Stále čekám na požádání o ruku :-(
16. zář 2015
•
To se mi líbí
•
 Přidej příspěvek
|
|
29. črc 2015 v 06:32
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
29. črc 2015 v 07:08
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
 a jsem za to rada - a význam ma pro me prave i to, ze to bylo az po deseti letech, kterých se většina páru ani nedozije, ze si me po te době chtěl vzit aniž bych ho do toho tlačila
29. črc 2015 v 07:13
•
•
To se mi líbí
|
||||
Sponzor fóra
|
29. črc 2015 v 07:19
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
ach ty automatické opravy na telefonu
29. črc 2015 v 07:20
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
29. črc 2015 v 08:28
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
29. črc 2015 v 09:15
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
Ono právě to, že jsi zadaná nejdéle ze všech, asi hraje svou roli. Paradoxně v čím pozdějším věku se dva lidé potkají, tím větší to má vše spád - my jsme se třeba zasnoubili po 2.5 letech chození a 2 letech společného bydlení, ale táhne nám už oběma na 30....... Naopak ty lásky, které začínají v nácti mají někdy tendenci delší dobu stagnovat, protože v těch nácti se ty velké kroky těžko dělají tak rychle (už jen to bydlení), takže dost často dochází k tomu, že pár spolu začne bydlet třeba po 7, 8 letech chození a tudíž je tu velký milník a nějak se nezdá, že by svatba měla být zase brzy a ne až po delší době jako bydlení - mluvím tedy ze zkušenosti známých kolem sebe..... Ona je taky otázka, jestli Tvůj partner ví, jaký máš na svatbu názor a že by jsi se vdávat chtěla. Souhlasím s @dmiska, řekni mu, že by jsi se vdávat chtěla a že už se blíží ten čas (například můžeš poukázat na zasnoubení v Tvém okolí), ale dál mu to nepředhazuj a uvidíš. Ono když mu nic neřekneš a on z Tebe vycítí, že něco není ok (třeba vycítí Tvé zklamání při výročí), tak to může mít horší důsledky (neb nebude vědět proč jsi tak "naštvaná" či zklamaná), než když mu narovinu řekneš, že by jsi se už vdávala...... A neupínej se k výročím, ona ta žádost může přijít i v naprosto obyčejný den ;)
29. črc 2015 v 09:29 • Svatba byla v červnu 2016
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
Myslím si tedy, že chápe, že bych se chtěla vdát. Ani nejde samozřejmě o nějakou svatbu, být to na mě proběhla by nejlépe jen se svědky, ale jde mi o manželství. Už skoro rok aktivně hledáme byt ke koupi, bavíme se o budoucnosti a dětech a vím, že kdybych řekla, že o to moc stojím, že bychom se vzali - po domluvě. Nejspíš je to tedy hlavně v mé hlavě, ta důležitost toho "být požádana". Když vidím, jak se mí známí mohou přetrhnout a chystají romantické večery a všelijaké scénaře, aby žádost byla jaksepatří velkolepá, a to se mnohdy jedná o opravdu krátké známosti, připadá mi, že je to možná ve mně, že v něm nevzbuzuji tu touhu vzít si mě. Že už jsme spolu opravdu dlouho a ten pocit neodkladnosti už vyprchal. Přítel je úžasný člověk - hodný, podporující, spolehlivý, pragmatický, chytrý, vtipný - jen bych ten vztah chtěla posunout zase o kus dál. Ale asi ne na základě mého vroucího přání a jeho "ústupku".
29. črc 2015 v 09:47
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
Hele ona je otázka - chceš to řešit romanticky nebo z praktické stránky? Protože pokud sháníte byt, tak by prostě nejpraktičtější bylo se vzít (byť i jako nesezdaný pár si můžete vzít hypotéku napůl a napůl i vlastnit nemovitost), stejně tak v případě dětí. Já třeba partnerovi už v začátku na rovinu řekla, že prostě děti si plánovaně bez svatby nepořídím. pokud by se stala nehoda, tak fajn, ale plánovaně nikdy....... Je fakt, že tím, že jste spolu dlouho a relativně nedávno jste spolu začali bydlet, tak si možná myslí, že další kroky nejsou hned třeba a že se vám takto žije dobře a jak píšeš, není tam ten pocit neodkladnosti. Svým způsobem to bylo jednodušší když spolu lidé začínali žít až po svatbě - byla tam ta motivace...... Ale pokud Ty po svatbě toužíš a on se sám od sebe k ničemu nemá, tak do něj fakt asi budeš muset kopnout (třeba přes ty praktické věci). Jinak to co slyšíš o žádostech o ruku od známých nemusí být 100% pravda, leckde se o zasnoubení a svatbě mluví ještě dřív než k žádosti dojde Navíc ono ty velkolepá gesta jsou leckdy fakt jen gesta (má kamarádka byla velkolepě požádána o ruku a 3 měsíce na to se s ní přítel rozešel, neb už jí prý nemiloval...). Být Tebou bych se oprostila od touhy po tom jednoznačném a romantickém gestu a prostě si s ním promluvila, že Tě to trápí...... Třeba zjistíš, že má nějaký důvod, nějaký blok, co já vím...... Prostě a jednoduše, i o touhách se musí mluvit, komunikace je základ vztahu. A chlapi mají někdy opravdu dlouhé vedení
29. črc 2015 v 09:57 • Svatba byla v červnu 2016
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
netlačit, ale asi se ho zeptat, probrat s ním znovu i otázku dětí, a že bys (třeba, nevím jak to máš) chtěla, aby se narodily do manželství..třeba nad tím víc popřemýšlí, že je to pro tebe důležité
29. črc 2015 v 09:58
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
Zkus počkat na to výročí, jestli třeba opravdu něco neplánuje na tuto významnou chvíli.
29. črc 2015 v 10:05
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
29. črc 2015 v 10:07
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
Každopádně držim palce, ať to na to 10. výročí klapne a pochlapí se ;)
29. črc 2015 v 10:08
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
Pak jsme si našli jedno datum, které se nám oběma líbilo a čekala jsem na zasnoubení... kdybych možná nečekala jak trubka, tak už jsme mohli být rok svoji. Nakonec mě požádal, bylo to i moc hezké, překvapivé, ale to už jsme v podstatě měli domluvené místo i termín, kde svatba proběhne. Prostě někdy je zbytečné čekat a myslet si, že ze vzdychání to ten chlap pochopí, opravdu z vlastní zkušenosti říkám, že nepochopí... Já bych mu klidně narovinu řekla, že tě prostě ty ostatní svatby a zasnoubení tak moc nalomily, že by sis třeba dokázala do toho roka tu svatbu představit, že se ti třeba líbí tohle datum. Navíc, jestli nejste romantici, tak to možná partner i spíš ocení, že ukážeš praktickou stránku - co když třeba mu působí stres i to, jak by tě měl romanticky požádat, když o tom takhle všichni mluví a přehánějí, jak to vymýšleli půl roku, aby to bylo dokonalé (což přesně tak, určitě většinou není pravda)...
29. črc 2015 v 10:17
•
•
To se mi líbí
|
||||
Sponzor fóra
|
Určitě by to chtělo o těchto věcech mluvit. Nemyslím hned nějakou vážnou rozmluvu, ale tak nějak normálně přirozeně, když to třeba vyplyne ze situace. Partneři by měli vědět, co ten druhý očekává do budoucna, jak by chtěl, aby se jejich vztah vyvíjel. Taky mě ještě napadá, že tam může hrát roli i to, že pro tvého přítele svatba není zas tak důležitá. Můj manžel to tak měl taky - podstatné pro něj bylo to, že jsme spolu, a že nám to klape. Nějaká svatba pro něj prostě neměla význam. A i když věděl, že pro mě význam má, nenapadlo ho to řešit, takže jsem to začla řešit já. V podstatě můžu říct, že můj muž si mě bral proto, že jsem to chtěla já. Ale já to beru jako klad - věděl, že pro mě to důležité je a tak do toho šel, protože mu na mě záleží. A prý by už stejně jinou nechtěl, tak co Takže já bych se fakt nebála s ním o tom mluvit, bez nějakého nátlaku, ale taky ne nějak super opatrně, prostě přirozeně, jak to přijde
29. črc 2015 v 10:21
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
Tak já si myslí, že prostě když už spolu chcete jít do hypotéky tak proč ne do manželství Navíc je pak vše jednodušší....... Předestřela bych mu praktickou stránku věci Ale otevřená komunikace o čemkoliv je fakt základ, dokud mu narovinu neřekneš "Chtěla bych se vdávat", tak si vždy může Tvé reakce, pohledy, vzdychání apod. vykládat po svém
29. črc 2015 v 10:24 • Svatba byla v červnu 2016
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
29. črc 2015 v 10:38 • Svatba byla v červnu 2016
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
Dost mě to uklidnilo. Asi jen podléhám tlaku okolí. Ani nevím, co jsem čekala. Že přítel neumí číst myšlenky, to vím už dávno Na druhou stranu si myslím, že pokud bych to přání vyslovila nahlas, že by se tomu nebránil. Holt bude muset nastoupit praktická stránka věci. Věřím tomu, že on si představuje nejdříve vyřešit bydlení a až poté plánovat dál...
29. črc 2015 v 11:00
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
hele držím palce Ono jim to někdy postě déle trvá...... Já na tom byla trochu hůř - jednu chvíli to už na žádost vypadalo a pak stále nic. Já mám bohužel citlivá "tykadla", tak jsem vycítila, že se něco děje. No a tak jsem si s ním o tom narovinu promluvila, probrali jsme co se stalo a proč no a nechali tomu volný průběh. A teď už jsem zasnoubená Ono nikdy úplně nevíš, co se tomu druhému honí v hlavě a vždy si to můžeš interpretovat po svém, proto je dobré si o tom narovinu promluvit, pomáhá to.....
29. črc 2015 v 11:05 • Svatba byla v červnu 2016
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
Bohužel se nekonala ani kytička ani nic jiného. Jsem z toho tak zklamaná, že se mi mu vůbec nechce nic na téma svatba říkat. Až mě to každopádně přejde, vyslechnu Vašich rad a budu to muset vzít do vlastních rukou...
2. srp 2015 v 18:09
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
2. srp 2015 v 19:54 • Svatba byla v květnu 2014
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
2. srp 2015 ve 20:07
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
No, mě by teda mrzelo to, že to výročí (navíc kulaté) totálně zazdil.... Promluv si s ním narovinu včetně toho, jak jsi byla z jeho přístupu k výročí smutná.... Auvidíš, třeba má jen spoustu starostí.
2. srp 2015 ve 21:52 • Svatba byla v červnu 2016
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
Co se týká výročí - chápu, že Tě to moc mrzí. Asi bych za tím nehledala víc než "mužskou natvrdlost na data a výročí" - normálně si s ním promluv o všem, co Tě trápí.
2. srp 2015 ve 23:02 • Svatba byla v květnu 2014
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
Jediné, co k tomu můžu dodat je, že základem vztahů je komunikace, tak spolu komunikujte. Říct mu, co citis, to je základ.
3. srp 2015 v 07:04
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
3. srp 2015 v 09:34
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
3. srp 2015 v 09:50
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
3. srp 2015 v 10:23
•
•
To se mi líbí
|
||||
|
Ty mas v podstate dve moznosti, respective tri; 1) budes dal zoufale doufat a cekat, az se on laskave dovtipi a pochopi to - to muze trval roky 2) reknes mu to (to bych udelala ja). Odloz hrdost a rekni mu to. Nevyprosuj si nic a nevyhrozuj, ale normalne, slusne a dospele mu predstav svoje ocekavani. Sice to nebude nadherneromantickekdesicosi , ale bude jasno. Nemusis to donekonecna opakovat, rekla bych to v prihodne chvili jednou, ale jasne. 3) Najdes si novyho chlapa - takovyho, ktery se dovtipi a pokud mozno umi cist myslenky Nechci se nikoho dotknout, ale nekdy se tech chlapum nedivim, ze maji zenskych plny zuby - me taky berou vsichni certi, kdyz po me nekdo chce, abych se neceho dovtipila, pripadne pochopila nejaky naznak atd. Co je spatneho na jasne, dospele a srozumitelne komunikaci? Ja jsem partnerovi jasne oznamila, ze se jednou chci vdat a poridit dite az do manzelstvi. A udelala bych to stejne s uplne kazdym partnerem. Neni cas hrat si na hrdou 'panenku, ktera ceka v koute'. To by ses taky nemusela dockat. Mimochodem- je vam teprve 26, to je myslim pro spoustu muzu dost brzo (v dnesni dobe), treba si opravdu mysli, ze je to brzo a rika si, ze ty to mas treba taky tak. At je to jak chce - nic se nedozvis, dokud s nim nepromluvis. Tak hodne stesti
3. srp 2015 v 19:41
•
•
To se mi líbí
|
||||
| • |
Tvůj příspěvek
|
|
|||
Přidej fotky
•
Pravidla přispívání do fóra
|
|||
Podobné diskuse
-
Jak říci tchýni s tchánem, že jejich syn přijme mé přijmení.
29. čer 2017 • 62
-
Oznámámení
13. únor 2017 • 5
-
Prosím o radu!!!!
1. kvě 2016 • 11
-
Kdo vám dá/dal kytici, když jste byla utajená nevěsta?
27. črc 2017 • 31
-
Naléhavě dj
15. kvě 2017 • 1
Nebojte se barev! 
Ze šuplíku
Svatby 2018
