Vsimla jsem si, ze maji podobne vlakno na slovenskem klonu. Zda se mi to jako dobry napad. Tak nevestinky, kolik je vam a vasim partnerum a jak jste spolu dlouho?
no taky jsem zvědavá co z mého drahouška vyleze až bude žádat o ruku moje rodiče, kdž žádal mě bylo to moc hezký, dost mě překvapil
taky jsem zvědavá co na to taťka, sice s tím tak nějak počítají, proože on jim to říká už asi 2 roky že si mě vezme jak dodělám školu, ale myslím si že to taťka ponese špatně
to já jsem si o svým taťkovi myslela taky...ale mám tak nějak pocit,že se na to těší,nehledě na to, že máme byt u našich v přízemí...ale také mám tušení,že ho na svatbě uvidím potřetí v životě brečet /1. když mu umřela maminka, 2. má promoce/
no já se také bojím že ze sebe bude dělat hrdinu když mu někdo řekne že přichází o jedinou dceru, ale ve skutečnosti vím že ho to bude mrzet, chodí nám pomáhat na stavbu a ze začátku ten domek úplně nesnášel protože si taťka vysnil že zůstanu bydlet doma, přestaví se dům na dvě naprosto samostatné jednotky a bude mě mít blízko po celý život. No a najednou ví, že jak se náš domeček dostaví, tak se odstěhuji o 15km dál a to je pro něj strašné!
věřím,i my nebudeme bydlet u rodičů nastálo...tipuji,že po mateřské se uvidí,kde najdu práci..holt jsme v regionu,kde budeme muset za tou prací jít...on taťka časem pozná,že to je i občas výhoda,že budete bydlet každý jinde...a 15 km není zas až taková štreka...budete si vzácnější....sejně je sranda, že ty taťkové tak lpí na svých dcerách, že,
te´d mne ještě napadlo,že můj taťka,když mi sestříhával video z promoce,tak mi tam jako podhudbu dal od Jožky "takahoj" Černého písničku...zatímco Ty spíš...znáš to?To přesně vystihuje mého taťku....
ahojky,já jsem taky zvědavá jak můj snoubenec požádá naše o mou ruku.prstýnek už mi dal a teď ve čtvttek se chystá zajít za mamčou s kytičkou a oficiálně ji požádat...no bude to veselý on je takový srandista
u nás mám pocit, že je to obráceně...nejdříve dohadujeme podrobnosti a asi až budou jasné,tak se bude žádat o moji ruku:-))))...takže to mí rodiče vědí a druhá strana tuší.....sice to není ta správná romantika...ale přítele k romantice nedonutím,jde na to "reálně":-(...:-))
u nás to byla romantika.byli jsme v benátkách nad Jizerou v pizzerii a tam jsem dostala prstýnek a druhý den jsme jeli do Vídně.no a teď v pátek máme seznamovací večeři rodičů.na to jsem taky moc zvědavá...
u nás se naši znají z promocí,vcelku mne překvapilo,že na to,jak je druhá strana "konzervativní", tak mi přítelovi rodiče po 2 letech nabídli tykání...no,nevěděla jsem,co na to říct...byla jsem strašně v rozpacích...nečekala jsem to....držím pěsti při seznamování rodičů!!!!
my si s rodičema snoubence vykáme,tak jsem zvědavá jak to bude po tý večeři.a taky jak to bude se seznamováním.asi to nechám na Petrovi ať se s tím popere :-)
no,když si vzpomenu na první návštěvu u přítelových rodičů,tak mi běhá mráz po zádech...přítel se s maminkou pohádla v den našeho příjezdu,takže jsme dorazili k nim /měli jsme být na celý víkend/ a nikdo nás nečekal:-(....pak se děli různé a hrůzné scény...no,chtěla jsem utéct...nakonec jsme jeli nočním vlakem dom a vymýšleli,co řekneme našim,aby to nevypadalo blbě,brrr...ještěže jsme si to už dávno všechno vystvětlili...na kdy chystáte svatbu?
Hm, pardon, že vám tu skáču do diskuze, ale vzpomněla jsem si na naše seznamování rodičů. Moje maminka do mně pořád ryla, když jsem ji upozornila, že by mě mohla aspoň před snoubencovými rodiči přestat kritizovat, seřvala mě, urazila se a odešla ]-( . A nakonec jsem se taky vdala ;-)
Ahoj Len, :-) Mým rodičům zase na svatbě říkali všichni z manželovy strany, jaká jsem hodná a mírná a usměvavá a já nevím co pozitivního, a naši? Představ si, že jim začali povídat o tom, že dovedu být i náladová, hubatá, trvdohlavá ... no když mi to říkali, tak jsem myslela, že mě trefí :-|
no,holt se někdy člověk nezavděčí:-(....já mám snad kolem sebe lidi,kteří mně znají...znají i mé slabé stránky a dovedou je tolerovat.....však nikdo nejsme ideální,že?:-)))
Právě z toho já jsem měla hrůzu. Vím, že mě moje máma velice ráda kritizuje před cizími lidmi (a co je daleko horší, často si i hodně vymýšlí), nevím proč, přijde mi to od vlastní matky dost zvrácené :-S . Takže už jsem se viděla, jak takovéhle věci vykládá lidem na svatbě, kteří ji bohužel neznají, na první pohled se umí tvářit děsně mile, takže já jsem pak ta zlá, když jí řeknu, že kecá. Já vím, že mám své chyby, ale při některých příležitostech a hlavně před cizími lidmi se prostě na světlo tahat nemají. Naštěstí to nakonec na svatbě dopadlo dobře, jedom se usmívala, teď jsou sice všichni přesvědčeni, že mám moc fajn maminku, ale aspoň k tomu všemu nemají pocit, že se mnou bude ženich trpět do konce života. Všichni naši hosti mě sice znali, ale někteří ne zas tak dobře a mámu vůbec, takže kdyby bývala zase začala, určitě by to ve spoustě lidí ještě dlouho hlodalo.
Tak to moje mamka je zlatíčko, tuto její "akci" si ale nedovedu vysvětlit, není to její styl. MOžná jen chtěla, abych nevypadala fakt bezchyně a potom to nebyl šok, až někdy v budoucnu ujedu (snad se to nestane :-) ). Ale co, je to za náma a v rodině manžela pořád plním funkci té hodné ženušky :-D
Tak to ti nepřeju ;-) Já se od ní naštěstí odstěhovala už v osmnácti k babičce a ona dost dlouho pracovala v cizině, takže na dálku po telefonu jsou naše vztahy mnohem lepší. Ale teď před svatbou jsme se vídaly mnohem častěji a nesvědčilo nám to :-| . Naštěstí mám zase strašně fajn tátu :-)
no,abych to uvedla na pravou míru...moje mamka je na jednu stranu obětavá...ale někdy až moc až to...štve...slušně napsáno....chce pro svojí dcerušku to nejlepší,ale neuvědomuje si,že to musím zkusit sama...nehledě na to,že mi není pět...
Ale jo, vždyť já na té své taky nemůžu vidět jenom samá negativa, sama pochází z hodně divné rodiny, takže její žebříček hodnot je trochu zvláštní. Nikdy neměli moc peněz, takže není schopná pochopit, že když bude své děti zahrnovat penězi, lásku jí to nepřinese, že musí investovat taky něco jiného. Takže po čase výčitek, že ona mě živí a já jsem za to nevděčná, jsem se rozhodla od ní brát jen nezbytné minimum (při studiu jsem se z vlastní výplaty prostě neuživila) s vědomím, že i to mi bude vyčítáno. A když jsem se se svými předsvatebními obavami svěřila tátovi, říkal, že on měl úplně stejné problémy s její maminkou! A mámu to prý tehdy dost štvalo, takže pevně doufám, že si to zapamatuju a nebudu tyhle věci přenášet i na své děti.
jj,to mi povídej...naštěstí tím,že přítel zná moji maminu...tak když udělám "překle"...tak mi říká....MAciku,že by maminka?...a snaží se mi naznačit,kde jsem šlápla vedle...prosila jsem ho o to...opravdu na tom rčení, že jaká matka,taková dcera...asi něco pravdy bude
Já doufám, že když se špatné vlastnosti mojí babičky (je už patnáct let po smrti) v mamince "naředily", já snad na tom budu ještě mnohem lépe a moje děti snad už budou normální :-)!
no,co se týče dětí,bude to sranda:-)))...naši mne "straší", že to naše mimčo bude pěkné kvítko...já jsem nejstarší a prý jsem byla zlatíčko,bráška byl už živější ao 13-let mladší sestřička je dílo...nezlobila to ne,ale byla stráááášně živá...a prý se to potáhne:-)))))))
Tak si říkám, copak po nás asi zdědí? Po mně vzteklou povahu a velký zadek a po manželovi křivé zuby a sklony k plešatění? Nebo manželovu chytrost a krásný nos a po mně dobrou paměť, pěkné zuby a vlasy? :-D
Ahoj, já budu od desíti taky jednat ;-) Naše děti budou po nás určitě taky geniální, jó, holt jsme dva inženýři :-D :-D :-D Hlavně, ať jsou zdravé, všechno ostatní je mi fuk.