Změna jména. Nemáte pocit ztráty identity?

Zobraz úvodní příspěvek
Profilova fotka
Ahoj holky, také máte po svatbě pocit ztráty identity? Celý život na mne každý volal jedním příjmením a teď mám příjmení jiné. Zatím to beru s humorem. Ale nějak si nemůžu zvyknout na nové oslovení a v první chvíli mám nutkání dívat se kolem sebe, na koho to vlastně lidi mluví. :-D Zažíváte něco podobného?
Odpovědět
Profilova fotka
Tahle diskuze me vyprovokovala a i ja jsem se zeptala milacka jestli by pro nej byl problem vzit si moje jmeno. A on samozrejme rekl ze ani nahodou, tak jsem chtela vedet proc? No a on mi rekl ze je na sve jmeno hrdy a chce mit jmeno po svych rodicich a zachovavat rod. Musim ale rict ze me ta reakce trochu nemile prekvapila z jeho slov totiz vyplinulo ze u me nezalezi jestli jsem na sve jmeno hrda :-( tak me to prislo trochu lito. Pred tim jsem nikdy neuvazovala nad tim ze bych si jeho jmeno nevzala ale taky jsem neuvazovala nad tim ze najednou se budu predstavovat jinak a lidi, ktery o svadbe nevi vlastne nebudou ani vedet ze se jedna o me protoze me znaji pod jinym jmenem. :-| Dekuju vam za tuhle diskuzi a hlavne komix.sk za pripominky nad kterymi jsem se musela zamyslet ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Tomu rozhodovaniu uz venujem vela casu - vlastne odvtedy, ked sme boli spolocne na matrike. Bola som presvedcena, ze si s radostou vezmem jeho meno a potom, ked sme vypisovali papiere, ma pochytili pochybnosti. A rozhodnuta nie som doteraz. Je mi luto vzdat sa svojho mena, zaroven by mi bolo luto vzdat sa manzelovho a mat dve priezviska sa mi proste nepaci. Este mam mesiac na rozhodnutie... Asponze sa u nas v oficialnom styku neprebera manzelka aj manzelovo meno - v Madarsku je to stale tak, moja teta Lonci (Ilona) sa oficialne vola Szekercses Jozsefne, co by mohlo by doslova prelozene ako "manzelka Jozsefa Szekercsesa". Napokon si asi predsa vezmem manzelovo meno a budem sa snazit nan zvyknut, pretoze by som nechcela, aby sa nase deti volali inak ako ja (navrh typu - co keby mali deti moje meno ani neriesim) a ako som spomenula, dve priezviska sa mi napacia. Co by sa mi pacilo je, ze by sme si obaja navzajom vzali nase mena (ja k svojmu aj jeho a on k svojmu aj moje), ale to bohuzial nie je mozne.
Odpovědět
Profilova fotka
Pro me by bylo idealni reseni vzit si oba nejaky neutralni jmeno skratka uplne nove jake by se nam libilo obema tak by se nemusel nikdo prizpusobit :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Holčinky, můj přítel naštěstí nijakýma předsudkama netrpí, klidně si vezme moje jméno - takže to budeme mít buď tak, nebo já si nechám svoje a přiberu jeho - v každém případě se ale chceme jmenovat stejně, aspoň jedním z příjmení :-) . To by i mohlo být řešení pro všechny ty, kterých přítel se nechce vzdát svého jména...Tak ať si tedy svoje nechá, Vy si také nechce svoje + přiberte jeho. Tak bude jasné, že jste rodina, oba budete šťastní...a o to právě jde.
Odpovědět
Profilova fotka
Tak jak psala deina ani me se moc nelibi dve primeni tak se hold budu muset rozhodnout ale ja na to nastesti mam jeste nekolik mesicu ;-)
Odpovědět
Kocendy ja vam musim povedat, ze je to velmi prijemny pocit volat sa po manzelovi :-)
Odpovědět
No, ja sa tiež teším, keď budem mať snúbencove priezvisko.... je také neutrálne, pekné.... horšie to je vtedy, ak sa volá snúbenec napríklad Ripič.... moja kamarátka z východu sa za neho vydala a teraz sa vol Ripičová..... to je už fakt na zamyslenie, či by si nemali vziať jej priezvisko.....
Odpovědět
Profilova fotka
Me se jeho jmeno take libi a i jsem se na to dlouho tesila ale ted kdyz na to myslim tak je mi lito ze o to svoje prijdu :-|
Odpovědět
bosorkajarka: to je dobrý nápad :-), ale myslím, že by se narazilo na úřadech, že by neprovedly změnu jména :-(. Já jsem se nechtěla jmenovat po manželovi, ale nakonec jsem usoudila, že děti by měli asi dost chaos v tom, kdybychom se jmenovali každý jinak, takže nakonec jsem si to příjmení vzala. Ale děti byly fakt jediný důvod a dvě příjmení jsem nechtěla, nemám ráda moc velké vypisování a než bych se podepsala, tak by to asi trvalo věčnost
Odpovědět
Profilova fotka
Deti budou asi taky ten duvod proc si to jmeno vezmu no budu hodne uvazovat jestli nemit radej jmeno dlouhe nez prijit o svoje prijmeni :-S
Odpovědět
Profilova fotka
To já budu mít klidně i nejdelší jméno v ČR, svého příjmení se prostě nevzdám, navíc už jsem pod ním něco dokázala, v městě, kde žiju, je naše rodina hodně známá, takže je to i velká výhoda. Asi bych cítila velkou ztrátu, kdybych se najednou jmenovala jinak a cize. Nenene :-) !
Odpovědět
já jsem se tak rozhodla po zkušenosti kamarádky, kdy děti ve školce říkaly, jak se jmenují, jak se jmenuje tatínek a na maminku reagovaly se slovy "maminka není naše, maminka je cizí"
Odpovědět
Článek se načítá
komix.sk, dalo mi zabrat precitat vsetky Tvoje prispevky. Zda sa, ze Ta tato tema poriadne zaujima. :-) Mas pocit, ze som sa otvorene stavala proti Tebe? Kde? Tym, ze sa necitim byt dusevne slabou osobou, lebo som si vzala muzove meno? Som rada, ze sa volame rovnako, aj ked uznavam, ze som si jeho meno vzala aj preto, lebo je to tak v nasej kulture zvykom. Nemam totiz potrebu narusovat zvyky len preto, aby som druhym a sebe dokazovala "silu svojej osobnosti". Ja sa napriek novemu menu citim vo vztahu s mojim muzom rovnocenne. Realizujeme sa rovnako, v niecom sa prisposobujem ja a v niecom sa musi aj on. O tom je vztah. Mojim dovodom, preco som si napr. nenechala obe mena je aj to, ze moje nove meno by malo 31 pismen a to by bolo dost sialene a neprakticke. Suhlasim s tym, ze ak bude jedneho dna dostatok zien proti tomu, aby si brali muzove meno a bude spolocenska vola, tak sa doterajsie zvyky zmenia. Ved uz teraz zakon umoznuje si nechat svoje dievcenske meno.
Odpovědět
Bajka26: páči sa mi, čo si napísala a ako si to napísala....... nesúhlasím s názorom, že sa obetujem, že sa prispôsobujem, že mi niečo uniká, že sa niečoho vzdávam, že mi v rozbehnutej kariére ublíži nové priezvisko....aj keď na druhej strane, neodsudzujem to, kiež by sme museli riešiť len takéto problémy.... :-| ale nepáči sa mi, akým spôsobom podáva svoj názor komix..... obhajuje ženskosť....ale mne sa zdá byť skôr tvrdá, nekompromisná a zaujatá, nie ženská.... toť moj názor.....
Odpovědět
Profilova fotka
ja len tak - mne sa moc moje priezvisko nechcelo menit - uz aj pre to, lebo moji sefovia su vacsinou nemci a ledva na naucili moje prvemeno-ova a teraz sa musia ucit moje druhemeno-ova - ktore sa este k tomu este tazsie vyslovuje ako prvemeno-ova... ale zvykaju si.. :-D a ked ich chcem potrapit, tak si poviem, tak im treba.. a niekedy by som radsej ostala prvemeno-ova, lebo ma moje druhemeno-ova pozna vela ludi v bratislave a tak sa ma vzdy pytaju - a ty si z tej a tej rodiny?? a na zaciatku som bola - "zase sa to pytaju" - :-) ano som.. a teraz uz odpoviem v pohode- ano som.. a rozpravam dalej ako predtym.. ale moji stary znamy vedia, ze som meno zmenila a nemaju s tym problem a ja uz pomaly tiez nie.. uz to robim automaticky (na zaciatku som si myslela, ze sa to teda nenaucim.. ale vsetko sa da..) a tribitka - fakt, kiez by sme museli riesit len taketo problemy :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Tak jsem pročetla tuhle diskusi - já jsem se vyloženě těšila, až se budu jmenovat po mém muži, až už z příjmení bude vidět, že jsem jeho žena. Rozhodovali jsme se, jestli spolu budeme žít jenom tak, nebo se vezmeme. Nic nás netlačilo, ale oba jsme chtěli prostě patřit jeden k druhému i před úřadama. Ani na chvilku mě nenapadlo, že bych si nechala své příjmení. Takže já jsem ráda, že se jmenuju tak, jak se jmenuju, i když mám příjmení strašně dlouhé a strašně dlouho trvá, než se podepíšu :-)
Odpovědět
presne tak....ja to neberiem tak ako KOMIX, že sa obetujem.....a tak ďalej....ja to beriem ako poctu, že tak úžasný muž mi dá svoje priezvisko..... :-D :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Musím říct, že když jsem se vdávala poprvé, tak jsem toto vůbec neřešila. Těšila jsem se, až se budu jmenovat po mém manželovi (navíc jsem za svobodna měla jméno, které znělo spíše hanlivě, proto jsem se k němu po rozvodu ani nevracela). A nyní to také neřeším, neboť skutečně nechci mít po další svatbě příjmení mého bývalého manžela :-D A znovu se těším, jak se budu jmenovat stejně jako můj manžel. A tentokrát určitě navždy! ;-)
Odpovědět
silente: správny prístup :-D veľa šťastia želám..... :-D :-D
Odpovědět
Tribitka, neviem, preco mas problem s vyjadrovanim nazorov od Komix. Podla mna nie je ani tvrda, ani nekompromisna. Vyjadruje svoj pohlad na svet a zivot. A velmi sa mi pacia aj nazory Leilanni, pretoze ona neberie prispevky Komix ako urazku svojej osoby, ale iny uhol pohladu. A sviezi vietor je velmi vystizne :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Zdravím Vám dievčatá. Ja som si nechcela meniť meno po mojom budúcom manželovi, lebo má dosť smiešne priezvisko - posúďte sami - volá sa Vetrák. A tak som nechcela, aby mi niekto hovoril ako jeho mame - Vetráčka. Proste vždy som bola proti a jeho to veľmi rozčuľovalo, lebo že ho neľúbim "kompletne" - teda aj s priezviskom. Ale osud to chcel tak, že teta na matrike bez opýtania zapísala od zápisnice, že budeme užívať spoločné priezvisko Vetrák/ Vetráková a tak som s tým zmierená. Beriem to ako môj svadobný dar pre neho ;-) . Som zvedavá, čo dostanem ja :-D x-) Určite by ma v budúcnosti mrzelo, že s nevoláme rovnako a na otázky detí, že prečo sa oni volajú po ockovi a ja mám iné priezvisko nemám chuť odpovedať. Myslím, že to tak má byť - rodinu tvorí jeden celok a ten je nejako spoločne označený - spoločným priezviskom.
Odpovědět
poznam jeden pripad - moj kolega.. ked sa ozenil, jeho manzelka si nechala po svadbe svoje meno, a dokonca aj obe ich deti maju priezvisko po nej... a on to neriesi.. :-) a dokonca jeho zena nie je ani feministka..
Odpovědět
Profilova fotka
Co mě na tom nejvíc štve, tak to, že se automaticky předpokláá, že to bude žena, kdo si to příjmení změní, že s tím bude mít běhání atd...proč se o tom normálně nedomlouvá mezi oběma? A přitom, když se zeptáte chlapa, tak se většina z nich začne cukat a absurditu toho vidím nejvíc u těch, které jak tu samy říkají, už jsou rozvedené a mění si jméno podruhé...jako bychom byly věci a dostávaly pořád nové nálepky...Pak se lidi rozvedou, chlap si jde po svým, le ženám zůstává pořád jeho jméno a žijou s tím a pak se strašně rády toho jména zbavují...nedivím se, ale zas přijímají jiné než svoje Tím nechci říct, že by si žena měla automaticky nechávat svoje, ale taky by si neměla automaticky brát manželovo...měli by se domluvit, a popř. mít dvě Hela P.S. a žena nemusí být feministka, aby měla takovéto názory
Odpovědět
Profilova fotka
velmi sa s tvojou odpovedou stotoznujem hela....mam taky isty nazor...ja si chcem nechat aj svoje priezvisko..uz som tu o tom pisala..no v praxi sa stretavam s tym, ze ma za to mnohi..hlavne muzi alebo velmi neviem ako ich nazvat..romanticky?zalozene zeny,dievcata povazuju za inu....alebo v extremoch az za feministku....no comment.mam svoju hrdost a mam vztah ku svojmu priezvisku..proste som to ja...svojho chlapa milujem a preto si beriem aj jeho meno.takze tak.papa
Odpovědět
Profilova fotka
ja nemám problém s nových priezviskom aj keď som s ním ešte neni úplne stotožnená, skôr mám problém zvyknúť si na bývanie u svokrovcov, a chýbajú mi moje kamarátky... Niekedy je to v pohode, ale niekedy to na mňa doľahne a vtedy to nesiem dosť zle.
Odpovědět
Profilova fotka
Mica: ideální by bylo, kdyby si oba nechali obě dvě, ale to bohužel nejde A je teda fakt, že to, že mám dvě příjmení řeší spíš ženský než chlapi....fakt jako bych byla fousatá, chlupatá a stará panna :-D (takový je občas názor na feministky) Fakt největší výhodu vidím v tom, že se můžu představovat svým jménem, které mám ráda a jsem to prostě já... H.
Odpovědět
Profilova fotka
Já zatím se svými příjmeními docela žongluji, protože podnikám a stále ještě nemám podnikání změněné na nové příjmení, takže je to docela sranda. Naposledy jsme byli dát do servisu auto, a protože ho mám na podnikání, tak jsem nahlásila servis na své rodné příjmení. Mechanik mě tudíž takto oslovoval a manžel to mezi zuby po něm opakoval :-) . Bylo to srandovní. Jinak mám problém s podepisováním, protože Z opravdu psát neumím, takže je to takové malé peklo ]-( . Dvě jména jsem nechtěla, protože by to bylo dlouhé jak týden a chci, abysme se jmenovali stejně, takže jsem ustoupila v našem lítém boji o jméno :-D . A ani moc nelituji. Život je změna.
Odpovědět
Ahoj tak já to vlastě nemůžu posoudit. Vdaná nejsem ale s přítelem jsme spolu 9 let a dala bych nevím co za to podepisovat se stejným příjměním. Já by se to snažila brát jako důkaz lásky pro něj. A pokud by mi to dělalo problémy tak bych si jednoduše řekla že to je zplození dětí druhá největší změna v životě ženy. Ti chlapy si žijou všechno slíznem my.
Odpovědět
V práci mi volali kolegové a ptali se, jestli ta paní odešla :-)
Odpovědět
Tak já nemám pocit, že bych s novým příjmení ztratila identitu, to rozhodně ne, pořád jsem to já a jen jsem přijala manželovo jméno. Zvykám si na něj docela dobře, ikdyž občas se mi ještě stane, že se představím starým jménem a tomu se pak jenom zasměju. Přes všechny komplikace (výměna dokladů, lítání po úřadech, moje občasné přeřeky) jsem moc ráda, že jsem si vzala manželovo příjmení a svého starého se klidně vzdám, stýskat se mi po něm teda nebude. A ani bych nechtěla, aby si manžel vzal příjmení po mě, jeho se mi líbí víc a chápu to jako přirozenou věc, přijmout manželovo jméno, ikdyž je fakt, že chlapi jsou prostě ješitní a kdyby došlo na lámání chleba a já trvala na zachování svého příjmení, určitě by to takhle nechtěl. Naštěstí jsme těchto sporů o příjmení ušetřeni, neboť oba máme na tuhle věc stejný názor ;-) A teď mě suďte :-D
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?