Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život před svatbou

Svatba bez předchozího společného soužití. Ano či Ne?

Zobraz úvodní příspěvek
Profilova fotka
Zajímal by mě Váš názor na toto téma,protože já osobně žiju s přítelem v jedné domácnosti 3 roky a nedokážu si představit,že bych se vdávala bez této zkušenosti ;-) Díky za názory
Odpovědět
1
2
3
…
16
Bydlím s přítelem a se svou mamkou dva roky. S mamkou se o starosti o domácnost dělíme, takže se nedá říct že by kolem nás skákla... Teprve před svatbou jsme vlastně začali řešit peníze když jsme začli na svatbu šetřit.. Takže to máme vyzkoušené tak na půl :-)
Odpovědět
Profilova fotka
milli já nevím, jestli ti přijde spěchání, když se bereme po pěti letech...No, abychom se za rok k sobě nastěhovali, pak dva roky spolu bydleli..No to by znamenalo, že bychom se vzali za takové 3 roky, po 8 letech vztahu atd.Nevím, prostě se chceme vzít teď, známe se moc dobře a chceme mít i to mimčo a my rozhodně další tři, čtyři roky čekat nechceme ;-) nemyslím si, že by nás společné bydlení mělo nějak rozeštvat, fakt nevidím důvod...Když nás ta vzdálenost nerozeštvala ani za pět let, tak nás asi těžko rozhodí společné bydlení..nemluvě o tom, že já to prostě beru tak, že spolu bydlíme, jen se vídáme jen o těch prodloužených víkendech(čtvrtek-neděle).Jiné páry spolu žijí, ale přichází z práce třeba kolem 17.h., jdou brzo spát, protože ráno zase brzo vstávají a jeden druhého si užijí fakt jen o tom víkendu..nevidím mezi námi a těmito páry žádný rozdíl...
Odpovědět
Jasne Consti, nic si z tych niektorych odkazov nerob. Za pat rokov si uz svojho priatela musela spoznat a ked ste to vydrzali taku dlhu dobu, tak je jasne ze ten vztah nieco zvladne. A znovu prizvukujem, v nasom vztahu sa neudiala absolutne ziadna zmena ,ked sme po dvoch rokoch vztahu na dialku zacali spolu byvat. Ziadna kriza, hadky a podobne. A tie malickosti ,ktore ta rozculujuna partnerovi , na tie si zvyknes i pocas tych predlzenych vikendov. Takze vsetko naj a prajem krasnu svadbu.
Odpovědět
Profilova fotka
bubuska díky!!jsem ráda, že tu je někdo, kdo si toto prožil a klape mu to..protože já tu můžu mít argumenty jaké chci, ale stejně si každý může pomyslet svoje, že...ale když je to někdo, kdo si tím prošel a v pohodě, tak to je pádný argument :-D !!Vám taky přeji ať vám to jen a jen vychází!!! :-D
Odpovědět
Profilova fotka
eves: Vím, že víra někomu nedovolí předmanželský sex, ale mě to třeba připadá dost důležité, jestli si rozumíme "v posteli" (omlouvám se za takový výraz, lepší mě nenapadl). Bydlení se dá zvládnout v pohodě, ale kdybych si ho vzala a neznala ho s oné, intimní, stránky... Každého věc, já bych do toho nešla 8-) Tak koukám, kolik nás má vztahy na dálku. Ne, že bych vám to přála, holky...ale jsem ráda že je nás tolik - vzájemná podpora je super! :-) No co se úklidu týče - já myslím že to bude ON, kdo mě bude nutit všechno uklízet. Já vždycky nechávám úklid až když to nevypadá jako u "lidí" :-D Ale třeba se to změní, až to bude naše domácnost...uvidíme ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Nemyslím si, že manželství je dobré, protože je dobrý sex. Spíš si myslím, že sexuální vztah je v manželství dobrý (prináší uspokojení), když je dobrý manželský vztah. Když jsou doma nějaké problémy a neřeší se, pak jsou problémy i v sexuálním vztahu, to vidím i kolem sebe. Věřím, že když se dva mají rádi a chtějí spolu zůstat na celý život, každý z nich udělá všechno, co bude moci, aby naplnil potřeby toho druhého i ty sexuální. Protože když je jeden spokojený bude i ten druhý. Důležité je pro mne, abychom o všech problémech, našich potřebách mluvili a naslouchali si a pak se podle toho i chovali. Jinak všem přeji ať jim jejich vztahy a pak manželství vydrží, ať mají hodně lásky a porozumění. 1 Korintským 13,4-7:" Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.
Odpovědět
Profilova fotka
Já s přítelem žiju sedmým rokem, a jsem moc ráda, že jsem dostala možnost zažít si společné bydlení. Opravdu je úplně něco jiného jen se tak scházet, když má člověk náladu a čas, a žít spolu a řešit společné problémy. Teprve na tom,jak jsou ti dva řešit případné problémy společně se ukáže, jak moc je vztah schopný vydržet budoucí nápor... který nastopro přijde. Zrovna tak jsem ráda, že jsem začala s partnerem žít i sexuálně, protože ono, než se lidé sladí i v této oblasti dost trvá. Dříve jsem chodila s partnerem, který se sice snažil, ale mě prostě v něčem - nevím v čem- nevyhovoval. Tenhle současný vyhovuje perfektně. Vím, zní to asi divně, ale i ten sex je důležitý. Plzák vždycky říká, že i v manželské krizi mají manželé udržovat pravidelný intimní styk. A musím říct, že sex nám v krizi, kterou jsme před rokem prožívali strašně moc pomohl. Dokázal nás otevřít jeden druhému. ;-)
Odpovědět
Eves, napsalas to v obou příspěvcích moc hezky. Taky spolu před svatbou bydlet nebudeme, ale nemám strach, přítele znám dostatečně - spokojeného i rozmrzelého, zažili jsme toho spolu už hodně a nemám obavy, že by se mezi námi něco změnilo. Od začátku jsme se snažili jeden druhého maximálně poznat a naskytly se i určité mezní situace, ve kterých se charakter toho druhého poznal ještě líp. Neměnila bych. Nechci se nikoho dotknout, ale soužití (bez plánované svatby) se mi zdá takové provizorní - ten pocit "když to nebude klapat, odstěhuji (odstěhuje) se" ve mně budí jednak nejistotu, že jeden den někde bydlím a na druhý den se třeba budu muset schlíple vrátit k rodičům, jednak jde i o jakousi degradaci toho vztahu - že si musím toho druhého nejprve "vyzkoušet" (jako boty třeba :-N ), abych věděla do čeho jdu... Asi se mnou v tomto bude málokdo souhlasit, ale tak to cítím a přítel je podobného názoru. Myslím, že ve vztazích se nedá nic paušalizovat, strašně moc záleží na těch dvou individualitách, a co "u sousedů" bylo ideální, nám sedět nemusí... Koneckonců i v seriózních studiích se píše, že soužití před svatbou nezaručuje "úspěch" manželství...
Odpovědět
Ještě dodám: mezi věřícími mám spoustu kamarádů a znám mnoho manželství, kde spolu před svatbou nežili. Velká většina těchto manželství "vyšla" - u těch několika, kteří se rozvedli se opakuje jedna věc - hodně nízký věk při svatbě (kolem 20), a to zejména u partnera. Může to být náhoda, ale nemusí...
Odpovědět
Profilova fotka
No, to bydlení před svatbou je sice provizorní, to je pravda, ale vědomí toho, že nic není jisté a nic není navždycky aspoň mě osobně velmi pomohlo. Vše v životě je pomíjivé a nečekám, že svatba tohle překoná. :-D Takže já rozhodně nejdu do manželství s tím, že budu mít nějakou jistotu. Tu mám totiž úplně jinou - že musím zemřít. Nic víc není jistého... ;-)
Odpovědět
Smajli, to máš jistě pravdu, taky neberu manželství jako naprostou záruku, že spolu budeme až do smrti, tu mi nedá nikdo, ale člověk k tomu přece jen s takovou "naivní" vírou přistupuje, jinak by do manželství nešel. Sňatek je pro křesťana hodně přelomovou záležitostí, je to svátost, není to jen papír. Tím se nechci nikoho dotknout a prohlásit církevní sňatek za jediný správný, ale pro věřící je obrovsky významný.
Odpovědět
Profilova fotka
manželství nemá žádnou záruku...že vydrží, a to znamená, že se můžeme s tím druhým znát jak dlouho chceme a prožít s ním já nevím co všechno...a nikdy nemůžeme vědět, že nám to výjde...až do smrti. Záruku nám nedá ani křesťansví, ani jiné náboženství, ani sex před sňatkem, ani společné soužití před ním. Ovšem proč zbytečně tolik riskovat :-| že? Naivitu, zamilovanost, víru a všechno ostatní dám stranou, společný život je uplně něco jiného než to, co bylo před tím.....a to prostě nikdo nemůže zpochybňovat. Tak to je a vždycky bude - pro každou z nás. A kdo to prostě "prubne" a vdá se bez předchozího společného bydlení, (sexu), tak ten je jen víc odvážný....a já mu o to víc přeju, aby mu to vyšlo. Ovšem velmi ráda, bych od těch všech holek....co to takhle "prubly" a šly do toho ...(i když před manželstvím měly dlouhodobý vztah)...slyšela ještě za pár let.....jak jim to vyšlo, a jestli by se náhodou nezachovaly jinak. Jo a začít spolu bydlet a rovnou plánovat dítě....to už je risk největší.....víte, hodně párů se rozvádí poté, co jim do života přibylo dítko... Takže vážně bych chtěla vědět, jak to bude s námi všema (a hlavně těma většíma "hazardérkama") vypadat...za pár let. Hodně štěstí VŠEM!!! 8-)
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
No, taky čekám, jak moc zasáhne do našeho vztahu dítě. Protože zasáhne moc, to je jasný. Najednou vše převrátí naruby, nic nebude fungovat tak, jak doteď. 8-)
Odpovědět
Sice jsem "hazardérka" :-D , ale musím s Tebou, Vitako, souhlasit, dítě a svatba bez předchozího soužití je opravdu obrovský risk. Ale ve vztazích fakt nic neplatí absolutně - jak sama píšeš, záruku nedá náboženství, ani soužití atd., ale ani věk partnerů, ani délka vztahu (i soužití) před svatbou, prostě nic. Riskujeme všechny a všichni. x-)
Odpovědět
Už jsem toho dost napsala, když byla založena ta diskuze, na níž dávala Miky odkaz hned na začátko tohoto vlákna, tak se opakovat nebudu... ...snad jen, že mně teď při čtení napadala taková jednoduchá matematika... Dneska, kdy je trend společného bydlení před svatbou a kdy 95% zdejších nevěst tvrdí, že bez společného žití by si chlapa NIKDY nevzaly, se i tak rozpadá každé třetí (nebo už druhé?) manželství. Zdatnější počtářky (mezi něž nepatřím) by si klidně spočítaly, kolik párů z těch, co letos budou stát u rozvodového soudu, spolu před svatbou žilo a kolik ne. Nicméně z toho jednoduše plyne, že společné bydlení je fajn možná pro dobrý pocit, ale v konečném důsledku fatálním problémům v manželství nezabrání. Můj názor je ten, že když je možnost bydlet, je to určitě fajn. Ale když není (jako u Consti, Miky například), přijde mi vůči nim dost nefér jim radit (byť určitě v dobré víře), aby se svatbou počkaly až to někdy půjde.
Odpovědět
Tak už to, holky, je, že se musí trošku zariskovat. Proto je dobre si to jistě pořadně rozmyslet a snažit se rizika eliminovat. Já s přítelem bohužel nežiju, pochází totiž z rodiny silně věřící a je to naproste nemyslitelné. Ale myslím, že se známe dost dobře. Jsme spolu 7 let a jezdíme na hory, na tůry... a to se pozná, jaký člověk opravdu je. Samozřejmě mi je jasné, že jistě po svatbě vyplavou na povrch nějaké jeho zlozvyky, ale člověk to musí brát tak, jak to je. Jistě to nebude nic příliš zásadního, to by člověk poznal. A nějaké malichernosti? S tím se musí počítat a prostě tolerovat. Mezi námi, taky mám spoustu vlastností, které nejsou zrovna úžasné :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Nemyslím si, že člověk, který si chce to ho druhého vzít bez zkoušení spolu bydlet a spát, by byl naivní a hazardér, ale je třeba se snažit toho druhého, co nejlépe poznat. Poznat jeho charakter - jak moc je upřímný k ostatním, k sám sobě, co na něm respektuji a co ne a jak nás a naše budoucí děti to může ovlivnit, je-li sdílný, jak vyjadřuje své pocity, jak vnímá problémy a jak je řeší, jak přistupuje ke sporům, chce je aktivně řešit, umí se omluvit, odpustit, zapomenout atd. Toho druhého můžeme také poznat podle toho, jak se chová ke své rodině, svým známým, k dětem. Také bychom neměli podceňovat rady našich blízkých, pokud oni už vidí potenciální rozpory, ne, že by se nás snažili rozeštvat, ale třeba vidí jen věci reálně, znají nás. Pokud to spolu myslíme vážně, je třeba být úplně otevření jeden k druhému, nesnažit se něco předstírat, mluvit i o svých slabých stránkách. Samozřejmě nikdo není dokonalý, ale je třeba si uvědomit s čím jsme schopni žít a co bychom už nezvládli. Víra nemusí být naivní. Věřím, že nám to vydrží na celý život a zároveň se každý den snažím dělat to, co prospívá tomu druhému a našemu vztahu, a snažím se nedělat to, co toho druhého zraňuje. Jakub 2,17: "Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá." Smajlinko, neříkám, že v krizích by si lidé neměli být tělesně blízcí, ale např. pokud si Tě manžel neváží asi budeš mít z milování ne tak příjemný pocit, ať už se s Tebou miluje jakkoliv. Zatímco, když jste oba spokojení, rádi se odevzdáte jeden druhému. Ale ty máš s tím zkušenost, co myslíš? Herminko, děkuji za Tvůj příspěvek. :) Vitako, připomněla jsi mi jednu mou známou, ta se ptala, jak může někomu manželství fungovat bez předchozího "prubnutí" u jednoho křesťanského páru, který jsme obě znali a co se právě tenkrát bral. Teď ta známá se sama do 2 let rozvedla a ten pár, který jsme obě znali je už 7 let šťastný v manželství. Ale máš pravdu, že to, že jsme křesťané nezaručí skvělé manželství. Manželství jako každý vztah, potřebuje péči. A to, co, podle mne, zabíjí asi každý vztah je sobeckost a neumění se vcítit do situace toho druhého. Matouš 22,39: "... `Miluj svého bližního jako sám sebe.´" Tak ať nám to všem vydrží, lehké to nebude, alespoň ne stále. Za tu práci to stát ale bude a budeme si tak našeho vztahu vážit a určitě užijeme i spoustu radostí.
Odpovědět
Profilova fotka
Já si stále stojim za svym, že je naprostej nesmysl se brát aniž byste spolu nežili ve společné domácnosti. Já neřikam, že je to nějaká záruka šťastného manželství, to je blbost. Ale rozhodně je to takový ukazatel toho, jestli spolu v manželství vůbec dokážete žít. Prostě řešit problémy společného bydlení je uplně něco jiného než si vyjet spolu na víkend někam na hory. Tak to prostě je. Někdo tady k tomu přistupujete tak jako: "no a když zjistim nějaký malichernosti, který mi na něm budou vadit, tak co, tak se s tim smířim, taky nejsem dokonalá" ... Ale proč proboha? Proč nejít radši od toho pryč a nenajít si někoho, kdo ty "malichernosti" nebude mít! Prostě z vlastní zkušenosti vim, že společné bydlení je něco úúúplně jiného než chození. Nevim, proč takhle riskovat. My jsme spolu 5 let a žijem spolu prakticky od začátku (po třech měsících jsme se k sobě nastěhovali). Klape nám to, ale spousta věcí vyplula na povrch a my jsme si museli ujasnit, jestli nám to vadí na tolik, že bychom spolu nemohli dál žít, anebo se s tim smíříme, protože to pro nás není takový problém a budem hledat určité kompromisy. Manželství je hooodně o kompromisech! To, že se teď bereme je de facto proto, že je svatba fajn a protože chcem mít spolu někdy v budoucnu děti ... Čili tím, že se vezmem se ale mezi námi nic nebude měnit a na nic zvláštního si nebudem muset zvykat nebo slaďovat ... Ale najednou začít s někym žít? Nevim, fakt mi to přijde jako mnohem větší risk!
Odpovědět
Milli, risk je všechno. Risk je jít ráno do práce, protože Tě může přejet auto nebo se může nad Tebou zřítit strop... ;-) Nesouhlasím, že když vidím u partnera malichernosti, se kterými nesouhlasím, najdu si někoho bez nich. Nikdo nejsme dokonalý a nikdy se nám na partnerovi nemůže líbit úplně všechno. Sama píšeš, jak na začátku vašeho soužití vypluly problémy na povrch a museli jste se naučit dělat kompromisy. Když najdeš někoho bez toho, co Ti vadilo na předchozím partnerovi, bude mít zase jiné chyby, které se třeba časem vynoří. Myslím, že nejvíc záleží na toleranci a na schopnosti se domluvit a udělat kompromis. A naopak si myslím, že se lidé na horách (nemluvím ale o nějaké vycházce třeba na Říp) můžou poznat docela dost. Je to sice situace trochu vzdálená každodennímu životu, ale mohou nastat nepředvídatelné okolnosti (vyčerpání, mlha, zabloudění) a charakter člověka se odhalí v setsakra ostrých barvách... Ale i mezní situace běžného života dokáží odhalit charakter (úmrtí rodiče, stres z práce nebo školy, těžký úraz blízkého člena rodiny, o kterého se musíš starat...), takových situací je spousta a stačí se jen dívat na druhého otevřenýma očima. Ale chápu, že máme každá jiný názor, zkušenosti a hodnoty - co jednomu přijde nemyslitelné, je pro druhého úplně normální... Eves, k Tobě nemám, co bych dodala, souhlasím plně, dokážeš to formulovat, jak bych to já nikdy nedokázala, přestože to cítím stejně.
Odpovědět
Profilova fotka
Dovolte,abych přidala i já pár vět... jsem vdaná teprve necelých 7 měsíců,přesto jsem ještě ani jednou nezalitovala,že jsem s manželem předtím nebydlela a rozhodně si nemyslím,že je risk brát si někoho,s kým jsem před svatbou nežila.Za dobu našeho chození jsme toho spolu hodně prožili a že to nebyly jen pěkné věci.Poznali jsme své dobré,ale i ty špatné vlastnosti.Když jsem po naší půlroční známosti hodně onemocněla,tak se můj teď už manžel o mě neuvěřitelným stylem staral,pečoval o mě,vozil mě po doktorech,absolvoval semnou všechna možná vyšetření....a už tehdy jsem věděla,že to je ten PRAVÝ,protože ne každý by to ustál,tak jak to ustál on. Můj bratr s manželskou před svatbou taky nežil a dnes po 7 letech manželství mají krásný vztah a 2 nádherné děti.Moji rodiče taky spolu před svatbou nežili a mají pro mě naprosto ukázkové manželství.Takže si opravdu nemyslím,že je risktaní se brát bez předchozí společné domácnosti.Jak už tu někdo psal...to jestli manželství vydrží záleží úúúúplně na jiných hodnotách a věcech než to jak dlouho jste spolu před svatbou žili. V životě člověka se může přihodit cokoliv a ten s kým jste před tou svatbou žili,se např.po 2 letech manželství můžu natolik změnit,že to povede k rozvodu.... Tolik můj názor :-)
Odpovědět
tak my jsme s manžou před svatbou spolu žili asi půl roku, teď sice spolu bydlíme u našich v mém pokoji, ale není to ta společná domácnost, ta bude snad za 2-3 měsíce v našem zrekonstruovaným domečku. Asi to je lepší zkusit si aspoň na chvíli žít s tím druhým, ale šťastné manželství vám to rozhodně nezaručí. A i když s tím druhým bydlíte pod jednou střechou, tak nejste spolu 24 hodin denně (jak tady někdo psal) ;-)
Odpovědět
Ahojky sice nemám nic proti těm co spolu žijí až po svatbě, ale určitě bych byla pro to zkusit už předtím pokud je ta možnost. Lidi se tak víc poznají. Do té doby podle mě nevidí plno věcí, jako třeba to že ten druhý je bordelář, neuklízí atd. To v mém případě určitě neplatí, musím manžela pochválit, když je třeba tak třeba umyje nádobí a bez keců! :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Nechci tu obhajovat ty,co spolu před svatbou nežijí,protože na tom opravdu není nic špatného a opravdu ne každý má tu možnost před svatbou žít společně.Já jsem žila s rodiči v rodinném domě a bylo mi jasné,že tam po svatbě budeme bydlet i s manželem(naši horní patro a my spodní).A jít někam do podnájmu a vyhazovat peníze z okna jen kvůli tomu,abych ho víc poznala a pak se stěhovala spátky do baráku mi přišlo nesmyslené.To že mám konzervativní rodiče a nechtěli(hlavně tatínek)aby se manžel nastěhoval před svatbou jsme museli akceptovat.Opravdu si myslím,že je to každého věc,jak si to zařídí.Ikdyž jsem teprve po svatbě zjistila něco nového...nebylo to nic zásadního a tak velkého,abych se klepala na čelo a říkala si,co jsem si to vzala.
Odpovědět
Profilova fotka
ja se tedy taky pridam... predesilam, ze nikoho za jeho nazory zde prezentovane neodsuzuju, a predpokladam, ze ani ja za ne odsuzovana nebudu. nikomu je nenutim, jde jen o nazor. pripada mi vazne hooooooodne naivni ta tvrzeni, ze skutecne poznat nekoho muzeme preci i kdyz spolu "jen" chodime. muj nastavajici se ke me po nekolika (malo, hodne malo) mesicich chozeni nastehoval a kdyz si zpetne prehraju tech vice nez pet let zivota, proste tvrdim ze (v porovnani s predchozimi zkusenostmi) cloveka muzete poznavat jak chcete, ale dokud se neuvidite kazdy vecer a kazde rano zase, takk je vam to s prominutim houby platne. musely byste byt opravdu nadane pozorovacim talentem, hodnym detektiva, abyste vykoukali, jak se vas drahy bude chovat za par let. ano, klicove je prave ono "za par let" ..netvrdim totiz, ze se po svatbe cosi zlomi, kdyz se k sobe nastehujete, nastanou nejake krize apod. ..to je hloupost, naopak, pokud jste spolu nikdy nezili, budete si to fakt uzivat, budete nejstastnejsi na svete, protoze ted mate, po cem jste tak dlouho touzili. a pak muzete par let prispivat do diskusi, jako je tato, s tim, ze bydlet spolu preci neni potreba, ze jste svoji uz X let a stale se stejne milujete.. ono vystrizliveni prichazi, az vyprcha veskera zamilovanost a zustane.. co vlastne? mozna laska.. nebo jak to rici..
Odpovědět
Profilova fotka
jo a jeste neco me napadlo. nemyslim si, ze souziti s milovanou osobou pred svatbou nejak degraduje vztah, ci co to tu zaznelo.... a prijde mi ponekud necitlive to takto oznacit.. neni to neco "na zkousku", nelze to prirovnavat ke zkouseni bot.. proste mate nekoho moc radi a chcete byt s nim, chcete s nim vecer usinat a rano se zas vedle nej probouzet.. chcete byt spolu, ale svatbu zatim z ruznych duvodu neplanujete.. co je na tom "na zkousku"? a nerikam, ze souziti musi mit nutne neco spolecneho se sexem , i kdyz pravdepodobne na nej dojde.. navic jsem zastancem toho, ze problemy v sexualni oblasti mohou byt nejen nasledkem, ale take puvodcem problemu ve vztahu mezi dvema lidmi..
Odpovědět
vanilka - to je dobrej vypocet :-) , nad tim sem se nikdy nezamyslela... vicemene s tebou souhlasim. ono taky zalezi, kdy se spolu dohromady sestehujete - po dvou letech vztahu je to porad jiny nez treba po osmi... my to udelali po sesti letech a zadnej zasadni prelom to nebyl. naskytla se nam sance vyhodne koupit byt, tak sme do toho sli. ze se vezmem, sme asi tak nejak podvedome tusili uz uplne na zacatku (mozna sme si to tenkrat v te strasne zamilovanosti rekli i nahlas :-D )
Odpovědět
Profilova fotka
k tem poctum rozvodovym> ono je to ale spis take tim, ze dnes se rozvest neni problem, ani po technicke strance, ani po spolecenske.. chtela bych videt hypotetickou statistiku rozvodovosti za prvni republiky se shodnymi "neproblemy" jako dnes :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Tak my spolu žijeme 5let (7let chodíme) a už jsme sehraný, ale myslím si, že skočit do toho hned po svatbě, tak to by byl asi záhul. Podle mě je lepší spolu žít už před svatbou.
Odpovědět
Profilova fotka
K tomu všemu co su tu píše už nemám velice co dodat....ty výpočty co tu napsala vanilka,takže než tu začněte mluvit o šílenství,naivitě a kdo ví o čem ještě na adresu těch co spolu před svatbou nežijí,tak si to spočítejte jako vanilka :-) Trvám na tom,že přestože jsem s manželem před svatbou nežila,vzala jsem si báječného člověka a své rozhodnutí si ho vzít jsem nedělala s růžovýma brejličkama na očích(čímž neříkám,že jsem si ho nebrala z lásky),takže jsem věděla koho si beru.To,že je v dnešní době víc běžné,že dva spolu před svatbou žijí,ještě nemusí znamenat,že v opačném případě je to špatně :-) I Ti co spolu před svatbou žijí mohou po několika letech zjisti,že si nemají vlastně co říct,že si nerozumí nebo se může stát cokoliv,co je je "dožene" až k rozvodu.
Odpovědět
Profilova fotka
Ducik zajímavé názory...jen mě zarazila to vystřízlivění až vyprchá úplná zamilovanost..Snad si nemyslíš, že po pěti letech vztahu jsem bláznivě zamilovaná jen proto, že spolu nebydlíme...i u nás ta prvotní zamilovanost vyprchala a máme se"jen" rádi a chceme spolu být, dokážeme si představit společný život atd.Prostě můžu ti tady podepsat, že pokud se někdy rozvedeme, tak to bude určitě z úplně jiného důvodu než je ten, že jsem před svatbou společně nebydleli...a bohužel, jak už jsem psala, ne každý má možnost spolu před svatbou bydlet.
Odpovědět
1
2
3
…
16
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?

Podobné diskuse

Šetřili jste společně na svatbu?
04. 04. 2023 223
Přítel nechce svatbu, já ano
05. 08. 2020 34
Solárko před svatbou? Ano/ne?
28. 04. 2018 9
Dítě před nebo po svatbě?
28. 07. 2016 12
Společné příjmení
07. 01. 2016 20
Svatba při VŠ nebo až po?
05. 08. 2014 41
Doba chození před svatbou. Po kolika le…
14. 09. 2011 38
Společné bydlení. Před svatbou nebo až …
17. 10. 2005 244