Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život před svatbou

Svatba bez předchozího společného soužití. Ano či Ne?

Zobraz úvodní příspěvek
Profilova fotka
Zajímal by mě Váš názor na toto téma,protože já osobně žiju s přítelem v jedné domácnosti 3 roky a nedokážu si představit,že bych se vdávala bez této zkušenosti ;-) Díky za názory
Odpovědět
1 2
3
4
…
16
Ducik, tak s tím necitlivým označením jsem to byla já, přiznávám se bez mučení :-D Mně to opravdu tak připadá - i když to nezazní nahlas, v podvědomí ten červíček pořád je. A když jsou nějaké neshody, rozejdou se, jeden se odstěhuje, protože je to docela jednoduché, a toto vědomí třeba může bránit konstruktivnímu řešení konfliktu, které by se klidně dalo najít, kdyby se snažili, ale odstěhovat se je jednodušší. Tak třeba může vztah zbytečně zaniknout, přestože by ho vyřešení toho problému třeba naopak posílilo. Možná ale ze mě mluví naivní neznalost, nevím... :-) Možná byste se vy, které třeba máte zkušenost se soužitím, které ztroskotalo, mohly podělit, co bylo příčinou rozchodu. Nechci zasahovat do soukromí, ale možná by to bylo zajímavé. Pochybuji totiž, že by se někdo rozešel a odstěhoval jen proto, že ten druhý byl bordelář... Ad Vanilčin příspěvek - myslím, že dnes se rozpadá každé druhé manželství - to jen pro upřesnění ;-) A přestože by mi to hrálo do noty, úplně nesouhlasím a asi bych to a priori nespojovala se soužitím, protože v dnešní době se třeba rozvádí i dost "starších" manželství, která se třeba držela kvůli dětem, nebo při "krizi středního věku", kdy si muž najde mladší atd., takže by bylo nejlepší znát přesná čísla - počet předsvatebních soužití a z nich počet párů, které se rozvedly, aby se s tímto dalo operovat. Extravaganco, souhlasím, vždycky bude v určité době něco divného - dříve to byli lidé, kteří spolu žili bez sňatku, dneska to jsou ti, kteří "do toho skočí" bez předchozího soužití ;-)
Odpovědět
Nedá mi to a musím něco k příspěvku vanilky, ať tady zbytečně nešíří paniku někdo, kdo neumí pracovat se statistikou ;-) V těch číslech rozvodovosti, které tady uvádíš, jsou zahrnuty VŠECHNY rozvody všech manželství všech věkový kategorií, je to tak? Najdi si čísla rozvodů, které proběhly do 5 let od uzavření manželství (třeba od roku 2000, ať máme s čím srovnávat, v roce 1990 byla taky trochu jiná situace). Jinak k tématu - proti gustu žádný dišputát, v mém okolí jsou lidé, kteří spolu žijí několik let bez svatby, pár který se zasnoubil po měsíci chození a svatbu měl do roka (bydleli spolu), i pár, který již má svatbu za sebou a stále spolu nežijí. všem to klape, naštěstí :-) přeji i vám hodně štěstí
Odpovědět
Profilova fotka
extravaganza> a kolik let jste spolu svoji? viz muj prispevek vyse.. consti> to je pripad od pripadu.. jak jsem psala, pokud se chcete vzit bez bydleni, tak se proste vezmete, ja nikomu svuj pristup nenutim a je mi jasne, ze at uz je v tom vira, nebo prakticke problemy, bydlet spolu nemuze kazdy.. mozna jsem pouzila spatny termin zamilovanost.. nebo si pod tim predstavujeme kazda neco jineho. mam na mysli stav nejen "chemickeho zatemneni mysli", ale i takove to "nenabazeni" se tim druhym. kdyz spolu lide nejsou kazdy den, tak se na sebe tak pekne tesi, vis co myslim? tak se tesi, a tak si to uzivaji, ze ani nemaji cas na to, aby mezi nimi vznikaly nejake problemy a rozpory..
Odpovědět
Profilova fotka
ducik vím, co myslíš,ale u nás i přes to těšení rozpory normálně vznikají, taky řešíme,jak co zařídit, dělali jsme koupelnu, kuchyni, to byly taky nervy atd.Musíme se také domluvit co nakoupíme, co budeme vařit, kdy zařídíme to, či ono atd.(to vše jsou jen příklad, těch věcí je víc)..jen spolu prostě nejsme celý týden, ale tak 3-4dny v kuse..takže v podstatě to už snad můžu i skoro brát jako skutečné společné bydlení ;-) ..proč já sem vlastně přispívám :-D
Odpovědět
Profilova fotka
consti> 3-4 dny ze 7, to uz by se za bydleni povazovat dalo ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
ducik:Když si přečteš mé předchozí příspěvky,zjistíš jak dlouho jsme manželé( necelých 7 měsíců).Stojím si zatím,že vzít si ho i bez předešlého bydlení na "zkoušku" bylo mé nejlepší rozhodnutí.A pokud se někdy rozvedeme,nebude to kvůli tomu,že jsme předtím spolu nežili.Jak jsem již psala,během života vás může potkat cokoliv co nesmírně změní vás nebo vaše partnera a nepomůže vám ani bydlení na "zkoušku".Věděla jsem moc dobře koho si beru,proto mě nic nepřekvapilo,když jsme spolu začali žít.Nic se svatbou nezměnilo,jen to,že spíme v jedné posteli :-) Před svatbou jsme spolu byli každý den a věř mi,že to nebylo jen to sladké vodění se za ručičky...viz příspěvky výše :-) To je celé co bych k tomu řekla.
Odpovědět
Já sama znám ze svého okolí (příbuzní, známí, kamarádky) plno párů (a můžu je počítat téměř na desítky, věřte mi - jsme prostě hodně rozvětvená rodina :-) ), kteří spolu nebydleli a jsou spokojení a šťastní. Jsou spolu 6, 7, 8 nebo i 15 let, mají minimálně dvě děti a nerozvedl se nikdo. Ani společný život před svatbou vám NEZARUČÍ šťastné manželství, NEDÁ vám záruku, že se nerozvedete. Mimochodem - jsem jedna z těch, která s přítelem nebydlí (jsme oba věřící). A přesto se za měsíc budu vdávat a na náš společný - první společný - život a všechno s tím související (zařizování bytu i normální všední dny a všední problémy) se MOC TĚŠÍME :-) . Myslet si o mně můžete co chcete ;-) . Třeba že jsem hazardérka a že nám to nemůže vyjít - my oba jsme přesvědčeni o opaku :-) . Tolik můj názor :-) .
Odpovědět
Profilova fotka
clarka:Mluvíš mi z duše :-)
Odpovědět
Mně taky ;-) U Extravagancy by někdo mohl namítnout, že 7 měsíců nic neznamená, ale myslím, že hlavně ze začátku se musí "obrousit třecí plochy", a to jsou zrovna lidé v euforii z toho, že můžou být spolu, tak jim to není za těžko. Nebo je to jinak? ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
hermminka:Jistě že by mohl někdo namítat,že 7 měsíců nic neznamená,proto jsem napsala,že jsme spolu krátce.A co se týče toho "obrušování třecí plochy",tak to jsme udělali dávno před svatbou :-)
Odpovědět
Profilova fotka
ducik: souhlasim plně s tvým názorem. :-)
Odpovědět
Také se přidám k debatě, ale ještě trochu jiný pohled. My se s přítelem známe asi 7 let, chodíme spolu 3 roky a brát se budem letos v červnu. Já jsem měla svůj podnájem, kde on sice často "téměř" bydlel, ale nechtěli jsme, aby to bylo úplně. Připadá mi mnohem důležitější, zda ti dva si zkusili bydlet úplně sami a samostatně(odděůeně ne jako pár) bez rodičů.Tím myslím holky, ale hlavně mladé muže! Netvrdím, že musí všechno umět /vyprat, žehlit, vařit.../ ale uvědomit si, že se to nedělá samo, že někdo to vše musí udělat, že se musí nějak hospodařit s penězi apod. Toto byla moje podmínka před svatbou - aby můj nastávající bydlel alespoň nějaký čas sám. A je to k nezaplacení.
Odpovědět
Článek se načítá
Romcatko, volám třikrát ANO ;-) Muže, který by si neuměl uvařit čaj a myslel si, že se čisté a vyžehlené košile líhnou ve skříni, bych nepřežila. Přítel umí všechno, ani mu nezbývá nic jiného. Vím, že se o většinu tzv. ženských (nesnáším to označení, ale píšu to pro upřesnění) asi budu starat já, protože on se stará o barák, auto, o naše kola a běžky atd., ale kolem domácnosti je toho víc, a tak mi bude muset pomáhat. A vím, že když budu na služebce nebo bych třeba musela být v nemocnici, nenajdu zaneřáděný byt a nádobí ve vaně :-D :-D Podle mě stačí i bydlení na koleji, kde se nejen naučí postarat sám o sebe, ale získá navíc i jakousi "sociální dovednost" v soužití.
Odpovědět
Holky, presne! Myslim, ze je k nezaplaceni, kdyz proste oba ziskaji trochu samostatnosti - at uz ho ziskaji ruku v ruce, spolecnym bydlenim, a nebo kazdy zvlast se spolubydlicimi (a nejlepe, kdyz stihnou oboji :)). Tim se clovek nejrychleji zbavi predsudku ziskanych z domacnosti svych rodicu, a neni to takove to, kdy se clovek rovnou od maminky po svatbe sestehuje s partnerem do jednoho bytu, a ted to zacne, "proc davas noze nalevo a lzicky napravo, proc davas hrnicky dnem dolu/nahoru"? :)))
Odpovědět
Ančinko, jsem ráda, žes mě tak hezky poučila, neboj, nejsem tak omezená, že bych si nedala dohromady to, že v číslech rozvodovosti jsou zahrnuta i manželství, která se rozpadla po 5, 15, 20, 30...letech, nicméně asi se nebudem přít o tom, že se rozpadá hlavně spousta mladých manželství (uzavřených dejme tomu do těch 5 let dozadu, omlouvám se, čísla neznám a nechce se mi je hledat, stačí se podívat do svého okolí a např. já, když to udělám, vidím 1 manželství zaniklé po 23 letech a ten zbytek-3, do pěti, nejhorší je asi příklad mojí kolegyně, která se rozvedla min. pátek, po rok a půl trvajícím manželství, kterému předcházelo dvouleté společné bydlení, to jen na okraj). Můžem si tu klidně hrát se slovíčky a čísly, ale realita je prostě taková, jaká je. Prostě si nemůžu pomoct...vychází mi to tak, že společné bydlení je sice strašně fajn, je-li k tomu možnost, ale pomůže spíš tomu zintenzivnět a tak nějak rychleji "dozrát" ten vztah, než k tomu, aby se prokázalo, zda má šanci být spokojeným a nadosmrti trvajícím manželstvím. Podle mně je to zdánlivý mýtus, stejně jako to, že když spolu budeme chodit víc jak 8 let, že se potom nerozvedeme...to nikdy nikdo nedokázal, naopak, existují snad i nějaké práce ukazující paradox, že dost lidí se rozvede do roka, dvou, poté, co spolu hodně dlouho chodili.
Odpovědět
A jen abych náhodou nebyla "obviněna" :-) z toho, že kejhá postižená husa, která akorát závidí těm, co spolu před svatbou žili a tak vynáší do nebes výhody nežití....tak jen upozorňuju, patřím do skupiny "spoluživších", a to 1,5 roku.
Odpovědět
Profilova fotka
Clarca: cítím to úplně stejně, i když trošku obavy mám Romcatko: ty obavy jsou spojené právě s tím, cos napsala a s čím plně souhlasím. Je dobré zkusit si bydlet sám. Já tuto zkušenost, tak úplně nemám, zatímco můj snoubenec již několik let bydlí sám. K tomu se přidává ještě přestěhování se do ciziny, ale věřím, že to nakonec vše dobře zvládneme. Ducik: Vím, že každý vztah se vyvíjí v průběhu let a asi nikdo nečeká, že tak, jak se cítíme teď se budeme cítit stále. Pamatuji se, jak jsem přítele úplně zbožňovala, později jsem začala vidět chyby a ty se mi někdy dost protivily, teď ho miluji prostě takový jaký je. Možná tu je jeden aspekt, který dává ještě další naději nám věřícím do budoucnosti a to, že pokud máme důvěrný vztah s Bohem - čteme Bibli, modlíme se, máme vztah s dalšími křesťany, asi se nevyhneme tomu, abychom dále rostli - byli méně sobečtí, pracovali na zlepšení svých slabých stránek, zároveň byli trpělivější s ostatními, více milovali. No prostě mělo by v nás, pokud zůstaneme věrní Bohu, růst ovoce Ducha. Galatským 5,22-23: "Ovocem Ducha je však láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, mírnost, sebeovládání...." To by mělo mít kladný vliv i na náš vztah. Samozřejmě, že ostatní lidé také dozrávají, ale např. tento svět nás neučí, že bychom měli myslet víc na druhé více než na sebe.
Odpovědět
Profilova fotka
eves a všechny ostatní věřící!Moc vás obdivuji!!Nic proti jakémukoliv náboženství, ale mám proti nim celkově averzi právě proto, že znám dost věřících, kteří káží vodu a pijí víno(prostě třeba podvádí svou ženu, ale pak se vyzpovídají, párkrát pomodlí a vše je zase OK atd.)..U vás vidím, že to berete opravdu odpovědně, nemáte sex před svatbou atd.Máte můj obdiv a jsem ráda, že i takoví(takové) věřící existují..Zlepšili jste reputaci ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Také bych možná doporučila si přečíst pár knížek, proč se nepoučit ze vztahů, kterým to léta funguje, proč se nepoučit od psychologů, kteří mají různé zkušenosti s rozpadajícími se vztahy a s těmi, co krize překonali? Mohu doporučit např: Willard F. Harley Jr.: His Needs, Her Needs: Building an Affair-Proof Marriage (Willard F. Harley Jr. je křesťanský psycholog a poradce ve věcech manželských. Během své mnohaleté praxe shromáždil tisíce dotazníků, v nichž se táže mužů a žen, bez rozdílu náboženského vyznání, křesťanů i nevěřících, jaké jsou jejich manželské potřeby a v čem se cítí nejvíce ochuzeni. Zde je seznam nejdůležitějších potřeb opačného pohlaví: Ženy: 1. citový vztah, 2. konverzace, 3. čestnost a otevřenost, 4. finanční zázemí, 5. rodinná vazba. Muži: 1. sexuální naplnění, 2. kamarádství v rekreaci, 3. půvab ženy, 4. dobrá hospodyně, 5. úcta.-pokud potřeby naše polovička nenaplňuje, hledáme naplnění jinde), dále MUDr. Ed Wheat: Jde to vůbec (Zde se také např. dovíte o 5 podobách lásky: fyzické touze, romantice /uchvácení/, sounáležitost /emocionální útočiště,jako mezi rodiči a dětmi/, přátelství /sdílení, soudružnost/ - kniha třeba také mluví o tom, jak se znovu zamilovat do svého manžela a nejen milovat) a existují další. Koho by to zajímalo, může mi napsat.
Odpovědět
eves: to by už s tím kázáním stačilo ne? ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
extravaganza> no a tech 7 mesicu, to je presne o cem jsem mluvila :-D chapes, ze neni nejaky "TEN ZLOM" kdyz spolu zacnete bydlet at uz pred svatbou nebo po ni? po 7 mesicich spolecneho bydleni jste se sebe navzajem jeste ani nenabazili.. promin, ze jsem se tak hloupe ptala, kdyz je to nekde napsane, asi jsem to prehlidla.. ale tys ten muj prispevek taky moc pozorne necetla, jinak bys vedela, ze prave do takovych cerstve sezdanych jsem si tak trosku rypla ;-) schvalne si to najdi :-P holky a zivot se neda nastudovat z knih, bohuzel ]-(
Odpovědět
Profilova fotka
ducik:Jak člověk,který mě nezná může napsat,že jsme se s manželem ještě vzájemně nenabažili?Ale máš pravdu...i po těch letech co spolu jsme jsme se ještě nenabažili a doufám,že nám to vydrží co nejdýl. Mám pocit,že každý,kdo před svatbou "na hromádce" nežil je tady přinejmenším divný.Stojím si za tím,že bylo správné rozhodnutí nežít s manželem před svatbou a to jak jsme se mohli nebo nemohli poznat krom nás dvou nemůže nikdo posoudit :-) Máme krásný vztah,jsme spolu šťastní,plánujeme rodinu a nadále budeme na našem vztahu pracovat jako dosud a budeme se těšit z naší lásky :-) Víc už k tomu opravdu nemám co říct :-)
Odpovědět
Tak přidám svůj osobní názor a zkušenost. Bereme se letos v září a budeme bydlet spolu pět let. Vůbec nám to nevadí, že jsme spolu už před svatbou. Je to nádhera usínat a probouzet se vedle milované osoby. I když musím přiznat, že na začátku soužití, jsme to málem nezvládli a šli od sebe, ale nakonec jsme to zvládli. a teď je to víc než super. Ale to záleží na každém jedinci a nejde nic bagateliozovat. Takže jsem sem spíš napsala osobní zkoušnost ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
extravaganza> jen jsem tipovala ;-) a nepovazuji tebe ani kohokoliv za divnou, jen jsem prednesla sve nazory, mezi nimiz stoji i ten, ze v pripadech podobnych, jako je ten tvuj je mozno spravne rozhodnuti posoudit az po nekolika letech a ne mesicich. Samozrejme vsichni si prejeme, aby nam to vydrzelo a tobe to preji take.
Odpovědět
Profilova fotka
souhlasím s sterbovalucie, jsem na tom podobně, letos také bydlíme s přítelem společně 5 let a 7let společně chodíme. Moje zkušenost je taková, že dokud jsme společně jen chodili, tak náš vztah nestál za nic, právě protože že jsme byli každý samostatný, každý jen pro sebe, no prostě tak trochu sobci. Vznikali mezi námi žárlivé hádky, kdy jeden s partnerů chtěl jít s přáteli a druhý chtěl být s partnerem sám, nebo bylo období zkoušek (ve škole) a jeden z nás se musel učit a ten druhý chtěl být s ním, takže nakonec přišla velká krize a my jsme se s mým skoromužem rozešli asi na 5 měsíců. Jenže jsme pak zjistili, že bez sebe nemůžeme žít, a tak jsme se k sobě vrátili,hned se k sobě nastěhovali, od té doby společně bydlíme a náš vztah to velice utužilo, právě protže každý z nás pochopil, že je sice fajn být samostatný, ale jsou chvíle, kdy nelze se starat pouze sám o sebe. Taky je to fajn, protože víme, že když půjdeme odděleně každý se svými přáteli(on s klukama na pivko a já s holkama na kafčo :-) ), večer nebo v noci zase budeme spolu.Vždycky se jeden na druhého moc těšíme a ještě v noci si vykládáme zážitky) Oproti dřívějšku, kdy kdy jeden druhého prosil, aby mohl jít s přáteli ven, tak dnes naopak se prosíme abychom vůbec někam s těmi známými vyrazili. (většinou je to :už 5x ti volal Jirka máš jít s ním na pivko... a můj drahý ne mě se dneska nechce pujdu příště... :-) a to je fakt ) A mám taky pocit, že to žehlení a praní a starání se sami o sebe mužům moc k srdci nepřirostlo(aspoň ne tomu mojemu). Musím ještě jednou říct, že společným bydlením se náš vztah utužil a myslím si ( a zvláště teď před svatbou prožíváme nádherné dny), že se milujeme daleko víc, než když jsme spolu nebydleli, je to daleko víc osobnější, více tolernce, intimity.... Když nás lidi vidí společně, tak se nás ptají jak dlouho jsme spolu, my řekneme 7 let a oni říkají to není možný, vždyť vy se k sobě chováte, tak zamilovaně jako by jste spolu byli pár měsíců. Myslím že kdybychom neměli tu možnost společně bydlet náš vztah by dávno nepřežil. Nejsem samozřejmě poti vztahu bez společného předsvateního soužití, jen říkám, že nám by to asi moc nefungovalo, všem moc držím palečky, bez ohledu na to s kým bydlí či nebydlí :-)
Odpovědět
Profilova fotka

ducik: Plně s tebou souhlaím v tom, co jsi tady ve všech těch příspěvkách napsala a jsem ráda, že je tu někdo rozumný a nepoblázněný :-D Máš naprostou pravdu v tom, že život se z knih nastudovat nedá! Přesně to mě po tom příspěvku Eves napadlo! Taky nechápu hlášky typu, že někdo bude na svém vztahu vyloženě "makat", aby byl dobrý. Proboha, kde to jsme! Ano, jak jsem už řekla, manželství je jeden velký kompromis. Ale aby to zas nebyl jeden kompromis za druhym! Takhle to vypadá, že bez toho, aniž bychom na tom vztahu "makali" by snad ani žádný vztah nebyl. To mi přijde poněkud zvláštní ...

Taky se mi líbí názor Janickybez, že prostě je období, kdy ti dva se takzvaně musí spolu "sžít", naučit se nebýt, jak tu bylo správně řečeno sobci, naučit se toleranci a starat se o toho druhého. Ne každému se to vede ...
Odpovědět
Profilova fotka
ducik, milli: Omlouvám se, že to řeknu trošku tvrdě, ale odsuzovat knížky, které jste nečetly je lehké, já naopak znám páry, kterým pomohly. Asi to bude tím, že ty knížky často vycházejí ze života, zkušeností mnoha dalších párů. Je ale také pravda, že je rozdíl něco si přečíst a pak to včlenit do svého života, aby to nebylo jen nějaké předstírané chování, ale aby se to stalo (znovu) přirozeným. Ale samozřejmě nechci knihy nikomu vnucovat. milli: Já bych své vyjádření o pracování na vztahu, pečování o něj právě vyjádřila tím naučit se nebýt sobci, starat se o toho druhého, být tolerantní, asi jsem špatně zvolila slova. Ale také jsem psala, že pokud vidíme potenciální problémy ve vztahu, co bychom nezvládli, nemusíme si toho druhého brát. Myslím, že třeba věčné slibování a žádné změny, tendence ke lhaní, nepřizpůsobivost (snad možné důvody k pozdějším vážným rozporům) apod. se dají na tom druhém poznat i při dostatečně dlouhém chození spolu. janickabez: Možná jsem to špatně pochopila nebo se na to dívám z trochu jiného úhlu, ale myslím si, že samostatnost nevede k sobeckosti. Spíš si člověk uvědomí, vše, co pro něj dělali rodiče a co si teď musí zařizovat sám. Pak si také daleko více váží toho, co pro něj bude dělat jeho partner a nebude to brát za samozřejmé. A ať už někomu připadám třeba poblázněně, znám hodně křesťanských párů, kterým je 60 i 70 a vidím, že jsou spolu šťastní a mají překrásný vztah. Jsou mi vzorem a doufám, že náš vztah bude i po desítkách let tak krásný. Samozřejmě prošli si různými ne vždy úplně nejšťastnějšími životními situacemi, ale vydrželi to a zvládli to a posilnilo je to. Tak ať naše manželství vydrží a ať jsme v nich šťastní. Omlouvám se těm, co se mnou nesouhlasí, chápu, že mají ze svého okolí asi jiné zkušenosti, které je vedou k postojům, které mají. Mé zkušenosti z mého okolí mě zase vedou k mým závěrům. Přeji Vám všem to nejlepší v životě.
Odpovědět
Profilova fotka
janickabez trošku nechápu to:vznikaly mezi námi hádky, když jeden chtěl jít někam s kamarády a druhý chtěl být s tím druhým..promiň,ale to nechápu.Vztah by měl být o toleranci a o dostatečné volnosti(ne zase až příliš velké ;-) ) a ne o tom, že se jak malá děcka budeme hádat a vynucovat si pozornost a přítomnost toho druhého a žárlit.Myslím, že ve vašm případě bylo asi fakt lepší spolu začít bydlet.My naštěstí takové věci neřešíme.Tolerujeme se a mě například absolutně nevadí, když jde přítel s kamarády na pivo a jemu zase když jdu s kámoškama na kafe atd.
Odpovědět
Profilova fotka
ahojky, můžeme se tady dohadovat do nekonečna ce je lepší, vždy jde o konkrétní případ a o konkrétní osoby. A každý vztah fuguje jinak. Takže uvedu příklad, můj chlap předtím bydlel na kolejích, protože si doma nemohl ani škrknout tak si to taky patřičně užíval (té volnosti)(ještě poznámku, když jsme se potkali bylo mi 18 a jemu 20), takže bylo např.pondělí byl se mnou v uterý s kamarády(do hospůdky) středu po škole prospal aby naspal to bylo v hospůdce s kamarády, a v čtvrtek se musel učit nebo udělat něco do školy (k nám domů ho bylo hodinu cesty, takže po škole jen tak na otočku to asi nemělo cenu) a v pátek jel k rodičům na celý víkend, takže asi toho času na mě moc nezbývalo??? Mít s někým vztah pouze v pondělí je asi trochu divný, ne? A naopak když jsem já něco měla s holka tak jsme se hádali o tom , že se vidíme tak málo a místo s ním jdu s holkama ven?? To právě lidi musí přijít na to kde je ta tolerance a volnost a kde už to ono není. Všechny ty důvody člověk chápe(že je unavený, že se musí připravit do školy, že musí jet za rodiči domů..... ale když chce být s tím druhým....), pro nás bylo společné bydlení opravdu tím nejlepším řešením. Bohužel nevím jak to máte k sobě s přítelem daleko, jestli bydlíte ob jeden domeček nebo hodinu cesty tam a hodinu zpátky, je to prostě různý. Dost dobře si dnes neumím přestavit, že by můj chlap vstal ráno v 5,30 do práce, vrátil se domů v 17.OO a pak by jel za mnou po práci ještě hodinu, tak aby s semnou mohl být a pak zase hodinu někam domů... to by asi moc vitální nebyl, že???
Odpovědět
Holky, nepřečetla jsem vše, spíše začátek a musím říct, že souhlasím s consti...někdy to prostě nelze spolu ybdlet a i tak věřím, že to může být pěkné! S přítelem se chceme vzít za rok v dubnu, teď stavíme domeček, který bude v létě hotový. Já dokončuji studium, on už pracuje. Takže bydlet spolu budeme ještě se starostmi o zařizování domácnosti teprve od podzimu, to je zhruba půl roku před svatbou. není to moc, ale já vím, že zvládnout se dá vše. Opravdu je to vztah od vztahu, rozvádí se všechna manželství a nikdo nikomu nezaručí štěstí jen tím, zda spolu před datem svatby bydleli či nikoliv. :-p
Odpovědět
1 2
3
4
…
16
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?

Podobné diskuse

Šetřili jste společně na svatbu?
04. 04. 2023 223
Přítel nechce svatbu, já ano
05. 08. 2020 34
Solárko před svatbou? Ano/ne?
28. 04. 2018 9
Dítě před nebo po svatbě?
28. 07. 2016 12
Společné příjmení
07. 01. 2016 20
Svatba při VŠ nebo až po?
05. 08. 2014 41
Doba chození před svatbou. Po kolika le…
14. 09. 2011 38
Společné bydlení. Před svatbou nebo až …
17. 10. 2005 244