Změna jména. Nemáte pocit ztráty identity?

Zobraz úvodní příspěvek
Profilova fotka
Ahoj holky, také máte po svatbě pocit ztráty identity? Celý život na mne každý volal jedním příjmením a teď mám příjmení jiné. Zatím to beru s humorem. Ale nějak si nemůžu zvyknout na nové oslovení a v první chvíli mám nutkání dívat se kolem sebe, na koho to vlastně lidi mluví. :-D Zažíváte něco podobného?
Odpovědět
Profilova fotka
@stist.ko Tak na to by mě milá paní matrikářka nenachytala. Nikde není psáno, že se musíš podepisovat oběma příjmeními:) A upřímně, už se mi snad 3 nebo víc let nestalo, že bych musela vyplňovat cokoliv s políčkama, takže fakt neřeším, jestli se někam vejdu nebo ne. Mimochodem obvykle se tam nevejdu, a to mám zatím pouze svoje příjmení:D
Odpovědět
@im4fun Vsak ona se me ani nesnazila nachytat - jen mi dala papir a rekla, at si to vyzkousim (to jsem fakt do te doby neudelala) - a az pri tom 'dvojitem' podepisovani mi prisla absurdita cele veci, alespon tedy pro me. Ztrata identity je dle meho nazoru blbost :-D - pac zmenou prijmeni se fakt nic nezmeni. To spise budouci nevesty (vcetne tehdy me) maji tendenci zazmatkovat - jako ze se zmenou jmena prichazi neco zasadniho... Ponechani obou jmen ci vlastniho jmena ale chapu napr kvuli detem. ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@stist.ko mne urobila matrikarka toto iste :D tiez mi dala papier, aby som sa podpisala mojimi buducimi dvoma priezviskami, ale len raz :D ked som sa pospisala, tiez ma napadlo, ze robim blbost a naco mi to je, ale necuvla som,, uz len z vlastnej tvrdohlavosti :D
Odpovědět
Profilova fotka
Ale podpis přece nemusí být vůbec čitelný... Kdybyste se podepisovaly jenom klikihákem, nikco vám nemůže nic říct:) Já jsem chtěla původně obě příjmení a paní martikářka neřekla ani pumpička, ale 3 dny před svatnou jsem si to rozmyslela a mám jen manželovo:) A zvykla jsem si hned, podpis mám pořád stejný - iniciály mi zlstaly a zbytek je nečitelný:)
Odpovědět
@stist.ko Děkuju za tenhle příspěvek, já jsem právě procházela fází zmatkování a hodně jsem přemýšlela o tom, že bych si nechala obě jména, že bez svého rodného to nebudu já a že jsem na něj zvyklá a líbí se mi atd. atd.... Ale už jsem i do papírů na matriku napsala, že si vezmu manželovo, tak snad jsem s tím zmatkováním skončila a na nové jméno si zvyknu i když není úplně obvyklé :) a když to tak vezmu je mému rodnému dost podobné :)
Odpovědět
Neberiem to ako stratu identity. Dlho som o tom premyslala. Chcela som priezviska obe, lebo som si naivne myslela, ze budem moct pouzivat, ktore sa mi kedy bude hodit. Nakoniec si vezmem jeho, aby nebol problem ake priezviska budu mat buduce deti. Je to praktickejsie. Ale do toho vybavovania zmeny dokladov sa mi veru nechce. Co sa tyka identity - vacsinou ma aj tak ludia volaju krstnym menom a to by som si vziat nedala :-D Moj nastavujuci by si moje meno nevzal prave kvoli tym dokladom a identite. Inak nie je sovinista. :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Já jsem se celý žviot těšila, že se vdám za někoho s krásným českým (a hlavně kratším) příjmením, takže jsem o tom, že bych si nechala svoje jméno, nebo měla dokonce obě(!) :-S , ani neuvažovala :-) Ztrátu identity nepociťuju, jen jsem si na to pět měsíců po svatbě ještě pořád úplně nezvykla :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Ja som si to dlho nevedela predstavit, manzelovo priezvisko mi pripominalo vela nepeknych zazitkov, no rozhodla som sa ze budem hrda a vezmem si manzelovo, milujem ho a nemyslim si zeby jeho priezvisko bolo skarede len preto lebo ja mam s nim spate neprijemne zazitky. Mame vyse pol roka po svadbe a ani som si neuvedomila ako hrdo sa predstavujem manzelskym priezviskom. Nemyslim si zeby som stratila vlastnu identitu, aj tak stale ma vsetci poznaju ako Misku, malokto si dokazal zapamatat moje priezvisko a vacsinou ho vsade nejako pokazili. Bola som haklyva na kazdy pridany makcen, na kazdu zmenu y/i. Teraz s tym problem nastastie nemam. Ani moji rodicia si nemyslia zeby stratili dceru. Skorej sa mi niekedy zda ze svokra nenesie najlepsie ze prave ja nosim ich priezvisko, ale to je ich problem nie moj. Je to rozhodnutie kazdej slecny, no dobre si to vzdy zvazte
Odpovědět
Profilova fotka
V 16 jsem měla názor, že si nechám jen a pouze svoje příjmení i po svatbě (příjmení co nosím moc lidí v republice nemá a dodávalo mi pocit výjimečnosti). Nějak v těch 18cti už jsem pomalu začala ustupovat a řekla si, že teda přijmu příjmení mého budoucího manžela, ale že to svoje si každopádně nechám. Teď už se nemůžu dočkat, až se budu jmenovat jen a jen po něm, že mimo jiné to při obřadu bude naposledy, co si někdo na mým příjmení zláme jazyk a všechno bude jednodušší. Nositely příjmení pro další generace jsou dva moji bráchové a já se fakt nemůžu dočkat, až budu mít jednoduché české příjmení a budu patřit k tomu, kterého jsem si vyvolila a který si vyvolil mě :-) V ČR a v SK je totiž ta úžasná výjimečnost skloňování příjmení a u žen tak dává všem najevo, čí vlastně jsme - a po svatbě už přece nebudeme "tatínkova(á)" ale "manželova(á)" ;-) ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@bride_lucie Fuj, teď si připadám jak něčí majetek. Ještě přivázat k plotně!! ]-(
Odpovědět
Profilova fotka
@stist.ko Tak jasně, ale třeba někomu jiná možnost nezbyde, např. mně. Svoje si musím nechat, protože v přítelově zemi není zvykem aby se manželé jmenovali stejně. Takže když se muž a žena představí stejným příjmením, tak je všichni mají za sourozence. Nehledě na to, že kdybychom se rozhodli tam žít a měla jenom manželovo, tak bych měla problémy s věškerými dokumenty - neuznali by mi např. diplom z VŠ, protože oni prostě nepochopí, že si ženská změní příjmení. No a zase když budeme v ČR, tak se představovat manželovým příjmením bude docela problém. Jenomže zase kvůli dětem manželovo příjmení chci mít. Tím pádem mi z toho nevyplývá jiná alternativa než že si nechám obě dvě.
Odpovědět
Profilova fotka
já si nechávám svoje :-D ne kvůli sobě, ale kvůli příteli, chce se jmenovat po mě, v rodině už žáný chlapi nemáme, my jsme dvě holky a tátovo brácha má taky holčičku, tak aspoň naše rodina bude pokračovat dál :) hold se toho blbýho "kl kl" jak říkává moje babička nezbavím :-D
Odpovědět
Článek se načítá
bride_lucie, presne ta prislusnost a to -ova mi prekaza. Mne sa ovela viac paci, ked je napr cela rodina Smith a nie, ze zena patri muzovi. Nepaci sa mi to, ale je to praktickejsie. Nakoniec, je to len meno.
Odpovědět
Buďto si přítel vezme příjmení po mně, nebo budeme mít každé jiné..Rozhodně se nebudu jmenovat jako celá přítelova rodina, to bych se musela propadnout hambou! Přítel si chce vzít moje příjmení, takže to nakonec asi dopadne tak, ještě přichází v úvahu že bych si vzala přítelovo příjmení a nechala zároveň to svoje ale už i tak jsem měla vždycky nejdelší jméno ze třídy:( nevím jestli to beru jako ztrátu identity, spíše nechci být spojováná s tou rodinou
Odpovědět
Profilova fotka
@im4fun Můžu se zeptat odkud přítel je??
Odpovědět
Profilova fotka
Já jsem ani nikdy nepřemýšlela, že bych si nechala své příjmení, nedejbože obě (ta délka by mě zabila). Ráda přijmu příjmení svého budoucího muže a vůbec nepociťuji něco jako ztrátu identity (přece to pořád budu já), ani odtržení od mé rodiny (naše vztahy přeci nezmění ani svatba ani příjmení a už dávno před tím, než věděli, že bude svatba říkali naši, pro označení nás dvou přijmení manžela např. přišli Nováci) a už vůbec nepociťuji ve vztahu méněcennost, tím, že já přijmu jeho příjmení a on ne moje- to přeci vůbec nemá co dělat s tím, jak si mě ten člověk váží.. Myslím, že si mě můj muž váží velmi- mám poměrně časově náročnou práci, mé pozdní příchody domů, náhlé odjezdy uprostřed našeho volna, to že jsem zrovna neuklidila atd. bere naprosto s přehledem, s tím, že dělám co jsem dělat chtěla, občas uklidí, navaří a pokud to nestihnu já, tak nereptá. Myslím, že ve vztahu je tisíce jiných věcí, které ukazují, jaký je vztah těch dvou a rozhodně mezi tyto věci nepočítám, kdo si vezme čí příjmení. Můj partner by si mé příjmení asi nevzal, rozhodně by neměl nic proto tomu, kdybych si nechala svoje a přibrala jeho- nicméně jsme to nikdy ani neřešili, protože já s láskou a úctou k němu přijmu příjmení jeho a vytvoříme tak novou rodinu a celému světu budeme dávat najevo, že já jsem jeho a on můj.
Odpovědět
@im4fun Tak samozrejme - ve tvem pripade to vyzniva jako to nejlepsi reseni ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@kitinka76 Itálie...A má v příjmení to jejich typické "-sci-" co se čte jako [ši], takže v Čechách fakt problém...
Odpovědět
Profilova fotka
@kitinka76 @anglicanka1981 - No tak holky, nebuďme zase přehnaně feministické. Já jsem nepsala nic o majetnictví! Čí jsme nemusí hned nutně znamenat KOMU patříme, ale KE KOMU patříme. Jinak naprosto s každým slovem souhlasím s @kessa 8-)
Odpovědět
tak ja mam strašnú dilemu, lebo: 1. som posledná na SK s mojím priezviskom, jediná dcéra mojich rodičov a tak nejak mi je ľúto, že to skončí 2. ako @krizecek, nechcem byť spájaná s rodinou môjho snúbenca a on vlastne tiež veľmi nie, na svojom mene si on nepotrpí, s rodinou má vyslovene zlé vzťahy 3. snúbenec je cudzinec, jeho meno na konci s "ová" znie neprirodzene a zas bez koncovky... čo ja viem, mi to príde ako dodávanie si dôležitosti, také šovinistické, že aha, ja mám za manžela Francúza... hlavne keď chceme žiť na Slovensku ALE 4. jeho priezvisko ako také sa mi páči, nebyť tých konotácií; s mojím dievčenským sú stále problémy, nikto to nevie napísať, nikto mi nerozumie... 5. mne prijať snúbencovo, resp. manželovo priezvisko príde ako prejav úcty, ako že "patrím k tebe", sme teraz nová rodina 6. a hlavne teda k téme, keby mal snúbenec prijať moje meno, ja by som mala ten pocit straty identit zaňho 8-)
Odpovědět
Mě to přijde jako hloupost, jaká změna identity, já jsem já a jméno to nezmění, ne? Já se těším až budu paní P. a budu na to děsně hrdá!!! :-)
Odpovědět
@pupickova pokud napr. publikujes a si v jistych okruzich znama pod urcitym jmenem, tak pri zmene to opravdu muze byt trochu problem...Ja jsem to jako ztratu identity pocitila, clovek 20 let neco buduje a pak zrazu je uplne neznamy, predstavis se do telefonu, napises mail a nikdo nevi kdo vlastne jsi, nespoji si te hned s puvodnim jmenem. Ale uz jsem si tak nejak zvykla, par mesicu jsem musela pouzivat obe prijmeni, a ted uz prechazim jenom na nove a okoli si pomalu zvyka.
Odpovědět
@kattyd ale pořád jsi to ty, ne? A okolí se s tím taky srovná, u někoho rychleji, u někoho pomaleji, já vím, že to někdy přinese nějaké problémy....sama jsem nad tím přemýšlela, mám 2 děti a budou mít jiné příjmení než já...a mě to dost trápilo, ale holky to už chápou...a já teď ve škole a v nemocnicích a na úřadech budu pokaždé zas a znovu vysvětlovat, že ty děti jsou fakt moje! :-) To není o ztrátě identity ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
prave to- ova sa mi nepaci, ze je privlastnovacie, tie doby, ked zena musela byt "niecia", aby bola plnohodnotnym clenom spolocnosti, su uz nastastie davno minule... (tatinkova? manzelova? idem sa pozriet do kalendara, v ktorom storoci zijem...) @pomme tak bod tri mi pride taky typicky "slovensky", taka "malost", ze "co si pomyslia ludia, mam cudziokrajne priezvisko, zbytocne vybocujem z priemeru, pomoc"... naco potvorit cudzie priezvisko koncovou -ova? Ved tu si velakrat nedavaju ani zeny, ktore su vydate za Slovakov (alebo Cechov)...
Odpovědět
@laleeta to je v poriadku, každá máme svoj názor ;-) mne nejde o to, čo si pomyslia ľudia, pretože nespadám do priemeru ;-) ale o to, že tak, ako by bolo vo FRA divné, že som zosobášená s Francúzom a mám za jeho menom -ová, a asi by nechápali a pravdepodobne by som z toho mala problém, tak je mi divné sa zosobášiť na Slovensku, žiť na Slovensku a mať meno podľa francúzskych zákonov... proste: vo Francúzsku si nedám -ová, lebo sa tam nedáva, na Slovensku si dám -ová, lebo sa to tak robí :-) a teda moje ne/prechyľovanie bude závisieť od toho, či pred cirkevným sobášom na SK budeme mať aj civilný vo FRA, pretože je to jednoduchšie, čo sa papierov a poplatkov týka, alebo nie ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Tak já jsem ani neváhala, brala jsem to automaticky, že si vezmu přítelovo příjmení. A vůbec s tím nemám problem. Jedniné s čím jsou menší problemky, jsou v tom,že chci doslova stejné přijmení jako přítel, tudíž bez koncovky "ová", která se mi vůbec nelíbí a za další, vzhledem tomu, že půjdeme bydlet do zahraničí, tak to bude i pro nás lepší. :-) Teď už jde jen o to jak nám vyjdou na matrice vstříc. :-p
Odpovědět
Profilova fotka
@pomme ja na tom nevidim nic "divne", znama je vydata za Holandana, svadba bola na Slovensku, ziju na Slovensku, zobrala si jeho priezvisko bez -ova, nikto sa nad tym nepozastavuje. Slovenske zakony tuto moznost pripustaju, tak nerozumiem tej formulacii "mat meno podla francuzskych zakonov" ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
mě přijde to s tou identitou trochu přehnané.... já tedy si identitu a osobnost nijak na příjmení nebudovala, kdybych změnila křestní jméno, tak by to bylo něco jiného.... ale i teď, když někde vytáhnu občanku, řidičák, představím se do telefonu, tak ve mě cosi zaplesá :-D Jsem na své nové jméno pyšná a líbí se mi :-) Mám spíš pocit, že jsem definitivně odhodila své dětství, svojí pubertu a je ze mě paní a něčí manželka s vlastní, zatím dvoučlennou, rodinou :-) :-)
Odpovědět
@laleeta možno som sa zle vyjadrila, takže pre ilustráciu: ak si beriem muža, v ktorého krajine si po svadbe žena meno nemení, a ja si to meno nezmením, spravím tak A PRIORI na základe zvykov / tradícií / zákonov v jeho krajine, hoci sk zákony to umožňujú ;-) rozumieš, je rozdiel v tom, že to zákony / zvyky / tradície... umožňujú a v tom, že je to "prednastavené", východiskové riešenie :-) takisto ako nehovorím, že to JE divné, len že mne sa to ZDÁ neprirodzené, ale nikoho neodsudzujem ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@kattyd měla jsem to úplně stejně. Pár měsíců jsem používala obě. V písemné komunikaci s tím, že nové a za tím "dříve" a staré. Teď už většinou jen to nové. Já jsem si zvykla hned, horší je okolí:)
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?