ahoj holky, tak jsem zjistila, že je tu nějaká diskuze o svatbách....tak jak to, že nejsem ještě přihlášená? :-)
Dala mi tento tip kamarádka, se kterou si dopisuju o našich pocitech o svatbě a čekání, než se ten náš miláček vysloví...
Víte, já chodím s tím svým přes 5 let. Od 1.prosince 2005 spolu začínáme bydlet (už pořádně naostro, předtím to bylo jen přespávání "on u nás, já u něj") už se na to moc těšíme.
Já mu pořád básním o svatbě a on by místo toho chtěl mimčo. Jenže to já bych chtěla právě až po té svatbě. Takže se asi načekáme oba :-) Moc ho miluju a jsem si jistá, že nám to bude klapat. I naši rodiče si navzájem velmi rozumí a moc nám přejí společný život.
Možná jsem na svatbu mladá. Přece jenom mi je "jenom" 20 let a přítel má 23 let. Přesto už hodně dlouho toužím po tom, založit s ním rodinu a být šťastná.
Proč ti chlapi vidí ve svatbě jen zbytečné papírování??? :-) Vždyť svatba a dítě jsou pro ženu ty největší dary v životě!!!!
Setkal se někdo z vás s podobným názorem, nebo tu jsou vedené jen šťastné manželky? :-)
My se už o miminko snažíme. Napřed jsem si taky lámala hlavu, jak se to zvládne, když jeden z nás bude na rodičovské, ale teď už si hlavu nelámu. Zvládá to tolik lidí, tak proč ne my dva. Holky, škoda, že tak moc přemýšlíme nad tím, co bude, až ... :-| Ale máme štěstí, máme kde bydlet, všechny dluhy jsou splacené a žádné další dluhy neplánujeme :-)
No, auto nemáme, chodítka mi přijdou hodně nebezpečná... Ale nejvíc mě děsí představa, že budu žít jen s tou mizernou podporou a každý měsíc bude dítě potřebovat plenky, oblečení, botičky...
Daniela, honzina i ostatní: K tomu, aby se holka uklidnila a netlačila na pilu potřebuje trošku dospět. Mně to taky chvíli trvalo, než jsem se uklidnila a místo abych si říkala: on mě nechce, tak jsem ho nechala být.
Len: přesně tak .... hrozím se toho, že ze svého celkem slušného platu spadnu na nějakých 3,5 tisíce :-( Ale co se dá dělat, že? :-(
Adua: tak teď přemýšlím, kdy jsem vlastně dospěla já :-D
Adu , chodítko a jídelní židli přece nepotřebuješ hned na začátku....ale když tyto dvě věci vyměníš za dětské oblečení a kosmetiku a pleny, částka zůstane stejně na stejno.....
Daniela: JSEM CHAMELEON.
Domina: Já vím, že to na úplném začátku nepotřebuješ, jen jsem počítala věci, co jsou pro takový ten první rok potřeba. Ale sousedka mi to zkrouhla o polovinu, že prý budu mít všechno od ní. :-D
poradíte mi, konečně budeme v našem vztahu oslavovat výročí a to šest let! Nikdy jsme to zatím neslavili a tak nevím, jestli mám něco malého koupit nebo ne! Nemám ale moc peněza a spíše chci zaplatit tu večeři, ktam půjdeme!
Irenka: dobrá večeře na oslavu stačí :-) Aspooň my jsme se tak domluvili, že každé výročí oslavíme večeří v dobré restauraci a nic si kupovat nebudeme. Teda je mi jasné, že květiny dostanu (zatím je dostávám pořád). A už jsem si dokonce i zvykla, že mi je manžel posílá do práce :-) To je vám sranda, když tady mám jednání a do toho zaklepe poslíček a přinese květiny :-)
Ale na výročí ještě peču dort nebo nějaký dobrý zákusek. Manžel je dost na sladké, takže vím, že ho tím vždycky potěším. Já jeho dobrým papáním a on mě krásnou květinou :-)
Nápady nejsou špatný, dort bych také chtěla upéct a možná když najdu odvahu tam napíšu "vezmeš si mě", ale nevím to si ještě nechám projít hlavou, jenže nemám troubu a tak to spíše bude dort za studena!
Cecet: kdytky já miluju ale nedostávám!
coxa: právě dal výpověd a ted je na brigáde a hrnků máme spoustu, ale něco malého by to chtělo! Přesně jak říkáš, něco co mu mě bude připomínat!
Jak to tu tak čtu, davate mi holky nadeji, ze taktika "mlceti zlato" opravdu zabira... :-D Desne se na svatbu tesim,ale to cekani... :-| No jo, chlapum to asi dochazi pomaleji. ;-)