Švagrová

Zobraz úvodní příspěvek
Všechny vás zdravím, Potřebuji se někde vypsat...už mě doslova s.re moje švagrová, manžela sestra. Máme děti stejně staré, ale to její je geniální a to naše je debil. Naštěstí se moc často nevidame, ale pokaždé si neodpustí různé narážky. Pri minulé návštěvě od ní padali věty typu, teď vidíš ten jeho regres ve vývoji, jak strká věci do pusy (malý si hrál na psa, pejska máme doma,přenášel v puse hračky a lozil po ctyrech a štěkal), smetla jsem to větou, že jde o napodobu, což rozhodně není regres ale naopak vývojové období, jen se zasklebila a tchyně dodala, že napodobuje už dlouho, což jejich nedělá ještě vůbec (vždy se našeho malého zastává, asi se ji taky takové shazovani nelíbí). Měli jsme za sebou celkem těžké období vrcholícího vzdoru a tak se všichni ptali, co mi je, rekla jsem po pravdě, že jsem z toho vyčerpaná a ona prej no to mi už mame půl roku, ty nadprůměrné děti jako to naše to mívají dřív, u těch opozdenych to bývá až kolem druhehoroku, jako u vás. Řekla jsem jen, že nám to taky začalo asi před půl rokem a že je to období, kdy se to stupňuje a pak zase odeznívá, že jsem si taky myslela, jak to máme za sebou a teď teprve vidím, co to období vzdoru vlastně je. Opět se jen zasklebila a tchyně mi nabídla hlídání, abych si odpočinula (je zlatá). Já vím, že mám úplně normálního prcka, je fakt zlatý a oproti ostatním detem i dost klidný, raději pozoruje, obcas něco prohodi. Jejich klučik je úplně jiný, potrebuje neustalou pozornost, jinak se snaží na sebe upozorňovat. I muž si toho vsimnul a je mu to líto, vzdy na návštěvách se točí vše kolem synovce, já se snažím mu vysvětlit, že naše dítě takovou pozornost nemá rádo a tak je lepší, že se na něj všichni nevrhaji. Ale manzela to mrzí a svagrova si ještě prisadi, ze je sociálně zaostalý...přitom není a spíš maminky v okolí říkají opak, bez plen byl malý v roce a půl, vety skládá od roku a tři měsíců, teď ve dvou a půl už umí několik básniček a pisnicek, které si sám odposlouchal, doplňuje pohadky, má nekolik dobrých kamaradů v okoli, na které se těší, a které si sám vybral, nemusím a nikdy jsem nemusela řešit věci typu plácání a kousání jako jiné maminky, protože tohle trénujem kvuli psovi od miminka...mohla bych psát do nekonečna. Tohle shazovani se začalo projevovat už v těhotenství, kdy já měla vše naprosto ukázkové a narodilo se nám zdravé dítě, i přesto jsem dodrzovala šestinedělí a po každém očkování klidový režim, pouzivala látkové pleny, nosila v šátku, nikdy nenechala plakat, kojila na požádání. takže jsem byla prý zbytečně precitlivela a dítě rozmazlene. Švagrová rizikové těhotenství a císařský řez, dítě se narodilo s oslabenou imunitou a oba jsou věčně na hromadě, ale stále nekde lítají i v šestinedělí, kdy to měla od pediatra zakázáno ho vozila nemocneho ukazovat do práce atd. Vrcholem pak bylo, když na návštěvě se náš zdravý k bratrankovi nesměl přiblížit, protože by oslabený bratranec od něj něco chytnul...a oni za tyden odlétají na dovolenou...ale klidně nechali miminko hysteticky řvát v kočárku venku (byla zima) s tím, ze je magor. Co mi tedy vadí je, že švagrová se chová neuctive k našemu dítěti, malý z toho má už dlouho rozum a nesouhlas taky projevuje, ja ale nechci aby tohle chování shazovani dál pokracovalo a mělo na naše dítě a jeho sebevědomí negativní vliv, zároveň nechci vyvolat hádku, jen ji usměrnit...prosím poraďte.
Odpovědět
1
2
@isabelafuentes S manželem to cítím zcela opačně. Pokud by to totiž nebyla jeho sestra, tak já bych takové člověka poslala kamsi, jediný důvod, proč tak v takových situacích nečinit, je právě manžel. A je to jeho rodina, kdo dělá peklo. (Ale chápu a akceptuji tvůj názor.) Na variantu 3 opakuji, že já prostě nejsem zenový mistr, nedala bych to. Já bych se nepustila ani do sebeobhajoby, ani do konfrontace, ale do nějakého smírného přístupu, který by vedl k pokryteckému tlachání nebo dokonce pozitivnímu přístupu k ní, na to zkrátka nemám. Vím, že to je řešení, ale prostě se nepřenesu do přátelské roviny (byť naoko) s někým, kdo útočí. Nicméně jsem cca před rokem byla v situaci, kdy jsme byli na dovolené s manželovým kamarádem a jeho přítelkyní. Třelo to hodně, ona navíc Brazilka, hodně temperamentní, já se pořád snažila vyhnout konfliktu a žrala se uvnitř. No a pak jsme šli na horu, na kterou vedlo cca 5000 schodů. Byla jsem mrtvá a ona kolem mě poskakovala a furt něco pindala. A pak jsem jí (v klidu, protože vyčerpaná) řekla: "Víš, XX, ono by bylo nejlepší kdybys na mě nemluvila. Ideálně už nikdy."
Odpovědět
@zorro4 :-D A pomohlo to?? Tohle je asi skryté nebezpečí smírného přístupu a pokryteckého tlachání...člověk je sice navenek v klidu, přátelský a "v pohodě" - ale papiňák se pomalu ale jistě hromadí s nevyhnutelným závěrečným výbuchem. A to si vezmi, že jste spolu trávily pouze dovolenou, že bys tomu musela třeba čelit nějak pravidelněji...
Odpovědět
@strelenka No mně to pomohlo :-D (a situaci teda taky, protože jsem ji hodně urazila, do konce dovolené jsme spolu mluvily minimálně, dodnes se nestýkáme) Jinak to vypadalo, že tomu budu čelit pravidelněji, je to mužův nejlepší kamarád. Já ale nemám problém, že se kluci vídají sami (ona trochu jo, protože musí být u všeho, ale to není můj boj). A já jsem příliš (n)asertivní, než abych se potkávala s někým, s kým je mi fakt nedobře.
Odpovědět
@isabelafuentes moc děkuji za návod...no vidíš, je dobrý...zkusím využít, třeba po pár takových ji to přestane bavit. Akorát furt jde tady o jinou situaci...mně je jedno co svagrovka kváká. Vadí mi, že to říká před malým. Dokonce i jemu. S chlapem jsem o tom mluvila, řekl, že ona má patent na všechno a se vším je moc rychle hotová. U většiny věcí nebyl, pomáhal tátovi, šel kouřit atd. Před poslední návštěvou jsme se domluvili, že se bude nám na návštěvě více věnovat, aby případně u toho byl. zase byly prupovidky na mě, ohledně práce a kojení...tak to smetl, že kojení je důležitější a že je rád že jsem doma a starám se o rodinu. coz ji naprdlo, takže hned následovalo, kdy bude další dítě. Tak to prej bude překvapení :-D :-P a na prcka zase jestli spí sám v pokojíčku a aby se nekojil a nespal s námi do deseti, takove ty klasiky. A prej mu mame dát boty na zahradu, jinak bude zase nemocný (zatím nikdy nemocný nebyl) pichne ho včela, šlápne do hovinka atd. Pak trochu poprchalo a já si s malým hrála na piskovisti, protože bylo teplo a deštik byl příjemný a ještě jsme si po něm vlezli i do bazénu, tak jsem blazen, ze budem nemocní oba a strašně zbožňuje takove frajerky co ohrožují sve dítě atd. Prostě skoro třicet stupňů je na koupani málo...naštěstí žádná hruza...chvilku tam byla i sestrenice s dvěma dětmi (4 a 6) tak malý si hrál s nimi,on s mladšími a stejně starými dětmi si často moc nerozumí a hlavně když synovec ho plácal a bral mu hračky z ruky, tak se s ním odmítl bavit. Tak je po mně precitlivelý a má si zvykat a umět se bránit prej půjde do skolky...
Odpovědět
Sice teď si nějak moc nedovolovala, vzalo ji vitr z plachet, že náš malý si hrál krásně se staršími dětmi od mužovi sestrenice, normálně se s nimi bavil na úrovni, povídal, choval se hezky atd. Takže neměla příležitost dělat z něj troubu. Takže padali takové pruduci věci, kterým se spíš normálně směju, ale jak jsem si vzpomněla na ty Vánoce, jak drží Domču za ručky a říká mu ty jsi takový malý tyran, děláš si z mamy otroka...tak už to muselo nekam ven, tak jsem to "vyblila" tady...
Odpovědět
@diggy000 No ta je teda hrozná, takový kecy! To jsou přesně ty typy ženských, co musí o všem vědět, do všeho kafrat, na všechno mají názor, a samozřejmě ten jejich je jedinej správnej. Strašný. Nechápu, jak s ní někdo může vydržet. Ale - pro tebe je to škola života, můžeš se na ní naučit, jak na podobný lidi reagovat, a to je pozitivní. Prokazuje ti tím vlastně skvělou službu. Je dobře, že tě manžel brání a zastane se tě, i ta opora ve tchýni je výborná, to většinou nebývá... Tak aspoň vidíš, že jí všichni berou s rezervou, je prostě hloupá, tak se jí pousměj a neber si to osobně. Zřejmě má nějakej mindrák. Chápu, že ti vadí, že to říká před synem, ale zase na druhou stranu - je to jeho teta, zalepit hubu na dobro jí nemůžeš, takže si holt i syn časem zvykne, že teta si nevidí do pusy. Já bych mu to třeba nějak lehkou formou vysvětlila (ale ne tak, abys jí před ním pomlouvala, jen mu vysvětlit, že je prostě taková), kdyby se na to třeba ptal, anebo i v té situaci, když je ona u toho, tak bych mu řekla (s úsměvem, bez emocí) "Honzíku, copak to ta teta zase povídá? Tomu vůbec nerozumíme, viď..." a tím bych dítěti i jí dala jasně najevo, že jí neberu vážně, že ty její slova pro nás nic neznamenají. Anebo mě ještě napadla další metoda, která taky může dobře zabrat - je to takové to "přijetí" jejího tvrzení a vyvedení ho do absolutní absurdity, např. ONA: "A to ho jako budete kojit do deseti let? A spát s váma taky bude až do deseti? Už by měl spát sám ve svým pokojíčku..." TY: "No ano, pokud to bude chtít a bude mu to tak vyhovovat, může s námi spát v naší posteli třeba ještě na střední škole, viď, my se tam vejdeme, máme kvalitní, velkou postel..." A říct to úplně v klidu a nad věcí, přidat úsměv. To nebude čekat ;-) A na její sprostou poznámku, že je dítě přecitlivělý po mně, bych jí rázně vypálila, že jsem ráda, že je syn citlivej, protože to je známka inteligence. Tím jí vezmeš vítr z plachet, protože jí dáš najevo, že citlivost pro tebe není slabost, oceníš tím sebe i syna, a ještě jí mezi řádky sdělíš, že pokud si ona s jejím dítětem zakládají na tom, že se jich nic nedotkne, tak asi jejich intelekt není tak dokonalý... :-D :-D Chtěla bych vidět, jak se bude tvářit! :-D ;-)
Odpovědět
@isabelafuentes odkdy je citlivost známka inteligence?
Odpovědět
Profilova fotka
@diggy000 To mi připomíná jednu rodinnou známou. Když jsme byli malí, měli naši partu ze střední, trávili jsme spolu silvestry, pravidelně pořádali táboráky apod. A manželka jednoho z tátových spolužáků byla fakt dílo, typická učitelka se vším špatným, co si lze s tímto povoláním spojit (nic proti učitelkám, řada z nich je velmi kvalitních, ale tohle bylo fakt NĚCO). A kromě toho, že na všechny pořád jen štěkala rozkazy a komandovala, tak konkrétně mě oslovovala určitou variantou mého jméno (dejme tomu, že bych se jmenovala Svatava, všichni mi říkali Svatěnko - bavíme se o malých dětech ;-) - jen ona Svatěno). A moje mamka jí výslovně řekla, ať mi tak neříká, vnímala jsem to, jako že se na mě zlobí. Odpověď? "Ale vždyť je tam taky ť!" :-D Co k tomu říct :-) Výsledek? Tu paní neměl nikdo rád - ani my děti, ani dospělí, tolerovali ji jen jako manželku jednoho ze spolužáků. Já jsem si z toho odnesla, že ona mě nemá ráda, protože je zlá (můj dětský úsudek, mamka mi nic takového neříkala). A nejvíc tím bohužel trpěla její dcera, která podle ní samozřejmě byla ze všech nejlepší a nejúžasnější atd. My děti jsme si s ní prostě nehrály, i když ta holčička za nic nemohla, ale když nám ji její matka pořád předhazovala jako učiněný poklad... Děti opravdu často vnímají víc, než si myslíme, ale taky si často dokážou samy poradit. Je docela dobře možné, že si tvoje švagrová zadělává na nehezký vztah s vaším synem, což jí později může dost mrzet, ale už to těžko půjde vzít zpátky. Jo a s tou paní se její manžel nakonec rozvedl a ona se úplně změnila - zvadla jako květinka. Bohužel jí došlo příliš pozdě, že takovým chováním si nikoho nezíská...
Odpovědět
@isabelafuentes děkuji...to jsem si říkala taky, že prostě malému budu ty její hlášky vysvětlovat.. Převádění do absurdna jsem už praktikovala, když mi říkala, jak mám na malého mluvit anglicky (nejsem rodilý mluvčí ani muž, tak jsme za jedno, že se má od nás učit česky, i tak už odposlouchal pár slovíček a čísla z pohádek občas mu půjčím youtube, má rád peppa pig,v cestine už to zná a tak jede v angličtině a španělštině), na to jsem jsem tedy rekla, ze ted se učíme španělsky( mluvím s obtížemi, ale těm pohádkam rozumím, písničky z nich už taky znám), tak na angličtinu není tolik času, když se učí ještě česky a druhá babička je napůl Slovenka a napůl Ruska ;) takže hned to otocila v to jak je to škodlivé, ze náš malý sedí jen u tabletu, ze ma určitě z toho poškozený mozek a proto nemluví a bude obézní (většinu času trávíme venku i v zime to bylo vice než dvě hodiny, mame totiz vymarskeho ohaře, proto vedeme funkční oblečení a deště se nebojíme, mobil dostane do ručky občas, když si vzpomene,ze chce videt peppa pig, mluví více nez uspokojivě, což rekla i doktorka, ze málo kdo se tak predvede a to je spis stydlin). No a jak psala @makovaapanenka tak s jejím chlapem si nemají, co vycitat, protože hnedka druhý den po tom, co tchyně rekla, že náš malý umí sofistikovaně ovládat mobil (zvetsovat, zmensovat obrazky, fotit, zapnout si pohádku), mi do chatu od nej došel "clanek k zamyšlení" o škodlivém vlivu nadměrného užívání technologii... kdyby to byl odzdrojovany kvalitní článek, ale to byla slatanina z bulváru, kde technologie byly uváděny jako to nejhorší zlo na světě, které může za obezitu, psychické poruchy, nedostatek zájmů a takový clanek mi prosím poslal člověk, kterého znám pouze drimajiciho nebo s mobilním telefonem v ruce.....tak jsem mu napsala, o tom jak je clanek zavádějící, ze je v něm svalovana vina na technologie, přitom většinu z tech jmenovanyvh věci ma na svedomi to, že se rodice detem nevěnují a misto pozornosti je umlci tabletem a to je potom fakt problém. A u obezity vidim problem spíš v tom, že se nadměrně konzumuje maso a mléčné výrobky a venku za celý den v zimním období potkame max pejskaře. a teď mě to hnedka přivádí k tomu, jak oni furt oba nám říkají něco o tom, jak náš malý nezdravě ji, protože si jednou za cas na návštěvě dává takové ty věci, které my doma normálně vubec nekupujeme a my říkáme, ze jednou za cas to určitě neuskodi (prostě pro nás jsou navstevy výjimky, kdy se "pravidla" trochu uvolňují) Takze teď poprvé ve dvou a půl letech ochutnal indianka, kterého si sám vyzadal a kterého jsem musela dojist já, a hned to bylo, že malému dáváme cukr a čokoládu a to oni v žádném případě. Zato na vánoce, kdy tchyně (mamka) dělá řízky a salát, nám pro prcky nabídla přírodní rizecky a brambůrky, tak hnedka švagrová se ozvala, ze když domca bude mit ten přírodní rizek taky, že kubikovi nezbude na večeři...takže kubík měl dostat na oběd i na večeři přírodní rizek, a domca nic? Nebo jak to myslela? Takže dle ní ochutnání indianka je jed, ale maso dvakrát denně nezbytnost...
Odpovědět
@zorro4 Myslíš, že to spolu nesouvisí? Já myslím, že jo :-)
Odpovědět
Jsem na tom podobně. Náš vztah se švagrovou je hrozný. Nejdřív to přisuzovala tomu, že jsem vdaná a tahám jejího bratra za nos. Teď když už jsme svoji a máme ročního syna si zase hledá něco jiného (nedala jsem ji všechny věci pro jejího syna po jejím malém bráškovi, které mi pujčila na syna tchyně, když se to vyřešilo, tak že jsem ji je dala nevyprané (měla jsem svoje oblečení, jejich jsem použila tak desetinu a tu vyprala, zbytek v pytli předala), ...Už neví co, tak se snaží hledat cokoli :-/ Rozhovor s bratrem a v našem případě i tchýní nepomohlo. Celá rodina si o ni nemyslí nic hezkého a tvrdí, že nám závidí. Ale já nechápu co. Máme normální vztah, život,.. Ona má všechno co si sama přeje: peníze, dítě, nový byt, manžela. Stejně mi přijde, že je věčně nespokojená. Já s ní do konfliktu nepujdu. Za prvé by to nemělo smysl a za druhé stejně se potkáváme jen na rodinných akcích, tak proč je kazit. Už jsem se smířila s tím, že kamarádky z nás nikdy nebudou.
Odpovědět
Profilova fotka
Zazivali jsme něco podobného, až na to ze dotyčná pomlouvala a urážela me a mou rodinu, i když je neznala, a to před mým mužem. Me do očí tvrdila vždy uplny opak. Nakonec se i manžel naštval a skončil s ni! A máme pokoj, ani na svatbě sme ji nebyli. :-)
Odpovědět
Článek se načítá
Něco ti závidí. A dítě je jen nástroj, jak se nad tebe povýšit. Možná si hezčí, chytřejší, nebo se ti jen v životě zkrátka povedlo něco tak, jak by si to přála ona a jí to prostě nevyšlo.
Odpovědět
@1harmonika Závist jako univerzální odůvodnění na beremese :-D Možná je jen pizda.
Odpovědět
1
2
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?