Strach z těhotenství, měly jste to podobně?

Zobraz úvodní příspěvek
Ahoj holky, mám těsně před svatbou. Vždycky jsme říkali, že nejdřív svatba a pak i děti. Děti jsem vždy chtěla, měla jsem v tom jasno. Předevčírem se mě partner zeptal, zda tedy po svatbě přestaneme používat antikoncepci. No a mně se tím dotazem uvnitř všechno sevřelo a dostala jsem obrovský strach. Řekla jsem, že bych ještě chvíli počkala. Přítel mi řekl, že pochopil, že si přeji dítě a tak mě požádal o ruku. Že to tedy špatně pochopil a mohli jsme se vzít třeba až za rok (už jsme spolu 8 let), až by nebyl takový blázinec (jeho státnice, změna pracoviště). Každopádně termín dodržíme svatbu dál plánujeme, ale pro něho to byl signál, že je to přelom a začneme pracovat na miminku. Pořád na to myslím, mám z toho až depku a nedokážu se z ničeho radovat, hrozně mě moje reakce překvapila, vždyť jsem vždycky moc chtěla, ale jakmile to dostává konkrétní obrysy a už by to bylo na "programu" tak jsem dostala obrovský starch. Ještě nejsem připravená. Moje vrstevnice rodí jen poskrovnu,kamarádky nejsou ani ještě vdané. Zapomněla jsem dodat, že je mi čerstvých 26 a jemu teď bude 29. Navíc se bojím, že až konečně chtít budu, že to třeba nepůjde a pak si budu vyčítat, že jsem měla začít dřív i on tvrdí, že už věk má a že si začně pomalu připadat starý. FAkt na to pořád myslím ani na těšení na svatbu se nedokážu soustředit. Co když i za dva roky se takovýho vážnýho celoživotního kroku budu bát. Bez dětí jsem nikdy žít nechtěla, jen si asi připadám ještě docela mladá a že mám čas. Je tu někdo, kdo to měl podobně? Nebo jsem sama...
Odpovědět
@anunek ja musela vysadit, prave kvuli tromboze a mela desne obavy, protoze jsem to mela podobne pred HAK, jako ty, ale vicemene se to nekona, az na par vyjimek.. prece jenom budes 7 let od predchozi situace a hodne se za tu dobu muze zmenit.
Odpovědět
@bolekat To máš samozřejmě pravdu, ale co jsem tak zjišťovala tak právě Chloe a její ekvivalenty, jsou rizikové ještě mnohem víc. Přeci jen ji ve Francii asi nezakázali pro nic za nic... @mysicka_lb Mě Chloe gynekolog taky s klidem předepsal. Měl asi dohodu s farmaceutickou firmou. :/
Odpovědět
Profilova fotka
@anunek ty krece se ti vrati az to vysadis. Je fakt, ze v 15ti jsem je mela asi o trochu horsi nez ted (neco jako popisujes - jen lezet a spat), ale hned po vysazeni antiny je to zpet - ale do prace to nejak preziju, i kdyz jsem uca a nemuzu se schoulit na zidli:-). Gynekolozka mi vysvetlovala, proc to tak boli, ale uz je to pul roku, tak uz bych to rozhodne moc dobre nepopsala:-D. nicmene i moje gynekolozka mi rekla, ze je dobre, ze antinu neberu, protoze je to sajrajt. Doktori to vi, ale maji z toho prachy, tak predepisuji o 106. byvala doktorka mi ji uplne nutila. kdyz jsem vysadila, hucela do me jak do pilinaku... Je mi jasny, ze je to nejpohodlnejsi, taky jsem ji x let brala, ale uz nikdy vic...
Odpovědět
mně teda HA pomohla úplně ve všem. A to doslova :-) Brala jsem asi 15 let Pramino. Před braním - strašné, ale fakt strašné bolesti při menses, zvracela jsem, i prášky proti bolesti šly ven... Byla jsem tlustá s nečistou pletí, kazily se mi zuby. Při užívání - bezvadný metabolismus, zhubla jsem a váha celých 15 let stabilní, nemuselaj sem pro to dělat vůbec nic, pleť krásná, sametová bez pupínků, zuby lepší, menses na hodinky přesně, uplně bez bolestí. Po vysazení (vysadila jsem teď v lednu) - vše funguje jako při užívání. Křečáky se nezhoršily, řekla bych, že je to stejné.
Odpovědět
jo a to jsem ještě měla velmi nepravidelný cyklus - jednou za dva nebo tři měsíce.... všechno se mi spravilo
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj ženy, doufám, že žádnou z vás nenaštvu, i když s pár nesouhlasnými příspěvky počítám, ale když tu tak čtu o té antikoncepci... Pracuju ve zdravotnictví a můžu vám říct, že antik. je pěkná mrcha. spousta žen dostává trombosy a plicní embolie a jejich jediný rizikový faktor je antikoncepce. Já bych to v životě nevzala do pusy. Chráníme se jinak a přítel mě chápe. Jinak k příspěvku zakladatelky diskuze - chápu, že se cítí nepřipravená, ale za mě bych radila vysadit antikoncepci a chránit se zatím jinak. Přeju hodně štěstí v rozhodování :)
Odpovědět
@sunnurse Jak jsem již psala, hormonální antikoncepci neberu, už několik let se chráníme kondomem.
Odpovědět
Profilova fotka
@sunnurse jsem rada, ze je taky nekdo s nazorem, ze HA je svinstvo:-) uz bych to v zivote nebrala
Odpovědět
Pridavam se k nazoru ze HA je peklo. Brala jsem ji 15 let, ruzne druhy v prubehu od diane, pramino, janine, yadine a nakonec yaz, ted se uz rok bez ni snazime o miminko a mam takove zdravotni potize ze mi to presne ukazalo o jakej hnus bohuzel jde. Prvni tri mesice od vysazeni byly ok pze to jeste dozniva antikoncepce v tele a telo je nastavene na predchozi rezim. Pak ale zacaly hrozne bolesti a krece i tri tydny v kuse, cykly mam i po roce nebrani uplne rozhazene strasne dlouhe, porad mivam navaly, je mi spatne. Zkratka po teto zkusenosti az jednou budeme mit snad to vytouzene miminko tak pokud budu mit dceru tak se to pokusim vymyslet nejak jinak aby jak ja do sebe tyhle hruzy necpala...jinak chapu ze mas obavu z tehotenstvi, ja jsem typickej posera co ma strach i z odberu krve ale ta touha po diteti postupne sili a ten strach to pak prebije az bude ten spravny cas uvidis. Ale nenech se do niceho tlacit. Uzij si svatbu a vse ostatni prijde. Jak rika mne muj pritel aby me potesil- deti se preci rodi az po svatbe a vsechno stihneme, hlavne ze jsme na to dva :-) mej krasnou nedeli
Odpovědět
Profilova fotka
@anunek ..ty jo, jsem ráda, že v tom nejsem sama, přítel chce taky dítě hned, ale já až po svatbě...chci si v klidu zařídit svatbu a užít si ji, ne někde posedávat únavou s bolestma a nedat si ani panáka :) rozhodně zrekonstruovat koupelnu a mít svou kuchyň, protože až bude mimi, chci mít vše své a nedělit se s tchánovcema o vše v domácnosti, ikdyž jsou stašně hodní, pořád nemém to svoje..čisťoučké, voňavé pro mimko. Antikoncepci neberu od ledna, svatbu plánujem začátkem srpna..snad mi přírody vyhoví, a počká ještě těch pár měsíců ;-) na začátku jsem si říkala, že když otěhotním, tak svatbu zruším..ale když čtu příspěvky od těhu nevěst, nic bych nerušila :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@stastnanevesta ..nikdy jsem děti nechtěla, je mi 28 a pokročila jsem aspon tak, že si pochovám dítě od kamarádky, ale představa, že se budu muset rapidně omezit, mě celkem odrazuje..mám koně, sportuji, ráda se vyspím..jsem strašný sobec..moje máma říká, že mě těhotenství změní..a tlak okolí, i z přítelové strany roste a je celkem nepříjemný - tak kdy už budete mít miminko, máte nejvyšší čas (příteli je 33)..asi mají pravdu, stárneme.. na jednu stranu cítím, že přítel dítě chce, a je to první chlap, se kterým si dítě dokážu představit..na druhou stranu chci holku, on kluka..a bojím se zklamání..hold, jsem zvědavá, co nám osud nachystá ]-(
Odpovědět
Profilova fotka
měla jsem to podobně :) dítě jsem vždycky chtěla, s manželem jsme se domluvili, nejdřív svatba, pak dítě, možná i proto se pro svatbu už rozhodl, jen to nikdy neřekl nahlas ;) svatbu jsme měli v létě, dítko jsme chtěli začít po vánocích, a začali, v lednu... manžel z toho byl hrozně nadšenej, zatímco já jsem si začala někdy připadat, jakože je to moje povinnost (podotýkám, letos mi bude 27, manželovi dokonce 32, takže nejvyšší čas), takže jsem se spíš upnula na plánování rekonstrukce chaloupky, co nás letos čeká, a těšila se... no a najednou, dneska vidím pozitivní test! v první chvíli mi proběhlo hlavou, že to mohlo ještě pár měsíců počkat, že se to takhle "blbě" sejde... ale teď se mi to rozleželo v hlavě a já se modlím, aby těhotenství bylo opravdu potvrzené ;) bude to náročné, kvůli rekonstrukci se stěhujeme do mého dětského pokojíku k rodičům a pochybuju, že (pokud to klapne) si mimčo přinesu do nového, ale nijak to neřeším, dopadne to tak jak má, tak jako ten pozitivní test v této pro mě nejméně vhodné chvíli :D nech tomu volný průběh ;)
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
@berusicka222 Teď už tě naprosto chápu. Sama jsem v posledních dnech procházela tím samým a uvnitř sebe jsem se za to všechno nenáviděla. Z jedné strany jsem si říkala, že už bych děti chtěla - máme byt (tedy sice až v červnu po svatbě si budeme brát hypotéku, abychom si ho odkoupili), máme práci. Ovšem na druhou stranu - žijeme společně se švagrovou, oba jsme si opět podali přihlášku na vysokou, já jsem v práci teprve ve zkušebce, přítel chce práci ještě měnit... Poslední dva týdny mi bylo všelijak, bála jsem se těhotenství, už jsem si představovala, jak budu muset zrušit školu, nedostanu v práci povýšení, které mám na dosah... Najednou jsem dostala strach. Když jsem zjistila, že těhotná nejsem, ulevilo se mi... Mou radou tedy je - dokud si nebudeš stoprocentně jistá, nespěchej na dítě. Dnes mají děti i čtyřicátnice, tak proč bychom my měli nutně pospíchat? ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Tak my se bereme hlavně proto, že už bychom chtěli děti a já jsem příteli jasně řekla své stanovisko, že dítě chci až po svatbě. Jinak bychom se třeba taky vzali až za nějaký ten rok. Ale já jsem vysadila antikoncepci už před skoro rokem, teď zatím na dítěti nepracujeme, ale po svatbě začneme.
Odpovědět
Profilova fotka
Ty jo, jak to tady tak čtu, tak si říkám, že jsme s přítelem asi divní. Mě bylo v lednu 21, jemu teď v březnu 25, v květnu se bereme. Od konce léta chceme začít zařizovat a plánovat rekonstrukci baráčku, příští rok zrekonstruovat a tak za 2-4 roky mimčo (takže mezi mým 23 a 25 rokem, podle toho, jak se poštěstí). Jsem názoru, že když jsou mladí rodiče, tak mají potom k dětem blíž, až budou dospívat. Dokonce prý i ženské tělo snáz regeneruje. A navíc...až dítě dospěje, pořád budeme mladí a ještě si budeme moci dostatečně užít života :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@janneys nejsi divná :-D mě je 22 let, a miminko bych brala třeba hned.. v podstatě s mým milým o něm sníme už dlouho, ale studuju hodně náročnou VŠ, takže musím ještě 2,5 roku počkat, až budu mít po ní.. Pokud by se stala nějaká nehoda, tak bychom si miminko samozřejmě nechali a měli z něj radost, ale byla bych radši, kdyby ještě do pátáku nic takovýho nebylo, protože si neumím představit práci v laborce na diplomce (těhu by mě tam myslím ani nepustili), v páťáku půl roku praxe na 8 hodin denně (netuším, kdo by hlídal, naše mamky jsou vytížené a daleko),... a přerušovat školu se mi moc nechce.. jinak k té antikoncepci - je to mrcha. Riziko poruch krevní srážlivosti je vysoké, poruchy plodnosti po vysazení taky časté. Když vím, jak moc úzkostlivě fungují regulační mechnismy v těle ženy, aby hladiny hormonů byly v normě, tak mám naprostý odpor k tomu, že bych do sebe nějaký hormony rvala a celý organismus si tím rozhodila. Chápu, pokud jí někdo bere kvůli nepravidelným menstruacím a pod., ale u mladých zdravých holek to nechápu (neodsuzuju, ale nechápu)
Odpovědět
No, jsem na tom podobně. v létě mi bude 27 (den po svatbě). Už mám taky nejvyšší čas, ale pořád ještě nemám tu chuť. Je to strašné, jsem taky asi sobec, co se nechce omezit. Ale je pravda, že to těhotenství tu ženu asi vážně připraví na to, co ji čeká. No nevím. Plánujeme začít za rok, tak uvidíme :)
Odpovědět
Profilova fotka
ahoj holky, letos mi bude už 32 a do miminka se moc neženu. Dítě určitě chci, ale až tak za rok až dva. Asi jsem taky trochu sobec, ale chci si ještě užít života jen ve dvou.
Odpovědět
Profilova fotka
@janneys: proč byste byli divní? My měli dceru, když nám oběma bylo 25 a to jsme oba vysokoškoláci a dítě bylo plánované. Samozřejmě to byl trochu záhul, na přípravce na porod jsme si se ženou občas připadali jako v návštěva v klubu důchodců a naši přátelé, kteří ještě měli na všechno čas, dělali kariéru, sbírali zážitky nebo si jen prodlužovali dětství, se na nás jen soucitně šklebili. A dnes? dcera už je puberťačka, studuje gympl a naši vrstevníci, kterým zakukaly biologické hodiny, dnes řeší, jestli je ještě budou poslouchat kolena, když si s tátou bude chtít jejich syn zahrát fotbal nebo dcera zatancovat na prodloužené... @tynka9 - jj, to jsou ty absurdity současného životního stylu: od 15 do 35 se děvčata ládují hormonama aby neměly děti a pak od 35 se začnou ládovat jinýma práškama, aby je naopak měly (pominu teorii, že pokles plodnosti souvisí s tím, co uživatelky HA vyčůrají a pronikne do potravního řetězce). Kdo na tom spolehlivě vydělá, jsou farmaceutické firmy ;-)
Odpovědět
@berusicka222 Myslím že situace jsou různé. Velká část mých vrstevnic nebo + 2 roky (a to je mi 20) jsou vdané. Sice žádné děti nemají ani neplánují, ale prostě se milovali a chtěli se vzít, jsou spolu štastní. Některé mají 23 a panikaří ,,co když už neotěhotním když mi bude 25, některé zapadly hned po svatbě protože to tak chtěly, některé nechtějí zapadnout nikdy.. má sestra se vdala a bude brzy rodit, chtěla mít dítě ,,až bude připravená"... je ji 30 a má bezproblémové početí i těhotenství. A to ji lékaři říkali: Vy už děti mít nemůžete... takže není to nic divného. Prostě ještě nechceš, třeba rok dva po svatbě si to sama budeš přát. Nic není divné když to tak sama chceš nebo nechceš :)
Odpovědět
Profilova fotka
Ahojte, tak jsem se rozhodla, že vám do této diskuze taky něčím přispěju :-) Já jsem kolem 23 let strašně chtěla miminko, (je mi 26), ale čím jsem starší, tak mám pocit, že je to čímdál nemožnější. V létě jsem z té "úžasné" antikoncepce dostala trombózu, takže mi doktoři řekli, že v případném těhotenství si budu muset píchat do břicha něco na ředění krve. To je pro mě po tom co jsem si to píchala 14 dní naprosto nepředstavitelné. A taky jsme si s přítelem vzali hypotéku a rekonstruujem byt, což taky není zrovna levná záležitost. No a aby toho nebylo málo tak do toho všeho jsme si pořídili pejska.... no a na děti tím pádem spěchat opravdu nebudeme. I když přítel je hodně na děti, na rozdíl ode mě :-D Takže za mě by bylo až se to trošku ustálí a nebude těch věcí tolik, že by se z toho člověk pos... 8-)
Odpovědět
Profilova fotka
@pejsanek Chápu... já tak před rokem hrozně chtěla a asi chci i teď, ale jak se blíží svatba a pak teda i rodina, tak jsem řekla že tak za rok, bude mi v tu dobu lehce přes 31. Hlavně mi teď v práci trochu dočasně ponížili plat i ty blbý 3 tis v hrubým jsou pak v mateřské znát. Chceme ještě koupit auto... Byt máme, teda já mám, sice malý ale do 1+1 se s prckem pak nějak vměsnáme... Doktoři mi taky vyhrožují, že těhotenství nebude až tak easy, ale já si říkám, že nějak to dopadne.... věřím si
Odpovědět
Profilova fotka
Jo a jestli mě zbouchne do svatby tak ho zabiju... nevlezla bych se do šatů ;-)
Odpovědět
kazdy to ma jinak, nekdo je pripraveny hned, nekdo pozdeji, nekdo nikdy, nekomu pomuze nahoda... kdyby se to stalo, asi mimco pryc nedas, proste si na ten pocit zvyknes (je na to 9m ;-) ) ale pochybnosti jestli delas tohle nebo tamto spravne budes mit porad... my jsme prvni mimco chteli, vysadila jsem prasky a kdyz jsem pak byla za 3m tehotna, melas videt tu zvlastni smes pocitu co se ve me ruzne bila... ted chceme druhy a stejne si po kazde rikam, ty jo, co kdyz to ted vyjde, sice se na nej strasne tesim ale i presto, ze uz jedno mam se tak trochu bojim... hlavne bys mela byt v pohode a meli byste se na tom shodnout oba, ze uz nadesel cas, takze pokud se jeste necitis, tak se nestresuj, jestli mimco jednou chces, tak to poznas az to prijde...
Odpovědět
Profilova fotka
@janneys Ano, přesně proto se bereme. Letos mi bude 23 a chtěli bychom po svatbě začít pracovat na mimču. Takže ne - nejsi divná :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@prcekverunka tak to je fajn, ze nejsem sama :)
Odpovědět
Profilova fotka
já osobně bych dala nevím co za to aby jsem otěhotněla... před vánoci jsme přišli o dvojčátka.... A klidně se i vzdám šatů za který dám i ix tisíc.... Bohužel zázraky se asi nedějí...
Odpovědět
Profilova fotka
Nějakou oklikou jsem se dostala k příběhům http://www.pribehyproivanu.cz/pribehy/.. a měla pocit, že čtu o úplně jiném světě, než jsem slýchala doposud... Třeba to někomu pomůže zbavit se strachu....
Odpovědět
Profilova fotka
@janneys Ne, to fakt nejsi :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Pročetla jsem si tady teď tolik příspěvků a řekla jsem si, že také musím něco napsat. Se svým přítelem, za tři měsíce doufám, že manželem, jsem skoro 14 let, teď v únoru jsem oslavila své třicáté narozeniny. Nikdy jsem nebyla ten typ ženské, která se dívá do kočárků, čichá jak miminko voní a zajímá se co a jak , možná jsem čekala na správnou chvíli, možná jsem si užívala zábavy a všeho toho pohodlí co člověk má, když je bezdětný. Kvůli problémům s antikoncepcí Yasminelle jsem je po 12 letech vysadila a svého přítele jsem na to upozornila, jaké štěstí ale bylo, když jsem do tří měsíců otěhotněla.. myslela jsem si, že po těch letech a s jedním partnerem a tak, že to tak rychle nepůjde.. jaké to bylo , když jsem přijela ze zumba víkendu s kamarádkami a udělala jsem si těhotenský test a zjistila jsem, že jsem 4 týdny těhotná( byl to ten drahý test, který napíše týdny) ..no, roztřásla jsem se, a rozbrečela.. věděla jsem, že chci, že už je ten náš čas, ale když to přijde a člověk vyloženě nečeká, vyděsí to.. protože se najednou mění vše.. čekání, kontroly a všechno probíhalo dobře a já jsem se učila být a zvykat si na to být mámou, příroda to tak asi i zařídila.. cítíš dítě, cítíš lásku a přeješ si, aby to bylo všechno v pořádku. Narodil se nám chlapeček v listopadu předloňského roku. Můžu jen říct, že je sluncem našeho života a nejde to ani popsat jak jsme si začali vážit zase jeden druhého, jak moc jsem zjistila, že mi stojí za to s tím mužem strávit zbytek života a že nelituji ani jeden den, kdy jsem po jeho boku. Někdo to nemusí cítit a třeba to ani nikdy nemusí pocítit tu touhu dítě mít, ale asi nic krásnějšího neexistuje. Pěkný večer :)
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?