Stále čekám na požádání o ruku :-(

16. zář 20157560

ahoj holky, tak jsem zjistila, že je tu nějaká diskuze o svatbách....tak jak to, že nejsem ještě přihlášená? 🙂
Dala mi tento tip kamarádka, se kterou si dopisuju o našich pocitech o svatbě a čekání, než se ten náš miláček vysloví...
Víte, já chodím s tím svým přes 5 let. Od 1.prosince 2005 spolu začínáme bydlet (už pořádně naostro, předtím to bylo jen přespávání "on u nás, já u něj"😉 už se na to moc těšíme.
Já mu pořád básním o svatbě a on by místo toho chtěl mimčo. Jenže to já bych chtěla právě až po té svatbě. Takže se asi načekáme oba 🙂 Moc ho miluju a jsem si jistá, že nám to bude klapat. I naši rodiče si navzájem velmi rozumí a moc nám přejí společný život.
Možná jsem na svatbu mladá. Přece jenom mi je "jenom" 20 let a přítel má 23 let. Přesto už hodně dlouho toužím po tom, založit s ním rodinu a být šťastná.
Proč ti chlapi vidí ve svatbě jen zbytečné papírování??? 🙂 Vždyť svatba a dítě jsou pro ženu ty největší dary v životě!!!!
Setkal se někdo z vás s podobným názorem, nebo tu jsou vedené jen šťastné manželky? 🙂

  • Neboj nejsi sama kamaradka se vdala před měsícem ale byla požádána až přišla do jiného stavu a svatbu před příchodem maličkého stíhají v pohodě protože jej očekávají v půlce března. Možná bys o tom taky mohla uvažovat šťastnej mužskej ti udělá potom co ti na očích uvidí.

  • Deni nezoufej 😉 Ja jsem si na to pockala 9 let, taky se ten muj "ted uz skoromanzel" nemohl nejak rozhoupat.
    Kdo si pocka, ten se docka!

  • deni,hlavu vzhůru,toho mého miláčka to taky tak nějak nebere...bydlíme spolu už skoro tři roky,4 spolu chodíme,mně je 28 a on by nejradši zůstal svobodný pořád,prý se nic nezmění...děti taky chce a svatbu nepovažuje zas až za tak důležitou....ale včera mi něco šeptal o 2.9.2006...🙂))

  • Sponzor fóra
  • Deni, vydrž 😉 Já jsem čekala 7 let než se teď už můj manžel konečně rozhoupal, pořád říkal, že do svatby má času dost.. Už jsme spolu i dva roky bydleli (bydlíme pořád samozřejmě). Určitě to jednou přijde, nebo to zkus udělat tak, jak píše Lanka, to není špatný nápad, i když já jsem taky chtěla miminko až po svatbě, ale to byste určitě stihli. 🙂

  • Ahoj holky, tak koukám, že ten můj je asi nějaká vyjímka, protože to on začal mluvit vážně o svatbě jako první. Někdy na jaře jsme se tak bavili o budoucnosti a on mi řekl, že až dodělám školu na Bc.(což bude červen 2006), tak si mě chce vzít. Já se původně chtěla vdávat až za další dva roky, až budu Ing., ale on, že ne, že už si mě chce vzít teď. No, kdo by odolal, že 🙂
    Jinak chlapi to mají se svatbou většinou asi jinak a moc se do toho neženou. Takhle měla kamrádka přítele, co si ji chtěl po roce chození vzít (už spolu bydleli), ale jí se to zdálo brzy. No a pak po dvou letech, když chtěla ona, tak se do toho moc nehrnul, protože zjistil, že mu to tak vyhovuje. Ale kamarádka s ním nějak promluvila a asi použila žečnské zbraně a v srpnu byla svatba 🙂 .
    Někteří chlapi prostě potřebují popostrčit, jinak se prostě nevysloví. Zkus třeba a vaší společné budoucnosti mluvit, jak to on plánuje a tak. A jestli chce mimčo, tak to by neměl být problém, to přece znamená, že tu budoucnost si s tebou představit umí. A kdybych byla na tvém místě, tak bych řekla, že já chci nejdřív svatbu a pak mimi, protože si třeba chceš svatbu užít a neohrozit dítě nebo že nechceš mít dítě za svobodna apod.
    A neboj, jestli se na to cítíš, tak mladá nejsi. Mně je 22 a v době svatby mi bude 23 a snoubenci (jééé, to hezky zní 😃) je 26.
    Držím palce, ať máš brzo na ruce prstýnek 😉

  • deni: Myslím, že tady jsi mezi "svými" Já nebyla o ruku požádaná oficiálně nikdy. Jen se mluvilo o dětech, o bydlení, ale nikdy o svatbě a manželství. Dostala jsem asi šest prstýnků, protože chtěl, abych měla zásnubní, ale nikdy nepochopil, že já netoužím po tom prstýnku, ale po těch krásných slovech: Vezmeš si mě?
    No a tři roky po první svatbě jsem dostala teprve prstýnek s těmi správnými slovy, i když to nebylo to klasické požádání o ruku (taky proč, když jsme se už dvakrát vzali...:o))

  • U me se to s tou svatbou a manzelstvim tak nejak prelevalo. Bydleli jsme spolu skoro od zacatku, to bylo na svatbu samozrejme prilis brzo, pak to preslo do stadia, kdy jsem se nikdy nechtela vdat a chtela jsem zit jen tak na hromadce, pak se to najednou obratilo v to, ze jsem se chtela strasne vdavat a ono porad nic ...... pak jsem si zase rikala, ze ted uz to snad ani nema po tech letech smysl, ze to nebude tak pekne jako v tech prvnich par "zamilovanych" letech, no a pak, kdyz uz jsem to skoro vzdala, tak to prislo 🙂 Zrovna kdyz jsem to vubec necekala a byla jsem velmi mile prekvapena a stastna 😃 A musim rict, ze po tech 9 let spolecneho souziti je asi ted ta nejlepsi doba vrhnout se do manzelstvi a je to jeste mnohem hezci nez v tech prvnich par zamilovanych letech 🙂

  • Jé lucilie ty mi mluvíš z duše přesně takhle to mám já akorát spolu chodíme 4 roky a rok spolu žijeme taky jsem si nedávno říkala že se brát nebudeme a budeme jen tak spolu žít,ale nedávno to nějak přišlo ,ale já ještě na požádání pořád čekám,myslím že už to příjde brzo a mooooc se těším🙂

  • luca29: moc na to intenzive nemysli, jak to tak chodi (alespon u mne), tak to prijde az o vypustis z hlavy a to pak budes opravdu mooooooc mile prekvapena ... 😃

  • u nás to bylo tak,že já pomalu od prvního dne seznámení jsem mlela o svatbě a o dítěti /zpětně se divím,že mi neutekl🙂))/...,v září jsem měla na hlídání na týden dvouletou holčičku a nejen,že jsem o tom přestala mluvit,ale naopka,když přítel něco začal,jsem říkala, že je na vše čas,že děti jen tak nechci...no a přítel se začal "bát", že se nebudu chtít vdávat a mít děti a bum ho...2.9.2006 bychom si měli říct ano🙂))

  • macinka: s detma to u nas je to samy jako se svatbou. Ty matersky a otcovsky pudy se nam nejak stridaji😐 , kdyz ma pritel obdobi, ze by chtel miminko, tak ja jsem zasadne proti, a kdyz to tlaci na me, tak zadna odezva .... 😒

  • deni, koukam ze tvuj pritel je obdoba meho...jsme spolu 5 let, z toho 4 roky spolu zijeme, ale on to porad chape, jako ze prijde o svobodu, apod. ale to je preci blbost😞 prijde mi, jako by se ti chlapi bali prevzit zodpovednost za ten svazek, ze uz to nepujde tak lehce treba odejit nebo nevim...ale ja mu ted rekla, ze to nechapu jako konec svobody, naopak, ze proste chci mit uz tu svou rodinu a ze je mu uz skoro 30, a ze si nechci brat chlapa po 30🙂 takze termin bude 9.9.2006 (tyden pred jeho 30.narozeninami, aby to odsunul co nejdal ze🙂 ) no a jinak me je 23...

    macinko, super ze to bude zari🙂 blahopreju🙂

  • Já když jsem se seznámila se svým partnerem,tak jsem na svatbu a dítě neměla ani pomyšlení. Vdavky brrrr 🙂 Pak jsme se ale do sebe až po uši zamilovali a ty pocity přišli tak nějak sami. První jsem to naťukla si já....abych věděla jak na tom jsem. Sám řekl, že není co řešit a že se určitě vezmeme. No a pak se začli řešit zásnuby. Opakovala jsem mu, že netrvám na klasice ať šetří penízky. No a tak mě požádal jen tak, bez prstýnku a kytky, ale upřímně no a týden na to lišák jeden přišel s prstýnkem a kytičkou.... 😃
    Také jsem samozřejmě řešila, jestli se vdávat až bude miminko na cestě nebo jak se říká jen tak z lásky a vyhrála druhá varianta...Miminko až tak za rok či dva, ale kdo ví 😉

  • Já jsem zase pořád chtěla miminko a vdávat se ne🙂Říkala jsem si že budeme žít jen tak a že budeme mít dítě.Ale pak mě to nějka přešlo a vdávat se chci. 😃

  • já to mám stejný jako lucille, o ruku mě požádal po devíti letech, kdy už jsem o to ani nestála, ale hrozně jsem chtěla mimčo (kteý teď čekáme 😃 ), jenže pak mě požádal na moje narozky, já řekla ano a tak jsem začala stávkovat, že mimi až po svatbě....no, to se námt aky nepovedlo, ale o to je to hezčí, protože ten můj miláček tiká snad víc jak já.... 😃 😃 😃

    deni, já nevím, 20je krásnej věk, všechno máte před sebou, i když spolu chodíte 5let (my začínali v 17ti)...těžko radit, musíš to cítit srdíčkem...my už jsme si říkali, že jsme se mohli vzít tak před dvěma roky, kdy jsem skončila školu, jenže to jsme bydleli každej zvlášť u rodičů, a Jožka říkal ,že si teď musím chvíli vydělávat...no a vidíš, po 2 letech je tonajednou trochu jinačí, děti už nám taky mohly běhat okolo... 😃 ale všechno má svůj čas, jsme teprve na začátku.... 😃 😉

  • Sponzor fóra
  • Aajka: i ja jsem nijak nechtela svatbu.Jako bavili jsme se o tom ale spis jsem chtela dite nez svatbu. Ted ale zase nechci otehotnet abych nemela svatbu s pupkem. To bych vazne nechtela. Ale byla jsem tim pekne prekvapena, kdyz se me zeptal jestli si ho vezmu. Byl to peknej sok.
    Mila Deni: az spolu budete bydlet a vse bude ok, tak urcite nekdy dojde i na svatbu. A mimochodem zalozit rodinu muzes v tehle dobe i bez svatby a papirovani. V tom bych problem nevidela.

  • Ahoj, moc vás zdravím a jsem ráda, že jsem našla takhle skvělý stránky.
    Chtěla bych vám popsat svou situaci a pokud by měl někdo podobnou zkušenost nebo radu, budu moc ráda.
    Je mi 25 a půl a příteli 34, už jsme spolu 3/4 roku bydleli a před rokem a půl jsme se rozešli. Bylo to kvůli jedný hádce, která byla vyvrcholením naší nekomunikace.
    Něco jsme si za ten rok a půl prošli a řízením osudu jeli spolu teĎ v září na dovču, kde jsme se dali zase dohromady. Tentokrát ale víme, že to vyjde. A teď k problému.
    Už jsme mluvili i o svatbě, protože já se na férovku zeptala jestli už změnil ohledně toho svůj postoj. Jeho odpověĎ byla,že teĎ už ví, že si mě chce určitě vzít, jen datum zatím neřešíme. Ale na jaře chceme začít předělávat jeho chatu na bydlení a budeme si muset vzít úvěr, který bude spíš na mě. Tak jsem i naznačila,že se mi nechce moc platit něco co není vůbec moje 😉 On to chápe. Ale mě jde teĎ o to, jak mu naznačit, že bych tedy chtěla už stanovit nějaké datum a k tomu směřovat přípravy, protože vím, že je na ně potřeba víc času.
    Mluvili jsme i docela o detailech,ale pak jsem vycítila, že už to řešit nechce a nemám tlačit na pilu. A chtěla bych, aby to nakonec vzešlo od něj, že se tedy vezmeme 🙂
    Doufám,že je to srozumitelný a někdo z vás vydrží dočíst až do konce 😃 ..a třeba poradí...díky B.

  • Boruvka2001, a co kdybys ho o ruku pozadala ty? Na nem bude, co odpovi.

    A s tim uverem bych si to zabezpecila smlouvama, kdyby nahodou ... myslim, kdybyste v te dobe jeste nebyli manzele 😎

  • boruvka 2001:
    ahoj, tohle jsou vážně bezva stránky a i když přesný termín svatby nemáme a ještě chvíli asi mít nebudeme 😞 , tak i přesto jsem tu dost často a sbírám inspirace 🙂
    No my už s přítelem bydlení vyřešené máme - hapotéka je psaná jen na něj, takže vlastní zkušenost s tvým probléme nemám, ale kdybych se do takové situace dostala, tak bych mu na rovinu řekla, že pokud chce budovat vlastní bydlení, které je jeho, ale úvěr by byl na mě, tak že to v žádném případě, že jedině pokud budeme manželé... Kamarádka to udělali taky takhle, kvůli úvěru se vzali, protože manželé mají na úvěry výhodnější podmínky ( teda jak kde, ale většinou ano ) no a jsou moc spokojení.

  • boruvko myslím,že pochopí, že se ti nechce zadlužovat kvůli něčemu, co není tvoje...já bych mu to asi na férovku řekla...a pokud i on cítí, že s tebou chce být a řekl ti to, tak ho do toho trošku tlač, tak nenápadně...jak to ženský umí 😃
    u mě to bylo tak, že jsme si řekli, že se chceme vzít, tak jsem pomaloučku začla plánovat a on se přidal....
    musím říct, že sjem ze začátku taky řešila, že ho nechci do ničeho nutit, ale kdybych to měla nechat jen na něm, tak svatbu nemám ani za 10 let 😃
    jian mi jsem si to s úvěrama rozdělili na půl.....jelikož byt je můj, tak jsem si vzala púvěr na rekonstrukci no a přítel si zase vzal leasing na auto....

  • boruvko...já jsem to už někde popisovala...ve chvíli,kdy jsem o tom stále štěbetala,měl můj miláček pocit,že mně má jistou a s nějakou svatbou si hlavu nelámal...ve chvíli,kdy jsem o tom mluvit přestala a občas i nadhodila něco ve smyslu,že vše počká,tak obrátil...ale co se týče příprav,tak jsem si to zatím vše navrhla v excelu,připravila varianty obřadu,hostiny a ubytování...aby toho na něj nebylo najednou moc...a co se týče úvěru,píšu sama za sebe,ale asi bych do toho nešla...i když píšeš,že se chcete vzít a že to bude tentokrát napořád..zmínila ses i o tom,že ta chata není tvoje....takže to kdyžtak ošetřit nějakou smlouvou..vím,člověk je zamilovaný,věří tomu druhému...ale důvěřuj ale prověřuj...prosím,nechci,aby to vyznělo nějak negativně,je to jen můj názor a rychlá reakce po přečtení toho Tvého

  • boruvka petty má pravdu.....hodně páru se bere kvůli bydlení....něco na tom manželství je....no a pokud nebude chctí svatbu do dobynež začnete s rekonstrukcema, tak si zajděte k právníkovi a udělejte nějakou předběžnou smlouvu....tohle podle mě není moc legrace zadlužovat se kvůli něčemu co není tvoje 😞 mám s tím své zkušenosti z rodiny mého snoubenečka 😞 moc smutné 😞

  • borůvka: po zkušenostech svých i mých kamarádek a známých bych si nikdy nevzala úvěr na majetek někoho jiného. Kdybyste byli manželé, je to něco jiného, ale bez manželství bych do toho za žádnou cenu nešla. Nikdy nevíš, co se může stát a smlouva nesmlouva, chatička je jeho a dluhy Tvoje 😞

  • Tak já jdu taky se svou troškou do mlýna....my jsme spolu asi 6 let z toho tak 3 spolu bydlíme ( nejdřív na koleji a pak v podnájmu ) trochu více s mým přičiněním jsme se rozhodli pro svatbu, oba dva víme, že se chceme vzít a být spolu už pořád, ale já jsem to chtěla dřív právě kvůli tomu abychom se nebrali kvůli bytu nebo kvůli dětem. Teď máme takový pěkný období, tak si myslim, že je hezký se vzít, když jsou lidi mladý a z lásky 🙂

  • .....ale na to klasické požádání o ruku taky pořád čekam. On ví, že se na to těším, takže to asi přijde, ale dává si načas....asi abych to nečekala

  • Heluško, já ani nikdy "klasicky" požádaná nebyla. Ale mám fajn chlapa a vzít si mě chtěl, svatba byla krásná, jsme spolu moc spokojeni, tak co? 😉

  • Hm Boruvko, my mame s pritelem chalupu v CR a uver je na me. Platime ho ovsem spolu. To je pro neho taky docela riziko, ze kdyby se neco stalo, rozesli bychom se, tak barak je oficialne muj. Barak v NL je ovsem zase na jmeno jen pritelovo a i kdyz se pr. rok berem, barak na neho napsany zustane. Zmeni se jen to, ze barak v CR bude i na neho i na me, protoze kdyz si vezme cesku, jako me, tak pak muze pulku baraku mit napsanyho na sebe. Napred jsem hrozne resila, ze s nim vlastne planuju travit celej zivot, taky se o jeho dum v NL staram a vse, ale neplatim hypoteku nebo neco. On ho postavil sam a tak jsem po hoooodne dlouhy dobe proste musela souhlasit, ze barak bude i po svatbe jen na neho. Holt ted vychazim z toho, ze spolu budem na veky ale nikdy nevis co se stane. Kdybychom se rozesli, tak by on prisel o vlastni barak, ktery platil cely zivot a ja mela narok na pulku? V cr jen normalni ze je hned po manzelstvi vse na pul, pokud se neudela smlouva. Ja uz ale taky pomalu zastavam nazoru, ze by to tak mit nemelo. Napul jen veci, ktere mate koupene spolu atd. ale pokud ty budes platit uver, ktery je na tve jmeno a barak na neho, tak te to muze dovizt jen k problemum. To bych nedelala. Ted se milujete ale co ty vis za 10 nebo kolik let jak to bude. Asi bych si to na tvym miste nechala sepsat u notare a v pripade rozchodu by se s tebou musel rozhodne financne nejak vyrovnat. Pokud to ale nebudes mit nijak napsany, muzes odejit s holym.....
    Panecku to jsem se rozepsala co?

  • Klasicky jsem požádána taky nebyla. Prostě mi 31.1.2005 ráno ještě v postýlce navlékl prstýnek na prst a prý až budu chtít, tak se vezmeme 🙂

  • len: A jak jste si tedy řekli, že se vezmete, když jsi nebyla o ruku "klasicky" požádána? Myslím tím, jak jste vybrali datum a vůbec začali s podrobnostma a detailama?

  • Sandro, napůl je jen to, co si pořídíte během manželství. Já měla na sebe před svatbou psaný byt a zůstal tak i po svatbě. Kdybychom se rozvedli, tím, že jsem ho před uzavřením manželství získala dědictvím na sebe, by mi i zůstal. Kdybych umřela, manžel ho zdědí. To platí i pro Borůvku, tím, že si přítele vezmeš, na tebe automaticky půlka jeho chaty nepřipadá. A když si vezmete úvěr po svatbě, po rozvodu by ti zůstala půlka úvěru, ale nikoli půlka chaty. Takže bych spíš doporučila, ať si úvěr vezme přítel na sebe a máte po starosti 😉

Přidej příspěvek

    Nenašli jste co jste hledali?

    Hledat pouze v názvech témat
    Doporučení dodavatelé
    Nejširší nabídka svatebních oznámení. Více než 200 originálních a moderních návrhů, výborné ceny, rychlé dodání, osobní přístup.
    Každá svatba je jedinečná a každý pár má jiné představy o svém dnu D. Mým úkolem a velkým potěšením je naplnit ty Vaše.
    Vyhledejte si vysněný statek, stodolu, penzionek nebo jiné krásné stylové místo! Propojujeme vás také s těmi nejlepšími dodavateli služeb 🙂