, naprosto s tebou souhlasim:-)
Odpovědět
Profilova fotka
Tak reakce po roce:před svatbou jsme spolu nebydleli(viz tuším první strana) a teď jsme přes půl roku manželé :-D .Nezměnilo se ABSOLUTNĚ NIC!!! ;-) Takže nevidím důvod, proč tvrdit, že bez bydlení před svatbou si nedovedu bud.život představit.Toť má zkušenost ;-) !
Odpovědět
Profilova fotka
kamini docela by mě zajímalo, jaká by byla skutečnost, kdybys náhodou měla vztah na dálku ;-) .Nic ve zlém, ale člověk míní, život mění.U nás to bylo tak, že studium převést na dálkové nešlo, přestěhovat jsem se tedy nemohla.Manžel(tehdy přítel)měl zase práci, o kterou nechtěl přijít a bydlel s tetou, která ho dost potřebovala a on by se prostě tehdy neodstěhoval.I tak pro nás byla a je láska na prvním místě!!Byla pro nás na prvním místě dokonce natolik,že jsme ten vztah na dálku(300km) "vydrželi"pět let... a pak jsme se vzali ;-) .
Odpovědět
Profilova fotka
anya líp bych to nenapsala!!!Naprostý souhlas! ;-)
Odpovědět
Vzit si nekoho po nekolika rande je hloupost. Ale myslim si, ze opacny extrem je cekat, jestli mi nahodou po roce souziti nezacne vadit, ze pritel nezveda prkynko na zachode nebo si po sobe neuklidi nadobi ze stolu. Dulezite veci jako povaha a charakter se daji urcite poznat i bez spolecneho bydleni. Podle me jsou lidi ted moc pohodlni a lini na to, aby problemy resili a delali kompromisy, radeji se rozejdou nebo rozvedou. Nikdo idealni neexistuje. Myslim, ze kdyz je partner "normalni" (neni alkoholik, uchylak, nasilnik...), tak se da vyjit skoro s kazdym. 8-)
Odpovědět
konečně se tu někdo vyjádřil taky pozitivně pro nás, co prostě nemůžou či nechcou před svatbou s partnerem bydlet. Už jsem z toho byla trochu nesvá... já osobně bych s přítelem hrozně ráda bydlela, ale z různých důvodů to prostě nejde. Snažili jsme se to nějak vyřešit, ale ať jsme vymysleli cokoli, vždy to na razilo na nějaký neřešitelný problém. Ale v podstatě spolu částečně bydlíme, jen každý spíme jinde, většinu dne trávíme spolu, nakupujeme, uklízíme, pereme... no jen ta společná postel nám chybí. A vím, že spolu nebudeme moct ještě dlouho bydlet, ale i tak pochybuju, že by to mělo vliv na náš společný život po svatbě. Prostě si rozumíme a máme se rádi a známe se natolik, že si nemyslím, že by se potom co spolu začneme bydlet objevil nějaký neřešitelný problém kvůli kterému by jsme se rozešli. Řešili jsme horší věci, tak nás přeci nerozhodí zda si odkládáme ponožky tamhle či onde...
Odpovědět
Ještě bych ráda dodala jednu věc: Nikdy nemáte možnost prožít před svatbou s partnerem všechny možné i nemožné stresové situace, vždycky je to o tom, že věříte, že když se hezky zachoval tehdy, bude se tak chovat i jindy. Proto i my, co s partnery nebydlíme před svatbou, máme s nimi nějaké zkušenosti a věříme, že tak se budou chovat i nadále. Taky chci souhlasit, že nikdo není ideální a že jsou dneska lidi hodně pohodlní, než aby se snažili věci řešit, a často utečou bez boje. Určitě to nemůže být na škodu, když s partnerem bydlíte před svatbou, možná právě naopak, ale já bych měla pocit, že jsem se tím o něco připravila, a to bych nerada. Mám jistý harmonogram (plán) pro svůj život a ten se snažím dodržet :-D
Odpovědět
holky, vždyť se nikdo nepře, my ostatní to známe ze zkušeností z našeho okolí. Asi bychom všichni byli radši, kdyby to tak nebylo, ale bohužel.
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?