Vsimla jsem si, ze maji podobne vlakno na slovenskem klonu. Zda se mi to jako dobry napad. Tak nevestinky, kolik je vam a vasim partnerum a jak jste spolu dlouho?
Mlade nevesty jsou v podstate i damy ve strednich letech, ne? Dulezity je, jak se kdo citi :-D
S temi satami to nereste - je to presne jak popisujete. Nejdriv salon, vyzkouset vic typu satu a potom teprve mezi tim danym typem, ktery sedel nejvic vybirat. Jak uz jsem mockrat psala. Mela bych mit saty vcelku, do A, aby me prodluzovaly, ale kdyz ty korzetove jsou proste nejhezci :-D Tak jsem si takove vybrala, abych vypadala jako princezna, kdyz si to pral i pritel a spokojenost byla ohromna.
Jinak vam ted preposlu rozhovor s mym chlapem - proste takovy je a s tim nehnu :-D
Kmochy: ahoj Lasko :-*
Ene: ahoj
Kmochy: Oběd jsem si vzal ;-)
Ene: videla jsem
Kmochy: no tak me pochval neeee :-)
Já mám pocit, že okolí se diví, když se holka vdává do 30 :-S Mně je 25 a považuju to za tak akorát (na rozdíl od okolí, kterému připadnu na vdávání moc mladá). Takže já podle sebe považuju za nejmladší nevěsty do 23 včetně, ale berte mě s rezervou :-D :-D :-D Jedna věc jsou celostátní průměry, jiná, jak se cítíš. Já si ve 23 připadala na vdávání ještě děsně mladá, i když už jsme spolu s nynějším manželem nějakou dobu bydleli. A o víkendu jsem potkala holku stejně starou jako já, a ta se mi hrozně divila. Měla za sebou dva blbé rozchody a pocit, že se ještě pěkných pár let vdávat určitě nechce.
Jinak Ene, ten rozhovor je teda fakt dobrý :-D Cosi mi to připomíná (mě :-D , já když se mi cokoli podaří, taky hezky rychle naběhnu za manželem pro pohlazení :-D ) :-D :-D
Ahojky všici,tak taky přispěju se svojí troškou do mlýna...je mi skoro 28 a okolí už možná dobrých pět let do mně hučí,jako že bych se měla vdávat atp....přítelova strana naopak,že mám na všechno dost času:-)))
no holky, nevím, mně je 23 a za mladou nevěstu se považuju, připadám si na 18, a ještě mi ten kolotoč příprav nedochází.Včera jsme byly vybírat sv. šaty. No boží, nakonec jsem si vza uplně jiné než jsem chtěla, byl to nový salon kde byli jen nové šaty, takže žádné vykopávky. Nakonec jsem si vybrala přírodní bílou takžene uplně bílou. Já vždycky chtěla šaty v celku, mám pocit že dělají hezčí postavu, a když jsem si to vyzkoušela tak můžu jen potvrdit. Šatičky mám vel.34, 36 mi byli velké, ale nemohla jsem z toho jak mi udělali krásnou postavu, opravdu sama sobě jsem se líbila, a ta mírná vanilka mi šla k pleti a slušela mi víc než bílá. Hned jsem si je zamluvila azaplatila, ted je mi to trošku líto, možná jsem měla zusit víc salonů ale jenom kvůli tomu zkoušení, krásnější šaty než jsem si vybrala já stejně totiž nenajdu. Jo a bylo to na Slovensku, kousek za hranicema, takže vyšli na naše jen na 6.000, u násbych dala za nové 8.000až9.000,-.
Jsem spokojená
Tak to je super, brendi, že už jsi tak rozjela ty své přípravy. Už se těšíme na fotečky, až je sem umístíš jako už vdaná paní. A na kdy máte vůbec termín?
No je mi sice 23, svatba bude když mi bude 24, přítelovi ale 31, takže svatba je spíš kvůli němu.
Jde o to že já už bych pak rozhodně nic měnit nechtěla takže jsem se nechala ukecat na to že si ho vezmu. A navíc jsme spolu 4,5 roku a vdávat se po 8 letém vztahu by se mi zas tak moc nechtělo.
Myslím že věk opravdu nehraje roli, co mám kamarádky co se vdávaly i mladší jak já, tak jsou šťastní a znám některé co se braly, když jim bylo přes třicet a neklape to, záleží asi na páru na konkrétních osobách
to můj přítel je o necelé dva roky /dobře o rok a půl :-) / mladší......je mu 26,nejdřív říkal,že se na to necítí,ale pak si uvědomil,že než by se rozhoupal,tak bychom šli do důchodu...nehledě na to,že plánujeme mimčo...a těhotná bych se vdávat asi nechtěla
Jé vy plánujete mimčo?To je hezký, no to já se necítím ani na svatbu ani na mimčo, ale doufám že zarok až se budu vdávat se na tu svatbu cítit budu :-)
no,je pravda, že jsem mimčo chtěla už dřív,ale na začátku září jsem hlídala týden kamarádce dvouletou holčičku.....a posunula jsem mimčo:-)))))...bylo to sice super,stihla jsem udělat všechno,i když to trvalo x-krát déle...třeba takové věšení prádla...jestli mi podá červený kolíček,nebo modrý..:-))))...ale člověk si uvědomí,že je to na furt...tohle jsem mohla po týdnu vrátit:-))))...
no právě, občas hlídáme neteře, 4holky 1,5-11,5 skvělá antikoncepce
No, ta nejmladší je naprosté sluníčko, taky doufám že z nich budu mít nádherné družičky, ale nedovedu si představit že bych se měla o ně starat tak 20 let
trošku jsme tu sekci "pocuchali", co:-))))....no děti jsou holt náááádherná investice do budoucna...:-)))....jen doufám,až mi řekne poprvé maminko,vyváží takové probrečené noci,brzká ranní vstávání...ale jsem otpimista..třeba bude dítko po mně...taky bych teďka spinkala třeba i po obědě:-)))
macinko: taky doufám že dítě bude spací po mně, mě musela máma na kojení skoro budit, prostě jsem neustále spala, a to mi zůstalo do teď. manžel byl naopak neuvěřitelné, šílené a zběsilé dítě, které pořád někam lezlo, padalo, něco zkoumalo a všechno chtělo znát a vědět.... tak jak to asi bude ;-)
...právě proto píšu,že doufám,že bude po mně...o mém chlapovi říká moje druhá mamka,že řval každé dvě hodiny a to jen proto,že vyžadoval pozornost...ve dne v noci...nevěděli si s ním rady....takže uvidíme:-))))
No, plánovat a doufat sice můžeme, ale skutečnost stejně neovlivníme... A jak to nakonec bude, tak to bude a budeme se s tím muset smířit. Ale je lepší vždy počítat s tím horším, když to dopadne líp, aspoň z toho budeme mít větší radost, ne? :-D :-D :-D
tak to určitě:-))))...občas mám stavy,že se těším,až budu mít bříško a až budu jezdit s kočárkem:-))))...ale to až po svatbě,takže si stejně ještě dva roky počkám:-))
Maci, u mě se tyto "stavy" taky docela střídají. Někdy mám pocit, že to chci teď hned a okamžitě, že je to ta nejlepší věc na světě, jindy se z toho proberu, uvědomím si, co všechno ještě musíme udělat, že by bylo fajn napřed zlikvidovat nějaký ty dluhy... a jsem proti. Momentálně se nacházím v té druhé fázi. Manžel by prý mimi chtěl, ale mám pocit, že si to říká spíš v nějakým chvilkovým nadšení, aniž by nad tím fakt pořádně přemýšlel (jestli chápeš, jak to myslím).
To je právě to, že v dnešní době se tyhle věci většinou pořádně plánujou. Není to vždycky zrovna jednoduchý.
Mně docela překvapilo, že jsem po svatbě začala na miminko myslet docela reálně... Do té doby to bylo samé dodělat školu, zařídit byt, mít nějakou praxi... Miminka mne nikdy nijak nezajímala, pořád brečela a nedala se utišit, člověk se kvůli nim nevyspí... Ale teď, ze dne na den, jsem zjistila, že já miminko vlastně moc chci! A to je mi pětadvacet, takže čas ještě nějaký mám... Asi jsem po babičce, která říkala, že ona děti opravdu nesnášela až do okamžiku, než držela v rukou své vlastní ;-)
Honzina: rozumím Ti jako by jsi mi mluvila z duše...já jsem po tom týdnu,co jsem hlídala kamarádce dítko si taky uvědomila,jestli je to to,co opravdu chci
Ale má, jemu už je devětadvacet, takže se nebrání. Ale ty dva roky praxe mít chci, jsem realistka, po mateřské by mne pak už nikdo nezaměstnal ;-( Ale za rok s HA přestávám a uvidíme! ;-)
no,ze mě měl přítel vcelku hrůzu,když jsem mu druhý den po seznámení řekla, že s ním chci miminko....vlastně tím,že je o rok a půl mladší,tak nějak se na to necítí...změna nastala,když jsem o tom přestala mluvit...to jsou skoro každý den průpovídky typu,že už se těší na vlastní mimčo,tuhle dokonce vybíral jména:-)))...a to ještě nejsme svoji:-)))
Honzina:a zatím se toho slova drží:-)))..i když někdy má prý chuť mně vrátit:-))))...ačkoli můj taťka říká:"..jo,hochu,když jsem Ti chtěl svoji dceru za flašku rozmluvit,tak to ty ne,to jsi byl zamilovaný...te´d už si ji nech:-)))..."
Macinka:...tak to mi připomíná když Ondra žádal naše o ruku:"Jó klidně si jí vem, ale zapomeň na to, že někdy budeme brát nějakou reklamaci. Už ti zůstane na krku" Není nad milující rodiče :-D
Hasik:...to tedy ne...ale mají nás rádi a když vidí,že jsme spokojení:-))...u mně taťka říká,že na první pokus /jsem nejstarší ze 3 dětí/ to mohlo dopadnout hůř:-)))...a že na mně záruka stejně už není,prý sice vypadám pořád stejně,ale dá mi to každé ráno čím dál tím víc práce...tak nevím,jak to myslel:-))))
no,to já jsem zvědavá,jak přítel požádá naše o ruku...on je na tyto věci takový "neromantický":-)))..když mi dával první dárek na začátku našeho vztahu...tak mi ho podla a řekl...na,rozbal si to....vcelku mně ta jeho "křovácká" slova vyděsila,ale u nich doma na city nejsou vůbec,takže to neměl kde pochytit...ale už je na tom o xxxx% líp:-)))