Nejmladší nevěsty. Kolik je vám a vašim partnerům?

Tak my už spolu taky bydlíme a asi bych taky do svatby nešla, kdybychom si společný život nevyzkoušeli Ale žádný velký boje jsme neměli. Rozdělili jsme si úkoly (já vařím, Ondra uklízí ), peníze jsme měli tak nějak společný i před společným bydlením, takže v tomhle problémy taky nebyly. Já beru o dost míň jak přítel, ale to se teď brzo změní , dáváme peníze na jeden účet a z něj jdou peníze na nájem,...
Ale určitě je lepší nejdřív si to vyzkoušet

Hasik, máš to perfektně zařízený. Jen jestli to funguje... To já kdybych nechala úklid jen na manželovi, tak se doma za chvíli nehnem. On na to moc není, nebyl k tomu doma veden. Samotnýho to nenapadne něco uklidit. On potřebuje, abych mu řekla, co je potřeba udělat...

Tak to já musím romana požádat, aby uklidil. Vždycky to samozřejmě okecá , ale pak to zvládne tak, že bych to líp nesvedla. Základem je něco mu za to slíbit Ale musím uznat, že když má náladu, tak dovede i překvapit.

Tak u nás to funguje bezchybně Jen když je v práci (dělá od 9 - 22) tak vařím i uklízím já, ale to mi zase vrátí, když má volno. To přijdu domů do uklizeného, večeře uvařená Doma si taky neuklidil ani pokoj, ale u nás mu to jde

Honzino: Presne... jeho maminka ma 3 kluky a za ne vsechno delala. Muz si obcas uklidi svuj psaci stul

To Ondra je taky ze 3 kluků a doma vážně nepomohl. Ale u nás uklízí, vaří, dokonce se učí i prát Jen k žehlení ho nechci pustit. Ne že by byl nešika, ale mám všechny věci s elastanem, ... a on by to určitě všechno žehlil na bavlnu

Jo, manžílek vaří, u nás se tak trochu pereme, kdo bude vařit, protože já jsem na klasiku, muž miluje čínskou japonskou a indickou kuchyni a experimentuje, takže kdo vaří, toho kuchyně to je

Ondra sní i uvaří tak nějak všechno Ještě aby ne!!!

Jé!!! Ten můj je taky ze tří kluků!!! A taky je zvyklej, že to buď udělala všechno maminka a nebo to prostě zůstalo tak, dokud si o to někdo neukopl palec nebo až už vážně nemohli nic najít. Když já bych ale tak strašně chtěla, aby to dělal proto, že sám chce a ne proto, že jsem mu to řekla... Vím, jak jsem toto přikazování nesnášela doma a nechci být v této pozici, ale zatím to jinak nejde... Že by časem?

Manžel si ještě od maminky přivezl hromadu bílých čínských triček - znáte to, vytahá se to na každou stranu, jsou mizerně šitá, nedrží tvar, řídnou a trhají se... zkrátka nejdou žehlit! Tak já z nich postupně dělám hadry na prach a on to nelibě nese (nevím proč, ale tyhle trička on má nejradši). Takže včera, když jsem žehlila, se zase mračil, že mu chci vyhodit tričko, tak jsem mu dala do ruky žehličlu a to jste neviděly! Takový soustředěný výraz, jak se snažil a nešlo mu to! Ale jinak poctivě myje nádobí a uklízí (střídáme se). Nejsem sice nejmladší nevěsta (25, ale přesto jsem včera dostala dotaz - 25 a to už jsi vdaná?! ), ale tahle diskuze mne fakt zaujala

Já bych to nemohla mít 3 kluky!!! Viděla jsem to u nich. Mamka přišla domů, vařila, pekla, pochvala žádná, jen když nebylo upečeno, tak držkovali, a fůůůj tohle nejím. Každý den 2-3 igelitky nákupu, pro který jezdila na kole - 2 kluci řidičák a auto, ale pomohli jen výjimečně. A lednička plná, oni ji otevřeli, koukali do toho jak do telky a pak:" Mámo, tady nic není!" Prostě jak to nepřiskočilo, tak tam nic nebylo (věk 26,24,18!!!!!!!!!!!) No na zabití. A to ten můj(nejstarší z nich) si byl aspoň sám ohřát připravený jídlo, ale když je mamka doma, tak ty zbylý dva akorát řeknou:"Mámo co je k jídlu? A ohřeješ mi to? Dík" Bych je musela zabít

Přesně. Fascinovaly me slavnostni obedy (jeste k tem 3 drahouskum jsou tam 2 nevlastni sourozenci, kluk a holka), maminka od rana varila a pekla pomalu v pradelnich hrncich, delala spoustu chlebicku a jinych dobrutek, vsechno krasne nazdobila a oni si pak k tomu sedli a hrnuli to do sebe ve velkem...

Ten můj mazel je taky ze 3 kluků a on sám z dvojčat (naštěstí si vůbec nejsou podobní ani vzhledově ani vlastnostma ) a jejich maminka byla prý docela svérázná (bohužel už neí ) Prý po nich házela poklice, vidličky (do toho mého se prý trefila, chvilku ho pak utěšovala a pak mu nabančila ) Muselo tam být dost veselo. Ale doufám, že mě tohle nepotká (mít tři synáčky). Nemíním být domácí spotřebič...

Asi tak. A kdyby to pak aspoň pochválili. To ne, to je asi povinnost jim vyvařovat. Ale Ondra už se naučil pochválit a to velmi rychle. Pže když vařil on, tak chtěl slyšet, jestli je to dobrý, tak jsem mu řekla že jo, ale že nevím proč bych mu to chválila, když on mě taky nepochválí. No a jak to šlo

Tak to Roman zase chválí. Razí heslo "Není nadto se aspoň 3x denně sám pochválit" a tak chválí i mě. Prý aby mi zvedl trochu sebevědomí

Taky se musím přidat do diskuze. Můj přítel je ze dvou kluků a doma za ně dělala taky všechno maminka, ale u nás to tak nefunguje. Moje maminka nás s bráchou vedla k dělbě práce a to jsem zavedla i s přítelem. On je naštěstí snaživej a zvládne všecko, stačí říct. To jsem tak jednou ležela a nebylo mi dobře a měla jsem koš prádla na žehlení a miláček, ať prý ležím, že kapesníky a ručníky zvádne (nikdy nedržel žehličku v ruce). Tak to vyžehlil, a že trička nebude, že to neumí. Tak mu povídám, to musíš takhle a takhle a vyžehlil trička. Pak povídá, že ale ty košile už nechá, že neví jak. Tak jsem mu to ukázala a vyžehlil i košile. Samozřejmě jsem ho hoooodně chválila. A od těch dob mě miláček častokrát překvapí tím, že sám a perfektně važehlí.

Však já ho to taky naučila Každej chlap je aspoň trošku ješitnej a rád slyší chválu

Ahojky aajko!

Ahoj Márinko, jdeme teď nakoupit, ale tak za hodku jsem zas tu.

To že jsem ho to taky naučila patřilo k chvále žehlením ho trápit nechci. On mě taky nenutí měnit kolo, když píchnem, nebo dělat na autíčku údržbu, takže žehlení si nechám.

aajko, mrkni prosím ještě do IP, potřebuju rychlou odpověď!

Vždycky je to o přístupu a výchově. Mně je těch maminek, co popisujete, sice moc líto, ale přeci jen si ty děti vychovaly samy. Takže pokud vám chlap doma pomáhá, ale u maminky je prostě zvyklý, že mu všechno naservírují až pod nos, bude asi chyba někde jinde. Jenom bych se bála, aby na mne ty maminky nekoukaly skrz prsty, že jim synáčka dost nerozmazluju a dokonce po něm i něco chci! Takže já bych proti třem klukům v rodině nic neměla (tchán je taky ze třech synů), ale chce je to odmalička vést k tomu, že pomáhat se musí a nic není zadarmo .

Tak z toho strach nemám. Maminka mi fandí, že její synáček musí doma taky přiložit ruku k dílu

Tak to gratuluju. Na mne tchýně jednou zkusila, že bych taky mohla jejímu synáčkovi občas vyčistit boty. Tak jsem ji ujistila, že mu boty hlídám a když potřebují vyčistit, tak mu o to řeknu A je klid. Ale tchýni mám fajn.

Hasik: mě fandí i jeho babička, jaký se z něj stalý kultivovaný a pozorný muž (no bodejť, sám snad nikdy babiččce nezavolal a teď jí píšeme k narozeninám

tak to holky já mám príma chlapa, žili s mámou sami s mladším bráchou, tak si můj sám pral, žehlil, uklízel, jen nevařil to zvládala máma. akorát mi ho rozmazluje moje maminka a babička, bydleli jsme 2 roky u našich a to si pro večeři nepřišel do kuchyně jak byl rok dlouhý, já mu 2*3* řekla a pak jsem řekla ať si příjde, hlavně když jsem měla jinou činnost, ale v tom přiklusala moje mamka a donesla mu to až do pokojíčku, a já byla ta nejhorší , ale né kecala bych.

teď sice doma nestíhá nic ale vyžehlit a někdy i uklidit zvládá, semtam to bývalo překvapení, když člověk přijede po celém dni ve škole a doma vycíděno.

Jen nevaří, někdy jo, ale to je zase tak ostré že já to nesním, tak to raději něchává na mne.

No mě minule jeho mamča dávala váleček na těsto (nějak jsme na něj při kupování věcí do bytu zapoměli), a táta říkal:"Já bych jí ho nedával! Co když ti bude bít syna?" a šup a byl u mě Ale zase je fakt, že jeho se zastávají moji rodiče

U nás to taky klape v pohodě,přítel je šikovnej,samostatnej,uvaří i uklidí,když jsem zrovna v práci,jinak má na starosti ty "chlapské" práce a já si nechávám žehlení.

Ahoj holky, myslím že záleží hodně na tom jak je ten chlap vychovaný a jak je k práci vedený.
Jinak já s tím svým jsme spolu nejprve jen chodili pak u nás býval na víkendy nebo já u nich-to se taky dost pozná a hodně jsem ho pozala na první dovolené, být s člověkem 24h denně 14 dnů to se myslím ukáže v tom ravým světle a to jsem byla mile překvapena že mi ochtně pomáhá, ne že by se sám nabídl že něco udělá ale když něco chci neremcá!
Jinak začátek úplného společného bydlení byl horší, musela jsem uvolnit nějakou tu skříň aby si měl kam dát věci, to se mi moc nelíbil-že se mi najednou někdo u mě roztahuje, pak jsem si ale říkala že to pro něj musí být ještě horší-nastěhovat se k někomu. Ale jinak myslím že bydlením se nám vztah spíš posílilo a taky jsem si nechtěla brát někoho s kým jsem si to nevyzkoušela, teď spolu bydlíme -jé už je to 1/4 roku (toto letí) a rzhodně bych neměnila. Dokonce, když spím sama-když má službu tak se v noci budím, je tam tak nějak smutno . Ale zase bych s ním nechtěla třeba tak 5 let jen tak bydlet, pak už bych asi neměla ke svatbě důvod. My jsme to vzali tak že se chceme vzít a než bude svatba vyzkoušíme si jak nám spolu bude.
Jinak holky budete mít sukni a korzet nebo spíš šaty? Na internetu jsem si vybrala modely co by se mi líbily, ale nevím jak já budu vypadat v nich nemám 180cm a 50kg tak jsem zvědavá. Spíš přemýšlím do nějakýho salónu nezávazně zajít a vyzkoušet která arianta mi sluší víc a pak až si vybírat.

Ahoj holky rozhodne souhlasim s Makulackem...ten muj je taky ze 3 chlapu a to je des, nic nedelali, vsechno maminka...

my jsme spolu nejdriv rok chodili, pak spolu 2 roky bydleli na koleji a to je ta prava zkouska...protoze bydlet spolu na 15 m2 je drsne, neni se kam schovat no a uz 2 roky bydlime v byte (diky za to, obcas se hodi mit loznici a obyvak a kazdy je v jine mistnosti )

s tim uklidem jsem si to ale hodne pokazila i sama...ze zacatku spolecneho bydleni jsem jeste chodila do skoly a pritel pracoval, tak mi bylo blbe, ze najem a to kolem plati on, tak jsem mu to jakoby vynahrazovala uklidem, pranim, varenim, pecenim, apod...proste on nic nedelal, a jak jsem si ho vychovala, tak to i mam ted...a uz je jedno, ze ted chodim do prace i ja ale zatim to zvladam, jen doufam, ze az prijdou deticky, ze take pomuze...obcas uvari, to jo treba parky...ale zas musim rict, ze kdyz je potreba neco spravit, neco ohledne auta, apod. tak to vzdy zaridi perfektne

ohledne satu, take me zajima vas nazor...kdyz vidim, jak jsou ted korzety popularni, tak bych do neho asi sla...mozna mi i pomuze s postavou, pac mam 165 cm a skoro 70 kg ( ale snazim se hubnout ) ale asi jako makulacek, nezavazne vyzkousim vic typu satu a pak budu hledat uz neco konkretnejsiho

PS: mohu se povazovat za mladou nevestu, kdyz se budu vdavat ve 24?