Kategorie

Nejnovější diskuze

Kde se diskutuje

Kam jsem přispěl

Sledované diskuse

Síň slavy

Fórum > Život před svatbou

Stále čekám na požádání o ruku :-(

Zobraz úvodní příspěvek

deni deni

Autor diskuze

21.10.2005

ahoj holky, tak jsem zjistila, že je tu nějaká diskuze o svatbách....tak jak to, že nejsem ještě přihlášená? :-) Dala mi tento tip kamarádka, se kterou si dopisuju o našich pocitech o svatbě a čekání, než se ten náš miláček vysloví... Víte, já chodím s tím svým přes 5 let. Od 1.prosince 2005 spolu začínáme bydlet (už pořádně naostro, předtím to bylo jen přespávání "on u nás, já u něj") už se na to moc těšíme. Já mu pořád básním o svatbě a on by místo toho chtěl mimčo. Jenže to já bych chtěla právě až po té svatbě. Takže se asi načekáme oba :-) Moc ho miluju a jsem si jistá, že nám to bude klapat. I naši rodiče si navzájem velmi rozumí a moc nám přejí společný život. Možná jsem na svatbu mladá. Přece jenom mi je "jenom" 20 let a přítel má 23 let. Přesto už hodně dlouho toužím po tom, založit s ním rodinu a být šťastná. Proč ti chlapi vidí ve svatbě jen zbytečné papírování??? :-) Vždyť svatba a dítě jsou pro ženu ty největší dary v životě!!!! Setkal se někdo z vás s podobným názorem, nebo tu jsou vedené jen šťastné manželky? :-)

Odpovědět

1 2

4 5

…

25 26

1 2

…

betty betty

24.10.2005

Ahoj Deni, plně chápu tvoje pocity, přestože jsem byla původně v opačné roli. Přítel si mě chtěl vzít už tak před 2 lety. Pro mě to v tu dobu bylo něco nepředstavitelného a tak jsem mu řekla, že ne, že moje představa je až tak ve 27 letech (nyní je mi skoro 25 let). Byl z toho strašně smutný a nakonec i já. Tak jsem vymyslela, promluvit si o všem v klidu na naše výročí. Všechno jsme si vyříkali v klidu. Teprve v tu chvíli jsem pochopila, jak se cítil, když jsem ho odmítala. Pochopil i moji představu o romantickém zasnoubení (až kýčovitém - jako ve filmech), pak bydlení a nakonec svatbu. Každý ustoupil ze své představy a tak jsme před rokem měli nádherné zasnoubení, na které nikdy nezapomeneme. Dneska je na den přesně půl roku, co spolu bydlíme - neměnili by jsme, a za půl roku už budeme jeden den manželé. Chce to pochopit i toho druhého, o všem si vážně a v klidu promluvit. A jako argument i to, že určitě bude pro Vás i pro miminko lepší, nejdříve se vzít. Moje sestřenice se vdávala těhotná a o svatbě jí nebylo nejlépe. Nemohla se podívat na jídlo, aby se jí nezvedal žaludek (a na svatbách ho bývá ažaž) a cítila se i strašně unavená. Takže klid a pochopení jeden pro druhého! A taky strašně moc štěstíčka, určitě to brzy vyjde!!!!!!

Odpovědět

irenka irenka

24.10.2005

Ahoj holky, řeším ten samý problém! Mě je ale 26 a přítel je o 10let starší! Chodíme splu 6 let a bydlíme 2 roky, a já neustále čekám, jestli ho napadne požádat mě o ruku! Hádejte, nenapadne a nenapadlo! Pro něho je svatba pouze zbytečnost, prý se dá život žít i bez nějakého pitomého papíru! Pro něj to není důležitý, cár papíru prý vztah nedělá! :-( Právě řeším, jestli s ním mám nadále zůstat, nebo ne. On už by také nejraději měl děti, právě si vzpomněl, že mu bude v prosinci 36 a hodiny mu bimbají! poradíte mi?

Odpovědět

macinka macinka

24.10.2005

irenko,já měla podobný problém,mrkni kdyžtak tuším na stranu jedna...dokud jsem o tom mluvila byl si mnou jistý a že na co papír,at.atd....pak jsem o tom mluvit přestala,vyhýbala jsem se těmto tématům a ejhle...začal mít strach a za rok touto dobou budeme manželé...chlapi to fakt berou jinak,ne tedy všichni,samozřejmě...a přítelovi jsem řekla,že těhotná bych se vdávala nerada a e když chceme jet na nějakou svatební cestu,že bych se nerada hlídala a bála o miminko...držím pěsti,promluv si s ním v klidu bez emocí...

Odpovědět

aajka aajka

24.10.2005

Ahoj Irenko, Tak zkus příteli vysvětlit, že pro tebe to není jen cár papíru, i když samozřejmě šťastný vztah nezaručí. Řekni ale, že když se vezmete, budete rodina a ty chceš přivést miminko právě do rodiny, že nechceš být svobodná matka. Já tedy mluvím za sebe, já bych miminko za svobodna (v případě, že toho partnera po boku mám), mít nechtěla.

Odpovědět

adua adua

24.10.2005

Nazdar Iruš. :o)

Odpovědět

adua adua

24.10.2005

Irenko, ony ty hodiny ještě chvíli vydrží, hlavně se nenech tlačit do koutam a stejně tak netlač do kouta ty jeho. Je hloupý udělat něco za něco, ale někdy to jinak nejde. Však víš, jak to vypadalo a vypadá u nás. :o) Důležitý je, abys byla šťastná. A jestli s ním, nebo bez něj... Hlavně musíte vyřešit situaci s bydlením a podobně. Pak to ostatní.

Odpovědět

irenka irenka

24.10.2005

Holky, jste moc hodný, ale já děti nechci! Já mu říkala, že pro mě to důležitý je, ale nechci aby to udělal jenom pro to, že to chci já! Na takové rozhodnutí musí být dva!

Odpovědět

cecetka cecetka

24.10.2005

Irenko a jsi se svým přítelem, protože ho miluješ nebo jsi s ním, protože se chceš vdát? Opustit někoho jenom proto, že se zatím nechce ženit, to mi připadá dost divné. A jestli Tvůj přítel touží po dětech, tak mu řekni to, co Ti poradila Aajka. A ještě se ho můžeš při té příležitosti zeptat, jestli mu nebude vadit, že se jeho syn nebo dcera bude jmenovat jako Ty (myslím příjmení), protože já osobně bych nikdy nedala souhlas k tomu, aby se moje dítě jmenovalo jinak než já (příjmení po tatínkovi). Na některé věci jsou chlapi dost ješitní :-) Ale pokud opravdu necítí, že se chce ženit, tak nemá smysl ho do ničeho nutit.

Odpovědět

irenka irenka

24.10.2005

cecetko, to je právě to, co se mi nechce, já ho miluju a nechce se mi zahodit šestiletý vztah. Ale bojím se, že kdyby bylo po mém a vzali jsme se, tak si to budeme dříve či později vyčítat!

Odpovědět

hasik hasik

24.10.2005

Irenko, ale zase pokud to pro něj není důležitý, tak když by se k tomu jednou rozhoupal, tak to bude hlavně kvůli tomu, že to chceš ty ;-) Netvrdím, že on by to nechtěl. A určitě bych mu řekla to co ti psala Cecetka - jméno po mamince a né po tatínkovi když nebudete svoji. Takže pevný nervy, silný argumenty a ženský zbraně a určitě to klapne :-D Taky jsem myslela, že bude ještě dlouho trvat, než se rozhoupe a stačilo, aby si se mnou nebyl chvíli 100% jistej a příští rok se bereme ;-)

Odpovědět

irenka irenka

24.10.2005

cecetka: to už jsem mu také říkala, že kdybych měla mimi, tak se bude jmenovat po mě!!! Hádejte, nelíbilo se mu to! Ale přeci proč se to má jmenovat po nějakém chlapovi, když to nosí 9 měsíců ženská a ještě si dá tu práci a porodí to!?

Odpovědět

adua adua

24.10.2005

Irenka: Je to rozhodnutí dvou, ale ty na tom fakt moc trváš, mam pocit, že vy dva byste hlavně měli rozmyslet, jestli spolu jste z lásky. Ty chceš svatbu a on děti.

Odpovědět

Článek se načítá

adua adua

24.10.2005

hasik: No vidíš, a ten můj mě "požádal o ruku" po třech letech od první svatby... A to máme za sebou dvě. :o)

Odpovědět

hasik hasik

24.10.2005

Adua:...vím, někde jsem to četla. Ty chlapi, to je stejně divný plemeno co? :-D :-D :-D

Odpovědět

hasik hasik

24.10.2005

Teda TI chlapi - budu od příštího úterka učit češtinu, tak se musím začít hlídat ;-)

Odpovědět

adua adua

24.10.2005

hasik: Jsou to Marťani... :o)

Odpovědět

hasik hasik

24.10.2005

Jj, souhlas :-D Ale bez nich by tu bylo moooooc smutno ]-(

Odpovědět

cecetka cecetka

24.10.2005

Irenka: Dávno již tomu :-) co jsem 3 roky žila s jedním mužem a taky si mě nechtěl vzít. Pořád jsem poslouchala ... "jo tak někdy za deset let" ... a děti? ... "jo tak někdy za deset let" ... a tak jsem taky začala přemýšlet, proč je vlastně se mnou, až jsem zjistila, že už s ním ASI nechci být. A když jsem mu říkala, že náš vztah ASI nemá cenu (pořád jsem to nevěděla jistě), tak mi řekl "Ale já jsem si myslel, že bychom se na Valentýna vzali." (to bylo v září - proč až na Valentýna?). A když mi to řekl, tak jsem automaticky, aniž bych přemýšlela, řekla "Ale já už nechci." A bylo to. Opravdu jsem už nechtěla. Zjistila jsem, že je mi jedno, jestli si mě chce vzít nebo ne. Možná si mě chtěl vzít, možná to byl jen manévr, abych ho neopouštěla. nevím. Možná se opravdu ženit nechtěl. Žije už několik let s jinou ženou a taky se nevzali. Asi je to ten typ muže, který se ženit nechce. Bohužel musím říct, že jsem pak byla 7 let sama (kromě nějakých dvou, tříměsíčních známostí - jak člověk hledá a stále nenachází), než jsem poznala svého muže a bylo to 7 dlouhých smutných osamnělých let :-( Člověk proto opravdu musí zvážit, proč se svojí polovičkou vlastně je. V dnešní době je moc těžké najít toho správného muže.

Odpovědět

irenka irenka

24.10.2005

cecetka: tak to je přesně ono!

Odpovědět

cecetka cecetka

24.10.2005

Irenka: ale neopustila jsem ho proto, že se nechtěl ženit. Prostě jsem zjistila, že si ho už vzít nechci a nechci s ním mít ani děti a tak nemělo smysl s ním nadále zůstávat.

Odpovědět

irenka irenka

24.10.2005

cecetko: já jsem to pochopila. Ale nechci aby to dělal jenom proto, že já to chci! Chápeš mě? Já mo moc miluju a chci s ním bydlet, pro mě ten slib manželský nejsou jenom řeči, já to myslím vážně (v chudobě i bohatství, v nemoci, v dobrém i zlém), možná to někomu připadá směšný, ale já už jsem prostě taková! Proč bych s ním byla těch 6 let.? :-)

Odpovědět

cecetka cecetka

24.10.2005

Irenka: chápu :-) Navíc v jeho věku, už by mohl chtít, že? ;-)

Odpovědět

irenka irenka

24.10.2005

no právě!!! :-) Jsem ráda, že jsem to dokázala vysvětlit tak, že to někdo pochopil! Jinak jsem koukala na tvoje fotky, jsou moc hezký!

Odpovědět

kristi kristi

24.10.2005

holky, já jsem čekala a ono to samo přišlo nečekaně v pátek, v půl 3 ráno, přesně v minutu co jsem se narodila (už je to 25 let), na Karlově mostě.....takže teď už můžu planovat naprosto oficiálně.... :-D

Odpovědět

macinka macinka

24.10.2005

kristi gratuluji!!!!Kukám,že jsi ze stejného okresu jako já,můžu se zeptat,kde plánujete mít svatbu?

Odpovědět

kristi kristi

24.10.2005

ahoj, diky za gratulaci....my bychom nejradsi nekde na louce, ale to asi neprojde, takze v uvahu prichazi Chateau Čivice, Kuňka a jinak mě fakt nic moc nenapadá, ale kdybys věděla o něčem venkovním tak pro 60 lidí,tak dej vědět...