já teda nevim proč tam má toho smutníka smajlíka protože vypadá úchvatně x-) já bych chtěla takový krásný malý bříško - ale já takhle pomalu vypadám už teď :-(
Zouvám a přezouvám domácí i návštěvy. Při představě, jak po každé
nevyzuté návštěvě klečím s rejžákem a drbu koberce, je mi zle. Proto
bez milosti vyhodím každého, kdo si bagančata v chodbě nevyzuje.
Jednou, to byly děti opravdu malé, jsem si pěkně naběhla. Ráno mi
manžel oznámil, že přijde z práce dřív, protože se u nás po poledni
zastaví jeho šéf.
ŠÉF??? Nastala mela. Vygruntovala jsem celý byt, všechno
muselo být v pořádku a nikde ani smítko. O šéfovi bylo známo, že je to
pedant a neodpustí žádnou chybu.
A taky jsem se chtěla vytáhnout.
Zápolení s hadrem připomínalo desinfekční maratón, na sporáku
syčela voda na domácí knedlíky a v kastrolu se tetelili ptáčci. Děti až
těsně před obědem dostaly gala oblečky a v jídelních sesličkách vypadaly jako
andílci. Ovšem jen do té doby, než jim začala být dlouhá chvíle a ony se
začaly hlasitým vřískotem a mlácením lžiček do stolečků dožadovat svého papůůů.
Knedlíky potřebovaly ještě nějakou tu minutku k dokonalosti,
když v tom se ozval u dveří zvonek. V poklusu jsem loktem otevřela dveře a
v domnění, že je to manžel, houkla přes rameno: "Vyzout a uklidit boty! Já
to po tobě,ty dobytku, uklízet nebudu." Kmitala jsem po kuchyni za vydatného
řevu hladových ratolestí, když mi padl pohled na postavu stojící ve dveřích.
Nebyl to manžel, ale starší elegantní pán v obleku. "Mladá paní, jmenuji se Dvořák
a mám zde počkat na vašeho pana manžela."
Polilo mě horko a honem mě nic vtipného nenapadlo. V obličeji rudá jako
rajče jsem se omlouvala. Pan Dvořák jen mávl rukou a doporučil mi nakrmit dítka,
než zboří barák. Jako správná paní domu jsem nabídla oběd i hostu, a ten se
slovy, že domácím ptáčkům neodolá, pozvání ke stolu přijal.
Já byla tak vystresovaná ze šéfa i řvoucích dětí, že jsem asi úplně
vypnula mozek a dělala vše automaticky. Až po nějaké době mi přišlo divné, proč
šéf tak vytřeštěně zírá do talíře a nejí. Já v první chvíli vůbec nic
závadného na jeho porci nenašla. Ale hned v té druhé chvíli, kdy mi zřejmě opět
myšlení naskočilo, bych byla nejradši na druhém konci světa. Zmohla jsem se jenom
na to stát a tupě zírat na stůl před šéfa.
Před sebou měl rozprostřené gumové omyvatelné prostírání s kačenkou, na
něm místo příboru lžíci a na talíři dokonale pokrájené knedlíky i maso, a
to celé rozhňahňané v omáčce. Přesně jako děti ve svých stoličkách.
Když mi stud dovolil zvednout oči k panu "Nejvyššímu", byl v obličeji rudý
jako rak od zadržovaného smíchu. Nakonec se tak rozchechtal, až mu tekly slzy.
Když jsem se mu sápala po talíři, abych vše napravila a dala mu novou porci
oběda, odmítl.
Tou polévkovou lžící tu "šlichtu" snědl a ještě zdvořile poděkoval.
Když přišel manžel z práce, šéf neřekl o tom, co prožil, ani slovo. Já
mu to vyprávěla, až když návštěva odešla. Seděl u stolu a přemýšlel
s hlavou v dlaních, jaký asi bude mít na výpovědi uvedený důvod. A já už
viděla miláčka ve frontě na pracovním úřadě a mě s dětmi žebrající u
kostela.
Celá historka se samozřejmě roznesla po firmě a následně po všech stavbách
v širokém okolí. Šéf prý to líčil na poradě takhle: "Zazvoním, otevřou se
dveře, a než stačím pozdravit, už jsem dobytek. Řev mi drásal uši, ale
vůně oběda mě donutila zůstat a neprásknout za sebou dveřmi. Když se všechno
vysvětlilo s tím, že dobytek nejsem já, ale Martin, přijal jsem pozvání na oběd.
Chlapi, já myslel, že je po mně, když jsem dostal dětský prostírání - asi
abych paní domu neupatlal ubrus - polívkovou lžíci - nejspíš abych
si příborem neublížil - a vrcholem všeho byl umělý talířek s předkrájeným
obědem. Fakt jsem chvíli čekal, že dostanu plínu pod krk, abych si
neumazal sako, a že mě tou lžící i nakrmí. Ještě že se všechno včas vysvětlilo,
jinak bych dostal dudana a skončil bych v posteli jako ty děcka. Proto bacha, až
půjdete k Martinovi! Vyzout už před vchodem a ničemu se nedivit!"
Je fakt, že si dlouho chlapi ze stavby - když u nás obědvali - neodpustili
narážky typu: Můžu jíst sám, nebo mě nakrmíš? Hele, chlapi, už jsem
velkej, dostal jsem příbor! Prostírání s kačenkou by nebylo? A už od dveří řvali:
"Já vím, jsem dobytek a mám si uklidit boty!"
Přesto na vyzouvání návštěv trvám, i když už je nenazývám dobytkem.
kominice
krááááásnej článek :-D takhle se vidim za pár let :-D
Tak jsme zpět ...David to přežil líp než jsme čekali, měl slíbeno, že o něj budu pečovat a pustí si nějaký film ... Ale pokračuje v práci. :-D :-D :-D Jsem si z něho dělala legraci, že se bude stydět, on tu pihu měl v tříslech. Prý nakonec se styděla paní doktorka, neumyla ho pořádně. :-D :-D :-D
Leo, je to život. Je to smutný, ale prostě to tak je. Zkusím se tam dostat, rozloučit a pomoct, co to půjde, ať to mají, co nejjednodušší.
Bříško je krásný, ikdyž taky si nedovedu představit, mít jo na sobě. :-D Leo, tebe budu muset na svatbě dobře prozkoumat. :-D :-D Jo, kamarádky mi říkaly, že nejhorší bylo, že rostlo moc rychle. Rychleji než čekaly a že s ním pořád někam strkaly. A taky, že měly pořád pokecaný trička, protože když ti něco padá, tak to spadne na zem, ale s břichem ... to padá na břicho. :-D
no já si pořád říkám že je blbost abych měla takovej pupek, když stojim tak je to v poho ale jak si sednu tak se špíček vytelí a já jsem líná bříško zatahovat, navíc jí tam nechci mačkat ... a přijde mi že jsem otylka protože mi každej vypráví (hlavně chlapi a netěhule) že to neni možný abych měla tak rychle břicho :-( a pak si říkám kašlu na ně - tak jsem tlouštík no a co :-D
Ahoj holky :-D :-D ,
něco se u nás šustlo o hlídaní kam choděj lidi na stránky a tak, takže radši přeci jen to moc neriskuju ;-)
Ale musím vás pochválit, že jste šikovný a hezky si povídtáte ;-)
A taky děkuju za přání pro Leničky x-) , taky přeji vše nej...
Papů bylo včera na véče mnam. Měla jsem kuřecí stehýnka na medu s chřestem v angl.slaniěn x-) a manžílek tu vepř. panenku ve švestkový omáče. Tak můžu doporučit. ;-)
tak já se napůl snažim pracovat - teda poslední hodinu tak na stopadesát procent :-D a posledních deset minut mám pauzu a koukám na ty zatracený kočáry :-(
holky my snad budeme muset pořídit skejtový prkno a tahat mrňouse za sebou na provázku jako kačera :-(
včera jsme byli v bejbycentru - jako maj toho tam neskutečně moooooc :-) ceny řešit nebudu, něco v poho, něco super, něco naprosto příšerně drahý ... ale - my se shodneme maximálně tak na tom co určitě nechceme - ale na tom co chceme - to bude boj - zatím jsme ani neřešili barvy !!! zkoušeli jsme jen najít nějakej ucházející podvozek a to si myslim že nejsme ani moc náročný :-(
čas jo - ale vzhledem k tomu že jsme včera vyloučili vlastně naprosto všechno - tak bysme se měli začít smiřovat s nějakejma ústupkama :-D problém je v tom že zatím jsme byli ochotní ustoupit jen v ceně :-D ale kupodivu ani to nepomohlo :-D
von mi normálně minul i ty nejdražší kočáry jako nevyhovující :-D
je fakt že teda taky se mi z nich žádnej nelíbil tolik - teda podvozky jo - ale k tomu příšerný korbičky :-( .. nebo super korbičky, ale podvozky že bych zešílela :-(
nejlepší by bylo vyrobit si ho sami :-D
hlavne se treba jeste objevi neco jineho a noveho ;-) a nebyla by to nuda, kdyby jste prisli, rekli ze se vam libi to ta to a jeli by jste rozhodli domu? ;-) no ale jsem zvedava jednou na nas to bude taky orisek :-D
nooo on je kamil taky technik co ? :-D ale je fakt že u spousty věcí našel technicky takový zhovadilosti :-D a to bylo i třeba u těch dražších kočárů - i prodavačka potom potvrdila že do našich podmínek to teda neni ... třeba oblatníkovaný kola - nebo jak to vysvětlit, jako že jsou celý zakrytý - ale to bylo hned že tam přijde kamínek a sekne se to - a prodavačka potom říkala že se to stává docela často a navíc sníh že je s tim neřešitelnej .... a to byl kočár za dvacku :-(
Ahojky Leni a Leuš,
koblížek je ... no krása a bříško?Akorát, hlavně porodí a bude jako dřív, všech těch 15 kg mi přijde že má v bříšku, jinak zbytek... huběňour. To já až jednou... tak budu oteklá celá, no ono kdyby to byla holčička.... tak by asi vypadala jinak....
ty kočárky, no mě segra hlavně říkala, že si mám pohlídat aby peroval, to je nejdůležitější!!!! Kůli nerovnostem ]-( , a houpání x-)
Jééé teď mi můj mladý šef řekla tajemství, že se bude v dubnu ženit a jako další.... že je přítelkyně těhotná!!!Ve třetím měsíci!!!!
Ahoj,
tak je to dneska poprve, co jsem se dneska dostala na net.
Leo, co PegPerego? Aspon u me zatim vede, idkyž já jsem nenáročná, co se týče barviček. Ta mi je skoro jedno. :-N
Jani, no každý to bere v jiném pořadí. A já myslím, že ty sis vybrala to správné. x-) :-D
Dneska jsme byli zkoušet šaty v pražské Pronuptii. A asi máme vybráno. Jen budu muset zhubnout. :-D
Jo, já ... normálně se mi na břiše krabatily. ]-( A David ty vyztužené, které by se nekrabatily, tak ty nechce .... A teda když mám 65 kg a cca 168 cm, tak si myslím, že už teda mám dost co hubnout.
Ale počkám do pondělka. :-D :-D A zeptám se dr. na gatru, co si o tom myslí.
Já se totiž bojím, abych neměla to, co má kamarádka. Ona má Crohna a u toho nesmíš ani být moc hubený, protože pokud se ti rozbouří střeva, tak musím mít zčeho brát zásoby.
Já jsem už ze školy doma, jedev vyučující na nás zapomněl ... Místo toho máme hodinu v sobotu vpodvečer .... A já chtěla na víkend odjet ... Fakt mě štve ...
Přidala jsem nějaké fotečky šatů, co jsem dneska zkoušela. Davidovi se nejvíc líbí ty třetí ... ale tam mi všechno vylízá :-( Je pravda, že mi byly malé, že bych je měla povolené ... Ale přišlo mi, že jiné seděly líp.
Btw. měly jste bílé nebo vanilka šaty?
Teda vy jste ale ukacený :-D
Tak za prvé gratuluju Leni k nový práci ;-)
No a jak jsem se měla já.Jsem ráda že už jsem doma,zlatý Budějce.Byla to docela vesnice(normálně mi vesnice nevadí),ale tahle byla taková špinavá a ušmudlaná.Měla jsem jí prošlou z jednoho konce na druhý za 10 min.Na jednom konci nemocnice a na druhym sjezdovka.A celý týden tam bylo celkem hnusně,mlha,že by se dala krájet,takže takový depresivní.
Jinak pracovně tam bylo fajn,myslim,že jsem se skoro nic novýho nenaučila,protože tenhle druh práce už dělám rok.Jela jsem tam spíš,aby se neřeklo,že jsem tam nebyla,že jsem to neabsolvovala.Že dělám práci na kterou mám odbornost.
Lidi,jako kolegyně fajn,pacienti všude stejný.Akorát jsem zjistila,že my jsme tady na ně moc hodný.Tam se nima nemažou.My tady s nima cvičíme hezky každej den.Oni je zainstruujou,aby si cvičili doma a přišli za 3 týdny na kontrolu.A kdo si doma necvičí,tak má smůlu a on z rukou nebude hejbat.Asi budeme muset být přísnější :-)
Jinak jsem včera ještě v Praze zašla za známym,kterýho jsem od vánoc neviděla,takže jsem spokojená.V Praze jsem se neztratila(já která bloudim i u nás na náměstí :-D ) a dojela v pořádku domu.Jo a ještě mě hodně baví v Praze ty SMS jízdenky,fakt výbornej nápad,chválim ;-)