Svatba bez předchozího společného soužití. Ano či Ne?

Zobraz úvodní příspěvek
Profilova fotka
Zajímal by mě Váš názor na toto téma,protože já osobně žiju s přítelem v jedné domácnosti 3 roky a nedokážu si představit,že bych se vdávala bez této zkušenosti ;-) Díky za názory
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj holky, ráda bych podpořila ty, co spolu před svatbou z jakýchkoli důvodů nebydlí :-) V červnu si budu po dvouapůlleté známosti brát přítele, který je cizinec (ze severního Německa). Takže celou tu dobu máme vztah na dálku, kdy se vidíme tak jednou dvakrát do měsíce na víkend (v lepším případě prodloužený víkend) a nejdelší doba, kterou jsme strávili spolu pohromadě byla 10 dní dovolené ;-) Ono to prostě někdy vyjde úplně jinak, než si člověk celý život plánuje a představuje... :-)
Odpovědět
Profilova fotka
ja.na moc držím palce!!My to tak měli 5 let, i když jsme oba z ČR a manželství klape a vztah na dálku také klapal skvěle ;-) .Ber vztah na dálku jako jen a jen pozitivní zkušenost, je to obrovská zkouška vztahu ;-) !
Odpovědět
Ahoj holky,musím říct,že chodím s přítelem už 5 let a studovali jsme ve stejném městě.Bydlí však o 30km dál.Přestože spolu nebydlíme.Myslím si,že jsme se mohli už dobře poznat-společné dovolené a víkendy.A to jsou spolu lidi samotní bez rodičů a musejí se shodnouta rozhodovat společně.Domluvit a dělat kompromisy a týká se to i peněz,které spolěčně utrácejí.Již od začátku toužíme žít spolu.V létě se budeme brát,ale ještě nebudem bydlet spolu.Protože budeme stavět baráček.Nemáme tolik peněz,abychom je vyhazovali za nájmy.A také si myslím,že nás společné bydlení nerozhodí natolik,že by to vedlo k rozchodu.Jeden myslí na druhého,protože ho má rád a chce s ním budovat vztah,mít děti a tak.. Pro mě tedy není nutné bydlení před svatbou. Moc se mi líbily názory Eves a Consti. Držím palečky všem párům a těm,co už se vdaly hodně síly.Protže nic není zadarmo.
Odpovědět
Profilova fotka
no tak každá má na to jiný názor,a já chci určitě před tím se svojim prítelem bydlet, než se vezmeme a my spolu zrovna začínáme bydlet,tak proto svadba bude až za rok.Já si radši počkám. ;-)ja.na ale to se myslim teda moc neznate,když jste spolu nejdýl byli na dovolené a to ste si vzácní,je to něco uplně jiného,to seš odvážná teda. ;-) No a nechápu,jak tady můžete některý napsat že je to na škodu bydlet spolu před svatbou. =-) není to náhodou tak že děláte z nouze ctnost?myslím,že aj kdo tu možnost nemá může uznat že je lepší spolu skusit bydlet.jak si to kdo udělá tak to má a když to oběm vyhovuje,je to v pořádku. :-)
Odpovědět
Anya, děkuji za Tvůj příspěvek! Neřekla bych to lépe, cítím to stejně!
Odpovědět
Anya to řekla moc pěkně.Vážně záleží na každém a je to vztah od vztahu jiné. Nemyslím si,že někoho úplně známe po dlouhé době.Lidé se poznávají celý život a mohou vás kdykoliv něčím překvapit.Ale jinak se nebránim tomu,že někteří lidé spolu bydlí i dříve.Já se na to dobrodružstvíá těšim,no to jsme holt my ty bláhové holky :-D :-D :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Anya : souhlasím!!!!! Jinak chápu hodně holky, co chtějí s přítelem bydlet před svatbou a poznat jaký to je,........ale nechápu ty co tady píšou, že by si ho bez toho nevzali :-S (ale nic ve zlým, jen má každý asi jiný představy) ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Any, přesně, i z návštěv u rodičů se dá leccos vypozorovat, můj milý byl úplně úžasný, každý Pá po práci spěchal k nám, protože to jsem měla na starost úklid, vzal vysavač a vyluxoval celý dům, je opravdu rozhlohově velký a já bych se s tím trápila hodně dlouho.. :-N, zajel nakoupit a poté "valil" na trénik. Kdykoliv viděl mého pracovitéhlo taťku kolem domu něco dělat (což bylo popravdě téměř pořád :-D ), šel mu sám od sebe pomoct a zjistila jsem, že je faKt šikovný. x-) Bohužel znám i případ kamarádky, které přítel u rodičů taky pomáhal, ale pak ve spol. domácnosti nechtěl hnout ani prstem. :-| Bell, myslím, že jednou svou poznámkou jsi kápla do černého.. ;-) Consti, nemohu posoudit, když jsem to nezažila, ale vztah na dálku bych prostě nechtěla, takže ho taky nemám. :-) Jsem ráda, že mám milého nablízku..I když teď vlastně né ;-( , taky jsem nějakou dobu slamněná vdova, láska mi odletěla daleko :-( , naštěstí se mi zanedlouho vrátí. Jinak bych se asi usoužila. Popel, no jo, člověk je originál. ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj holky, taky jsem to cele necetla, ale chci napsat i nase zkusenosti.. Chodime spolu s pritelem patym rokem a v lete se budeme brat. Je pravda, ze spolu uz pres rok bydlime, ale musim rict, ze se vubec nic nezmenilo. Rozhodne ne k horsimu, zadne velke kompromisy..fakt nic. Povahu pritele jsme znala uz z drivejska a bud je to zazrak nebo nevim, ale nic spatneho na povrch nevylezlo, takze u nas bychom spolu mohli zacit bydlet klidne az po svatbe, aniz by se resily nejake problemy.. Myslim, ze opravdu zalezi jen na tech dvou konkretnich lidech, jestli se da nebo neda spolu zacit bydlet az po svatbe. Navic si myslim, ze vic nez spolecne bydleni da zabrat to, kdyz jeden z partneru zacne pracovat. Potom, co jsme byli zvykli se vidat pri VS kdykoli pres den, jezdit o prazdninach libovolne pryc, byla prace a s ni spojene povinnosti, stres a unava mnohem horsi zkouskou. To, ze po priteli musim holt kazde rano uklidit ponozky a trenky nam vztah neznici..on zas vyborne vari :-D
Odpovědět
Taky se přikláním k názoru spolu před svatbou nebydlet. Někde jsem tu četla názor, že je lepší si to nejdřív vyzkoušet a pokud by mi ten člověk nevyhovoval - byť kvůli malichernostem, je lepší najít si někoho, kdo ty malichernosti nemá. S tím nesouhlasím. Pokud někoho opravdu miluji, jsem ochotná "odpustit" mu všechno - tedy ne to přehlédnout, nevidět, ale prostě ho brát takového, jaký je. Ale v okamžiku, kdy ho milovat přestanu, začnou mi na něm vadit i věci, které mi na 150 jiných lidech vůbec nevadí. Takže to vůbec není o nějakých malichernostech, ale prostě o tom, jestli ho mám nebo nemám ráda. A to společné bydlení neovlivní. Vzpomínám si, jak mi nedavno kamarádka líčila zážitky ze své svatby. A když začala slovy, že se ráno probudila v posteli vedle svého nastávajícího (žili spolu už asi 2 roky před svatbou), uvědomila jsem si, že bych něco takového nikdy nechtěla ... že by mi přišla obrovská škoda ochudit se o ty krásné začátky společného soužití. Vždyť co se pro tu kamarádku svatbou změnilo? Snad jen příjmení a prstýnek na ruce. Jinak se po svatbě vrátili s manželem do toho samého bytu, kde žili už předtím, a pokračovali dál v naprosto stejném způsobu života. ...
Odpovědět
Profilova fotka
Jaho, nezlob se, ale tento názor s tebou naprosto nesdílím. Naopak - přiklánět se k tomu, že raději před svatbou společně nebydlet, je velmi, ale VELMI naivni a nezralé...
Odpovědět
My jsme spolu vlastně taky ještě nebydleli... 2 roky jsme spolu existovali na koleji a bylo to super, teď už 2 roky jsme zase zpátky doma u rodičů a asi tak za 14 dní se budeme stěhovat do našeho nového pronajatého bytečku. Ale vzhledem k tomu, že jsme spolu už přes 7 let, tak známe svoje nedostatky i bez společného bydlení (hlavně díky té koleji...) :-) Ale jinak jsem taky pro bydlení před svatbou - člověk hlavně pozná reakce toho druhého v obyčejných i krizových situacích (přece jen když jde člověk s někým do kina, tak nepozná všechno ;-) )
Odpovědět
Článek se načítá
jaho: přidávám se k Vanusak a to co píšeš mi přijde trochu scestné. Sice chápu, že někdo prostě nemá příležitost si společné bydlení vyzkoušet, ale v každém případě si myslím, že je lepší si to zkusit. A jaho: ano, např. pro mě se změnilo fakt jen to, že mám prstýnek, změněné příjmení, ale zároveň pocit, že ten, koho mám ráda, je mým manželem a doufám, že s ním budu bydlet celý život, ale náš život bude takový, jaký si ho uděláme. A to, jestli se tvoje kamarádka probudila a nebyla si jistá, je její problém, který ovšem vůbec nesouvisí s tím, jestli spolu žili nebo ne.
Odpovědět
Myslím si, že je naopak naivní si myslet, že když si někoho "vyzkouším" tím, že s ním budu bydlet před svatbou, tak se ujistím, že je pro mě tím vhodným pro manželství. kacka.va: kdyby ten, koho miluješ, nebyl tvým manželem, ale jen partnerem, se kterým bys bydlela, tak by to nebylo na celý život? Resp. ani to, že si někoho vezmeš, ti nezaručí, že s tebou bude celý život ... a ty s ním. Tady jde jen o kvalitu charakteru těch dvou lidí ... a to, jestli se k sobě nastěhují před svatbou, nebo až po ní, na charakteru nic nezmění ... nebo by aspoň nemělo, pokud je ten charakter kvalitní.
Odpovědět
Profilova fotka
Sice chapu, ze ne kazdy ma tu moznost spolu pred svatbou bydlet, ale myslim si, ze je dobre, kdyz spolu bydlite.Nejde jen o spinave obleceni, ale hlavne, kdyz je nejaky problem, stres v praci atd..pak to doma takova romantika byt nemusi...My spolu uz zijeme necelych 5 let, mame se moc radi a oba se tesime az budeme"svoji",ale kdyz jsme se spolu nastehovali tak to bylo trochu neco jineho,nez kdyz jsme u sebe jen prespavali, i kdyz to bylo nekolik noci v tydnu..ale jsem rada, ze uz ted spolu bydlime..
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj, zajímavá diskuze...My s přítelem spolu asi rok bydlíme, nebydlíme...jsme u nás doma(v baráku našich)máme tam garsonku, spíme u nás, jíme u nás a tak, ale úplně přestěhovaný můj milý není, protože čekáme na odstavění našeho bytu, tak nám přišlo zbytečný nadvakrát se stěhovat... Ale můj názor, je že na štěstí v manželství to žádný vliv nemá. Myslím, jestli spolu před tím žijete či ne...vždycky bude něco co Vás na tom druhém bude rozčilovat, ať je to nepořádnost, nebo posedlost sportem, nebo cokoliv jiného...ale to se pozná přece už jen z chození...A jde o to jak je člověk tolerantní a dokáže věci chápat a hlavně co očekává od manželství.Jestli si někdo myslí, že se tím jejich vstah vylepší nebo se muž změní k lepšímu...znám pár, co spolu žili sedm let, pak se vzali a do roka se rozvedli...A naopak mnoho párů, které se brali po pár měsících chození a jsou spolu strašně šťastní...Ono, jak to dělali naši rodiče, a prarodiče?ty ani jinou možnost neměli, když spolu chtěli žít museli vzít...A většinou s tím žádný problém neměli... ;-)
Odpovědět
sorizo: i kdyby můj manžel byl celý život partnerem, tak by mi to samozřejmě nevadilo, já jsem na svatbě netrvala. Jen tvrdím, že bez společného bydlení se lidi doopravdy nepoznají, protože vždycky vyjde najevo něco víc, než když spolu jen randíte, nebo trávítě jednou nebo 2x ročně dovolenou. To je vše. Umět si rozdělit domácí práce, vědět jak ten druhý reaguje a umět se tolerovat, i když jste spolu 24 hodin denně je něco jiného, než se sejít a pak se každý vrátit večer do svého domova. berusko: ale tady přece si myslím nikdo netvrdí, že bydlení před svatbou má vliv na štěstí v manželství :-).
Odpovědět
My jsme spolu začali chodit v říjnu,bydlet spolu začali až v dubnu a v červnu se bereme :-D Je to prostě o lidech, o pocitech,o důvěře... ;-)
Odpovědět
Ráda bych také přidala svůj názor. Docela mě pobuřuje názor, že bydlení až po svatbě je nezralé a naivní. Nejsem proti bydlení před svatbou , ale ani proti opačnému způsobu. Dokonce si myslím, že většina nevěst, které jdou do svatby bez předchozího soužití přistupuje k manželství poněkud jinak. Mluvím z vlastní zkušenosti, svého partnera znám velmi dobře, bydlíme spolu občasně a znám jeho přednosti i chyby. Myslím, že nikdo nemůže tvrdit, že jdu do rizika jenom proto, že spolu nebydlíme. V dnešní době, kdy se každé druhé manželství rozvádí je spíš třeba se zamyslet nad tolerancí. To, že mě budou rozčilovat partnerovi pohozený špinavý ponožky na podlaze přece není důvod k rozvodu. Dříve se lidé tak moc nerozváděli a nebylo pravidlem společné soužití před svatbou. Uměli si totiž odpouštět a respektovat se. To si myslím, že dnes v řadě vztahů chybí. Vždyť dnes se každý rozvádí i kvůli naprosté malichernosti. Tímto dlouhým příslěvkem (děkuji všem kteří to dočetli až sem ;-) ) jsem chtěla jen vyjádřit, že úspěch manželství nespočívá v tom, jestli jsem si vybudovala zkušenost s bydlením s partnerem před svatbou, ale to jak do manželství vstupuji. Proto je podle mého názoru krátkozraké někomu tvrdit, že protože s partnerem společně nebydlí, je její svatba mnohem větší riziko.
Odpovědět
Profilova fotka
dost.dzejn myslím, že máš pravdu. je to hlavně o toleranci. Ve většině ženských časopisů je, co si od mužských nemáme nechat líbit (nemyslím násilí a týrání). Většinou jde o chování mužů, které je dané tím, že jsou muži a pokud se to některé ženě nelíbí, tak si ho nemá brát. chování mužů je dnes méně tolerováno ženami naočkovanými těmito časopisy a pak se diví, že se rozvádí. v minulosti ženy leccos překously.
Odpovědět
Profilova fotka
dost.dzejn : naprosto s tebou souhlasím...Příjde mi že dnes když je rozvod tak častý a normální...lidé neumí odpouštět a tolerovat...nemluvím o závažných problémech. A to že se dva nepoznají dostatečně, když spolu nebydlí je hloupé. Nemyslím si, že bych svého nastávajícího tolik nepoznala, kdyby jsme spolu nežili... ;-) To, že si po sobě neustele postel, pro mě není charakterová vlastnost, takže mi je to jedno, ikdyž mě to bude třeba v životě pa štvát :-D Důležitější je třeba vědět, zda je čistotný a to se pozná i bez spolužití ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Boty si taky vyzkousis a projdes se v nich, nez si je koupis... :-D
Odpovědět
Profilova fotka
charleene: no když spolu někdo chodí dost let a nežijí spolu, tak pochybuju, že by léta chodili jen do kina nebo podobně ;-) sorizo: souhlasím klaras: já jsem teda se svým drahým řeším taky problémy, stresy a jiný situace a od toho jsme na to dva a není tak důležitý, jestli při tom chození spolu bydlíme :-. kacka.va: já s přítelem nebydlím, ale ani se nevracím sama do svého domova, chodíme spolu tím stylem - že jsme spolu každý den a taky jednu dobu přespáváme u přítele a jednu u nás a nemyslím si, že bych ho neznala, protože spolu nebydlíme ve společný domácnosti. Je jasný, že pak jsou to jiný starosti, ale jinak to holt nejde :-D
Odpovědět
Holky,já s bývalým bydlela od začátku celých 6 let a nakonec jsem zjistila,že jsem nestačila poznat jaký je, viděla jsem to až po rozchodu "zvenčí" a vidím to i teď. Pak jsem poznala svého skoromanžu,od začátku naprosté souznění,užívala jsem si randění a to,že se vezmem jsme věděli už po měsíci,aniž bychom spolu žili.Není to o bydlení,je důležité mít vztah bohatý na zážitky s tím druhým,vědět,že se o něj můžete vždy opřít a v tom případě pak bydlení téměř nic neznamená.Vždy je to o lidech 8-)
Odpovědět
Profilova fotka
Já si myslím, že by spolu vždycky měli ti dva bydlet. Pokud si nevyzkouší, jak jim to bude spolu fungovat ve společné domáctnosti, můžou se po svatbě divit. Mám spoustu kamarádek, co na to doplatily.Ono je to totiž jiný pohled, když s tím člověkem nebydlíte a zvykat si na jeho návyky, řešit společně problémy,dělit se o finance...To chce hodně tolerance a láska k tomu bohužel nestačí :-|
Odpovědět
popellka: já jsem taky s manželem chodila tím stylem, že jsme u sebe vzájemně přespávali třeba 4 dni v týdnu, ale když jsme spolu začali bydlet, tak to bylo prostě o něčem jiném :-). Já to tu nikomu nevnucuju, ať se každý zařídí, jak chce. Jinak, ano dříve se lidé tolik nerozváděli, ale dříve to ani nebylo tak jednoduché jako teď. Ale je fakt, že se vytrácí tolerance ve vztazích.
Odpovědět
Nám to vyšlo tak, že kvôli dlhej prerábke bytu spoločné bývanie pred svadbou nestihneme, a som rada. S mojim drahým sa skutocne poznáme dokonale, buď dôjde k nám a sme u našich alebo spolu niekam vyrazíme, naložíme naše chlpaté decko (našu hafanku) a vychutnávame si predĺžené víkendy. Nie sme zástancami toho názoru, že si to treba najskôr akože "vyskúšať" ( spoločné bývanie) , aj keď pripúšťam, že niekto možno áno, ale to je každého vec, ako si to zariadi a ako si je svojím vzťahom istý. Každopádne som ale rada, že sa nám to s tým bytom natiahlo. Do svadby už bude síce hotový, ale rozhodli sme sa, že sa nasťahujeme až po svadbe, proste to bude pre nás krásna a úplne nová etapa života. Bude to pre nás takto krajšie, keby sme spolu bývali, o ten pocit by sme sa ukrátili, pretože by sa okrem môjho mena nezmenilo nič. Takto to bude skutočne nový začiatok x-) A obaja sa na to šialene tešíme. Ale je to vec názoru, uznávam, že každému môže vyhovovať niečo iné ;-)
Odpovědět
No ono to společné bydlení až zas tak nezbytné není ... my spolu řešíme problémy, dělíme se o domácí práce i o finance ... i když spolu ještě nebydlíme.
Odpovědět
Profilova fotka
Nějaký zkoušení mi příjde dost blbý...hele tak si to vyzkoušíme jak nám to bude klapat a pak se vemem???No tak tohle kdyby na mě někdo vybalil vzala bych nohy na ramena...
Odpovědět
Profilova fotka
Vždyť vztah není o pokusu nebo o bydlení společným...řešení problémů je přeci běžné ikdyž spolu nebydlíte...Já s přítelem jsme řešili všechno stejně před tím než jsme spolu začli bydlet...A jeho návyky a zvyky jsem teda taky znala už předtím...věděla jsem že nerad luxuje ale klíďo umeje nádobí, že když je unavenej z práce je lepší na něj nemluvit atd...nepotřebovala jsem s ním pět let bydlet...Ale každý to má jinak...
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?