Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život po svatbě

Litovali jste?

Zobraz úvodní příspěvek
Jsme dva měsíce po svatbě. A já si říkám že svatba byla možná chyba. Znali jsme se s manželem skoro 12 let, necelé 4 roky jsme spolu, oba řekla bych dost staří, já 30 on 37. A teď se všechno změnilo... Máte to někdo? Přemýšlím jak z těchto pocitu ven...nechci litovat.....
Odpovědět
1
…
7
8
9
Profilova fotka
@targi Promiň. Ale pokud si se svým poněkud zvláštním tématem založíš veřejnou diskuzi, nemůžeš očekávat jen nadšený kvitování a litování. Navíc, když si žádný rady vlastně nebereš k srdci. Za normálních okolností na takovýhle výplody nereaguju z důvodu, co jsem psala už k zanett, ale tvoje neustálý stěžování si na všechno a na všechny před svatbou, při svatbě, po svatbě, mě nějak zaujalo. Přijde mi, že jsi nějakým (z nějakého) důvodu nespokojená vlastně s čímkoliv a tak reaguješ velice senzitivně na cokoliv (dost možná i v osobním životě?). Některý tvoje příspěvky mi přišly skutečně až hraniční (bratr se sebevražou atd.), proto ti píšu o profesionální pomoci. Příklad - mojí kamarádku teď opustil partner. Po x měsících, kdy bylo zřejmé, že to sama s pomocí nás přátel nezvládne, šla k psychoterapeutce. Zajímavý bylo, že s ní začala ihned probírat vztah s matkou - a tak nějak se doputovaly až k tomu, co bylo špatné v jejím případě (tedy v tom vztahu, který se rozpadl). Známe se desítky let, přesto tam bych problém nehledala - a zřejmě byl. Tak kdo ví, třeba ti to fakt prospěje (což si upřímně myslím) ;-)
Odpovědět
@duckie a to jsme si nemohly odpustit to předtím? Děkuji za konstruktivní příspěvek. To ze nenapíšu ze letím shánět psychologa, neznamena, ze nad tím nepřemýšlím. Ale proste se to snažím pochopit. :-) Uprime z debat zde vzešlo mnoho pro mne dobrého a zároveň pochopeni ze ne každý koho povazuji ja za blízkého považuje on mne za blízkou, resp pouze do doby kdy se mu to rentuje... Proste z toho např vzniklo to že jsem začala makat s naším psem na sportovní kynologii canisterapii, vidim jak to psa neskutečně baví a me vlastně také, začala jsem se vzdělávat v technickem směru ohledně práce. Coz mi jednak do budoucna otvírá dveře v jiných odvetvich, rozviji to mozek a lehce zvedá sebevědomí. A zacala jsem se opět věnovat více rodině přitom stačilo jen pochopit pár věci ke kterým mi pomohla vlastně i zdejší děvčata.
Odpovědět
Profilova fotka
@targi Předem moc děkuji, že mi přeješ, abych si prožila to samé co ty, byť jen z poloviny. Prožila jsem si to samé a možná to bylo horší o to, že jsme již měli dítě. Ani by mě nenapadlo se litovat v nějaké internetové diskuzi, i když je pravda, že jsem se vybrečet mnohokrát potřebovala, ale od toho mám reálné kamarádky. Radila jsem se se svým praktickým lékařem, následně s psycholožkou a psychiatrem. Pomohlo to. Takže ještě jednou, vezmi rozum do hrsti a pokud o něj stojíš (jako že asi jo, když jste před pár měsíci měli svatbu) a začni aktivně jednat. Ono ležet do půlnoci v posteli, užírat se představami a čekat, až se vrátí domů, je k uzoufání. PS: Deprese je sviňa.
Odpovědět
@krijola no, tak třeba mít teď dítě tak je to pro mne o hodně jednodušší, tož tak no. Imho a co m asi dělat než jít večer spát? Ehm jaksi vstavam do prace a potřebuji se vyspat. Bohužel několik reálných kamarádek jsem poslala do háje, některé teď nechci zatěžovat a názor a rady ostatních znám a ten je "Seber se začni myslet na sebe a jdi od nej."
Odpovědět
Profilova fotka
@targi Mít teď dítě, tak je to pro tebe o hodně jednodušší??? To myslíš vážně? Promiň, ale buď ti z té situace totálně hrabe, je ti 15 let a nebo jsi úplně tupá, když tohle napíšeš. Už se raději k tomuto tématu nebudu vyjadřovat. Hodně štěstí.
Odpovědět
@krijola no víš me je právě prez 30 a ja žádné dítě nemám a nevím vlastně jestli kdyz v této situaci zůstanu jestli budu mít a kdyz se v tomhle budu snazit bůh ví jak dlouho a pak me manžel opustí pak uz těžko budu hledat chlapa jen kvůli tomu aby mi rychle dítě udělal, protože uz nemám čas. Navíc mít dítě myslim v tuto chvíli jen na nej a ne na sebe, manžela nebo na to jak to udělat abych to dítě jednou mohla s manželem mít. Jooo o to by to pro mne bylo jednodušší. Bohužel nejsem moje sestra která si vyhledla chlapa, který dítě chtěl ale nechtěl s nikým žít, dohodla se s ním, platí alimenty malého má jednou za 14 dní na víkend a všechni jsou opravdu štastní. Ja halt jen tak proste tohle nedokážu. Nevím co je tupeho na tom vědět ze budu li mít dítě bude pro me číslo jedna, tak pokud budeš tak hodná vysvetlis mi tu konkrétní tupost??
Odpovědět
@targi kdybys mela dite s timhle muzem, se kterym vam to ted neklape a uvazujes nad rozvodem, mohlo by se ti taky stat, ze bys zustala na vychovu sama stejne jako tvoje sestra. Coz nechces. Takze ano, ani ja nechapu, v cem bys to mela s ditetem jednodussi. Jen bys mela navic zodpovednost za to dite. Ale abych dodala neco konstruktivniho - myslim, ze by ses mela zkusit opravdu zamyslet, proc ten tvuj dela, co dela a jestli na tom treba nemas svuj podil. Nepacit to z nej, ale proste to promyslet. Prijde mi, ze jsi v na nej nastvana a nedokazes ten problem resit. A resenim nemyslim presvedcovat ho, aby se zmenil. Kolikrat staci se stahnout, nenalehat, zaridit si dobre svuj vlastni zivot, abys byla spokojena a zbytek treba prijde sam.
Odpovědět
Profilova fotka
@targi OMG, tohle už je fakt děsnej hlod. Milá targi, tak jak jsem tě od začátku litovala, teď už jen zvedám obočí v údivu. Jako jo, mít doma manžela tak, jak ty popisuješ, je průser. Mně osobně by to taky žralo, a to hodně. Kdyby se mnou pořádně nemluvil, lhal mi, toulal se po nocích, tak bych byla v prdeli, stejně jako ty. Ale argumentovat to dítětem, že by to s ním bylo jednodušší, tak to opravdu nechápu. Vždyť přece i to miminko vycítí, že je máma ve stresu. Myslet si, že problém s manželem vyřeším, že svoji energii vynaložím na dítě je blbost. Prostě to tam pořád bude. Myslím, že by ses měla vyprdnout na nějaký diskuse na beremku a začít to řešit s odborníky v reálném životě.
Odpovědět
@coullie Jo, ale měla bych alespoň nějaké dite, takhle nebude nejspíš nikdy zadne. Imho co tak pryslim manžel by mi chyběl, ale sama bych rozhodně nezůstala, např ma sestra si to jak to má nemůže vynachválit. Chlapa nechce ani omylem .
Odpovědět
@herminavons víš v čem by to bylo jednodusii, v tom ze bych právě sobecky vuci manzelovi řešila jen to dítě a to jak být v pohodě miminko a ja, neresila bych tolik manžela. Mám kam jít a mám milión lidí včetně manzelovo rodiny co by mi pomáhali, pokud bych od muze odešla, možná bych doufala ze si uvědomí ze nechce o kompletní rodinu prijit a buď by něco řekl, a ja mu mohla pomoct nebo by se kvůli miminku vzpamatoval, kdyby ne, šla bych neresila bych to tolik, díky přátelům a jeho rodině jsem si uvědomila ze to dokážu, jen proste chci zatim bojovat, právě pro to ze jsem právě s ním chtěla mít tu rodinu, vážila si ho, měla ho rada a proste jak to říct jemu jdem rada svěřila jakoby sebe, nevím jak to napsat... Možná to zní blbě, ale takhle uz miminko nejspíš nestihnu a on asi také ne.... Tedy pokud teď budem zachraňovat a za nevím jak dlouho mi muz řekne ze je konec.
Odpovědět
@targi Ty fakt nejsi v pořádku. Tak hlavně, že ty bys měla dítě, na kterém by sis mohla léčit své frustrace. Ale že by tvé dítě nemělo kompletní rodinu, by bylo ok.
Odpovědět
@zorro4 jsem nejsem, kdyz vidím v čem vyrůstá mnoho děti v kompletní rodině a naopak kdyz vidím jak v pohodě vychováváji samotné matky své děti... Co je lepší ??
Odpovědět
Článek se načítá
@zorro4 Kdyz si vzpomenu jak jsem jako malá holka přemlouvala rodiče ať uz se nehadaji nebo ať se rozvedou....tak ti nevím
Odpovědět
Mmchd právě k temto závěrům me dnes psycholog sam smeroval, k větší sobeckosti, k většímu projevení své osobnosti, která se mu nezdála nikterak nenormální, jen hodně podřízena a zlomená. Tož tak na okraj :-) A uznávám po takovém rozhovoru se člověku dost uleví, takže díky těm co me tam hnali a je mi líto pokud se to někomu nezdá normální ale me je o hodně lépe. A co je či není normální je dosti relativní
Odpovědět
@targi Jenže ty nechceš dítě kvůli němu, ale jako náplast na svoje bolístky, jako katalyzátor vlastních problémů a dle tohoto "možná bych doufala ze si uvědomí ze nechce o kompletní rodinu prijit" taky jako nástroj k nátlaku na muže... Ano, než nefunkční rodina s oběma rodiči je lepší funkční sama matka, ale pořád je to násobně horší řešení než funkční rodina s oběma rodiči.
Odpovědět
@zorro4 ne ja chci díte kvůli sobě, původně jsem ho chtěla kvůli nám, proste jako rodinu, ale přestože jsem se jeste nedávno bála dítě mít něco ze zlomilo a ja čím víc vidím miminka ostatních tím víc jsem začala toužit po našem společném, jenže to se zatim moc "nerysuje" a ja nevím jestli vubec někdy vyrysuje tak abychom mohli byt šťastná kompletní rodina. A rozhodně bych mu ve vidani mimca nikdy nebránila, o nej by NIKDY nepřišel, pokud by sám nechtel, jen by možná o nas přišel jako kompletní rodinu.
Odpovědět
Profilova fotka
@targi Ty jsi blazen. A nikdo mi to nevyvrati. To tve vecne sebelitovani jen zde v nekolika diskuzich - vse na prd pred svatbou, v dobe priprav, na svatbe i v zivote po svatbe. Vecne dramatizovani - jsem nemocna, muzu umrit, sebevrazda..., prehaneni - mam milion lidi..., naprosta absence sebereflexe, ale hlavne to litovani se :-( Mam z tebe neprijemny pocit. Treba tvuj manzel doufal, ze te svatbou posune nekam dal a budes stastnejsi, ale to se nestalo. Nejak ho zacinam chapat, ze se mu nechce k tobe vracet. A jen tak na okraj, k tomu psychologovi - u zadneho jsi nebyla, za to dam ruku do ohne. Za 1) objednaci lhuty a za 2) psycholog cloveka nikam nesmeruje, nechava ho prozrit samotneho.
Odpovědět
@krijola Jak myslíš :-) Ono stačí zjistit ze v přátelích máš někoho kdo má za dobrou kamarádku psycholozku a zvednout telefon. Ale holky máte pravdu a tobje opět zjistila nasměrováním té paní u kteréjsem nebyla. Tady mi opravdu nepomůžete. Takže dekuju tem co me k doktorovi dokopavali,měli jste pravdu. A dobrý nápad. Ti z vás co si myslí ze jsem magor tak dle prvních odhadů prý nejsem. :-)ale co není muze být, nicméně ja se loučim a od teď si uz budu povídat jinde :-)
Odpovědět
@krijola Mmchd každý psycholog je jiný, ano uz jsem kdysi k jednomu chodila vlastně pak i psichiatrovi s anorexii. :-) Takže vlastně asi magor sem :-D Joo a z těch kamaradek před svatbou nezbyla ani jedna, jen pro zajímavost, naopak se vynořily holky z dřívějška které jsem ja hodně odstrihla ani nevím proč, rozhodně si to nenezasloužily a jsem jim jen vděčná ze me nehodily přes palubu jako jsem to s nimi vlastně udělala ja. A taknejak hodně rychle začínám otvírat oči :-) Ano, mám milión lidí, pro me to je milión, maminka, tatínek, tchýně, tchán, švagrová, švagr, sestra, dva skoro strejdove a pár těch znovu objevených kamaradek. Proste pro me to je moc, pokud je to pro někoho málo, chápu :-)
Odpovědět
nejste magor nemá milenku ? takhle se chovaj / včetně schovávání mobilu/ chlapi co to táhnou ještě s někym jiným kdyby byl v těžké depresi, nemá sílu pracovat do noci a pořád být v práci, nedal by to fyzicky ani psychicky kde vlastně je ? je skutečně v práci ?
Odpovědět
Profilova fotka
Jo řešit partnerskou/manzelskou krizi dítětem je vážně rozumné a dospělé řešení A za pár let tyto ženy placou, jaký jsou chlapi svině a jak ji teď grázl nechal samotnou s ditetem
Odpovědět
@heslo zastanu se ho, nepřijde mi, spis ho "neco" co není zatím schopen/ ochoten řešit s naprosto nikým trápí. Nikdo nevíme co, ani jeho rodina. Nemluví s nikým
Odpovědět
@laka_lacenda ale ja to dítě nechci s ním teď pořídit, jen vím ze mít ho teď bylo by to pto mne jednoduši.... Teď ho sice chci, ale ne jako řešení krize, teď ho chci protize mi nějak blbě začínají hodně tikat hodiny...
Odpovědět
"Mami, mohla bys mi prosím podat sůl? Matka po návštěvě psychologa: "nejsem vaše služka!!!" Real story. Není psycholog jako psycholog.
Odpovědět
@vineta Njn co nadelam. :-D
Odpovědět
@krijola nemohla bych to vystihnou lip. Presne to se mi honilo hlavou pri cteni vsech tech diskuzi od targi :)
Odpovědět
@coullie a nebo jsem jen slapla vedle s prately... Ale to by jste ze mne nemohly pak delat blázna Což uz teď chápu, a jak jsem psala výše, jiz nikdo z těch o kterých to bylo není. A ja se kaji před těmi které jsem ja zanedbávala. A oni mne nehodili přes palubu. A nebo treba mám zdravotní dokumentaci k tomu, že mám problemy se srdcem, špatnou srazlivost krve, zelený zákal, vředy, chronicky zánět žaludku, artrozu a jsem po úrazu páteře, ale to mi klidně opět nevěřte pac jsem urcite ten blázen. A ano ze můj nevlastní bratr spáchal sebevraždu pár měsíců po svatbě jsem si dozajista taktéž vymyslela to abych byla zajímavější. Stejne jako návštěvu psychologa... Urcite... Njn, vymlouvat vam to nebudu. A teď uz definitivně se tu s vámi loučím, protoze vlastně nic, nebudu vás tu soudit tak jak soudí mnoho z vás mne.
Odpovědět
@targi ale ja ti ty tvoje problemy verim. Jenze o tom to vubec neni. Kazda z nas by tu mohla vypsat kopec zdravotnich problemu a ruznych krivd a nestesti, co se nam kdy staly. U tebe je ale problem, ze vzdycky vidis pricinu sveho nestesti v nekom/necem jinem, presne jak pise krijola, ale nikdy ne v sobe. Nejdriv to byli kamosi, ted manzel a zdravi - co bude dal? Ja ti i verim, ze se na tebe kamosi vykaslali pred svatbou, manzel se ted nechova dobre a zdravi nemas nejlepsi. Ale az na to zdravi je to vsechno ostatni "jaky si to udelas, takovy to mas." Nema cenu plakat nad okolnostmi a vymlouvat se na ostatni, ale chce to zacit na tom svem zivote makat. Sama. Byt hrda na to, co se podari a priznat si neuspechy a poucit se z nich pro priste.
Odpovědět
Profilova fotka
@isabelafuentes To je užasné heslo, insipiruju se...občas totiž moc řeším...ale tohle je úžasné :) @targi jak píše isabelafuentes, třeba se pak nechá nadchnout, napadlo mě, jestli se nedostal do nějaké posvatební „depky“, věřím, že to vyřešíte :)
Odpovědět
Tak jen pro informaci... Došla jsem až za psychiatrickou... V podstate jsem se u ní jako nechala lecit a ona si písemně pozvala na konzultaci mého duševního stavu manžela, odmítl tam jít. Její vyjádření dal je bezmocná a nic nezmůže. Mě shledala duševně ok... Manžel stále v podstatě horší a horší, už mi odmítá dat i jakýkoliv příspěvek na domácnost i když předložím účet, lže už všem koho já znám včetně svoji rodiny, maminky, ségry, svědka.... Dal nevím co dělat, teď chodím k životnímu kouchi, cesty v podstatě ukazují směr úplně jinam než je můj muž. A v podstatě mi už i jeho sestra řekla že i když je to její bratr tohle by dávno nevydržela a odešla by.... Zatím nedocházím, dávám si time out a chci se začít soustředit na sebe, své zdraví, které dost začíná pokulhávat, resp už kulhá jak... Svou duševní pohodu a na zatím stále našeho psa... A nechávám tomu nadále volný průběh.
Odpovědět
1
…
7
8
9
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?