Litovali jste?

Zobraz úvodní příspěvek
Jsme dva měsíce po svatbě. A já si říkám že svatba byla možná chyba. Znali jsme se s manželem skoro 12 let, necelé 4 roky jsme spolu, oba řekla bych dost staří, já 30 on 37. A teď se všechno změnilo... Máte to někdo? Přemýšlím jak z těchto pocitu ven...nechci litovat.....
Odpovědět
@strelenka Láska, úcta, vzájemné porozumění, snaha o štěstí druhého, důvěra, vzájemná opora... To nejsou věci, které fungují univerzálně ve vztazích :-D
Odpovědět
@zorro4 Myslím, že nejsi jediná.
Odpovědět
@ttm Obecně ne nutně k targi: Na té teorii mi přijde nejzajímavější, že ty vidíš příčinu "sporu" v tom, že ten, kdo je víceméně jeho obětí, ho vlastně zapřičiňuje či minimálně posiluje svou sobeckostí, přičemž ten, u něhož ten "spor" vzniká (minimálně objektivně například stresem) je v podsattě nesobecká oběť, která jen nepociťuje dostatek lásky. A tohle je pro mne už jen malý kousek k cestě k domácímu násilí.
Odpovědět
@zorro4 Ano, přesně to jsem měla na mysli, ale protože domácí násilí je mé oblíbené téma, kde mívám tendenci pouštět se do nekonečných a nikam nevedoucích diskuzí, raději to utnu hned v zárodku :-).
Odpovědět
@zorro4 Takže když má někdo třeba stres v práci, je z ní unavený, otrávený a opravdu to nezvládá, takže nemá čas na partnera a třeba ho to i mrzí, tak ten druhý má udělat co? Říct mu, že takhle to nejde, že ho strašně zanedbává, že je to fakt hrozný? A tím mu říct - nezajímá mě, co teď řešíš, nezajímá mě, že máš problém, zajímá mě jen to, že JÁ chci, aby ses po vší té hrůze v práci věnoval ještě mně? Takový člověk se musí cítit opravdu velmi milovaně, určitě se z toho tak hned dostane líp. Pak si fakt dovedu přestavit, že na nějaký vztah dlabe, protože prostě dojde k závěru, že tomu druhému nestojí ani za to, aby se zamyslel nad jeho problémem. Není náhodou lepší mu to nedělat ještě těžší, dát mu najevo, že jsem tu pro něj, že mu s tím chci pomoct a že se dá najít řešení schůdné pro oba? To není o žádné sobeckosti jednoho nebo druhého. To je prostě o tom, že si dokážu uvědomit, že nám nebude vždycky jenom fajn. Že si umím připustit, že ten druhý může mít problém, který mu občas může znemožnit se stoprocentně věnovat mně, protože má problém sám se sebou.
Odpovědět
@ttm IMHO spojuješ 2 extrémy. Domnívám se, že ten, kdo trpí náhlou změnou chování partnera, pochopitelně má projevit podporu, pochopení atd., ale že primární je pojmenování problémů (co vadí mně) a příčiny (sdělení partnera, proč se tak chová). A na řešení mají pracovat pochopitelně oba, ale pokud se začne druhý partner chovat nehezky, pak ten druhý má právo požadovat nějakou normalizaci toho vztahu a nebo dát alespoň najevo, že t přičina není v partnerovi. Zkusím na konkrétním případě. Parter má stres v práci, nějakou dobu se na mne utrhuje, vyvolává nesmyslné hádky nebo nekomunikuje. Já mu sdělím, že je mi v dané situaci nekomfortně, zajímám se o to, zda je příčinou jeho chování něco mezi námi nebo je ta příčina vnější. Pokud vnější, pak nabídnu určitou pomoc, ale na druhou stranu nebudu nekonečně omlouvat nepatřičné chování, trpět a otevírat se mu. Dovedu pochopit určitý diskomfort, nikdy ale v intenzitě toho, co popisuje targi - pozdní příchody bez zprávy, ignorace po celý víkend, hraní si s mobilem během veškeré komunikace. To, co ty nazýváš jakousi otevřeností a vstřícností pro mne znamená od určité intenzity "dělání blbce ze sebe samé", a to dle mého vztahu neprospívá. Ale rozhodně se neshodneme. :-)
Odpovědět
@zorro4 Nemluvím o otevřenosti svojí, ale jeho. Nepotřebuju se v tu chvíli otevírat já jemu, ale těžko zjistím, co mu je, když se neotevře on mně. A blbce u toho ze sebe vážně dělat nemusím. Láska se nedá brát racionálně, ve vztahu není něco za něco, lidé chybují a mají problémy... Láska umí divy, ale na to si musí každý přijít sám :-) Dobrou noc ;-)
Odpovědět
@ttm taky mi prijde, ze litas ode zdi ke zdi, od extremu do extremu. U nas ve vztahu jsem momentalne ja ta, ktera ma stres. Ja jsem ta protivna, zoufala.... a musim rict, ze posledni, po cem bych touzila je to, aby mi muz nerikal, jak to na nej pusobi, aby sebe upozadil a neresil a byl tu jen pro me. To po nem nikdy nemuzu chtit. Jsem stastna, ze je tu pro me, ze se na nej muzu plne spolehnout, ale muj problem nesmi byt pricinou toho, ze by muj muz potlacil sve city a potreby. To, ze nekdo neupozadi sebe neznamena, ze mu vpalis cosi o nezajmu, jak puses o prispevek vys.
Odpovědět
@kacenkakaca Nepochopila jste to ani jedna. Samozřejmě, že má člověk říct, že se mu něco nelíbí! Ale to se dá říct různě a pak se k tomu dá hlavně různě přistoupit. Buď mu to řeknu a budu čekat, že to sám změní. Nebo mu to řeknu, pokusím se pochopit jeho problém a na chvíli přestanu myslet sama na sebe v tom smyslu, že prostě budu milá a laskavá, i když mi to ten druhý v tuto chvíli neoplácí. Nevím, kde jsou ty extrémy, o kterých mluvíte a nevím, kde píšu, že upozadit sebe znamená neříct druhému, druhému, že se mi něco nelíbí. To s tím nezájmem jsi, jak je tvým dobrým zvykem, zase vytrhla z kontextu a překroutila, víc k tomu nemám co říct. Všechno, co tu říkám, se dá shrnout do jediné věty - a totiž, že člověk by měl myslet primárně na štěstí toho druhého, protože pak bude šťastný sám. Kdo chce, pochopí to, kdo ne... Targi se tu ptala na naše rady a zkušenosti, tak jsem je přidala. Tvoje tu nevidím, jen tu zase zpochybňuješ ty mé. Ať si každý dělá, co uzná za vhodné.
Odpovědět
@ttm kdyz si projdes diskuzi, tak jsem tu reagovala nekolikrat a targi poradila, takze bud prosim opatrna v tom, co tu podsouvas. Jinak ne, my se ipravdu nepochopime, opet a zase. Ale holt nejsem jedina, kdo tve vyroky nechape, takze to asi neni jen sum na tve strane. Sama pises, ze se k situaci da pristupovat ruzne. S tim souhlasim. Ale mezi tim, co popisujes jako svuj pristup a zminenym nezajmem o druheho je tisic moznosti, jak se k tomu postavit. Neni to ode zdi ke zdi. Zij si tak, jak se ti zije blaze s tvym muzem, nas nesouhlas s tvym pristupem na to predpokladam nema vliv, takze neni potreba nas dokola presvedcovat o nasem nepochopeni a hodnotit me prispevky.
Odpovědět
Profilova fotka
Je to vse o lidech a jak jsou ti dva sehrani, zda umi tomu druhemu "pomoct" v tezke nebo stresujici chvili. Muj pritel ma psychicky narocnejsi praci. Ridi firmu a kdyz je nejaky pruser nebo po nem majitel slape ci chce nemozne, ma treba porady a skoleni dlouho do vecera, taky domu neprijede happy a jsem rada, ze mi sotva da pusu na privitanou. Na partnerovi snad kazda pozna, ze neni neco v poradku. Tak se zeptam, zda o tom chce mluvit. Ja treba takove situace resim tak, ze pritelovi napustim horkou vanu, naleju mu k tomu sklenku vina a necham ho relaxovat. Pak mi ve finale rekne, jak je stastny, ze me ma a ze se vzdy tesi domu... Pokud mezi partnery komunikace vazne nebo je chlap dlouhodobe takto naladovy, myslim si, ze v tom musi byt i neco jineho.
Odpovědět
Profilova fotka
@ttm já tě chápu jak to myslís....a rozhodne si nemyslim, ze je to spatna cesta...ALE nekdy to ten druhej uz proste nedava - muze se sebevic snazit, sebevic ho milovat a byt tu pro nej, kdyz ma tezke obdobi...ale jednoho dne to prekroci tu pomyslnou hranici a pak uz to nejde....pak at se snazis sebevic tak to nejde...dlouhodobe je strasne tezky "snaset" spatne nalady, divnonalady a nevic co jeste....pokud ten druhej teda se nesnazi udelat nejakej ten vstricnej krok vuci tobe...to je brutalni zatez na psychiku
Odpovědět
Článek se načítá
Holky, vse bylo super, byly jsme luxisne sehrani, max tolerance z obou stran.... pracoval home office, pak zmenil zamestnani, na zacatku, kdyz mi o tom rikal jsem mu rikala, ze se trosku bojim, ze bude porad v praci. Ujistoval me, ze se to nestane. Ok, zacal tam chodit, chdil relativne normalne, postupne se vse zacalo stupnovat, nejdriv v 7 najednou v 8 pak 9 pak najednou i noční ze kterých se vyklubali ale spojene denní, kdy prosel domu tak na 5 hodin spat a tod vse, tehdy se zacal i hodne menit, zacal byt priserne unaveny, protivny, zlý, prestal mluvit.... Ptala jsem se co se deje, co to znamena, jak to bude v praci dal, reagoval vzdy podrazdene a ze je vse v poradku...... Noční se trosku uklidnili na cca jednu tydne, ale zacal mi domu chodit kolem 23 hod aniz by dal vedet kdy prijde, par dni jsem to neresila, pak ho poprosila aby mi dal vedet kdyz se zdrzi, ze mam o nej starost. A porad jsem se snazila z nej vytahnout co se deje, porad byl podrazdeny a pokazde ze je vse v poradku a ze prehanim..... Porad chodil mezi 22 až 23 a nedal vedet ani jednou, že se opozdi. Kdyz uz to bylo opet dele, ak jsem na nej proste uhodila.... Proznal že v praci je to teror, ale že ho na druhou stranu ta prace bavi. Ok, jsem ochotna do urcite miry jiste veci tolerovat, ale vseho moc skodi. Do toho vecne ten mobil v ruce, foceni, posilani, shovavani přede mnou.... Uz i jeho pratele za mnou chodi a ptaji se co se snim deje..... Vcera jsme o tom zas trosku mluvili, zacal on, nicmene z nej vypadlo, vzdyt se na noc vzdycky vratim domu, to ti nestaci?!?!?! Jooo, jasne vrati, ale ve chvili, kdy ja bud uz spim, a vzbudi me a ja jsem pak nevyspala do prace, nebo sice nespim, ale chystam se. nebo me nevzbudi vubec a ja ho vidim az rano kdyz vstavam do prace a on spi. Ne, sakra to mi opravdu dlouhodobe NESTACI. Tohle vse v takove míře se zacalo dit az po svatbe cca mesic. Presto vsechno stale tvrdi, že me miluje, chce se mnou byt. atp atp..... At se ho ptam jak chci, tvrdi to porad....
Odpovědět
@laka_lacenda amen :(
Odpovědět
No, nicmene, pro nej proste ja prehanim a vse vidim mmohem hur nez je.....
Odpovědět
A ano, on mi vycetl, že jsem reagovala tuhle neprimerenea jak se pak ma těsit domu, ano, reagovala, protoze slibil že se pokusi chodit driv a nebo mi da vedet... Kdyz to 4x za sebou neudelal a po pate prisel z prace po 20 hodinach opet ve 22:30 ano, uz jsem mu to vycetla a ne zrovna mile.
Odpovědět
Profilova fotka
@targi Nezlobte se na me, ale na me to pusobi jako nevera. Ja neco podobneho zazila s byvalym. Taktez zmena prace, poznal tam jinou... Co je to za praci, ze chodi domu denne tak pozde a doma porad mobil v ruce a schovavani???
Odpovědět
@laka_lacenda Díky, jsem ráda, že se to snad dá trochu pochopit. Já nepopírám, že to může být brutální zátěž, že je to fakt náročné a taky chápu, že ne každý to ustojí. A sama nevím, jestli bych to zvládla, na to máme opravdu moc pohodový vztah a ty problémy, které třeba byly, nebyly až tak velké. Jen jsem přesvědčená o tom, že každý vztah se dá zachránit, jen to občas vyžaduje velkou oběť od jednoho ze zúčastněných. A to se dneska nenosí, dneska, když jsem nespokojený (delší dobu, ať mě tu zase někdo nechytá za slova), jdu o dům dál. Mám kolem sebe případy, kdy se vyplatilo vydržet a kde mají teď vztahy fakt krásné a o to pevnější. Je to můj naivní a sluníčkový pohled na svět a naprosto chápu, že mě lidi nechápou. Nikomu to nevnucuju, jen píšu, že to prostě funguje a určitě nejsme jediní :-) Mimochodem, doporučuji knížku Pět jazyků lásky. Hodně změnila můj pohled na vztah, na pohled na toho druhého. Tam byste možná pochopily, jak to myslím - a nebo taky ne, protože jsou tam stejné žvásty, jako jsou moje :-)
Odpovědět
@mona1986 dela v IT, co jsem se doslechla od jeho nejbližsiho, tak podobne uz to s nim jednou bylo, ale nevera to nebyla. Ale tehda to zkoncilo jeho nehodou a tim ze po 7 letech prisel o partnerku, pak pry hodne veci prehodnotil a v tom jsme se poznali... Navic on nezmenil pristup jen ke me, ale k vetsine lidi okolo i k jeho nejbližsimu kamaradovi... Jinak co se nevery tyce on na sex moc neni, musela by to byt jen dusevni, coz je o to horsi asi...
Odpovědět
@mona1986 navic si na tuhle sobotu od kolegu vzal domu notebooky a celou sobotu se nehl od stolu a opravoval jim nejake sowtvarove veci.... Ale to ho pry bavilo, okok, ale co ja?!
Odpovědět
@ttm kdyz uz dochazi sila a uprime jsem na tom dost spatne, uz nemuzu, zacinam mit zdravotni problemy... A cim dal vic premyslim nad tim, ze se uz nedivim svemu nevlastnimu bratru, ktery se pred deseti lety kratce po svatbe zavrazdil.... Tak a\si tak....
Odpovědět
@targi Moc mě to mrzí, nevím, co ti napsat jiného, než už jsem tu napsala. Přeji ti hodně štěstí a ať se to brzy vyřeší.
Odpovědět
Profilova fotka
@targi :-( tak nemyslím si, že by v tom byla jiná....vim ze se to lehko rekne (vim o cem mluvim :-/), ale zkus si najit nejaky svoje zajmy...mesic je dlouha doba, ale furt to neni jeste extremni....a uvidis jak se to bude vyvijet...kdyby to bylo po dalsim pul roce furt stejny ne-li horsi, asi by se s tim neco melo delat...takhle se neda zit vecne...nebo teda da, ale min. jeden z partneru je psychicka troska
Odpovědět
@ttm neboj, vyresi, jen nevim jak, tohle uz dlouho nevydrzim, takze budu proste zbabele utecu, bohuzel, a nebo to rozsekne on...
Odpovědět
@laka_lacenda mam svoje zajmy, ale ty konci v urcitou hodinu a ja jdu pak domu už proto, že druhy den jdu do prace a rada bych aby tam byl i muj muz alespon chvili a alespon obcas se mnou..... Uz to trva mesic a pul....
Odpovědět
@laka_lacenda dalsi pul rok? Uz ted mam problemy s jidlem, zvracim, nebo nemuzu jist....Po pulroce ze me bude mrtvola, timhle tempem.
Odpovědět
Profilova fotka
@targi ja vim...ja te chapu...nechala bych tomu pul roku i kdyz to bude psychickej masakr....a pak bych to zacla resit nejak radikalneji....uvidis...
Odpovědět
@targi chapu, ze ti pulrok pripada jako konec sveta, ale neni to nic. Utece to. Mesic a pul je chvilka. Cpak jste spolu nikdy nezazili nic obtiznejsiho?
Odpovědět
Profilova fotka
@targi v tomhle souhlasim s @ttm - spousta lidi ve vztazich resi problemy strasne rychle a strasne radikalne...odchod/rozchod/rozvod je az nejzazsi variatna, ktera ma nastat az po delsi dobe, kdy je jasne, ze ani po snaze obou partneru ten problem nelze prekonat...po mesici a pul se mi zda strasne brzo....zivot je dlouhej a napr. v 30-40ti letým souzití tezky (i tezsi) problemy nastanou mockrat...a utect hned pri prvnim a po dvou mesicich je podle me unahlene..i kdyz te to nici, tomu rozumim vazne
Odpovědět
@kacenkakaca ne nezazili, do ted to byla luxusni pohodova jizda zivotem. Jako joo, odlouceni kdy byl 4 mesice na slapech kvuli pourazove rehabilitaci, ale i to bylo proste uzasne, ja jezdila v tydnu tam on sem o vikendy... vse i tak bylo krasne a v pohode.
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?