Kategorie

Nejnovější diskuze

Kde se diskutuje

Kam jsem přispěl

Sledované diskuse

Síň slavy

Fórum > Život po svatbě

Ako si po svadbe zvykáte na nové priezvisko?

Zobraz úvodní příspěvek

raskynka raskynka

Autor diskuze

13.05.2005

ahojky,uz mam za tyden mesic po svatbe,ale porad si rikam starym prijmenim.jsem zvedava,kdy si zvyknu na to,ze uz se jmenuji stejne jako manzel:)

Odpovědět

1 2

…

6 7

9 10

…

22 23

…

marinka marinka

26.09.2005

U nás si navzájem všichni tykáme. Ze začátku mi to dělalo trochu problém říkat tchýni a tchánovi ahoj, ale zvykla jsem si. Miláček říká mojí mamce křestním a chovají se k sobě spíš jako dva kamarádi než zeť a tchýně :-)

Odpovědět

pavli pavli

26.09.2005

My to máme na půl. Když přítel žádal rodiče o ruku, tak mu navrhli tykání+křestní jméno, a on si na to v pohodě zvyknul. Já jeho rodičům vykám a určitě to tak bude i po svatbě. Ale skorošvagrová to vyřešila tím, když se jim narodilo dítě, tak říká babi a dědo, a to mi teda přijde už v pohodě. Mami a tati, bych fakt nedokázala říkat bez problémů. :-)

Odpovědět

stika stika

26.09.2005

Já bych taky nemohla říkat tchýni a tchánovi mami a tati, ale křestním jménem bych ráda. Bohužel se toho nedožiju, aby mě to navrhli, takže pořád paní a pane. Nemáme spolu nějaký vřelý vztah, vídáme se jen občas. Můj manžel bude říkat našim mami a tati, protože je jako jejich syn už roky, co spolu žijeme. Někdy mám pocit, že ho snad mají radši než vlastní dceru :-)

Odpovědět

bludicka bludicka

26.09.2005

Tak já manželovým rodičům říkám mami a tati a vůbec mi to nedělá problémy. Známe se už dlouho a oni mě berou jako vlastní (mají ještě 2 dcery). Zato naši manželovi asi tykání nikdy nenabídnou. Táta to řešil na svatbě se švagrem, tak jsem čekala, že mu to nabídnou ale nic z toho nebylo, tak jim vyká a říká paní a pane... Jinak na nové příjmení jsem si zvykla až teď - měsíc po svatbě. Nemám ještě novou občanku, tak říkám, že jsem vlastně tak trochu bez identity :-)

Odpovědět

ene ene

26.09.2005

Na nove prijmeni jsem si take zvykla uplne v pohode a temer hned. Jediny "problem" nastava, kdyz me nekdo predstavuje jako jeho manzelku a naopak. To mi zni jeste hrozne zvlastne :-)

Odpovědět

danielah danielah

26.09.2005

Mamince manzela tykam uz dlouho, otcimovi tak pul roku. Myslela jsem, ze nasi nabidnou tykani manzelovi na svatbe, to se nestalo, ale pak mu asi za 3 dny psali sms k svatku a podepsali se jako mama a tata, to mi prislo hodne divne

Odpovědět

lucinecka lucinecka

26.09.2005

Naši příteli navrhli tykání už dávno, ale já tchánovcům vykám a myslím si, že to tak zůstane i po svatbě. Jsou o dost starší než moji rodiče, vlastně stejně staří jako moji prarodiče a asi by mi přišlo divný jim tykat. Po dětech asi přejdu na to "babi a dědo", docela se mi to líbí.

Odpovědět

pavla007 pavla007

26.09.2005

muj tata už to zavedl dávno, jeho manželka taky. U mojí matky to nehrozí - je mi to dost jedno. Přítel má jen mámu a ta je strašně v pohodě. Jsme spolu asi 5 let a nutí mě do tykání asi 3 roky-neúspěšně :-) :-) nějak mi to nejde přes hubu :-D je totiž hodně chytrá s dost si jí vážím, takže má zatim smůlu. Snad to nějak zvládne na svatbě. Lucinecko: babi a dědo je skvělej fígl, používá to i moje ségra a funguje to, tchýně hned vypadá roztomilejší ;-) ;-)

Odpovědět

honzina honzina

27.09.2005

My svým tchánovcům taky vykáme. V naí rodině je to "zvykem". Moji rodiče taky babičkám a dědečkům (svým tchánům a tchýním) vykají, máma dokonce vyká i svým rodičům. Manela jsem rovnou připravila na to, a nabídku tykání od mých rodičů nečeká, e se to u nás "tak nedělá". V jeho rodině si zase v podstatě vichni tykají, ale já bych jeho mamince tykat nedokázala (jednak ji vykám u 8 let a pak si ji taky velmi váím a tykání by mi přilo "nesluný"), take jsem ho prosila, aby jí to řekl. Bylo by mi to hloupý, a by mi na svatbě nabídla tykání a jí to odmítla.

Odpovědět

drobek drobek

27.09.2005

My si všichni vykali, jen rodiče jak jeho, tak moji nám oboum tykali. Tatínek manžela mi nabízel tykání už dávno, ale nešlo mi to přes pusu, teď mi to znovu připomněl a začínám si zvykat. Manželovi moje maminka nabídla tykání na svatbě (kdysi už tak před 7 lety, se mě ptala, že by mu nabídla tykání, ale já jsem byla proti, i manžel byl tenkrát proti), tak to teď přijal, jen bojuje s tím, jak jí oslovovat. Takže jediný, u koho vykání zůstalo je manželova maminka

Odpovědět

danielah danielah

27.09.2005

Urcite zalezi na kazde rodine a jejich zvyklostech, moji rodice nemaji meho manzela radi a proto to, ze mu nenabidli tykani, vnimam jako neco neprirozeneho, jako dukaz o tom, ze ho spise trpi jako moji volbu, nez ze by ho "vzali" do rodiny

Odpovědět

honzina honzina

27.09.2005

Ahoj Danielah. To je mi líto, že se tvoji rodiče s tvojí volbou manžela nesrovnali... Bohužel ti asi neporadím, co s tím, ale posílám ti objetí a pevný nervičky, pokud je to "silnější káva".

Odpovědět

Článek se načítá

danielah danielah

27.09.2005

Honzino, diky moc, je to mile. Ted uz je to v pohode, protoze uz jsme svoji a nic a nikdo to nezmeni :-D

Odpovědět

honzina honzina

27.09.2005

Danielah, to jsem ráda! Hodně štěstí! :-)

Odpovědět

luccisek luccisek

27.09.2005

Ahoj vsem. My jsme spolu tri roky, bydlime nad nasima v patre a nasi pritelovi nabidli tykani cca po pul roce vztahu (to u nas jeste ani nebydlel). Nasi jsou dost pohodovy a pritelovi nedela problem rikat jim krestnimi jmeny a tykat. Bohuzel ja se od jeho rodicu nabidky na tykani asi nedockam, neni to u nich zvykem. :-( I kdyz rodice si vzajemne taky tykaji a skoro svagrova nasim tyka taky, tak sem vlastne pri oslavach jediny, kdo tam vyka a dost me to mrzi, ale asi s tim nic neudelam. Kazdopadne ja bych rikala krestnimi jmeny, mami a tati by mi taky neslo pres pusu. Ale dokud jim budu vykat, budou strkitne pan a pani L., zadna babi a deda, ani kdyz budem mit deti. 8-)

Odpovědět

may may

01.10.2005

všechny zdravím...já mám klid....protože můj manžel se bude jmenovat po mně...

Odpovědět

heiley heiley

02.10.2005

Ahojky vsechny, me nabidli rodice skoromanzela tykani asi pul roku po nasem seznameni. Oba jsou naprosto v pohode. Sice mi to trvalo delsi dobu nez jsem si zvykla u skorotchana ale u pritelovi mamky to nebyl problem - jsme spis kamaradky nez budouci tchyne se snachou :-) U mych rodicu to bude slozitejsi, jsou starsi generace a ani si nemyslim, ze by si s budoucim manzelem nekdy tykali... Ale treba me prekvapej :-)

Odpovědět

mnauu mnauu

02.10.2005

Ahoj :-) U nas s tykanim problemy nemame ani na jedne strane, co si vzpominam, tak to proste tak nejak vyplynulo, hlavne pritelova maminka me kdysi nechtene automaticky potykala, pak se zhrozila a zacala se mi omlouvat, obe jsme se rozesmaly a u toho tykani uz zustaly :-)

Odpovědět

•

Diskuse pokračuje po 3 měsících

•

komix.sk komix.sk

25.01.2006

Zeny, zeny! Ja zasnem! Mate vy vobec nejaku dostojnost? Ste tak citlive na kazdu malicku skomoleninu vo vasom priezvisku, kazdy makcen alebo dlzen, kazde pismenko, ktore niekto nenapise spravne, ale ked zrazu pride niekto a automaticky caka, ze to svoje meno zahodite a vezmete si jeho, ani len nemrknete okom a beriete ako samozrejmost to, co od vasho muza nikto nikdy necakal - ved zena to predsa tak ma...! Ja, popravde, nestiham otvarat oci. Preco od chlapa sa ziadna takato automatika necaka? Preco vas ani nenapadne zamysliet sa, ze on toto robit nemusi a od neho sa to ako "dokaz lasky" necaka..., ale vy to "z lasky" bez mihnutia oka urobite - ved je to len meno! Ked je to len meno, navrhnite jemu, ci si ho nezmeni a uvidite, ze zrazu to uz nebude "len meno", len taka malickost, o ktorej nehodno hovorit - ani nepovie" no a co, ved si zvyknem, ved je to len raz v zivote..."... Skuste si veci v zivote aspon raz obratit - vsetko, co "musite" vy aplikujte na neho, aby to "musel" presne tak isto, aby sa to od neho presne tak isto cakalo - uvidite, ci to zrazu budu len take "samozzrejmosti", nad ktorymi sa nehodno zamysliet, ci na to bude ochotny pristupovat, ci zrazu bude mat v sebe tolko "lasky", aby to vsetko "automaticky" urobil... Tak automaticky, ako vy... Hoci aj to druhe (vase) meno k svojmu menu... A napiste mi, ako to dopadlo. Som zvedava. :-)

Odpovědět

zirafka105 zirafka105

26.01.2006

Mila komix, ja si vubec nemysim, ze zmena prijmeni znamena nemit dustojnost a chapu lidi, kteri jsou na zkomoleniny jmena citlivi. Prarodicum neustale nekdo vsouval do prijmeni "e", pritel ma ve prijmeni hacek, ktery ne vzdycky spravne projde elektronickou cestou, takze si spousta lidi mysli, ze se jmenuje trochu jinak. A pak je to o tom, jestli se celej zivot budes predstavovat napr. jako "Hoffmannova - dve f a dve n" (a spousta lidi na tebe bude nastvana, ze je mas za blbce, protoze "oni by to urcite napsali spravne") a nebo jestli budes po kazdem kontrolovat, jak ze Te vlastne pojmenoval. Ja mam ted napriklad uplne prima jmeno a prijmeni. Dobre se vyslovuje, nikdo ho nekomoli, jedina carka je v "ova". Pritel ma ten hacek, takze si v pripade snatku co do jednoduchosti trochu "pohorsim". O prijmeni jsme se tuhle bavili a pry by si ho uplne klidne zmenil na moje rodne nebo i na nejake uplne jine. Ja ale budu jeho prijmeni nosit rada a se cti. A vubec to neberu tak, ze bych tim davala najevo, ze jsem nedustojna putka, ktera to dela jenom kvuli tradicim, nebo ze bych tim zahodila moji dosavadni existenci nekam dopryc. Vzdyt je to jenom jmeno, shluk pismen a v zivote je tolik dulezitejsich veci. A laska se da dokazovat daleko lepsimi zpusoby, nez ze bude souhlasit s tim, abychom se jmenovali po mne.

Odpovědět

komix.sk komix.sk

26.01.2006

Zirafka 105 - Vies, ja myslim, ze pdostata je v niecom inom, ako len v tom, ze "bude mi ctou nosit jeho meno". Myslim, ze je to zbytocnost. Ked sa volam cely zivot nejako, zijem s tym, som to ja, je to sucast mojej identity, predstavujem sa tak, nemozem zrazu prist a na druhy den a povedat, ze som niekto iny. Meno vyjadruje prilis vela, som nim oznacovana od svojho narodenia a nemozem len tak zo dna na den byt zrazu pomenovavana nejakym menom, ktore mi nikdy nepatrilo. Aj keby patrilomilovanemu muzovi - nie je moje, je jeho. Preco mu ho mam brat a preco ho ma brat on mne? Je brat prejavom lasky? Pre mna je to skor prejav sebectva a nerespektovania. Ja si to predstavujem tak, ze chodim po ulici, divam sa na muzov a ked nemam ziadneho priatela, ktorykolvek z nich je moj "potencionalny" priatel - a po ktoromkolvek z nich by som teda teoreticky mohla mat svoje priezvisko. To sa mam zmierit s tym, ze vobec netusim, ktore z tych cudzich mien budem mat, lebo mi proste bude zrazu pridelene a ja ho budem musiet prijat, ak budem chciet dokazat lasku a spolocny zvazok? Nie je zvazok o niecom celkom inom, ako o mene? Nie je to o suziti, o zdielani? Musi sa nutne jeden partnerov /ktorykolvek, ale castjsie zena/ vzdat svojho mena preto, aby tvorili "celok"? Nie je to hlupy konsturkt, ktory len diskriminuje zeny? Citala som v knihe Meno pre nase dieta, ze meno dietatka sa ma vyberat tak, aby bolo v sulade s priezviskom. Aha, zasmiala som sa. Zas sa myslelo len na chlapov - im sa vyberie take meno, aby im pekne ladilo k priezvisku, ale u zeny je to jedno, nie? Ved ta si svoje priezvisko bude raz menit bez ohladu na to, ake ma meno. Co tam po tom, ci ladi alebo nie? Ved ide o lasku, tak je to "normalne". :-| Ty si sa so svojim priatelom sice porozpravala - to beriem, aj ked ti nerozumiem. Ale tolerujem. Lenze je mnoho zien, ktore by si meno ponechat chceli, no prave kvoli tradicii, ktora sa udrziava ich muzi neustupia. Na co sa maju potom tie zeny odvolavat, ked vacsina si to meno zmeni a povie, ze je to len malickost? Pre ne to malickost nie je - ale ako to maju niekomu vysvetlit? A ako to vysvetlit tomu, kto to "z lasky" caka?

Odpovědět

ladida ladida

26.01.2006

ahoj komix: proc jsi tak rozzhorcena? za nas za zeny ze si "musime" menit prijmeni? Uprimne, nikdo nikoho nenuti, ja myslim ze vestina sezdanych paru proste chteji mit spolecne prijmeni... kdo nechce, at si necha kazdy svoje (jako ty - proc ne). A proc vetsina meni? Protoze spolecne prijmeni manzelu u nas je proste tradice. Treba v Cine si pary prijmeni nemeni vubec. A v Indii zase treba si zeny meni i krestni jmeno (!)- to jim vybere manzelova rodina. Takze u nas to zas tak zly neni, ne? :-D Chce to proste toleranci a respekt. Nepohrdej temi, ktere si meni dobrovolne prijmeni, neni to o podrazenosti vuci muzi, o diskriminaci nebo o ztrate dustojnosti.

Odpovědět

majka07 majka07

26.01.2006

Souhlasím, každý si příjmení zvolí sám z vlastní vůle a jak už jsem psala v podobné diskusi, aj muž si může vzít příjmení ženy, záleží na každém z nás co chce a nikdo nikoho nenutí. Měla bych na komix.sk dotaz a po kom se budou jmenovat děti??? Ty mají právo na co? Já totiž nechápu, když každý dle tebe má svou důstojnost, tak jakou budou mít dle tebe děti, nějak mi to nejde na rozum :-)

Odpovědět

monii monii

26.01.2006

Ahoj, myslím si, že v dnešní době už není problém udělat to s příjmením jinak: nechat si každý svoje nebo přijmout manželčino (a rozumnej toleratní chlap by to měl pochopit, Komix) A když si vezmu klasicky já manželovo, bude to sice nezvyk se podepisovat a tak, ale svojí identitu tím přece neztratím! (když si nabarvím vlasy na zeleno, identita mi taky zůstane) Ale u nás se řeší spíš opačnej problém - já bych si miláčkovo příjmení klidně vzala, ale on se už v 15 pevně rozhodnul, že se bude jmenovat po svý ženě, protože jeho příjmení je prej úplně příííšerrrný a jeho rodina jsou psychopati... Takže si ty příjmení asi prohodíme ;-)

Odpovědět

byyz byyz

26.01.2006

U mě je to tak, že já i budoucí manžel máme hodně podobné příjmení (stejně dlouhý, začíná na stejný příjmení, obě normální česká jména), takže to moc velká změna nebude. Bohužel nejsem a nebudu moc originální (původní jméno 50. v četnosti, nový jméno 36. v četnosti), ale to je možná jedině dobře - žádný komolení a hláskování jsem nezažila a ani mě to nečeká :-)

Odpovědět

ovecka_zuzka ovecka_zuzka

26.01.2006

monii tak to to hezky prohodíte :-) Myslím, ze komix to přehání trochu do extrému. I když pro mne je to taky divný pocit, že se budu jmenovat jinak. Ale přítelovo jméno se mi líbí a ráda ho přijdu. Navíc mi pak zůstanou stejné iniciály, tak aspoň že to :-D

Odpovědět

martik martik

26.01.2006

Nedá mi to, abych se taky nepřidala. U nás diskuze na téma proběhla a rozhhodně nemůžu říct, že by můj snoubenec automaticky počítal s tím, že se budu jmenovat po něm. Dokonce sám navrhl, že si vezme moje jméno. Děkuji, ale nechci. Chci přijmout jeho příjmení a budu ho nosit s hrdostí a rozhodně tím nemíním ztratit svoji identitu. Moje osobnost bude vždycky jen a jen moje osobnost a tím, že změním příjmení se to nezmění. ;-) Dejme tomu, že bychom si nechali každý své příjmení... Co děti? Maminka se jmenuje jinak, tatínek se jmenuje jinak a oni po jednom z nich. A po kom to bude? Vyberete jedno a milé dětičky až si utvoří svoji identitu budou chtít příjmení toho druhého, protože jim je třeba bližší. =-) =-) Milá komix...myslím, že tohle téma zavádíš do extrémů. A nebo Ti nějaký muž asi musel hodně ublížit, že na ně máš takové radikální názory. :-| :-(

Odpovědět

majka07 majka07

26.01.2006

Já budu mít příjmení dvě a nějak jsem o tom nepřemýšlela, od doby co mi umřel taťulka, byla jsem přesvědčená, že budu mít jak své tak pak jednou aj příjmení svého budoucího manžela, neboť jsem na svého otce velmi hrdá.....a místo otce nikdo nedokáže nahradit

Odpovědět

veru77 veru77

26.01.2006

Komix: nechápu co Ti na tom tak strašně vadí ... mě se třeba někteří mí známí smějí že se po svatbě budu jmenovat "jelenová" ale mě to vůbec nevadí ... naopak jsem hrdá že se budu jmenovat po něm a na to jaký můj miláček je a jak se jmenuje je úplně jedno .... osobnost přece neurčuje příjmení ...

Odpovědět

jetynka jetynka

26.01.2006

Já nevím proč se dneska tak šíleně experimentuje s příjmeníma, odjakživa si žena brala přijímení od manžela, byly výjimky že měli sprosté přijímení - nebudu jmenovat, ale myslím si že když se někdo jmenuje jelenová tak to je krásné přijímení a já bych si ho rozhodně neměnila. Však já budu Kosellková a čte se to koselková a všichni mě čtou kozelková a taky mi to nevadí. :-)