Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Volná diskuze

Bulimie. Máte některá podobné potíže?

Zobraz úvodní příspěvek
Vim, ze tohle je svatebni diskuze, ale trosku to se svatbou taky souvisi, ne??? Ja s bulimii bojuju uz pres sedm let a prave proto, ze jsme se nedavno s pritelem dohodli, ze se vezmeme, s tim chci razne skoncovat. Jenze ono to tak razne nejde, jak urcite nektere z vas vedi... Nejsem na tom nijak zle, nejhorsi leta kazdodenniho zvraceni mam za sebou, postavu mam normalni, jen tak 5 kilo navic, prejidam se a zvracim tak jednou za ctrnact dnu - to sporadam tunu sladkyho a proste to v sobe neudrzim. Jinak se stravuju normalne, spis zdrave a vyvazene. Muj nastavajici o nicem nevi, nemam v planu mu to rikat. Sice si vycitam, ze mu tajim dulezitou vec, o to vic se toho chci zbavit, nez vstoupime do manzelstvi. Jenze na druhe strane vim, ze by se kvuli tomu moc trapil, ze mi neumel pomoct a ze nejsem stastna...to nechci, porad verim, ze to zvladnu sama. Psychology uz mam za sebou, castecne pomohli, ale nikdy ne uplne. Jestli mate nektera podobne potize, napiste, treba si navzajem pomuzeme. Dik
Odpovědět
1
…
4
5
http://bleskove.centrum.cz/clanek.pht...
Odpovědět
http://www.super.cz/zdravi/16969-anor... Hrůza :-(
Odpovědět
Ahojte, tak ja mam spise zkusenosti z te druhe stranky, pracuji ve vyzive a mela jsem tu cest byt na praxi v psychiatricke lecebne u holek s anorexii a bulimii a reknu Vam, ze se to ani neda popsat. Je to tvrdy a tahle nemoc si nevybira a malokdy se s ni da poprat. Drzim vsem moc pesti, at se Vam zadari =-)
Odpovědět
Ahoj holky, přečetla jsem si celou diskuzi a rozbrečela jsem se. Akorát jsem se vrátila ze záchoda a nechala jsem tam celý oběd. Bojuji s bulimi už asi 4 roky a u mě to není přejídání se sladkého. Já prostě sním tři rohlíky k snídani a jdou ven, Sním oběd a jde ven u večeře to samé....I když jdu do restarace tak to jídlo v sobě neudržím. Nepoznávám u sebe žádné zdravotní problémy. Ani zuby se mi nekazí, naopak už tři roky jsem bez kazů a hlavně jsem zhubla asi 25 kilo. Teď se mi váha ustálila a jsem spokojená přesně tak jak teď vypadám. Nechci už hubnout, ale nechci ani přibrat. Matce se svěřit nemohu, to je zastánkyně zdravé výživy a sama zhubla hodně, ale jedla málo a pravidelně a pravidelně cvičí. Přítelovi to říct nechci...prostě se bojím. Také se toho chci zbavit, ale nevím jak....i když si dám k obědu jen zeleninový salát, zdravý, tak prostě to nevydržím. Ale když jdu po městě a koupím si třeba párek v rohlíku nebo něco jen tak na zobnutí, tak je to v pohodě....ale nejhorší je jak tady píšete....SAMOTA. Jak jsem sama, tak jsem schopná sníst dvě porce pro dospělého a jdou. Všem držím palce, protože vím, že to není jednoduché. Také mám strach, že nebudu moct mít děti, ale pravidelnou menstruaci mám a cítím se fajn, jen prostě to jídlo ...... A jen upřesním....šlo o nespokojenoust s postavou....to to nastartovalo.
Odpovědět
nikol007: to je mi lito, ale myslim, ze bys to mela zacit nejak resit, problemy neprichazi hned - je to otazka casu. Nechci te samozrejme strasit, ale tohle je pak zacarovany kruh... ikdyz si pripadas v pohode, jde o mineralovy rozvrat (ziviny, ktere prijmes se vlastne nevstrebaji a organismus nema z ceho brat), pak postupne poskozovani jicnu ze zaludecnich stav atd. atd. atd. mohla bych pokracovat, ale to neni reseni. Promysli to a najdi pomoc nekde jinde - divim se, ze Ti to jde jeste takto dobre maskovat, kdyz zvracis i po jidle v restauraci :-( . No drzim moc pesti at se spravne rozhodnes co a jak ..... :-.
Odpovědět
Nikol:myslím,že tohle sama nevyřešíš.Je potřeba se obrátit na nějakého profesionála.jde to i anonymně.Jsou i linky,kam můžeš zavolat.Držím palce.
Odpovědět
Nikol: I já jsem se radši přihlásila pod jiným jménem. S bulímií jsem válčila 7 let. A dost neúspěšně. Pravda, že jsem si po celou dobu držela váhu, která nebyla nikomu nápadná. S přítelem, teď už pár dní manželem, bydlíme 5 let a jelikož už by mě asi prokoukl, snažím se jíst normálně. Bohužel jsem přibrala víc jak 10 kilo, protože normálně už to nedovedu. Pořád mám záchvaty hladu a navíc miluju sladký... Často myslím, jak to bylo jednuduchý. Řekla bych že jím z nudy. Manžel navíc chce dítě a já začínám mít pocit, že bych měla zhubnout, protože pak určitě pěkně nakynu.
Odpovědět
l.ucina:já myslím,že je lepší mít 10kg nadváhy než mít tuhle nemoc.Drž se;-)
Odpovědět
Ahoj holky, taky jsem se přihlásila pod novým nickem, aby mě nikdo nepoznal. Taky jsem si před pár lety prošla obdobím přejídání, zvracení a výčitek svědomí. Pamatuju si, jak je to hrozný - byla jsem pořád unavená, protivná a měla jsem nepříjemný dech :-| Nakonec jsem to překonala- asi jsem na tom nebyla tak špatně... vlastně tohle období trvalo asi "jen" rok. Každopádně vám přeju, abyste se z toho dostaly dřív, než si zničíte zdraví. Já to odnesla naštěstí jen zpomalením metabolismu a zničeným žaludkem. Přítel mi hodně pomohl a podpořil mě - hlavně mi vysvětlil, že mě miluje a nějaké to kilčo navíc mu nevadí. Teď jsem tlustá, ale spokojená a říkám si, co je lepší. Jestli mít super postavičku a zdraví a nervy v prdeli (omluvte ten výraz, ale jinak to ani napsat nejde) nebo být trošku silnější, ale být happy. Teď jsem celkem spokojená koule a hubnu pomocí lymfomasáží a pohybu. Do svatby (cca 5 měsíců) chci zhubnout aspoň 10 kg, ale zdravě. Držte mi palce, abych do toho zase nespadla, protože jsem už asi 3 roky "čistá", ale občas (když jsem pod tlakem) znova zvracim. Zařizování svatby je pro mě docela stresující, tak to snad ustojim. Každopádně radim, všechno říct miláčkovi - je to taková zatěžkávací zkouška při které poznáte s kym to vlastně žijete. Pokud vás miluje, tak vás podpoří a pomůže. Pokud ne, tak bych se zamyslela nad tim, jestli si chci vzít člověka, kterej se ke mě otočí zády, když ho potřebuju. DRŽIM VŠEM PALCE
Odpovědět
to alan : musím říct, že s tebou silně nesouhlasím, koleduješ si o opravdové neštěstí. Nemám zkušenosti s bulimii,ale s anorexií. Sestra mi zemřela v náručí..............A moje maminka s tím bojuje celý život, je jí 50 a neustále balancuje na hranici. Začala blbnout v 18 a dneska má velké zdravotní obtíže. Nemůže pořádně jíst, po většině jídel jí je špatně, musí se do jídla nutit a všechny nemoce, které jen projdou kolem ji zkolí. Nemá téměř žádnou imunitu a je nešťastná!!!!!!! A táta taky.... Do manželství vstupujete s důvěrou v toho druhého a jak jste podepsali víte o zdravotním stavu toho druhého a není vám známa žádná překážka. A nemusíš se mnou třeba souhlasit, ale bulimie je nemoc. Myslím, že bys mu měla říct, jak to doopravdy je. A´t je to jak chce, uvidíš, že se ti uleví a ve dvou se všechno lépe táhne. Možná jsou to fráze, ale jsou pravdivé. Jestli jsem se tě nějak dotkla tak se omlouvám...
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 2 letech
•
Profilova fotka
Vím, že je to už dlouho, ale přes jednoho kamaráda jsem slyšela o někom jako je alan. Časově odpovídá VŠ, svatba, utajená bulimie..slečna/paní to nezvládla, neřekla nic nikomu, později se to provalilo a už jsou rozvedení. Vstupovat do manželství s takovouhle lží kolem svého zdravotního stavu..je velice krátkozraké. Sama jsem prošla, jedním i druhým (anorexie rok, bulimie cca 2 roky). Je to už dlouhá doba. V té době jsem mnoho sociálních vazeb zpřetrhala, jan abych to nemusela nikomu moc říkat. Tak jsem se styděla. V současné době jsem na tom dobře. Nezvracím, nehladovím, sportuju přiměřeně, váha mi už nelítá plus mínus deset kilo. Naprosto alan chápu, proč to nemohla/nechtěla říct. Ale tohle jednání je při tak závažném kroku jako je vstup do manželství nepřípustné a končívá jako v příběhu výše zmiňované děvčice velmi špatně...
Odpovědět
ahoj holky, ja mam za sebou 5 let anorexie. Nastesti uz jsem cca rok a neco v poradku. Pokud s tim chce nekdo (Alan) skoncovat, nejde to jinak, nez terapii. Sama to nezvladnnes. Ani sama s partnerem. TO nejde. Proc to nejde? Je to nemoc. Jako kazda jina. Jako chripka, nebo zlomena noha a ta taky potrebuje lekare. Nejlepsim lekarem pro bulimii i anorexii je klinicky psycholog. Nevim odkud jsi, alemuzu Ti dat par kontaktu, sama ted trochu v tomhle odvetvi pracuji a mam dosti kontaktu, tak Ti muzu pomoci zda-li chces. Pokud jde o partnera, ano, mel by to vedet, ale zaroven Ty musis nejlepe citit kdy je sparvny okamzik. Ale je poteba aby se driv ci pozdeji i on zapojil do lecby. Jen Ti chci rici, ze se uzdrsavit al enelze ze dne na den, ani do svatby. Trva to zpravidla roky. Zavisi to na mnoha faktorech, vzhledem k tomu z eje to biopsychosocialni onemocneni. Navic paklize mas narusenou tvorbu serotoninu v mozku, jakoze vetsina holek s ppp ma, pak se to neobejde docasne bez leku, ktere hledinu urovnaji. Pokud kdokoliv chcete, muzete mi napsat do soukromych zprav, dam Vam mejl, icq, facebook,.... a muzem spolu zkusit to njak resit ale rozhodne to nenahradi lekare
Odpovědět
Článek se načítá
jinak jeste bych rada dodala, vylecit se,stoji opravdu za to. Ta kvalita zivota je nsrovnatelna nejen s obdobim ppp ale i pred nemoci. Prlsa bych to kazdemu zazit.
Odpovědět
Profilova fotka
mitote:S timto bezvyhradne souhlasim. Uzivam si, ze se nebojim normalne najist, ze chodim na obed s kamarady..atp. A hlavne, ze uz si nic nevycitam. Obcas si vzpomenu jak jsem zase s predsevzetim nejist dokud s mym telem nebude to anebo ono..odhlasovala obed v jidelne, a zaroven jsem se tesila na nejakou neurcitou dobu v budoucnou kdy se najim jako normalni clovek. Ze to nebude moc ani malo, ale presne tolik kolik potrebuju.
Odpovědět
jasminova: j auz trochu zapomina ale delala jsem strasne veci, na zakladce byl elekrtronicky system obedu tak mi kamaradka denne cvakala karticku, doma jsme jidlo hazel az okna nebo do sacku do kabelky atd... ale vis co, nikdy jsem nebyla tak vyrovnana a klidna jako ted...i lide to poznali
Odpovědět
Profilova fotka
mitote:No, ja se za to doted stydim, a strasne dlouhou dobu jsem myslela ze to delam jen ja, ze jen ja jsem zvracena. Naucila jsem se tehdy lhat do oci, bez mrknuti oka, a dodnes me spousta veci mrzi. Ja jsem se hodne srovnala v soucasnem vztahu a take po vice nez roce psychoterapie s uzivanim mirnych AD. Pozitivum na tom vidim to, ze me to posunulo dal, ani ne tak ta nemoc a pozdeji deprese, jako to, ze vim ze i z neresitelnych srabu se da nejak dostat. Jen si obcas nesmis stydet rict o pomoc. Sama bych z toho nevylezla nikdy. A netrvalo to tyden, ale nekolik let.
Odpovědět
no ja uz se za to nestydim ale trvalo to dlouho...nicmene nejslabsi davku nejsalbsich AD jeste dobiram...presne tak, ja v terapii stravila necele 4 roky soucasne s psychiatrem...makacka ale vs ezle je pro nco dobre, myslim ze bez toho bych dnes tady takhle nebyla...spokojena a stastna
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 3 měsících
•
Profilova fotka
Ahojky, chci se zeptat jestli ste také navštěvavali psychiatra či psychologa a jeslti ste také hledali problém proč zvracíte? proč se přejídáte.
Odpovědět
•
Diskuse pokračuje po 7 letech
•
@marmazel Ahoj, starší příspěvek ale odpovím... obecně odborná pomoc je podle mne hodně na místě,sám se v tom člověk podle mne akorát plácá a bojuje sám proti sobě, těžko si tvoří nadhled, motivaci... asi bych spíše vyhledala nejlépe psychoterapeuta a navíc takového, který s poruchou příjmu potravy "pracuje". Kontakty na takové se dají sehnat třeba přes anabell, od kamarádky maminka si s nimi kdysi dopisovala tak vím že ji někam odkázali. Někomu může pomoct i nutriční terapeut, s nastavením jídelníčku a tak.
Odpovědět
1
…
4
5
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?