Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život po svatbě

Manžel - živitel rodiny, a co žena? Jaká je vaše úloha?

Zobraz úvodní příspěvek
Milé manželky a novomanželky, řeším teď takovou zapeklitou osobní situaci a ráda bych znala i jiné názory. Jak vidíte vy svou roli v manželství a rodině? Nakolik se chcete věnovat rodině a na kolik kariéře, seberealizaci? Tedy, ne že bych byla kariéristka, každopádně chci brzo rodinu, ale odpadnutí mého finančního přínosu do rodiny mě taky nenaplňuje zrovna radostí. Moje zaměstnání není ideální, navíc daleko dojíždím, čímž trávím spoustu času. Po mateřské bych si představovala, že strávím mnohem víc času s rodinou, než kolik mi teď po práci zbývá. Jak to vidíte vy? Máte některá ideální zaměstnání, které je s rodinou dobře zkombinovatelné? Hodláte si třeba nějak přivydělávat po mateřské? Jaká je vaše úloha v manželství - na kolik se věnovat manželovi a dětem a kolik času vydělávání peněz?
Odpovědět
1
2
3
…
7
@mendie Myslím, že jaký si to budeš chtít udělat, takové to budeš mít... Když budeš chtít být dobrá máma(myšleno věnovat se dětem), tak si to vždy nějak zařídíš- hold z práce za dětmi, bude záležet jak dokážeš dětem přizpůspůsobit ostaní denní aktivity- sport, zábava... Ale myslím, že to nemusíš řešit, až porodíš, tak se vše v tobě změní :D @nika_83 jj, znám podobné zaměstnání, kde se musíš pořád vzdělávat :) Nám doporučují, jít do zaměstnání a třeba min po dvou či lépe tří letech otěhotnět, máš zaměstnání jisté i po návratu a už s nějakýma zkušenostma se ti bude lépe vracet... A ještě říkali poznámky ať si neválíme šunky dlouho doma(ach ti chlapy!- si myslí, jaká je to pohoda být doma)... U nás budu na mateřské já, vydělávat budu já méně(snoubenec nastoupí v červnu na chirurgii), oba budeme doktoři, takže já si zvolím obor, kde není tolik nočních a pak jednou snad soukromá praxe....
Odpovědět
Profilova fotka
@jannina09: taky jsem s malejma dětma najela na účetnictví, to se s rodinou dá skloubit velmi dobře. A zůstalo mi to doteď. Ale už mi to trochu leze na nervy, kdyby se za stejný peníze našlo něco zábavnějšího, vyměnila bych
Odpovědět
Já určitě nejsem a nikdy nebudu zastáncem přístupu, že do tří či dokonce čtyř let věku dítěte budu sedět doma na zadku...Za prvé by nám peníze chyběly no a mně by asi chyběla taky trochu intelektuální činnost. Co si budeme povídat, spousta matek je po mateřské tak zblbá a odvyklá na pracovní proces, že se pak v práci moc nechytají, Takže určitě v půl roce věku dítěte začnu částečně pracovat a poté to nějak uzpůsobovat dítěti a čas v práci postupně zvyšovat. Myslím si, že se nedá říct, že matka, která pracuje se, dítěti věnuje méně, než matka, která s ním dřepí celý den doma. Znám ženské, které jsou na mateřské, čumí na telenovely a s dítětem nic nedělají, maximálně ho odnesou odpoledne na pískoviště. A třeba ženy, co pracují na půl úvazku, odpoledne přijdou a jdou s děckem do divadla nebo si čtou a povídají....(mám dokonce dojem, že právě takové ženy se tomu dítěti z různých důvodů fakt věnují více a lépe a navíc jsou šťastnější, pokud je jejich práce baví, což se na dítě samozřejmě kladně přenáší)
Odpovědět
Jinak kdo z nás bude na mateřské a zda jen já nebo se prostřídáme, to asi budeme řešit až pak podle našich platů a podle možností. Rozhodně není automatické, že na mateřské budu jen já, no :-) A nemyslím si, že práce na déle jak osm hodin je s dítětem nezvládnutelná, vyzvedávat ze školy ho může i chůva. Pokud je ta práce dobře placená, tak to není nic finančně náročného..I když je fakt, že mít děti a chodit z práce v deset večer, to asi fakt nejde
Odpovědět
Profilova fotka
@aimirin: souhlasím. A taky není na škodu, když dětí vidí, jak se maminka vzdělává a snaží se něco dokázat, protože příklady táhnou - kecy uč se ať z tebe něco je pronášené z gauče, právě od té telenovely jsou na prd. Ale na druhou stranu přiměřeně. Fakt nechápu, jak můžou vrcholové manažerky říct, že dovedou skloubit práci s rodinou... když pracují 12 hodin denně
Odpovědět
@hanakniha nj, ale nejen manažerky pracují 12 hodin denně.....třeba zdravotní sestry taky, ne? Taky to jde, jen je to asi obtížný. Zase pokud manžel pracuje méně...proč ne. Nebo kdžy fungují babičky/chůvy
Odpovědět
já si fakt myslím, že jsme v blbé době...když poslouchám, jak to měli naši rodiče v našem věku, tak jednoduché to nebylo, ale možná že bych i měnila.... teď sice každý plácá, jaké jsou možnosti a kdesi cosi, ale když se porozhlédnu kolem sebe do okruhu svých kamarádů (každý minimálně jednu V3, takže snad "žádná béčka"), tak to vůbec není jednoduché a hlavně společnost ani firmy nevychází mladým lidem vstříc - ať už s částečnými úvazky, nebo firemními jeslemi, školkami atd... neumím si představit jít žádat o práci úměrné mému vzdělání a dennodenně jim po osmi hodinách říct - čau, musím jít do školky... a chůva, která by byla schopná na menším městě asi nehrozí...jedině mě napadlo stát se tou chůvou a na mateřské takhle hlídat a vyzvedávat děti různě... to je taky třeba fajn.... nebo to účetnictví, o tom jsem taky přemýšlela - vzdělání na to mám, i ho teď dělám, takže najít dvě tři menší firmičky, tak je taky vystaráno...nejde ani tak o horentní příjem, ale o to alespoň něco dělat a nezblbnout do úplný slepice...alespoň to člověka nutí se vzdělávat a dostat se do kontaktu s lidma - a tím se i starat o svůj zevnějšek (když vidím, jak některé maminy dopadají a kam až může jinak normální ženská na mateřské klesnout...)...
Odpovědět
Stejně je to, holky, sranda, jak tu tak píšeme, co bysme chtěly a co zase určitě nedopustíme...hehe...přijde mi to vtipný, protože i kolem sebe vidím živoucí příklady toho, jak se život mnohdy neptá, co chceš nebo nechceš a prostě se musíš přizpůsobit...já mám podle mě hodně naivní představy, mám sklony si vše děsně idealizovat, chtěla bych být kultivovanou všestrannou výbornou maminkou na plný úvazek, ale abych i třeba nějaký přivýdělek zvládla...a já to myslím hlavně z hlediska peněz, abychom si i s dítětem udrželi ten náš "životní standard", jak se teď tak moderně říká...jinak by mně osobně vlastně vůbec nevadilo být s dítětem po celou dobu doma, já se na to v podstatě dost těším...a to jsem si o sobě nikdy nemyslela, že bych tohle prohlásila...ale od svatby procházím změnama, takže už se ničemu nedivím...;-) Asi holt jsem mateřský typ...:-D I na praxích si snadno získávám přízeň dětí, tak asi nějaké vlohy a předpoklady mám...No - jinak - moje mamka je třeba doma, taťka totiž podniká a ona je mu tzv. "k ruce", takže vidím všechna pro i proti toho, když žena zůstane doma...ale např. moje mamka je důkazem, že žena v domácnosti nemusí být "slepice, co sleduje telenovely"...k tomuhle má mamka na míle daleko a já ji strašně obdivuju!!! Být v budoucnu jako ona a vztah mít jako naši po téměř 30 letech - ty brďo, tak to bych na sebe byla hrdá! ;-) Aspoň mám dobrej příklad a vím, že to takhle také jde...Pro mě osobně je seberealizace určitě důležitá, ale rodinu fakt kladu na první místo...a stejně je to teď takové povídání o vzdušných zámcích, ono se teprve ukáže, jak kdo z nás dopadne...:-D 8-)
Odpovědět
Profilova fotka
Taky přispěji svou troškou do mlýna. Máme v práci šéfku, manažerku, kterou vedení firmy fakt chtělo, ale jelikož má malé dítě, nabídli jí práci na částečný úvazek. Našla si chůvu. nechápe, jak může být někdo doma tři roky a "vysávat stát." na druhou stranu, ona si z svého platu tu chůvu může pohodlně dovolit. Pokud bych pracovala na stejné pozici jako nyní na čístečný úvazek, svůj plat bych mohla na konci měsíce akorát vybrat z účtu a předat té chůvě. Nula od nuly pojde. A myslím, že ve velké většině částečných či polovičních úvazků je to podobné (čímž nevylučuju výjimky, ale být třeba sekretářka na částečný úvazek je dle mého názoru utopie). Některé ženy si to prostě představují jako Hurvínek válku. Co se mě týče, tak teď pracuji ještě půl roku v kanceláři(zástup za mateřskou), ale vzděláním i praxí jsem lektorka angličtiny. Na dětech pracujeme, hypotéce se zatím bráníme i vzhledem k tomu, že nevíme, v jakém městě definitivně zakotvit. Jakmile budou děti, tak plánujeme, že budu cca rok doma a postupně budu nabírat kurzy. Učit můžu třeba dvě odpoledne v jazykovce nebo mít své soukromé studenty a manžel bude hlídat. Až bude ve školce, tak já si můžu pracovní dobu upravit dle svého, tzn. děti budu dávat do školky já a vyzvedávat je bude manžel, protože ten zase může odejít z práce, kdy chce. Když budou nemocné, bude s nimi doma on, já budu muset do práce a vydělávat. Nikde není psané, že s nemocnými dětmi musí bát doma matka. Skoromanžel je se stiaucí smířený. Ví, že mě učení baví. Navíc je to myslím bezva práce práce k dětem. Jinak v současné práci přijímám i nové lektory a pokud přijde maminka po mateřské a je šikovná (jak jazykově, tak metodicky), šanci jí dám. Naopak nesnáším, když se maminky tváří, že vlastně žádné děti nemají a na mateřské nikdy nebyly (a to jim prý radí na pracáku:-(. Podle mě jsou maminky daleko motivovanější a pečlivější než lecjaká studentka, která si chce přivydělat, protože ona potřebuje zajistit rodinu.
Odpovědět
@nika_83 tak ona je taky otázka, jakou má člověk profesi. Třeba jinak svoji práci vnímá já nevím.....herečka, kterou to i baví a jinak dělnice u pásu, která je ráda, když z práce zmizí. Mám kamarádku, co dělala před miminem u pásu, a dívá se na mě jako na šílence, že bych chtěla brzy zase pracovat...
Odpovědět
Já budu určitě s dítětem doma tři roky. Nemyslím, že bych tím "vysávala stát" na daních odvádím a odvádět budu dost. Jsou jiní, co "vysávají". Krom toho si myslím, že pro takhle malé dítě je důležité mít pevný kontakt s matkou. Prostě mi nepříjde moc ideální ráno šoupnout cizí ženské a za pár hodin vyzvednout. Chci být prostě u toho, když se bude bobek vyvíjet a tím nemyslím jenom tělesně. Asi bych si pak vyčítala, že jsem o hodně přišla a to vydělanými penězi nenahradím. Nicméně neodsuzuju nikoho, kdo to cítí jinak, naopak vám fandím, že jste tak akční. Já se na mateřskou těším, nebude to flákárna, to vím, ale bude to "milá" práce :-)
Odpovědět
@aimirin však jo, to máš určitě pravdu...já jsem zatím tabula rasa, prací neposkvrněná, takže nevím, kam se pak přikloním...proteď si ale sním o tom, jak si to miminko naše budu užívat...až vyroste, tak už je to úplně jiný a prťata se strašně rychle mění a o to já, jako taky snad někdy v budoucnu maminka nechci přijít...do školky už dítě určitě posílat budeme, to i z hlediska svého oboru považuju za nezbytné...ale do té doby bych s ním chtěla být doma...neberu to jako úděl ženy, ale jako něco, na co se těším...a ani můj Jiřík by s tím neměl problém zůstat doma, bude určitě skvělej táta, pro mě on je takový "pan Božský", jak se tu taky v nějaké diskuzi zmiňovalo...jenže holt bude asi víc vydělávat, tak proto má "smůlu"...:-D ale ono je to o tom vnitřním pocitu ženy...mně je 28 a nikdy dřív jsem takhle nepřemýšlela...tím nechci říct, že každá žena dospěje postupně k tomuhle postoji, ale u mě to tak prostě bylo a jsem za to i ráda a moc se těším...no a pokud bych měla práci, která by mě bavila a já se i do ní pak těšila - tak o to přece líp, ne? není nad spokojenou maminku...:-D
Odpovědět
Článek se načítá
@baracudas mluvíš mi z duše! ;-)
Odpovědět
No, já jednak pracovat při na mateřské chci, jednak budu muset, pokud nechci ztratit klienty, které jsem si za ty roky získala, a to fakt nechci, aspoň některé. Moje mamka je už v důchodu, ségra si taky může trošku přizpůsobit pracovní dobu, tak snad by mi někdy pohlídaly, a myslím, že docela rády. Nejsem proti chůvám, ale byla bych raději, kdybych to mohla řešit takto. Ze všech mých kamarádek na mateřské si přivydělává o něco méně než polovina z nich a fakt jsou spokojené, žádná to nedělá s nechutí, nebo že by vyloženě musela. Fakt je, že to spíš dělají pro sebe, protože horentní sumy za to asi nedostanou. Asi se proti mě zvedne vlna nevole, ale vím, jak jsem se kousala do jazyka, když holky, které ještě ani nešly pořádně pracovat (nebo spíš vůbec nikdy ještě nepracovaly), už šly rovnou na mateřskou (cíleně) a stěžovaly si, že teda "co to je, já mám takovou malinkou mateřskou, jak s tím mám jako vyjít" (by mě zajímalo, jestli se třeba zamyslely nad tím, co odvedly doposud státu ony a kolik třeba stojí jeden porod v nemocnici a následná péče) a potom radši, než by šly po těch třech letech až čtyřech do práce, pomalu počítaly dny, kdy otěhotnět, aby jim navázala rovnou další mateřská-hlavně teda proto, aby nepřišly o příspěvek a proboha se jim nekryla mateřská na dvě děti nedej bože třeba rok! Během mateřské nepracovaly vůbec, i když určitě ne každý může, to nepaušalizuju. To ať se na mě nikdo nezlobí, ale ono být doma 6 let s nulovou praxí, to je velký luxus, bohužel. Taky by se mi líbilo všechno zapíchnout a užívat si rodinu (pokud přijde), ale mám možná příliš velkou zodpovědnost. Fuj, to je sloh :-)
Odpovědět
@hanakniha Já se teď k účetnictví po pár letech vracím, nic jiného bych teď fyzicky nezvládla. Až mi bude líp, tak se uvidí. Peníze jsou holt peníze.
Odpovědět
@mendie Kdyz najdes recept, jak to vyresit, posli pres IP :-p
Odpovědět
holky, díky za vaše názory, jsem ráda, že jsem se sem svěřila :-D Já bych určitě ráda při mateřské trošku pracovala, jenže si právě nevím rady - kde? V práci, kde jsem teď to moc nejde, vedení tomu není nakloněno, částečné úvazky zrušili a navíc tu už prostě nemám prostor pro nějaký rozvoj. Rutinní práce mě ubíjí. Při VŠ jsem učila angličtinu v soukromé jazykovce, takže to by se využít dalo, protože se pořád vzdělávám a moc mě to bavilo. Jak tu někdo psal, ideální je i to cvičení. Jenže, já bych i ráda dělala něco adekvátního ke svému vzdělání. Ale pokračovat tam, kde jsem, nemůžu. Chtěla bych děti co nejdřív, tak nějak uvažuju, kam se vrtnout :-) Snad to nějak dopadne. Každopádně se moc těším, až se budu věnovat dítěti (dětem), až budeme rodina. Ale rozhodně nechci zakrnět u telenovel, to chraň bůh, nevím, co by se se mnou muselo stát :-) Každopádně, co se týká státu, jak píše @veli , to mě asi trápí nejmíň, pracovala jsem při škole už od 16ti a nikdy jsem nepřestala, myslím, že příspěvky státu mladým rodinám by mohly být mnohem štědřejší, jenže to bychom ze svých daní nesměli platit všechny ty vyžírky, co nikdy nepracovali ani pracovat nehodlají, na děti přitom kašlou a zajímá je jen, jak si super žijou a ti blbci pracující jim to financují, takže za mě - co se týká státu a "vydržování" mladých rodin - měl by spíš připlatit, protože jednoduché to není - když má pár na krku hypotéku, je pro něj dítě prakticky luxus, když mu chce zařídit kvalitní život a nedřít bídu. A náš milý stát místo aby podporoval mladé rodiny, které se o své děti starat chtějí, tak podporuje nemakačenka, kteří se všem jen vysmívají a stát se bojí jakéhokoli náznaku rasismu vůči nim.
Odpovědět
Profilova fotka
Zajímavé téma. U nás to asi nedopadne tak, že by můj budoucí manžel živitl rodinu a já jednou seděla s dětmi doma. Letos končím práva a musím po škole pracovat 3 roky jako koncipientka za minimální mzdu, abych mohla být advokátka, takže děti nepřipadají v úvahu. Jestli jednou budeme mít děti, máme to naplánované tak, že na rodičovskou dovolenou půjde ten, kdo bude míň vydělávat. Kdo ví, ale jak to jednou dopadne, na děti času dost, teď máme jiné starosti- svatbu a postavit domeček
Odpovědět
Profilova fotka
@mendie Já jsem zastáncem toho, že člověk má dělat co umí. A pokud umíš AJ, tak hned do toho :) Soukromé lekce podle mě docela nesou.
Odpovědět
Profilova fotka
@aimirin Radila bych ti být trochu opatrnější v názorech:o) "Co si budeme povídat, spousta matek je po mateřské tak zblbá a odvyklá na pracovní proces, že se pak v práci moc nechytají," s kolika matkama po mateřské, které usilují o práci, jsi mluvila, že jsi schopná je takhle zazdít? Já mám totiž opačnou zkušenost (pravda z doslechu). Že ty ženské jsou mnohem víc motivované a soustředěné na práci než dvacítka těsně po škole. Lidi jako ty vytvářejí přesně ten problém, proč mají matky s malými dětmi problémy najít práci... A k tomu ostatnímu ti řeknu jedno - člověk míní, život (dítě) mění:o)) On si to totiž člověk může malovat jak chce, ale realita je pak zcela jiná (ať v tom dobrém, tak zlém ohledu). Řekne ti to každý rodič s malým dítětem. Něco jiného je dělat cizímu dítěti chůvu a něco jiného je mít dítě vlastní a starat se o něj.
Odpovědět
@civet Souhlasím s tebou. Určitě záleží jen a jen na povaze té matky, jak moc je po mateřské motivovaná do práce. Pravdou je, že asi každá taková matka má strach, aby zvládla se zapojit a proto se taky hodně snaží, další důvod je, že musí rodinu uživit. To, že firmy nechtějí zaměstávat matky s dětmi je naprosto nespravedlivá diskriminace.
Odpovědět
I já přispěji svým názorem, i když do svatby máme ještě asi 5 měsíců. Samozřejmě o tomto jsme se s přítelem už bavili, jelikož dítě plánujeme co nejdřív po svatbě, ne hned, ale tak do roka, do dvou. Mám VŠ, titul Bc., studium jsem ukončila když mi bylo 22, bohužel moje zaměření nemá další možnost vzdělání, v našem oboru žádná kariéra moc vytvářet nejde, ale o nějakou praxi jsem stála, takže jsem se nehrnula ani do svatby ani do rodiny. Vydělávám moc pěkné peníze. Přítel má SŠ a pracuje už asi 10 let ve stejném oboru, kde také žádné postupy nehrozí. Taky vydělává příjemné peníze. Z ušetřených peněz jsme za 2 roky zvládli opravit starší dům darovaný po tetě a bez hypotéky. Díky Bohu za to. Až bude miminko, určitě zůstanu doma já a budu chodit do práce občas na výpomoc, to naštěstí v našem oboru jde. :-) Neřeším to tak do detailu jako vy, budu doma 2 roky (babi je sousedka) anebo 3, druhé miminko asi mít nebudeme a pokud ano, tak určitě až později. Budu se věnovat miminku a basta. Do práce se pak normálně vrátím, nemám s tím problém.
Odpovědět
@pavlovasandra Tak to to máte úžasně zařízený, gratuluju ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Věčné téma :-) Žijeme v Praze v pronajatém bytě, kde není nájem zrovna nízký. Ze dvou platů a ve dvou lidech + kočka se nám žije pěkně - nestěžujeme si. Nedávno jsme uvažovali o koupi krásného domku za Prahou, ale pak jsme si spočítali, že si buď můžeme koupit úžasný dům, ale pak si 30 let nepořídíme děti (kvůli výpadku jednoho platu po dobu rodičovské), nebo si prostě pořídíme děti a vlastní bydlení budeme muset vyřešit, až budou zase dva platy. Jinak já vydělávám o něco víc, takže jsem zvažovala, zda nejít jen na mateřskou a na rodičovskou potom poslat manžela. Ale je to dle něj proti přírodě (přiznávám, samotné by mi to srdce utrhlo), takže asi budu s prckem doma já. Holt se budeme muset pěkně uskrovnit, na načekané výdaje máme něco naspořeno (původně na vlastní bydlení, ale když nebude zbytí, bude se muset do rezervy sáhnout). S hlídáním je to těžké - jedna "babička" pracuje a ještě dlouho bude, druhá je zase 120 km daleko. Jesle narvané. Chůvy drahé. Mým velkým přáním je dodělat si během rodičovské doktoranduru a přivydělávat si na projektech a učením. Ale to je právě podmíněné tím, že seženu hlídání aspoň na dobu nezbytně nutnou. No milé dámy, co si budeme povídat, nemáme to lehké. Ale život je otázkou priorit a když už se člověk jednou dá na vojnu, tak musí bojovat. Ono to vždycky nějak dopadne. Přeji všem šťastná rozhodnutí, mnoho pracovních úspěchů a seberealizace a až na to přijde vhodná doba, tak báječné, zdravé a hodné děti!
Odpovědět
Profilova fotka
@jenny.kay Máme to hodně podobné - Praha, docela vysoký podnájem, pracující babičky a pokud bysme šli do vlastního, tak děti nebudeme mít nikdy :( Taky si plánuji, že si při rodičovské něco přivydělám, ale bohužel ve svém oboru to asi nebude. Nepočítám s tím, že to bude lehké, ale rozhodně mě to od založení vlastního hnízda neodradí. Jak jsme říkali u nás na gymplu - život není kino :)))
Odpovědět
@mendie Pěkně zařízené ano. Ale všechno to byly náhody. Žádné plánování. To že nám teta napsala barák, protože nikoho jinýho neměla a byla nemocná, to bylo velké štěstí, opravdu. Nevím co bychom dělali, kdybychom si museli brat hypotéku na nějaké vlastní bydlení. To že jsem potkala prima chlapa, taky náhoda. To že jsem šla studovat obor co mi nic neříkal, taky náhoda, protože jinam jsem se nedostala a to že mám dobrou práci (sestra v kanclu) to je taky náhoda, nikdo jiný to dělat nechtěl, sestry raději pracují na oddělení než v kanclu s papírama, ale občas vypomáhám i na oddělení, našla jsem si k tomu vztah. Vše je souhra náhod. Netrápila bych bát Vámi plánováním tím jak to udělat. Pokud chci mimi, chci ho a počítám s tím, že bude míň peněz, budu víc doma než mezi lidma, kariéra půjde bokem... ale budeme rodina. To je údělem rodiny něco si odepřít. Pokud chci budovat kariéru a chci měnit místo v době, kdy už tikají biologické hodiny, tak pak je problém. Já mám štěstí, že jsem začala pracovat když mi bylo 22 a půl, v době kdy ostatní moje kamarádky ještě studovaly a honily se za tituly (a užívaly mládí a studentského života) a teď třeba kdy já mám 2 a půl roku praxe (a během ní jsem si taky sakra užívala) :-), tak oni hledají s Mgr. a Ing. místa...
Odpovědět
@aimirin @civet taky jsem slyšela spíš opak, že jsou ženský po mateřský v práci lepší, protože jsou jednak motivované, a jednak navyklé na věčný kolotoč a stres a zvládají práce za dva (holt trénik z mateřské)... Mě jen štve, že to v zahraničí - znám osobně situaci v Německu a Švýcarsku jde, jen u nás ne... tam je běžné, že zaměstnavatel vezme třeba i na to zminované místo sekretářky dvě ženský na půl úvazku, ty se střídají, můžou se vzájemně zaskočit atd. - vše bez problému. Co lze dělat z domova, dělají třeba dva dny z domova, dva dny z práce, jeden den jsou doma, mají to prostě mnohem flexibilnější. Tady k tomu máme ještě hodně daleko..
Odpovědět
@mendie Jej, asi jsem se špatně vyjádřila, rozhodně nemám pocit, že by mladé rodiny někdo vydržoval, a stát už vůbec ne. Můj příklad byl spíš extrém, se kterým jsem se ale několikrát setkala. Když jsem právě dodělala školu,jdu rovnou na mateřskou, tak bohužel budu dostávat malou mateřskou, jenže s tím holt musím počítat.
Odpovědět
@scvrcek přesně tak, v tomhle jsme tu hrozně pozadu, jenže to bohužel ani nevypadá, že se to zlepší. Firmy spíš matkám s dětmi a zájemcům o částečný úvazek podráží nohy.
Odpovědět
@civet Tak nevím, zrovna tohle bereme ve škole .A je faktem, že pokud si na mateřské tři roky a naprosto nijak se alespoň okrajově práci nevěnuješ nebo se nedovzděláváš, tak věř, že se zapojit od pracovního procesu už je pro mnohé opravdu strašlivě obtížné. Pokud má navíc ženská děti za sebou a je na mateřské třeba pět let takto, někdy je to skoro pro ni nemožné zase naskočit do minulých kolejí. Je to strašě individuální, ale rozhodně se dá říci jako pravidlo, že po x letech doma je hodně těžké zase začít pracovat. Nevím, co je na tom tak urážlivého :-D Je fakt, že se to dá říci jinak, než že jsou matky zblblé, ale já mám prostě už trochu averzi vůči těm zasloužilým matkám, pro něž jsem kariéristka....tak mi to sem tam ujede
Odpovědět
1
2
3
…
7
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?

Podobné diskuse

Co vám první rok manželství dal a vzal?
05. 04. 2014 4
Jaký vliv mají finance na vaše manželst…
22. 03. 2013 56
Co všechno berete v manželském životě j…
05. 11. 2012 330
Co mi vadí na manželovi?
24. 09. 2012 209
Návrh na web pro rozvádějící se manžele…
12. 01. 2008 339
Co je vaše nejhezčí vzpomínka ze svatby?
30. 09. 2005 226