Milé dámy,
zajímalo by mě, jak to je doopravdy.
Jak probíhají či probíhaly vaše přípravy na svatbu a teoreticky i ten den D? Byly to krásné okamžiky plné klidu a pochopení, nebo jste se "praly" se svou maminkou či tchýní o každý kousíček?
U nás je problém. Máma to vidí takhle a já zase takhle. Černá a bílá, nebe a peklo.
Možná to je i tím, že nám svatbu platí oni a že se přítelova strana krásně ztřepala toho údělu a rovnou i řekla, že na svatbu nepůjde. Samozřejmě, prsteny jsme si vybrali my, svatební šaty, co se mi šijí jsem taky tak nějak odsouhlasila, ale jinak to vše vypadá jako první světová. Ano, před chvíli jsme vedly další boj na téma svatba, takže jsem trošku vyprovokovaná, ale... doopravdy to je tak všude nebo jen u nás?
Dojdu do firmy ohledně oznámení a když při druhé větě hledám správně slovo a chci se nadechnout, drahá maminka mi v ten moment vletí do konverzace a celé to domluví sama. Švadlena odřekne? Neřekne mi to a místo toho zavolá do svatebního salonu a domluví se, kdy asi dojdeme na čumendu a zkoušku. Můj názor na velkou výslužku (20koláčku a 30mini zákusků) - poměrně přehané, ale máma se mnou nehodlá na toto téma diskutovat. Ovšem po pár měsících si to už nepamatuje a říká: "Až budou krabičky, uvidí se.". Můj názor, že výslužky dávat každému "kamarádovi" a vozit je den před svatbou po rodině je blbost?... Ne, musím si přece představit, jak ty zákusky budou hnusné, kdy budou o den navíc starší. Ale proč to neprobere se mnou, kdy se zákusky budou vyzvedávat??? A proč se nezkusí zeptat na hotelu, kde bude svatba, jestli by nešli dát zákusky tam? Jak ví, že tam nebude místo? V pátek, den před svatbou, se budou chystat krabičky atd... , ale při nějaké otázce je mi odpověděno: "Pátek tě zajímat nemusí."
Je tolik věcí. V hodně jich má pravdu ona, v hodně já. Jsme stejné. Ona je tvrdohlavá a bojovná a já po ní... , ale... postupně začínám kašlat na to vše a mám sto chutí říct a dost! Svatba nebude! Jestli přípravy vypadají takto, jak bude vypadat ten den D???
Holky tak popravdě, doopravdy je to vše kolem svatby tak růžové, nebo se to jen vyvyšuje do té růžové barvy?
@klarina_f "Před chvíli jsem se ptala mamky, jestli už ví, kolik vyjde na kosmetička. Řekla že zatím ne, tak jsem ji poprosila, aby to zjistila.." Promiň, ale já úkolováním teda beru například i tohle, to mi nepřijde jako nic. V tomhle případě všechno, s čím se na ni obrátíš, jen o prosbu, ona bude brát tím spíš, že se o tebe bude muset spíše postarat a dáváš jí tím víc a víc prostoru. A z jakýho důvodu jsi teda byla na oznámení s mamkou a ne přítelem? A ty další věci? Já ti chci poradit, ne říkat, že něco děláš špatně jen tak slepě.
A proč to s těmi nehty dopadlo takhle? Prostě mami, ne, já už jsem se na nehty koukala a líbí se mi jak to má tahle moje kamarádka, takže se obejdnám tam. Záleží, jestli chceš uchovat dobrý vztahy za každou cenu, což nevím, jestli vůbec jde, nebo si prosadit svoje názory taky za každou cenu. Nebo udělat kompromisy na obou stranách. Popravdě, v tvým případě bych tu svatbu rovnou přesunula, klidně až se mimi narodí. Aby mi někdo takhle diktoval život, tak to radši nic.
@kija: Každý bere úkolování jinak. Každopádně můj popud, aby se zeptala na cenu byl trošku jiný. Občas spolu komunikujeme jak malé děti. Ona ze mě vytahovala cenu za aranžérku a já jí nedokázala říct přesnou sumu. Nedala si vysvětlit, že to je jen nástřel a ne 100% cena. Květiny nemají jednu cenu, aranžérka neměla veškeré mé dekorativní požadavky. Musela by doobjednávat, tudíž jsem na ni zaútočila, jestli, když mi zařizuje kosmetičku už ví cenu, když do mě rejpe... načež nevěděla, takže tak jak ona: "Zjisti to.", jsem na ni šla já.
Přítel byl v práci. Proč jsem ho nevzala? Protože jsme rodinná firma a vím, že peníze jdou i nám, takže nebudu přece tahat přítele na oznámení, když už viděl návrh a šlo jen o tisk. Proč ho neberu k aranžérce? Protože můj chlap není ten typ, co mi řekne: "Lásko kaly se k tobě nehodí, vyber si raději růže." Pomůže mi, ale "většina je stejně na mě."
Je to asi zbytečné téma.
Možná byste s mou mámou dokázaly mluvit, možná ne. Mě vychovala, hodně toho jejího mám v sobě a hodně toho pošramoceného sebevědomí mám taky v sobě.
@klarina_f Myslím, že až se odstěhujete, a budete se s mámou vídat méně často a nebudete spolu řešit každodenní drobné problémy, ten vztah se vám zase zlepší. :)
@klarina_f "Já nevím, ona asi nevidí, jak mi to ubližuje. Ale tohle prostě asi vysvětlit nejde, nebo jo??? Podle mě ne."
No a řeklas jí to? Napřímo, prostě tak jak musíš mluvit s většinou chlapů, když chceš, aby tě pochopili? Prostě jí to říct do očí, že tě její chování zraňuje. Na moji mámu to trošku zabralo, když jsem jí jednou řekla, že mi tím a tím dost ublížila, což vedlo k nějakému mému jednání... Řekla bych, že se nad tím minimálně zamyslela.
@kaarina Já ti nevím, moje mamka se mě docela často ptá na naše finance, přestože ji pokaždé odkážu do příslušných mezí, že to je jen a jen naše věc a že máme vše vyřešené. Otázky typu "A kde jste na to vzali", "jak platíte" tohleto a támhleto... Já už mám na to takovou automatickou odpověď a mám pocit, že jsem jak robot. Prostě odpálkovat :))
No jak to tak čtu.. nezávidím ti to.. Ovšm asi hraje u vás hodně faktoru,a nemyslím to zle, dočetla sem to tak do 3/4 příspěvky,ale příjde mi že jen říkáš říkáš říkáš že to chceš po svém ale v podstatě to můžeš jen tady říkat nám pže to stejně nemá cenu s tvoji máti řešit.. no peníze na svatbu nemáte takže jiné řešení než že vám to zaplatí rodiče není,tudíž to tvoje mamka bude dělat tak jak doted a pro tebe je zbytečné aby ses stresovala obzvlášť když si těhotná :-) Prostě se na mamku vyprdni, nech jí to udělat po svém - ona bude mít radost, ty se s tím smiř a snaž sse přes cokoliv ten den užít s mužem a bude to pro tebe to nejlepší... prostě to neřešit a povznést se nad to :-) si myslím já pže mi příjde že jiné řešení u tebe asi není :-) teda krom zrušení svatby a to bych já osobně neudělala .
@klarina_f Omlouvám se, nečetla jsem to celé, ale většinu ano. Často tu píšeš, že je PROBLÉM V MAMCE. To si nemyslím. Problém je v celém nastavení, jak to máte. Jedna druhou slušně podporujete v tom, jak se k sobě chováte. Ale tak to máme všichni, všichni občas jdeme svým problémům naproti. ;-) Trochu mi přijde, že bys chtěla aby tě mamka bralo jako dítě ve chvílích , kdy ty chceš ale za dospělou zase ve chvílích, kdy ty chceš. Dokud ti bude muset neustále v životě pomáhat, protože máš"smůlu" tak tě bude brát jako dítě. Prostě si na tu roli ochránkyně zvykla. Tím neříkám, že je to jen tvá vina. Jí to taky musí něčím hodně vyhovat, když v tom furt je a pomáhá a rozhoduje. Myslím, že ona rozhoduje za druhé ráda. Nechci kritizovat, ale myslím, že pokud chceš, aby tě nechala volně dýchat, musíš ty jí přestat potřebovat. My jsme si třeba platili svatbu sami a považuju to tak za správné. Říká se "koho chleba jíš, toho píseň zpívej". Ale abych jen nekritizovala, je fajn že mamka občas pomůže, ale dávala bych si bacha, aby to nebylo jednosměrné. Tedy, že ona je furt ta co pomáha a ty ta co, potřebuje pomoct. Mělo by to být obousměrné. Mamka vás u sebe nechá bydlet a ty se budeš hodně starat o dům, nakupovat, vařit pro všechny, uděláš něco za mamku, sama vybavíš opravu pračky a když se mamka vrátí z práce bude na sušáku vyparané prádlo a na stole vizitka na šikovného opraváře. Pak je to vzájemná výpomoc. Tu svatbu bych udělala jen malou, abyste to s přítelem uplatili a nebo, nebo abyste uplatili většinu a mamka by jen něco přidala. A až by mamka měla narozky, vy byste jí uspořádali nějakou oslavu, nebo tak:-) Změnila bych to rozložení RODIČ a DíTĚ. A podle mne to pomůže víc než hádky. Doufám, že jsem se tě nedotkla. Můžu se samozřejmě mýlit. Držím palce. :-)
@magdabaez: Takto doslova ne, ale kolikrát jsem jí už říkala, že se moc stará, nebo že mi něco vadí.
@terezskaa: Svatbu nezruším. Píše to tady hodně holek, ale nechci to tak řešit. Rodiče nám to platí, nevidím v tom nic špatného. Špatná je komunikace s mamkou.
@pincola: Dotknout ses mě nedotkla, ale vidím tady problém v tom internetu. Člověk nenapíše hodně věcí, hodně věcí vyzní jinak, hodně věcí si každý vyloží jinak a jelikož to není jeho starost, nezeptá se na to, jak to ten dotyčný myslel.
Nejsem doma v roli dítěte. Vařím, peru, uklízím. Nežehlím - to jsem mamce řekla, že jestli si chce žehlit, ať, ale že já tohle nedělám. Nakoupím. Prostě se angažuju. Nejsem ten typ co se nechá obskakovat maminečkou, to určitě ne.
A ve chvílích kdy mi je ouvej a jdu si pro radu? Rozhodně nejdu stylem: ano, co mi řekne, to udělám. Nechám si poradit, vyslechnu si její názor a pak si to promyslím. Beru to stylem, že v určitých věcech je doopravdy zkušenější, než já.
A ochránkyně? Jako ochránkyně se chová ke všem a je tvrdohlavá, takže člověk jí něco těžce vysvětluje.
Já si s ní sednout můžu. Můžu jí v klidu říct, jestli by bylo možné pozměnit chování, aby se ke mě nechovala jak k dítěti, aby tu svatbu přestala tak řešit, že se chci taky zapojit, že jí chci pomoct. Aby přestala říkat, že moje mateřšká bude na dva roky, aby přestala říkat, že den před svatbou mě nemusí zajímat, aby přestala bojovat za to a za to... . Ale znám ji.
Obličej ze "zlatíčko, copak potřebuješ", přejde k obličeji "co se ti zase nelíbí!". Při druhém nádechu u "pozměnit chování," mi vleze do řeči a nenechá mě mluvit dalších 5 minut. Pak jí skočím do řeči a budu se jí to snažit dopovědět. Bohužel už budu tak na nervy, že budu koktat, budu nervózní a budu to chtít vzdát. Na to, že se chci zapojit do svatby mi odpoví, že ona se taky nezapojila, načež já jí řeknu, že je jiná doba a že bych ráda něco pochytila. Připomenu jí, že mě nenechá ani zajít samotnou k aranžérce a že mě nenechá vybrat si sama nehtařku, načež se to mamky dotkne, začne něco o tom, že tohle dřív nebylo možné a že nebylo tolik dodavatelů a že to bylo o něčem jiném a že jsem to měla říct dřív, že mi to tak vadí.... ... a postupně se dopracujeme k tomu, že někdo práskne dveřma, nebo začne pláč nebo nasupeně jedna odejde.
:-) Prostě ji znám. Máte pro mě krásné rady. Ráda bych je použila, ale ne vždy to jde.
@klarina_f Přijde mi, že máma to dělá jak se to dělalo dřív , jak se to naučila ve své rodině. I tys to někde psala, že mamka vám platí svatbu, stejně jako jí to platila její mamka. A oběma vám to přijde v pořádku. Jenže ty chceš aby v něčem byla staromódní(platila) a v něčem byla moderní(nekecala do toho furt). Jenže ona to asi jinak neumí. Ona jede po staru, sama možná zažila, že jim to zařídili rodiče a teď dělá uplně to samé. Vím, že je to takhle po netu těžký, ale vybrala bych si systém buď po staru-ať to teda zařídí a nebo po novu a zařídíte a zaplatíte si to vy. Myslím si, že ona kecá do života více lidem, je taková a musí to být úporný, ale její osobnost nezměníš. To nejde. Můžeš změnit jen výchozí situaci, aby byla nucená i ona reagovat jinak. To je můj názor.
@klarina_f Nooo, s tou komunikací, když jsem měla problémy se svým ex, s vysvětlováním věcí, které mi vadí a trápí mě, pomohlo takové to: "když si chceš na něco stěžovat, nezačínej slovem "ty", ale slovem "já". Něky je sice dost těžký vymyslet, jak to vlastně formulovat, ale když se člověk zamyslí, dá se to.
Jako třeba víš, mami, mě to všecko zajímá a chtěla bych se na tom víc podílet, moc si vážím toho, co děláš a chtěla bych to všecko dělat s tebou. A když ti řekne, žeš to měla říct dřív, tak jí třeba řekni, že sis to dřív tak neuvědomovala a že by ti to potom bylo hrozně líto, kdyby ses na tom nepodílela s ní. Evidentně hlavně nesmí mít pocit, že ji kritizuješ :) Takže jako začít větou, jak jsi ráda, že se tak angažuje a že ji to tak zajímá.
Takhle mi to aspoň vysvětlovala psycholožka, když jsem se její radou řídila, trošku se to zlepšilo, neříkám, že všecko šlo, ale on ten druhý se na to pak taky začně dívat trošku jinak, když nemá pocit, že je (byť třeba právem) z ěčeho obviňován. Holt na některý lidi se musí jinak :)
A jestli to mamka ani pak nepochopí, tak už nevím...a je mi jí docela líto :-/
Ještě mě napadlo, jestli by třeba nepomohlo, kdybys vybrala více dodavatelů na jednu věc dopředu ty, řekněme třeba na kytku nebo na něco takovýho, a pak ji seznámila s tím užším výběrem a finální rozhodnutí byste udělaly spolu?
@pincola: Nejsem jediná, které organizuje život, to je jasné. No, platbu svatby bere po staru, ale když jsme se bavili, že v dnešní době to je jiné, bere jen to, že je více šatů, že je více krabiček na zákusky... bere prostě vše, modernizuje se všude a nezmodernizovat své myšlení, tak by to asi nešlo... ale jediné, co nezmodernizuje je to, že svatbu prostě má na starost ona.
Vyžívá se v tom všem.
@magdabeaz: Jelikož ji znám, znám i její reakci. Bylo by to zbytečné.
Sepisuji si s čím dojdu a řeknu, že si zařídím, tak jsem zvědavá. Pokusím se jednadvacetkrát z hluboka nadechnout a mluvit v klidu. Asi jsem to vše už ze začátku vzala za špatný konec já sama. A u svatby se jen ukázalo, jak to doposud bylo. Dřív se to řešilo na záležitostech, které prostě odvál nádech a výdech a přestalo se to řešit, nebo se to vyřešilo rychle. Teď je ještě pár týdnů do svatby, tak mám možnost zajistit spoustu věcí.
No, pak dám třeba info.
@klarina_f a co kdybys to prostě zařídila, a pak přišla s tím co už si zařídila?
až se odstěhujete a maminka odstřihne pupeční šňůru, tak to bude mnohem lepší, věř mi. Moje máma je taky generál, a stěhovala jsem se ještě před maturou k manželovi. A ted už je ten vztah v pohodě. Svatbu jsem jí dala na starost výslužky a cukroví, pekla několik domácích medovníků a to jí docela dost zabavilo na dlouhou dobu :-D S babičkou počítali komu výslužku atd... No já výslužky nechtěla, ale řekla jsem, že jestli ji chtěj, tak at si ji zaplatí, a tak se i stalo...
Bojím se, že s tvojí máti se nedá vůbec mluvit, ona si něco vysnila, a ted si za tím jde. Snažila bych se aspon co nejvíce se účastnit a ne bojovat. Třeba začít nějakou spolupráci, třeba něco vymysli co byste mohli vymýšlet spolu nebo tak? To je těžké, takk snad si svatbičku užijete i tak :-)
Musíme ty naše starostlivý maminky/babičky/tchýně/dědečky/tatínky/jiné bližní taky trošinku pochopit, pro ně je to kolikrát větší drámo než pro nás. Ať chceme nebo nechceme, jsou jiná generace, určitě neměli takový možnosti, jako máme my dneska, tak jim dpořejme splnění jejich snu :-)
Ale samozřejmě VOCAĎ POCAĎ, přílišný zasahování do našich plánů je vždycky na škodu. Prostě záleží na domluvě a ta bejvá kolikrát s těma našima bližníma ku*evsky těžká 8-)
Tak včerejší debatu nebudu komentovat. Prostě jak píše @kristyn.g, budu se snažit spíš účastnit než bojovat, ale ono to jde špatně. Já chodím do práce, jsem bez auta, mamka práci nemá, auto ano... tak si to dokážete představit.
Tiše se těším, až se odstěhujeme... snad něco vyjde... . A v ten moment končíme a začínáme žít bez maminky. Musíme, jinak by to nešlo. Zabili bychom se navzájem.
@kristyn.g: Zítra jedu na chirdu kvůli dřívějšímu zranění, aby se na to mrkl dr., tak když mě viděla, že to bolí, chtěla jet se mnou. No... ale chtěla jsem do obchodu na jídlo, pak se kuknou po městě a pak do práce a ještě mrknout na jeden byt... . Tak jedu nejspíš sama. Ale teda tvářit se moc netvářila. Snad to časem pochopí.
@kristyn.g: Tak mi to trošku docvaklo. Nikdy nad tím tak nějak nepřemýšlím a spíš se jen vztekám... . Včera jsme se bavili, že si půjčím to auto k dr., při té příležitosti zajedu do města, na nákup a na ten byt... . Načež se moc netvářila, ale že když teda chci. Dneska jsem jí jen oznámila, že to auto si beru, že už to nebolí jako včera, že to je lepší a že budu spíš jen nachlazená a proto to bolí. Načež se na mě podívala dotčeně, že nemůže jet se mnou a řekla: "No jasné, tak si jeď. Ale to máš auto už dva dny po sobě! Dneska dr. a zítra Brno!" Tak jsem se ohradila, že mi včera říkala něco jiného a že jí to auto raději vrátím, aby nepřišla o to jet do obchodu! 8-( Ona se bez něj neobejde, musí tam každý den. Načež teda že jooo no. Co nadělá a ať si ho nechám a ať z práce zbytečně nejezdím.
Ona prostě vyhrožuje. Pokud se něco nepovede podle ní nebo jí někdo nedá za pravdu či neudělá něco podle ní, začne "vyhrožovat".
Každý je jaký je. Ale já jí už nedám možnost se do mě štvát. Odsud podsud. Končím.
@klarina_f to mi připomíná mojí mámu, jednou jsme se tak nehorázně pohádali, že jsem to málem nerozdýchala, moje máma je hrozně hysterická a je trochu na hlavu. Asi kvůli výchově nebo nevím, takže to znám. Nejlepší se je odstěhovat a pak ignorovat případně keci.
@arakad: Ahojky, tak dopadlo to tak, jak jsem čekala jen v nejhorším snech. :-S U dr. umrtvení, řezání a dren. :-( Takže autem jsem si objela to nejdůležitější, jela do práce na oběd a domů. Nebyla jsem schopna ležet, ani sedět, takže na houby. Pořádně jsem si sedla a vyspala se až včera. Prostě pech no.
Jinak do Brna bych chtěla jet, ale dumám, jestli to má cenu. Ještě jsem zabrousila na jejich webovky (ikea) a to co bych chtěla tam nemají, tak nevím. Sháním čiré a oranžové kamínky, ubrousky a tak... ale to nejspíš seženu i tady někde poblíž. Ale tak chtěla jsem si udělat ten výlet. No uvidím. Kde sháníš výzdobu? Přes net nebo kamenné obchody?
@Kristyn.g: Však nedávno jsme se bavily o jednom bytě a o malování. Začala, že doufá, že bychom si dali světlejší barvy, načež jsem jí řekla, že uvidíme, že si to nějak promyslím atd...atd... . No opět to byl obličej plný dotčení.
Holky když na netu koupím vývazky a v den svatby k nim dodám krušpánek... jak to dáváte dohromady? Sichrajskou? Špendlík mi vždy padal a rozčiloval mě.
U nás probíhají přípravy naprosto v klidu,možná i proto,že jsme měli spoustu času si všechno promyslet a naplánovat,takže žádný stres :-) užívám si to. Musí říct,,že máme štěstí i v tom,že nám do toho ani moje ani jeho máma nemluví,nechávají to na nás. Tchýně měla ze začátku trochu poznámky jako že svatba na zámku bude drahá a tak a proč něco takového plánujem,když ještě doděláváme školu,ale pak se uklidnla a dneska s všichni těší :-)