Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život před svatbou

Strach z těhotenství, měly jste to podobně?

Ahoj holky, mám těsně před svatbou. Vždycky jsme říkali, že nejdřív svatba a pak i děti. Děti jsem vždy chtěla, měla jsem v tom jasno. Předevčírem se mě partner zeptal, zda tedy po svatbě přestaneme používat antikoncepci. No a mně se tím dotazem uvnitř všechno sevřelo a dostala jsem obrovský strach. Řekla jsem, že bych ještě chvíli počkala. Přítel mi řekl, že pochopil, že si přeji dítě a tak mě požádal o ruku. Že to tedy špatně pochopil a mohli jsme se vzít třeba až za rok (už jsme spolu 8 let), až by nebyl takový blázinec (jeho státnice, změna pracoviště). Každopádně termín dodržíme svatbu dál plánujeme, ale pro něho to byl signál, že je to přelom a začneme pracovat na miminku. Pořád na to myslím, mám z toho až depku a nedokážu se z ničeho radovat, hrozně mě moje reakce překvapila, vždyť jsem vždycky moc chtěla, ale jakmile to dostává konkrétní obrysy a už by to bylo na "programu" tak jsem dostala obrovský starch. Ještě nejsem připravená. Moje vrstevnice rodí jen poskrovnu,kamarádky nejsou ani ještě vdané. Zapomněla jsem dodat, že je mi čerstvých 26 a jemu teď bude 29. Navíc se bojím, že až konečně chtít budu, že to třeba nepůjde a pak si budu vyčítat, že jsem měla začít dřív i on tvrdí, že už věk má a že si začně pomalu připadat starý. FAkt na to pořád myslím ani na těšení na svatbu se nedokážu soustředit. Co když i za dva roky se takovýho vážnýho celoživotního kroku budu bát. Bez dětí jsem nikdy žít nechtěla, jen si asi připadám ještě docela mladá a že mám čas. Je tu někdo, kdo to měl podobně? Nebo jsem sama...
Odpovědět
1
2 3 4
Naprosto te chapu, ze mas strach, kazdy ho asi pociti, jakmile uz miminko neni pouze teoreticka zalezitost do budoucna:) Ja to mam tochu podobne, po miminku hrozne touzim, vdavam se v srpnu a se skoromanzelem take planujeme vysadit antikoncepci. On by chtel hned ted, ale ja si chci nechat jeszte trochu cas, abych nebyla tehotna v nervech pred svatbou a aby me nebylo spatne...ale kazdej me radi, at se na to vykaslu, ze miminko je prednejsi, z cimz souhlasim, ale presne taky resim, jestli jo nebo ne a tak. A taky jsem dostala trochu strach, i kdyz se na to zaroven strasne tesim. a taky je pravdou ze ne vzdy se to podari hned. Asi je nejhorsi tohle planovani, kdyz to prijde necekane, tak se clovek usetri tehle myslenek:) Preju jinak moc pevnych nervu a uvidism ono to nejak dopadne:)
Odpovědět
jo a vekove jsem na tom stejne, akorat me bude v cervnu 27
Odpovědět
@berusicka222 26 sice není vysoký věk, ale nezralé dítě už taky nejsi...Jedno je skoro jisté, čím budeš starší, tím se na dítě budeš cítit méně a méně..Když je člověk mladší, spousty starostí si nepřipouští..Když vyzrává, začíná myslet víc pragmaticky a více se všeho obává..Není to samozřejmě pravidlo, ale je to časté... Zrovinka dnes je na seznamu článek o známé herečce, ze kterého jasně vyplývá, že čekat na dítě v pozdnějším věku už se nemusí vyplatit. http://www.super.cz/154596-poznate-ro...
Odpovědět
Profilova fotka
Tvoje reakce je normální. Ale já zase čekala a pak jsme se snažily 3 roky a museli to řešit přes kliniky.
Odpovědět
Chápu tě, ale bát se budeš pořád,. Nejdřív otěhotnět, pak být těhotná, pak porodit a pak se do konce života budeš bát o děti :-) Mám kamarádku, pořád děti ne,ne, pak nečekaně otěhotněla, celé těhotensví brečela,jak si určitě zkazila život a je mladá /27/ a teď je to ta nejlepší máma co znám ;-)
Odpovědět
Doporučuji ti to neřešit, prostě na dítě se nedá připravit, vždy tě to překvapí. Sama mám tří a půl letou dceru, přišla jsem k ní jak slepá k houslím (i přes antikoncepci), dcera se narodila 9 dní po mých 23. narozeninách a víš co? Nikdy jsem ani na minutu nezalitovala, že ji máme. Jasně, že je to těžké, dobře vychovat dítě a zároveň mu dát vše, co potřebuje, je jedna z nejtěžších věcí, co v životě budeš dělat. :-) Ale zároveň není nic hezčího, nevyrovná se tomu absolutně nic, mateřská láska je to nejhezčí, co jsem v životě poznala a podle mě to nikdy už nic nepřekoná. Takže doporučuji se snažit opravdu hned, ve většině případů se to opravdu hned nepodaří. Nic si nevyčítej a hlavně nad ničím neuvažuj, určitě miluješ svého skoromuže a děti s ním mít chceš a opravdu mi můžeš věřit, že teoreticky se na dítě můžeš připravovat kdo ví jak dlouho, ale praxe je jiná a podle mě mnohem hezčí než se všude možně dočteš. :-) Takže za mě směle do toho. :-)
Odpovědět
Ahoj,já jsem měla vždy strach těhotenství a dětí a tak všeho kolem toho a říkala si,že jsem mladá a mám dost času.A pak jednou menzes nepřišel jak měl,návštěva gynekologa a bylo jasno.Nejdřív jsem z toho byla vyplašená,nervozní a říkala co dál,ale když jsem viděla snímek svého miminka,kde byla zatím jen taková malá fazolka,věděla jsem,že patří ke mě a že ho miluji,Pět měsíců jsem žila pro něj a hrozně se těšila a přítel také.Oba jsme byli šťastní.A pak přišlo snad to nejhorší co se těhulce může stát,gynekolog mi řekl,že náš chlapeček nemá srdeční ozvy.Trvalo mi dlouho než jsem se z toho dostala.Ale teď už je zase vše lepší,jsem opět těhotná a opět šťastná a věřím,že tentokrát to výjde. Tím chci jen říct,že je normální mít strach,ale stojí zato ho překonat a do dětí se pustit :-) Věřím,že až budeš těhotná,tak ten strach pomine a ty se budeš cítit šťasně a budeš se těšit a plánovat,tak nějak jeho život
Odpovědět
Profilova fotka
Myslím, že každá z nás, co to tu čte Tě chápe dobře. Jde o to, že člověk už nebude mít takovou svobodu v rozhodování kdy kde půjde, ale už musí přemýšlet za víc lidiček a přizpůsobovat se tomu malému. A hodně věcí budeš muset nechat být, protože už to nepůjde s tím maličkým. Ale nic Ti nenahradí ten pocit, když se to malé na Tebe usměje a když víc povyroste a příjde samo za Tebou s tím, že Tě má rád, obejme.... To o co příjdeš, že budete mít malé, Ti to malé časem vynahradí :-)
Odpovědět
Profilova fotka
jsme na tom stejně, stejný věk, podobná situace s partnerem. On by chtěl dítě teď hned, já taky chci děti, ale když mi řekne uděláme si miminko, taky se ve mně všechno sevře, totéž když na mě naposled vyhrkla gynekoložka, no měla byste už přemýšlet o dětech. Děti chci, mám je ráda a moc se těším až s nimi budeme znovu objevovat svět, ale opravdu se do toho plete ten pragmatismus. 1) přítel momentálně pracuje v Praze, takže rozhodně nechci mít jen víkendového tátu (změna práce v řešení) 2) chtěla bych si těhotenství užít = mít zázemí. Žiju v jeho rodném městě mezi krabicema ve 2+1, kterou postupně rekonstruujeme pro jeho rodiče (77 a 63 let), kteří teď bydlí v nejvyšším patře a bez výtahu (vzhledemk věku, celkem záhul). My si chceme opravit domeček se zahradou po mojí babičce (pro začátek stačí koupelna, kuchyň s jídelnou a sousední pokoj) 3) Jsem těsně po škole a ráda bych si napřed odpracovala, abych měla nárok na mateřskou a mohla si zvolit délku rodičovské. (vím že situace na trhu práce je špatná, takže pokud do konce roku 2013 neseženu práci, klidně vypustím bod 3, ale na bodu 1 a 2 trvám) Vím, že svého čekání, pak můžu litovat, ale prostě to tak cítím.
Odpovědět
Profilova fotka
@smisekivuska to je tak krásně napsaný :-)
Odpovědět
já si vždycky říkám, že kdyby člověk uvažoval čistě prakticky a pragmaticky, tak už lidstvo vymřelo...protože přivést dítě do dnešní doby není nijam snadné...ale prostě vím, že se mámou chci stát...a tak to necháváme volnému průběhu... chápu tě úplně- mám čerstvě po škole, jsem v nové práci půl roku a pomalu se snad rýsuje smlouva na neurčito...
Odpovědět
@princina Na děti neexistovala vhodná doba-- nikdy
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
Strach je normální vlastnost... hlavně strach z neznáma... Teď už je pouze na tobě, zda se mu poddáš, nebo budeš bojovat... My se o miminko snažili chvilku a já 14 dní po svatbě zjistila, že se zadařilo... moje první reakce? Na záchodě jsem se snažila tu druhou čárku sklepat :-D a polilo mě horko, sevřel se mi žaludek a začala jsem panikařit - cca 30 sekund strachu vystřídala euforie a já o hodinu později manželovi mávala počůranou tyčinkou před očima... Těhotensví - strach se všeho - tam tě píchne, co to je? Je všechno v pořádku? Prostě i když se snažíš si nic špatného nepřipouštět - bojíš se... Teď ti můžu říct, že v pondělí jedu rodit a mám co? Strach!!! Strach ze samotného porodu - aby vše dopadlo :-) Vím co mě čeká, ale i tak... Poslední dny se zase bojím jestli budu dobrá máma, jestli všechno zvládnu... Prostě strach z neznáma... nechci tě děsit, víc než si... jen poukázat na to, že strach je součástí života a je jen na nás jestli mu nakopeme zadek :-)... Budu ti držet palce, ale můžu ti říct, že to za to stojí...
Odpovědět
Profilova fotka
@berusicka222 Hlavní je, máš-li ,muže, který tě podrží a podržel by tě, i když by ses rozhodla jinak. Kdybys mu řekla - hele počkejme ještě rok, pojeďme někam, zkusme ještě tohle zažít, já se na dítě ještě necítítm - on by to nepochopil? A pak - dítě se peče devět měsíců. Během nichž si na ten pocit má matka zvyknout, trochu přehodit výhybku. A na druhou stranu: Šestadvacet nebo sedmadvacet let není žádnej věk. Já v šesta sedmadvaceti ještě ani neměla partnera, s nímž bych dítě plánovala, dělala jsem čtrnáct hodin denně v práci a k tomu se v noci učila na druhý státnice. Takže dítě mě jako téma opravdu nenapadlo. Dneska je mi 31, děti pořád nemám, ale už vím, že mám muže, který mě podpoří v těhotenství, a bude se o naše děti starat se mnou. Jsem rok vdaná a opravdu mi nic neuteklo. Takže uvidíme, pokud se zadaří, fajn, pokud nezadaří, řešit to zatím nehodlám, to říkám otevřeně. Stejně ti všude řeknou, že to máš aspoň rok zkoušet.
Odpovědět
Vynechej tu antikoncepci už teď. Já jsem antikoncepci vysadila minulý rok v únoru a od té doby nemůžu zapadnout. Nevím v čem je příčina.Podotýkám, že mi bude teprve 25 let. Není to jednoduché jak si každá myslí. Je to zase individuální. Ale dítě si opravdu přeji, ale nechci na to až tak myslet, protože zase v tom hodně hraje ta psychika. Je pravdou, že i gynekolog hraje v tomto i důležitou roli. Buď je ochotný přistupovat k tomu, že chcete mít dítě, bude doporučovat nějaké možnosti, ale pokud je to mizerný doktor, který nic neřeší tak je to na dvě věci. A to se mě stalo taky, mizerný přístup ze strany lékaře, neschopnost řešit moji situaci.
Odpovědět
Profilova fotka
@hohe Tak hodne stesti, at jste ty i mimco v poradku ;-) @berusicka222 Ja to mam uplne stejne! Svatbu mame v kvetnu, me bude cerstvych 29, pritelovi 34. Hned po svatbe chci vysadit anti a uvidi se, jak to pujde. Taky se bojim, co prijde, jak to zvladnu... Hlavne mam doma loveckeho psa, ktery byl doted jako moje dite, takze pro me cely muj zivot, a nechci ho nijak omezovat, i kdyz vim, ze jinak to asi nepujde, aspon ze zacatku. Nepejskari to asi nepochopi, ale proste pro me je to clen rodiny, radsi z prace letim nenajezena, jen abyme mohli byt o 20 min dyl v lese, dovoleny vybiram jen aby mohla jet s nama, proste dite :-) Takze se trochu bojim, co bude, kdyz bude prcek treba nemocny, kdo mi pujde psa vylitat atd... jak to proste skloubim dohromady... No budu muset vic zaprahnout pritele, ale stejne ty obavy jsou... Tak uvidime ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@faminka díky... těším se a zároveň se i děsím...
Odpovědět
Profilova fotka
@faminka to s pejskem myslím úplně chápeme! Jsou to členové rodiny! Já měla vždycky velké psy (dalmatiny, rotvajlera a německého krátkosrstého ohaře), teď pejska nemáme kvůli práci, ale až budou děti, bude zase i pes. Mám ale kočku, tu jsem taky měla vždycky, a hrozně mě tady občas rozčiluje, když se dočtu, že kvůli dítěti dal někdo kočku pryč (toxoplazmoza) - vymyté mozky z bulváru, které se s veterinářem neporadí o tom, že toxoplazmozu šíří pouze koťata, a jen ve chvíli, kdy se dotýkáš jejich trusu....což u kastrované osm let staré kočky žijící jen v bytě fakt nehrozí....jak někdo může ubohou osmiletou kočku vzanou z útulku někdo vyhodit jen proto, že má sám mimino??
Odpovědět
Profilova fotka
Já s tebou plně soucítím. Jen se mi maličko nelíbí takové to chlapské vypočítavé chování. Neříkám, že je to přímo tvůj případ. Až teprve budu vědět, že chceš dítě, tak si tě vezmu. Svatba je sice změna, ale nemusí být až taková - hned dítě, hned mateřská atd. Podle mě, to muži vidí docela snadno, ale v dnešní době je tato otázka "mít dítě a hned", hlavně pro ženy, dosti zásadní a vůbec ne lehká. Být tebou, tak počkám, až se na to budeš cítit a hlavně se nenechat nikým a ničím do tohoto tlačit.
Odpovědět
Profilova fotka
Já teda nevím,do mě se asi všechny obujete,když řeknu,že zatím se ani v 28 na děti necítím,jsem spokojená tak,jak to máme teď,jsme v manželství spokojení a chceme si to užít,cestovat a tak,na děti nemáme zatím ani podmínky ani peníze.A já zatím ani nechci,nějak se mě biologický hodiny zatím netýkají,mám pocit,že mám čas a že jsem ještě mladá,že není zmeškáno.
Odpovědět
Profilova fotka
@zarucha Presne tak! Ja mam 6 let ridgebacka, teda fenecku, a i praci jsem si uzpusobila tak, ze je denne cca 2-3 hod venku, rano vstavam pred 6, i kdyz pracuji az od pul 9,abysme mohli zajet do lesika a vybehat se, odpoledne to same... Je mi jasne, ze to ze zacatku takhle nepujde, ale zas ji proste nechci odsunout na druhou kolej a vyradit ji ze zivota, protoze prijde jina "hracka"... Ale doufam, ze to nejak skloubime, zaukoluju pritele a hlavne prcek pak bude partizan - vecne v lese s bafanem :-) Ale podle me lepsi nez nektere dnesni maminy, co drzi dite furt doma ve sterilnim prostredi, utirane hygien.kapesnickama a pak dojde do skolky a maminy se strasne divi, ze je dite pul roku v kuse nemocne. To radsi at je na certvym vzduchu a placa se se psem v bahne ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@faminka :-) jo presne moje rec, porad otirane vlhcenyma ubrouskama, doma vsechno vydesinfikovane a pak je děcko pořád na hromádce a na každou druhou věc má alergii. My běhali mezi kuřincema, jedli písek a kdo ví co všechno ještě jsme strčili do pusy, pořád někde venku a nebyli jsme nemocní skoro vůbec, nějaká ta rýma byla, ale co si pamatuju tak opravdu nemocná jsem v děctví byla 2x ještě ve školce zápal plic a pak asi ve 3 třídě jsme s bráchou měli hnisavou angínu. Na druhém stupni jsme byli nemocní jenom když jsme se chtěli ulít ze školy :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Holky,já jsem sice otěhotněla neplánovaně a pokud máte partnera, se kterým Vám to klape být Vámi neváhala bych. Je to vážně neuvěřitelný mít dítě,nemluvě o tom že se Vám změní priority,ale i vztah s partnerem. Chápu,že váháte,ale otěhotníte a budete se tomuhle jenom smát.
Odpovědět
@ilonkaseda vždyť to jsem tím právě myslela;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Ahojky, budu s ostatními trošku nesouhlasit. V poslední větě píšeš, že si připadáš, že jsi mladá a máš čas. A v čem je problém? Vždyť ty skutečně JSI MLADÁ a MÁŠ ČAS. Tvé srdíčko to vnímá naprosto správně, to jen tvůj mozek začal produkovat "co by kdyby" a "mělo by se". Svatba a miminko jsou dvě různé věci, jedna z druhé nikterak nevyplývá. Nikde není psáno, že musíš přesně o svatební noci vysadit antikoncepci a do roka chovat malé miminko. Nechápu, proč to tvůj přítel takhle vnímá, a i by mě to na tvém místě docela zamrzelo. Požádat o ruku by tě měl snad proto, že si tě chce vzít, a ne proto, že už je podle něj na čase pořídit si potomka. Vemte se, jak máte v plánu, ale s mimčem ještě počkejte, až se na to budeš cítit, vždyť opravdu není kam spěchat. Antikoncepci klidně vysaď hned, aby se tělo dalo do pořádku, ale chraňte se jinak. Přítel by tohle měl pochopit... P.S.: Je mi třicet, mimčo ještě nemám a ani na něj nijak nespěchám - a to po něm toužím snad už od jedenácti. To ale rozhodně neznamená, že kdybych ho čekala v těch jedenácti nebo třeba devatenácti, byla bych štěstím bez sebe a v pětadvaceti mi už ujel vlak. Vždyť opravdu není kam spěchat. Přijde mi to až komické - život člověka trvá nějakých 80 let a najednou se tu hraje o každý měsíc - jako by to, že vysadíš antikoncepci třeba až pár měsíců po svatbě a ne hned mohla být nějaká životní chyba, které jednou určitě budeš litovat....
Odpovědět
Mně začalo být poslední dobou z antikoncepce špatně, teď dobírám poslední platíčko a vysazuju. Nechci ji změnit, kdyby se zadařilo dítě, jsem na něj připravená si myslím. Dodělala jsem v srpnu inženýra, našla si dobrou práci, mám skvělýho chlapa, před rokem jsme si pořídili jack russel terriera, kterýho prostě žerem :-) a vidim i na příteli, že se dokáže postarat o celou rodinu, tím nemyslím jen finančně. Mně je 25 a jemu je čerstvých 31 a už se na to cítí, jeho vrstevníci se taky žení a mají děti. Zato moje vrstevnice, pokud mají partnera, tak neuvažují ani o svatbě a už vůbec ne o dětech. Nejspíš v tom hraje roli i prostředí. Hodně kamarádek mám z Prahy, kde jsem studovala a spoustu i mých bývalých šéfových dělalo kariéru a ve 37 letech říkaly že na děti nemají čas a že mají hypotéku atd. a kdy chtějí mít děti? Až to nepůjde?? Já jsem možná trochu extrémní případ, protože jsem z Jižních Čech, bydlela jsem 4 roky v Praze, našla jsem si chlapa v Rožnově pod Radhoštěm (což je hodně daleko) a odstěhovala jsem se za ním a te'd tu spolu přes rok a půl žijeme a vůbec té změny nelituju, jsem s ním moc spokojená. A co si budem nalhávat, dneska ty chlapi stojí někdy za prd a najít opravdu sympa'táka je kumšt...
Odpovědět
Profilova fotka
Joo a jeste k te antikoncepci - ja jsem se pred mesicem ptala sve gynekolozky, velice uznavane odbornice, jestli je potreba vysazovat antinu nejak dopredu, aby se telo dalo dokupy a rekla mi, ze NE! Ze si klidne mam vysadit az po svatbe a hura na to :-) Nedalo mi to a ptala jsem se jeste jednou, ze beru antinu 10 let bez prestani, jestli je to vazne ok a rekla mi, ze ANO. Ze si jen muzu koupit kyselinu listovou, bo ta maminam vetsinou chybi, ale to je vse... Tak nevim...
Odpovědět
Profilova fotka
@stastnanevesta nemyslím, že by se do tebe měl někdo obouvat :-), proč? Ty zatím nechceš, ale autorka - tedy jestli jsem to správně pochopila - chtěla, ale dostala strach... :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@faminka @anunek tak mi čekáme v pondělí přírůstek - holčičku Aničku a máme taky pejska - fenečku beagla - takže naše Áňa rozhodně ve sterilním prostředí vyrůstat nebude :-)... razíme heslo - všeho s mírou :-D jako nemáme doma bordel, aby bylo jasno :-D
Odpovědět
@hohe ja taky neplanuju doma zadny sterilni prostredi, protoze pak by slo jednou do skolky nebo mezi "nesterilni lidi" a bylo by okamzite nemocny.
Odpovědět
1
2 3 4
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?

Podobné diskuse

Měli jste svatební noční můry?
11. 02. 2019 22
měli jste svatbu jinde než bydlíte a ja…
07. 09. 2016 36
Těhotenství po svatbě
02. 03. 2016 41
Svatební šaty - neviděl jste prosím něk…
27. 02. 2016 2
Svatba v těhotenství (dvojčata), s 10M …
19. 01. 2016 8
Máte zkušenost, jestli tohle může být t…
17. 01. 2016 10
měli jste taky takové trápení s budoucí…
16. 01. 2016 18
Taky jste s tím měli měsíc před svatbou…
06. 07. 2015 21
Nebudu jeho první manželka, proto z toh…
14. 10. 2013 29