Pomoc zruseni svatby

Zobraz úvodní příspěvek
Profilova fotka
Ahoj holky potrebuji obrovskou radu. Vcera jsem oznamila zruseni svatby svemu priteli. Celou dobu jsem zila v nejistote ale citim to cim dal vic. Je to nejlepsi pritel, skvele si rozumime, cestujeme a pracujeme v zahranici. Jediným problemem tady je jiskra co mi chybi. Nemyslim si ze me pritahuje co se tyce lasky a bojim se ze bych jednoho dne potkala nekoho kde by tam byla silena laska a ta jiskra. Je opravdu uzasny kluk jenom nevim co dal.
Odpovědět
@kristynar mno jo, dokonce i se stejným pořadím i/ý :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Z vlastní zkušenosti můžu říct, že být ten, kdo miluje míň, je paradoxně bolestivější než milovat víc a nebýt dost milován. Člověk si pořád připadá, jako kdyby dělal něco špatného... Já se tehdy rozhodla poté, co jsem přestala myslet na sebe a na to, co je dobré pro mě (což ten hodný, slušný kluk, který by mi snesl modré z nebe určitě byl) a začala myslet na něj: jsem pro něj dost dobrá, když nevím, jestli ho miluju? Zasloužím si ho, neztrácí se mnou čas, který by mohl trávit s někým, kdo by ho miloval. Říkala jsem mu Tomáši nebo Tome, čtyři měsíce po rozchodu se dal dohromady s holkou, pro kterou je Tomík, co k tomu říct víc. Taky ti z vlastní zkušenosti můžu říct, že jestli se s ním rozejdeš, nejspíš toho někdy budeš litovat. Přijde chvíle, kdy budeš sama a budeš si říkat, teď už jsem mohla být vdaná, teď jsem mohla mít miminko, teď by to dítě šlo do školky... U mě tenhle moment přišel, když mi umřela babička a mně došlo, že ji moje děti nikdy nepoznají. Zůstat s ním, už bych děti měla a ještě by si jí užily. No, a pak jsem potkala svého současného manžela. Po měsíci vztahu jsem věděla, že je to ten pravý. Po pěti letech a dvou dětech to se sexem není takový odvaz jako na začátku, ale vlhko v kalhotkách z něj mám pořád. Hlavně je to ale chlap, na kterého se několikrát za den podívám a cítím v sobě štěstí a chuť někomu poděkovat, že ho mám. A o tom, kdo koho miluje víc, se občas hádáme - miluju tě, já víc, ne, já víc, nene já...
Odpovědět
@rebe souhlasim. Taky jsem si to prozila, vicemene dvakrat. A vim, jak je tezke s takovymi muzi pracovat. Hlavne jeden z nich mel tendenci byt na me "moc hodny" a i kdyz jsem mu mnohokrat rikala, at to nedela, ze chci mit nejakou nejistotu a snazit se i ja o nej, vubec me nechapal. Potom jsem i ja, ktera si myslim, ze jsem ve vztazich velmi hodna, zacala mit tendenci zkouset, co jeste snese. Prestala jsem si ho vazit a rozesla se s nim. Ted mam muze, ktery je proste skvely. Zadna velka zamilovanost se nekonala, ale libi se mi a je to ON. Jsem hrozne rada, ze je stejne silna osobnost jako ja a vim, ze by mi nejake testovani hranic (at uz neveru, nebo treba takove ruseni svatby na posledni chvili) jen tak neodpusil. Za coz si ho vazim a je pro me porad vzacny, nebo jak to napsat. Zadavatelka podle me udelala dobre, i kdyz si to ruseni svatby mohla rozmyslet driv. Ted je otazka, co s tim dal. Protoze pritel neprastil do stolu a je porad hodny, asi jeste ztratil na respektu a bude to tezke. Chce to promyslet bbudoucnost a pripadne i takovy suboptimalni vztah opustit. Drzim palce :)
Odpovědět
Profilova fotka
@rebe To s tím oslovením podle mě nic neznamená... Já svého budoucího muže taky neoslovuji tou zdrobnělinou typu "Tomík", ale to fakt neznamená, že to není ten pravý :D.
Odpovědět
@androz my se třeba neslovujeme vůbec:D jdeme v šlépějích Shakespearových a stačí nám prosté lásko...i když je pravda že když mi to uklouzne třeba před jeho mamkou je to takové divné...:D
Odpovědět
Profilova fotka
@androz Takhle jsem to nemyslela, že musíš chlapovi říkat zdrobněle, aby to byl ten pravý, jajsně že ne! Byla to jen taková ilustrace toho, že pro mě byl prostě Tomáš, pro ni je Tomík, poskakuje kolem něj a cukruje s ním jako hrdlička. Já tohle nedokázala, tudíž já jsem si ho nezasloužila, protože ona je pro něj lepší partnerka. O svém současném muži na veřejnosti mluvím jako o Ondřejovi, ale doma mu říkám lásko, miláčku, Oný nebo Ondrášku. A o tom, že by ho nějaká jiná žena mohla milovat víc, nepřemýšlím ani na pikosekundu...
Odpovědět
Profilova fotka
@rebe Jasně, chápu. Teda vlastně moc ne, ale jsem schopná to přijmout. Myslím, že ne nutně každý vztah tohle "cukrování" potřebuje, prostě se mi to zdá spíš jako projev zamilovanosti než přímo lásky. Láska je to, že kvůli němu vstanu, abych mu udělala snídani, než odjede pryč. Láska je pro mě to, že mu vyperu a vyžehlím košile do práce a připravím mu večeři, jakou má rád. A to, jestli mu u toho říkám Toníčku nebo Tondo, už je podle mě úplně vedlejší. Protože ta zamilovanost je ovlivnitelná jen velmi málo, kdežto lásku si lze pěstovat a udržet. Samozřejmě ve vztahu s někým, s kým se k sobě tak nějak hodíme, rozumíme si a nelezeme si na nervy :D. A o tom, jestli by ho jiná mohla milovat víc taky nepřemýšlím, ale mě ani nikdy nenapadlo, že bych to měla řešit. Vybral si mě, ne jinou... Tak asi mu moje péče a láskyplné projevy vyhovují. A je mi fakt fuk, jestli by nějaká jiná to všechno projevovala líp. Třeba i jo. Věřím, že existuje spousta žen, které by "objektivně" byly lepšími manželkami než já. Ale nevnímám to jako něco, co by se mnou a naším vztahem mělo reálně souviset.
Odpovědět
Profilova fotka
@androz Spíš jsem to asi pořád špatně vysvětlila. Já ho nemilovala, ráno bych se kvůli snídani pro něj fakt z postele nelámala. Měla jsem ho ráda, bylo mi s ní hezky, byl to moc fajn kluk, hodnej, rozuměli jsme si, asi bych s ním měla hezkej život. Toho všeho jsem si byla vědoma a vážila si toho. Ale byl to prostě takovej kámoš Tomáš. Nejdřív jsem to moc neřešila, říkala jsem si, že si mě vybral a asi věděl proč, on mě hodně miloval, často mi i říkal, že ví, že ho nemiluju tolik jako on mě a že je rád, že s ním přesto jsem. Tak mi přišlo, že teda jako asi ví, co dělá. Pak mi došlo, že neví. Že neví, protože nemá to srovnání s holkou, která bude taky hezká, chytrá a já nevím kdovíjaká jako já, nebo možná ani tolik ne, ale bude ho doopravdy milovat. Proto jsem se s ním rozešla. A on ji našel. Jestli mu dělá snídaně nevím, ale je z něj hotová a děsně ho miluje. To, že mu říká Tomíku, je pochopitelně jenom laciná zkratka, kterou jsem to chtěla vyjádřit. A tím, že nepřemýšlím o tom, jestli by mého manžela jiná milovala víc, jsem chtěla říct, to, že nevěřím, že by ho jiná mohla milovat víc, protože ho miluju tak moc, že víc to už prostě nejde :-)
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?