Dvě příjmení

Zobraz úvodní příspěvek
Ahoj holky. Tak po opravdu dlouhých úvahách jsem se rozhodla jak pro své, tak partnerovo příjmení. Pořád ve mně ale hlodá ten červík pochybností - jak tě budou lidé oslovovat, nevejdeš se do kolonek, místo občanky budeš mít ceduli, je to neúcta k budoucímu manželovi......důvodů pro ponechání si i svého příjmení mám několik - vztah k vlastní rodině a touha být s nimi i nadále takto oficiálně spojená, vybudování si již určité profesní pověsti a asi i to, že si nedokáži představit, že bych své rodné jméno najednou ztratila. A abych to upřesnila, délka 25 písmen, s tituly 31 (musím je psát na úřední dokumenty) :-D Tak prosím, podpořte men aspoň nějaká, že to nebude tak hrozné :D Měly jste také dilema při volbě?
Odpovědět
1
2
@susieanne V jaké společenské vrstvě? Přijdeš si snad se svými tituly jako něco extra? Spousta lidí tituly má a ani je nepoužívá, protože jim jde o to vzdělání a vědomosti a ne o to se s nima vystavovat... Ale jo, se dvěma tituly a dvěma nepřechýlenými příjmeními s největší pravděpodobností za exota fakt budeš. No uvidíš sama :-)
Odpovědět
@stastnevdana Pohybuji se v prostředí business management, každý den mluvím s novými lidmi a tím poznávám i nová příjmení... Jasně, že to přijmeš v práci, protože prostě musíš a je to slušnost. Ale třeba na poště, v obchodě...? A nebo ti na eshopu příjmení "opraví" protože mysleli, že ses spletla... A pošta ti to nevydá a ještě se ti budou smát do xichtu... Však holky poznají samy :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@mikinkacs Je to blbý, ale společenský vrstvy existujou. Neznamená to, že někdo je lepší (= chytřejší, hodnotnější...) a někdo horší (= bezcenný blbeček), to vůbec ne. Ale někde je prostě běžné tituly používat. Pohybuju se částečně v akademickém prostředí, částečně v prostředí státní kulturní instituce a je tam naprosto běžné, i při styku se zahraničím, že se tam lidi oslovují titulem nebo někoho jiného představují včetně titulu. Ve vědeckých oborech to pořád patří ke komunikační kultuře, což ještě neznamená, že si o sobě člověk musí myslet, že je něco extra. Mimochodem řada mých kolegyň má nepřechýlené příjmení a jedna dvě dlouhá příjmení přechýlená a nikdo se na ně skrz prsty nekouká. Myslím, že si na to všichni ještě potřebují zvyknout, za deset let už to nikomu zvláštní nepřijde...
Odpovědět
Profilova fotka
@dasha_h Uvažuju o podobné variantě - jestli se teda my k té svatbě někdy dohrabeme. :-D Taky bych měla dost dlouhé jméno (24 písmen bez titulu) a je mi definitivně jasné, že by to bylo strašně nepraktické. Ale úplně přesně chápu tvůj argument, že chceš pořád patřit ke své rodině - mám po tátovi neobvyklé příjmení, je nás jen pár v republice a táty i celé té otcovské linie si nesmírně vážím, byly mezi nimi úžasné a inspirativní osobnosti, jsem vždycky hrozně hrdá, když se mě někdo zeptá, jestli patřím do rodiny... Naopak partner se se svým otcem ani dědečkem skoro nestýká a já s nimi mám vysloveně špatný vztah, nedokážu si představit, že bych nesla jen jejich příjmení. Ale jen svoje bych si taky nenechala - kvůli dětem i kvůli tomu, že bych chtěla být s manželem na první pohled spojená.
Odpovědět
Profilova fotka
@carvcoolka ještě počkej. Od svatby krátká doba a předchozí příjmení jsi měla asi dlouho. Já jsem si po rozvodu nechala příjmení, děti byly malé,takže stejně mě všude oslovovali podle nich,dokonce jsem ani neměnila občanku,až po 3 letech kdy končila platnost. Zpočátku jsem uvažovala,že si nechám obě příjmení,ale bylo by to dlouhé,navíc jsem v době příprav byla těhotná, takže Sofiina volba..jmenovat se jako starší děti,nebo jako to nejmladší? Nakonec jsem se na matrice rozhodla jen pro jedno,po druhém manželovi. Že bych se musela ptát ex,to mě ani nenapadlo,a jemu to bylo taky jedno. Děti to vzaly dobře,už povyrostly. Občas se představuju i jejich příjmením,resp neopravuju nikoho. Do telefonu mám pořád tendence se představovat starým. Přece jen jsem ho měla 11 let. Nové mám 4 měsíce.
Odpovědět
@mikinkacs Společenskou vrstvu od titulu neodvozuji, nemyslím si, že by tam byla nutně vzájemná korelace. Nicméně asi se opravdu pohybuješ v jiném prostředí nežli já, když máš takový docela náhled na věc. Někohou soudit podle příjmení mi přijde dosti povrchní a maloměšťácké, ale je to zároveň přesně ten typ lidí, před kterými se vyplatí se představit jako paní doktorka/profesorka/docentka apod. Svoje tituly mám moc ráda, jsou důkazem toho, co jsem všechno dokázala. ale soukromě je nikde neuvádím. Nicméně v mé profesi je úzus je používat a tím pádem jsou na každém dokumentu, který podepisuji, stejně tak je to i v akademické sféře a publikační činnosti. Na zvonku je opravdu nemám a lidi podle nich nehodnotím. Tím, že se částečně pohybuji v zahraničí, tak si naopak nepřechýleným příjmením zjednoduším situaci. Přiznám se, že se na to už těším :-) A jestli se moje příjmení někomu líbí/nelíbí, je mi upřímně úplně jedno, vybírala jsem tak, aby se celkově jméno líbilo mně a ne, aby si Máňa na poště řekla, že je pecka, že jsem si jako správná ovčanka vzala přechýlené příjmení po manželovi :-) Tvůj názor ti neberu, ale nesdílím ho a zkušenosti mám úplně opačné.
Odpovědět
@susieanne Tak můj náhled je praxe :-) však uvidíš sama...
Odpovědět
@mikinkacs No, já jsem teda nepoznala nic z toho, o čem píšeš. Pošta mi vydává zásilky běžně na mé nepřechýlené příjmení, tak i na přechýlené, které jsem užívala dříve, a bez problémů. Já mám příjmení cizí, ke kterému je přípona -ová, jak pěst na oko. A opravdu jsem nezažila, že by se nad tím kdokoliv kdykoliv pozastavil, díval se na mě skrz prsty, nebo měl problémy se s tím nějak vypořádat. Ono je totiž něco jiného, když to příjmení sama neseš a na vlastní kůži vnímáš, jak to berou ostatní, než když se na to díváš zvenčí.
Odpovědět
Já mám teda taky bohužel spíš zkušenost s tím, že lidi to komolí, nechápou, ale je to každého věc a jistě okolí není důvod pro to jak se jmenovat. Ale klasika, jsme na vyšetřovně dvě doktorky, kolegyně má cizí příjmení v nepřechýleném tvaru a často je typický rozhovor: zvednu telefon, představím se a říkám "ne, vašeho tatínka má na starosti paní doktorka xxxxx" druhá strana: "Takže pan doktor xxxxx?" A já: "ne, paní doktorka xxxxxx." A druhá strana: "píšu si paní doktorka xxxxx-ová"
Odpovědět
@shigella Ano, TO je přesně to, o čem jsem já mluvila. Lidi to nerespektují, nechápou a nebo nevím co. Já mám taky několik kolegyň s nepřechýleným příjmením a tohle slyším každý den... A u cizího příjmení, pak to ještě trošku omylem zkomolí a vlastně už neví, s kým vlastně chtěli mluvit... :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@mikinkacs Já si jen myslím, že to chce na to mít odvahu. A nestresovat se tím, že mi to jméno zkomolí
Odpovědět
Za mě celkem vyhrocená diskuze. Ať si každý dělá, co chce a hraje si, na co chce. Vdávala jsem se těsně před čtyřicítkou a měla jsem již v business prostředí vybudované jméno. Ale "jméno" suvisející s mou osobou nikoli s těmi x-písmenky reprezentujícími mé příjmení. a pro mé obchodní partnery rozhodně nebyl problém to, že jsem jim jednoho dne oznámila, že už nebudu "Čumáčková", ale "Vocásková". Tuto jednoduchou změnu byli všichni schopni přijmout, stejně tak si myslím, že ji přijmou všichni akademici, pošťáci či uklízeči. Osoba a hlavně osobnost člověka opravdu není o jeho příjmení.
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
@tamaraad Svatá pravda a hlavně volba té dané. Osoby
Odpovědět
@tamaraad Zajímalo by mě, co přesně myslíš tím "ať si každý hraje na co chce". Zní to, jako by si žena, která nepřijme tradiční model, měla na něco hrát. Tohle posuzování žen podle jejich méně tradičního příjmení po svatbě mi přijde stejné, jako kdybych já třeba ukazovala prstem na všechny ženy, které přijaly manželovo příjmení v přechýlené podobě, s tím, že například: 1) potřebují celému světu dokazovat, že si je jejich chlap konečně vzal, a že ve třiceti, čtyřiceti letech konečně nejsou na ocet 2) nemají dost úcty k sobě samé, když mají potřebu vcelku bezdůvodně kvůli nějakému chlapovi měnit příjmení, doklady atd. 3) jsou naivní, protože se budou za pár let rozvádět a zase se přejmenovávat zpátky
Odpovědět
@andelka Já jsem měla příjmení prvního manžela 22 let a jmenují se tak moje děti. Nové příjmení mám tři měsíce a nemůžu se s ním vnitřně ztotožnit. Jmenuje se tak manželova matka a dcera, s oběma mám, mírně řečeno, velmi napjaté vztahy. Navíc mi odjakživa vadí přechylování. Chtěla jsem mužskou verzi, jmenovat se stejně jako manžel. Jenže to mi neprošlo, hrozilo zrušení svatby. Tak mám stejné jméno jako tchýně a nějak se s tím nemůžu srovnat.
Odpovědět
Profilova fotka
@carvcoolka tak to je další blbý faktor. Já mám jen to,že se jmenuju stejně jako manželova ex,která si příjmení nechala ( trvalo sotva 1 rok ale jmenuje se tak dcera). Tak to je takové trochu proti srstnaté, i když vztahy máme dobré. Z důvodů vztahů jsem se nevracela k příjmení za svobodna,mimo jiné. Ale fakt je to krátká doba. Já jsem to měla jasné v tom,že jsem nechtěla rodit naše dítě se svým příjmením po ex. Takže též hodně emoční věc. Snad se to u tebe ještě změní.
Odpovědět
Profilova fotka
@carvcoolka hrozilo zruseni svatby kvuli tomu, ze jsi chtela neprechylene prijmeni?
Odpovědět
@veruko24 Ano. Jsme na vesnici a taková rebelie se tady asi neodpouští. Manžel tady žije 55 let, tak ví líp než já, jak to tady chodí. Místní Kelišky by nás asi sežraly. :-)
Odpovědět
@carvcoolka Ono je to těžký, když se Kelišky rodí už tady, mezi mladýma holkama ve 21. století... Ale taky moc nechápu, co má co chlap vůbec kecat do toho, jak se bude žena po svatbě jmenovat, natož ještě vyhrožovat zrušením svatby. Na mě něco takovýho zkusit, tak tu svatbu zruším sama. Ale podle toho, co jsi psala v jiných diskuzích, má tvůj manžel poněkud zvláštní přístup ke spoustě věcí, tak se tomu ani moc nedivím.
Odpovědět
Profilova fotka
Děkuji za tuhle diskuzi. Já nad příjmením přemýšlím celou dobu a popravdě nechci se vzdávat toho svého a přečtení všech těch názorů pro mi dodalo optimismu. Nejraději bych zvolila variantu manželova nepřechýleného s mým původním -ová. Takže teda už naprostý exot 😄 Jo a paní Eibl je podle mě náhodou fantastický! 😄❤️
Odpovědět
1
2
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?