Kdy mít první miminko po svatbě?

Zobraz úvodní příspěvek
Ahojky holčiny nevěsty a maminky, zajímal by mě váš názor na to, kdy je dobré mít po svatbě první miminko. ;-) Co znám, tak po svatbě si spousta párů ještě užívá relativní klid bez větších starostí a miminko je často odkládáno. Má na to vliv kariéra, bytové podmínky ?... Jak to vidíte vy a jak jste na tom ? Radka (cicuvicka) :-)
Odpovědět
@minina ted to tu opet rozmazavas a resis ty, ja uz to tu nejakou stranku neresim, jestli sis nevsimla ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@mitote no právě, třeba na téhle stránce o tom, jak tě to nadzvedává ze židle není ani slovo :-D
Odpovědět
@mitote já jsem jedináček a vždycky jsem za to byla ráda:-D. Tak jsem asi divná! Znám spoustu sourozenců, který nemaj dobrej vztah a není jim co závidět. Ale neříkám, že jsem proti tomu mít sourozence, jen jsem byla vždycky spokojená:).
Odpovědět
Profilova fotka
@minina Tak proč to řešíš se mnou, když jsem tě nikde nenapadala? Já napsala svůj názor v reakci na mitote. Tak co mi tady cpeš, že proti tobě něco otáčím? O tohle mi jde, chápeš? Lepší, když to nebudeš dál řešit.
Odpovědět
@bella22 nejsi divna...ja jsem psala o tech co znam a o sobe... proste i z vychovneho hlediska si myslim, ze mit sourozence je dobre :-) @minima ty tu rozmazavas kdo co jak rekl, ja jsem se bavila s kajovaevicka pokud se nemylim a pouze jsem reagovala
Odpovědět
@kajovaevicka budem si to vzajemne otacet a bude nam hej :-D ;-)
Odpovědět
@minina jaj promiň to sem asi uťukla odpověď, ale někdo to tu psal.... no mě si právě nikdo moc nestěžoval, jasně v pubertě se málem sežraly (zvlášť 2 holky že....) ale předtím pohoda a teď co jsou dospělí tak super.... v každém vztahu je samozřejmě něco, ať už partnerském, sourozeneckém, mezi dětmi a rodiči, ale to je myslím přirozené.... stejně jako je přirozené, že si někdo nemůže přijít na jméno i když je to rodina....
Odpovědět
Profilova fotka
@kajovaevicka já bych ráda řešila, co uznám za vhodné ;-) a pokud někdo označuje část toho, co napíšu za extrémní, považuju za nutné se ozvat.
Odpovědět
Profilova fotka
@mischako já myslím, že dost často mají lidé sourozence, které by si za kamarády nikdy dobrovolně nevybraly a ty vztahy jsou pak taky podle toho takové. Stejně jako rodinné vztahy nejsou všude ideální, tak to že člověk má sourozence neznamená, že má parťáka a kamaráda...
Odpovědět
Profilova fotka
@minina Ok, uznávám, že bych asi měla číst diskuze víc než jednu stránku dozadu. Ale já fakt reagovala na mitote, která přímo napsala, to, že bez sto tisíc nebude dítě. Když to vezmeš do detailu, nepřekrucuju tebe, ale reaguju na mitote. Prosím tě, nechce se mi to řešit. S tím, že někdo v diskuzi něco překroutí se musí počítat, bohužel. Ale rejpat do mě, když mluvíš z cesty, to je blbost. Promiň
Odpovědět
Profilova fotka
@kajovaevicka hele v poho :-) já to neberu jako nějaké hádání nebo tak něco :-) a v něčem ti dávám i za pravdu. jen maličkost - v čem mluvím z cesty?:)
Odpovědět
Profilova fotka
@minina v tom, že to překrucuju a vkládám ti slova do úst. Ale jinak jsem v klidu, na tohle jsem si tady už zvykla:D
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
@kajovaevicka ale tohle jsem taky nenapsala :-) občas je to tu fakt peklíčko :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@minina minina @kajovaevicka @mitote kdybyste četly, tak nikde ode mě nepadlo, že nebude-li 100 tis., nebude dítě. Ale tohle je klasika beremese, prostě se to co člověk napíše bude vytrhávat z kontextu, protože někdo žije jinak, než je většina zvyklá. V překladu se ti nelíbí, že jsi něco řekla, někdo to použil a překroutil. Takže já si stojím za tím, že jsem to nepřekroutila. Ale už fakt to nebudeme řešit... prosím
Odpovědět
@minina já netvrdím, že musí být kamarádi, ale že spolu většinou dobře vychází a v podstatě jsou nakonec rádi, že se mají... a mluvím ze své zkušenosti a lidech co znám a ne o mém imaginárním vztahu s imaginárními sourozenci, o kterém sem si vysnila, že by byl přesně takový :-D
Odpovědět
@minina @kajovaevicka @mitote Děvčata, jak to tady zase pozoruju..... v tom aby se prase vyznalo.... x-)
Odpovědět
Profilova fotka
@mischako Mrkni na pár posledních příspěvků.. já to tady řešit nechci.
Odpovědět
ze vas to bavi :-D stejne to admini smaznou cele :-D
Odpovědět
@kajovaevicka No právě, že už sem tu asi 3hodiny :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@mischako no to já taky, ale dokud minina nenapsala zprávu jmenovitě mně, vyjadřovala jsem se k tématu. To až teď... Tahle diskuze není špatná. Ale holky si tu musí uvědomit, že vyjádřit svůj názor je fajn, ale musí se smířit s tím, že každý to má prostě jinak....
Odpovědět
@minina @kajovaevicka @mitote holky, sice je to fuska to cely precist, ale pobavily jste me :-D . @mitote treba ja ze svyho bratra nadsena zrovna nejsem. Je to clovek o kteryho bych v normalnim zivote ani pohledem nezavadila. Je uplne jiny. Cekala jsem nez vyroste a budeme moc spolu podnikat nejaky akce a tek, kdyz se tak stalo, tak se nic nekona. Takze pokud mohu mluvit za sebe, tak jako dite jsem sourozence nechtela, ale smirila jsem se s tim, ze je a doufala, ze se nase vztahy zlepsi. A ted uz jsme oba dospeli a ono porad nic, nebyt rodicu, tak si ani nezavolame.
Odpovědět
Profilova fotka
@amet aspoň něco :-D jinak to mám úplně stejně, ségra je naprosto jiná, rvaly jsme se vždycky jak koně a teď spolu tak nějak vycházíme, ale nebýt sourozenci, nikdy bysme se nebavily. nemáme si moc co říct a že bychom společně něco podnikaly nebo se vzájemně svěřovaly, to vůbec nehrozí...
Odpovědět
Profilova fotka
@amet Já mám bráchu o pět let mladšího. Klasický dětství- hádky, rvačky a tak. Ale je to můj brácha a já na něj nedám dopustit. Jezdíme spolu do kina, do zoo, fakt se máme rádi. Je to trošku i tím, že byl před pár lety dost vážně nemocnej a já se zhrozila, že bych o něj mohla přijít. Zrovna my jsme teda ten typ sourozenců, co se mají vážně rádi...
Odpovědět
. 100 tis. pro rodinu se dvěma dětmi je myšleno měsíčně? Pokud ano, tak se obávám, že naprostá většina rodin by si děti nemohla "dovolit". Jak už jsme psala, nelze odsuzovat ani ty, co děti mají brzy, ani ty, co je odkládají. Ale taky nelze zavírat oči před pravdou. S rostoucím věkem se opravdu snižuje plodnost a roste riziko komplikací a vad. Což samozřejmě neznamená, že dvacetiletá holka nemůže mít postižené dítě a naopak čtyřicetiletá zdravé dítě. Znamená to pouze, že se musí pracovat s pravděpodobností...Pak mě osobně docela překvapuje, jak někdo dokáže celkem s lehkostí (aspoň tak to na mě působilo) napsat, že když bude dítě postižené, že půjde na potrat. Každý má na to určitě právo a ani za to nelze odsuzovat, ale zaráží mě v tom ta lehkost...Já sama vůbec nevím, co bych dělala. Neumím si to představit a vůbec netuším, jak bych se rozhodla, ale rozhodně vím, že by to patřilo k mým nejhorším obdobím života, na které bych jen tak nezapomněla, protože člověka pak můžou pronásledovat různé výčitky a "co by, kdyby.." po celý život.
Odpovědět
Profilova fotka
holky, zapoměňte na 100 tis., koukám, že to je jak rudej hadr:) Prostě každý to má finančně spočítáno, jinak, někdo vyjde s málem, někdo ne.... Stejně jako se tady řešilo, kdy ty děti mít a kdy už je "pozdě". taky je to na rozhodnutí každého. @jancip s tím potratem je to těžké, ale myslím, že málokdo by se dokázal vyrovnat s tím, že dítě bude doživotně těžce postižené, např. bez možnosti se samo o sebe postarat, ležák nebo mentálně retargované. To rozhodnutí je určitě hrozné, ale jaký život by to dítě mělo? určitě ne plnohodnotný, spíš přežívání. (Teď nemluvím o tom, pokud je dítě třeba slepé, s tím se dá celkem normálně žít). A rodina také. Takže já bych volila stejně a nemyslím si, že by to kdokoli psal s lehkostí :-(
Odpovědět
Profilova fotka
@jancip jak jsi přišla na to, že to někdo řekl s lehkostí? Ono se asi člověk rozhoduje jinak, když má ve svém okolí někoho, kdo tak prostě žije. Dítě je šťastné, protože má svůj svět, ale co ta rodina? Uvědom si, že to není o životě dítěte. To bude spokojené tak jako tak, ne nadarmo se říká, že dement (a teď to nemyslím jako urážku, ale jako lékařský termín), je šťastný, protože si neuvědomuje, že je dement, ale rodiče trpí. Oni mají také nějaký svůj život, rodinu, přátelé. A když mi někdo dá volbu, tak si vyberu. Já obdivuju lidi, kteří se rozhodnou do toho jít. Ale také chápu lidi, kteří před takovým závazkem na celý život utíkají. Možná by to bylo jednodušší, kdyby stát těm lidem neházel klacky pod nohy. Kdyby byly přípěvky na ošetřovatelku a tak. Ale to není a maminy se starají samy, takže často nechodí do práce, živí je manžel. A když se podíváš na výzkumy, většina manželů to psychicky neustojí a matku opustí. Tak co je lepší? Matka samoživitelka a postiženým dítětem nebo matka s manželem, zdravým dítětem a vzpomínkou na dítě, které nosila v břiše? To ať si každý rozhodne sám. Ale odsuzovat lidi, co by šli na potrat a ještě říct, že si to myslí s lehkostí... Nemyslí, já teda ne.... ale přemýšlím o tom už léta, protože takové rodiny- nerodiny mám v okolí...
Odpovědět
@minina To, já naprosto chápu, že se s tím dokáže málokdo vyrovnat. Pak jak píšeš, záleží hodně na druhu postižení. Ale i to je strašně subjektivní. Někdo tu psal o downech, že to není moc hezký pohled. Mnohé jejich maminky ale potvrdí, že právě tyto děti jsou bezstarostné, šťastné a dodávají jim sílu. Je to fakt strašně subjektivní. Předpokládám, že pro každého by takové rozhodování nebylo snadné, ale v nějakém příspěvku zde to na mě opravdu působilo tak, že vlastně o moc nejde, že půjdu na potrat a počkám si na zdravé dítě. Asi to tak nebylo myšleno, ale působilo to tak.
Odpovědět
@jancip no myslim, ze to tu nikdo tak nemyslel...jit na potrat je podle me pro zenu jedno z nejtezsich rozhodnuti, ale narovinu rikam, ze proste ja na to nemam, abych cely zivot vychovavala postizene dite, ktere se treba ani nenaji ani nevycuja jinak nez do plinky a kdybych tohle zjistila behem vyseteni v tehotenstvi, tak proste vim, ze nejsem takovej hrdina, abych do toho sla. Znam par rodin, co maji takto postizene dite, takze vim, jak je to tezky...a co ty az umres? Tak dite skonci v ustavu. Myslis, ze je to iealni? Ted si predstav, ze nebudes mit ani vnoucata, cely zivot budes delat osetrovatelku diteti, ktere napr. jen lezi, budete zit z jendoho platu (nedjeboze, kdyz manzela vyhodi nebo odejde od rodiny), stat Ti na pomoc da taky velky hovno...promin, ale kdo se rozhodne jit na potrat, kdyz se zjisti tezka vyvojova vada, tak ja se mu vubec nedivim, i kdyz jsem sebevic proti potratum. Jsou pripady, kdy potrat ma urcity smysl.
Odpovědět
@kajovaevicka Já jsem psala, že nikdo nemá právo odsuzovat někoho za to, že jde na potrat. Ani nepolemizuji o tom, že je jednoduché se rozhodnout a vychovávat postižené dítě. Nepíši, že je lepší mít postižené dítě jak jít na potrat. Nic z toho jsem nenapsala a ani si to nemyslím. Jen jak už jsem psala minině, prostě v některém příspěvku (nevím v jakém a od koho) to na mě působilo tak, jak jsem napsala. On ani potrat nezůstává bez důsledků. Prostě takové rozhodování je strašně a ještě jednou opakuji, nelze odsuzovat nikoho, ať se rozhodne jakkoliv.
Odpovědět
@mitote I pro Tebe patří můj příspěvek výše.
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?