Vdávaly jste se při studiu na VŠ? Jak jste to zvládly?

Zobraz úvodní příspěvek
Profilova fotka
Ahoj holky, s přítelem jsme spolu 2,5 roku. Do svatby se ještě nehrneme, přesto spolu o ní mluvíme a bavíme se tím, že si spolu představujeme, jak by to vše mohlo vypadat. Tento rok jsem ukončila střední školu a koncem září nastupuju na výšku. Zajímalo by mě, jestli jsou mezi námi takové, které se vdaly na vysoké a jak to vše zvládají... Pět let je dlouhá doba. Asi bychom do toho chtěli přece jenom praštit o něco dřív... :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj holky, tak já se budu vdávat příští týden. Stíhám všechno. Dálkově studuji VŠ, chodím do práce, uklízím, vařím, peru, žehlím, chodím po návštěvách, staráme se o zahrádku,... Když se chce, všechno jde. I když musím říct, že obzvláště ve zkouškovém to není moc lehké, protože já jsem velkej nervák :-p . Ale já kdybych pořád bydlela u rodičů, tak do svatby nejdu (i když jsme spolu 7 let). My spolu bydlíme. Předtím jsem studovala VOŠ a při všech starostech o domácnost jsem zvládla i absolutorium. Teď k VŠ jsem si přibrala i práci, abychom měli víc penízků do našeho bytečku (spolu bydlíme 2 roky). Myslím se, že společně bydlení před svatbou je velmi důležité. Ale ne bydlení u rodičů spolu, ale ve vlastním.
Odpovědět
Profilova fotka
To Blka: tak at vam ta svatba krasne vyjde jo, ve zkouskovem jsem ze vseho taky dost na nervy. Ale to pak proste omezim tu praci v domacnosti a soustredim se jen na uceni a praci a o vecere, uklid a pradlo se stara muj pritel ( i kdyz na zehleni mam porad jeste u nas doma monopol :-| ). Bydleni spolu u rodicu si vubec nedovedu predstavit. Asi by to nedelalo dobrotu a obema stranam by to jen lezlo na nervy. To si radsi platime podnajem.
Odpovědět
Já myslím, že je lepší počkat, až budete mít dostudováno. Ono pak má člověk trošku jiný pohled na svět, než ze studentské lavice, ale samozřejmě záleží na věku. Svatba po maturitě mi připadá jako jistá cesta k rozvodu, nechci nikoho urazit, ale často se takové páry rozvádějí. Já sama podle sebe vím, že teď jsem mnohem zralejší a připravenější, než jsem byla, když mi bylo 19 let...... Problém bývá i s bydlením a financemi, protože bydlení u rodičů nebo "u manžela", kam dotyčná nemohla jaksi přinést od sebe ani ubrus také na štěstí nepřidá a výdělky z jedné strany také nejsou žádná deviza pro manželství. Toť můj názor.
Odpovědět
Profilova fotka
Azafo, určo díky za názor, nicméně nemůžu souhlasit. Já se vdávala letos, jdu nyní do 5. ročníku VŠ, dělám dosti náročnou práci stejně tak jako manžel a přesto stíhám domácnost, výlety, návštěvy, tenis, prostě všechno, co potřebujeme... Bydlíme spolu už nějaké ten rok a vše je OK. Takže holky, vesele do vdavek během studia!
Odpovědět
Profilova fotka
To miss.wasabi: Děkuju ;-) Souhlasím s michalkou. Je celkem logické, že je člověk s vyšším věkem zralejší. Ale pokud jsou oba finančně zajištěni a jsou si sami sebou jistí, tak nevím, proč by měli čekat další roky, aby si pak řekli: tak už jsme asi zralí, tak se vezmeme. Ale co člověk, to názor. :-)
Odpovědět
Profilova fotka
jo jasne, mas pravdu ja ted taky vidim spoustu veci jinak nez v 19-ti. Myslim si ale, ze to, ze nekdo studuje vysokou skolu, neni ukazatelem jeho (ne)zralosti pro manzelstvi. Existuje spousta starsich studentu, kteri navic uz meli tu prilezitost podivat se na svet nejen ze studentske lavice, a kteri necekaji, ze jim rodice nebo manzel automaticky vsecno zaplati,a ani nechteji bydlet "u manzela", ale s manzelem. Myslim proste, ze studium, prace a manzelstvi se skloubit da, i kdyz je pravda, ze nedelam medicinu ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
Ve 4. ročníku VŠ jsem se vdávala - a můžu říct žádný rozdíl před a po. S manžou jsme už spolu bydleli i před tím. Takže když není zkouškové, tak každý den vařím, starám se o domácnost, máme obrovskou zahradu i dům, domácí mazlíčky atd. Když je zkouškové, tak holt není okamžitě vyžehlené prádlo, den před zkouškou totálně kašlu na vaření - takže buď si dáme chleba s něčím nebo uvaří on. Je to takový problém? Ne mé nervičky už je zvyklý :-) Jsem šťastná, že mám v něm oporu a neměnila bych na manželství za studia vůbec nic. do miminka se teda nepouštíme ještě, ale jsme fakt šťastní. Spousta lidí nás odsoudila, že nemám dodělanou školu a bereme se, ale na ty já už dávno kašlu. Když oba dva opravdu chtějí, zvládnou mnohem, mnohem složitější věci, než manželství a studium. Ale musí opravdu chtít, podporovat se, tolerovat a pomáhat si - jedním slovem milovat se.
Odpovědět
Profilova fotka
Nechápu lidi, kteří odsuzují :-p . Hlavně ve svatbě při škole nevidím žádný důvod k odsouzení. Ale kdo chce psa bíti, hůl si vždycky najde, že? Já si taky myslím, že i po svatbě bude vše v pohodě. Navíc já přes týden vůbec nevařím. Miláček chodí na teplé obědy v práci, takže večeře bývá většinou studená nebo nějaká rychlovka jako hranolky, chleba ve vajíčku, smažená vajíčka,... :-)
Odpovědět
Já jsem to myslela trošku jinak....... Když já jsem studovala VŠ, tak jsem na začátku chodila sice na různé brogády, ale byla jsem finančně i jinak závislá na rodičích. V posledních ročnících jsem už naopak splácela hypotéku, dělala na plný úvazek a byla úplně nezávislá. Takže nejpíš záleží, v jaké fázi studia a za jakých okolností se chcete vdávat. Nejde tak úplně o vaření, jako o nějakou odpovědnost k tomu druhému a tak a myslím, že studentský život v pravém slova smyslu se s manželstvím úplně nedoplňuje. A už vůbec si nemyslím, že je dobré bydlet s mamkou a manželem v jedné domácnosti a brát si od manžela "kapesné". To by mě šlehlo. Takže, znovu říkám, nezáleží ani tak na tom, zda někdo ještě studuje, či nikoliv, spíše na tom všem ostatním.
Odpovědět
Kamarádka se vdávala, když byla na VŠ a i její přítel studoval. Oba vysokoškoláci. Po škole šli oba hezky pracovat, pracovali od nevidim do nevidim aby si vydelali na sve sny - domecek, kazdy rok dovolena v exoticke zemi... zacali vydelavat na to o cem oba spolu od prvniho rocniku vejsky snili. Pak prisla realita - zmenil se jim zivot, videli se po vecerech, o vikendu jezdili pomahat rodicum, nebyli spolu tak jako drive. Minuly tyden se rozvedli po roce manzelstvi. Skoda, tak moc jim to tolik let klapalo a byli ten nejuzasnejsi a nejsladenejsi par. Pomahali si, jeden druhemu byli oporou, nikdo by si nikdy nepomyslel že to takhle dopadne. Moc se milovali...
Odpovědět
No a je to tady............ manželství prostě není sranda, to si musí člověk uvědomit! Je to velký závazek, přináší to spoustu obětí a na to musí být každý připraven, jinak to jde do háje. A bydlení u rodičů ne a ne, to je krok k rozvodu, milé dámy.
Odpovědět
Ahojky, já jsem se vdala ještě na SŠ :-D :-N Upozorňuju, že jsem NEMUSELA! S miláčkem jsme v té době spolu byli 3,5 roku a nyní jsme spolu 6 let, manželství vydrželo, klape a v březnu čekáme první mimi x-) Důvod naší svatby (kromě lásky) byl ten, že nám ten rok vycházelo naše datum na sobotu a další by bylo až v roce 2011 - tak dlouho jsme ani jeden čekat nechtěli ;-)
Odpovědět
Článek se načítá
Krista: ;-) Tak to klobouk dolů a gratulky k mimi.............
Odpovědět
Generalizovat cokoliv nemá smysl... bydlení s rodiči není nutně samé zlo. Stačí být samostatný a nenechat si od nich mluvit do života - což málokdo dokáže, když má u rodičů možnost kompletního servisu :-D My servis odmítáme a od nákupů přes vaření, prádlo atd. si všechno zařizujeme sami. A co se školy týká - kdo studuje, pochopí. VŠ není zdaleka tak náročná a v klidu se od druháku dá pracovat na poloviční i větší úvazek. Spousta studentů vydělává už při studiu dost peněz a jsou naprosto samostatní. Kdo chce být na někom závislý, taky dlouho zůstane, a kdo chce žít sám za sebe, možnosti vždycky jsou. Jen chtít. A k té vyzrálosti - někomu to trvá dýl, někomu míň. Kdo má těžký život a od mládí musí řešit složité situace a stát na vlastních nohách může být klidně mnohem vyzrálejší než nějaká třicítka, která má jednu nebo dvě zkušenosti z manželství a myslí si, že zná všechno. Každý je strůjcem svého štěstí, jakej si ten život udělá, takovej ho má.
Odpovědět
k tematu svatba na VŠ - ja osobne bych do toho nesla ale rozhodne nijak neodsuzuju ty kteri se rozhodnou jinak - co clovek to nazor ze :-) myslim ze svatba a studium skoly se da skloubit pokud se chce ale urcite by ti 2 spolu meli uz bydlet predtim pak je to v pohode...jestli je ale dobry napad poradat svatbu jako studenti kteri jeste oba pred svatbou bydleli u rodicu a byli na nich vicemene zavisli :-S no nevim nevim :-|
Odpovědět
ahojky, já jsem ve 4. ročníku FF UK, budu si o rok prodlužovat. S nastávajícím se známe 3 roky a celou tu dobu spolu bydlíme. Svatba při studiu se možná záhul na peníze, ale když se chce, všechno jde :-)
Odpovědět
Profilova fotka
libi se mi, jak to napsala anya. to joseffine: no, nevim, je to smutne. Takove veci se deji. Ja sama tady taky netvrdim, ze rozvod se me nikdy tykat nemuze. Samozrejme muze. Jako kazdeho z nas ( nebo alespon tech, kteri se jednou vzali ;-) I pres to riziko si chci sveho pritele vzit, verim nasemu vztahu a planuji s nim svuj zivot, chci s nim resit problemy... Nevim, co bude za 5, za 10 za 30 let. Mozna v padesati zjistime, ze uz spolu opravdu byt nemuzeme, ze uz neni za co bojovat, ze jsme spolu nestastni. Stejne jako to zjistili mnozi lide, kteri vstupovali do manzelstvi oba uz s vysokoskolskym titulem :-| Ale ted to proste nevim, vim jen to, co citim ted a co povazuji za spravné rozhodnuti. Jestli bylo duvodem rozvodu tve kamaradky to, ze se brali behem studii, to se asi nedozvime. Vetsinou jsou veci slozitejsi, nez se jevi svemu okoli. Kazdy lidsky zivot, osud a charakter je individualni. A casto je i tezke posoudit, co je spatne a co dobre. A ted uz jdu opravdu spat, decka
Odpovědět
Profilova fotka
To joseffine: s tou kamarádkou mě to mrzí. Ale dovedu si to představit, když na VŠ jsou spolu celé dny a celé noci a najednou, když začnou oba pracovat, tak už se nevidí tak moc, jak byli zvyklí. Když jsme spolu s přítelem začali bydlet, tak mi také přišlo, že se vídáme míň, než tomu bylo dřív a přitom jsme spolu bydleli ]-( . Ale člověk musí mít sílu to překonat a nějak si na to buď zvyknout, a nebo dělat něco pro to, aby to tak nebylo... :-)
Odpovědět
Profilova fotka
to zirafka 105 Myslim, ze neni nic divnyho na tom vdavat se pri studiu. Ja sama jeste studuju, v zari delam bakalarky a v rijnu se bereme. Normalne dal pokracuju na magisterskym studiu a myslim, ze svatba neovlivni, jestli to dodelam nebo ne. Ja fakt, ze babicka to nemuze rozdejchat a dokonce se i ptala, jestli jsme si to nerozmysleli. Proste se chceme vzit, protoze se milujeme a protoze to tak cejtime a myslim, ze je jedno, ze studuju. Stejne k tomu vsemu jeste podnikam, snazim se zajistit nejak domacnost, takze svatbou mi myslim, starost nepribude. Ja proste myslim, ze je dulezity se brat z lasky a ve chvili, kdy to tak cejtis, nez se brat ze slusnosti, nebo ze se to ceka, ze jste spolu dlouho, nebo proste proto, ze uz mas titul.
Odpovědět
Profilova fotka
To janika7: souhlasím s tebou, pokud jsou oba finančně nezávislí na rodičích a nebydlí s něma, tak proč čekat, jak ty říkáš na titul. Moje babička, naopak od tvojí, je hrozně ráda, že se konečně berme 8-)
Odpovědět
Profilova fotka
Neboj, jestli se chcete vzit, tak se vemte, to zvladnete. Ja mam pred sebou jeste rok VS, a taky jsme se s pritelem vzali 8-) nemel by to byt problem..
Odpovědět
Já mám před sebou ještě 3 roky VŠ a taky jsme to zvládli :-D a byl to teda docela záhul! Myslela jsem že to po svatbě odpadne, ale jak je vidět, starosti a stresy budou pořád :-(
Odpovědět
Profilova fotka
No, my už na rodičích závislí nejsme, aspoň z jedné poloviny, protože já taky studuju, a pravidelný příjem nemám, a manžel ho ani nečeká, protože v posledním ročníku opravdu není času nazbyt. Ví ale, že tahle situace není napořád, stejně jako to, že nemáme samostatné bydlení. Samozřejmě se po svatbě budeme snažit, vyjít tak, abychom mohli bydlet sami. Ale ještě nevíme, jestli půjdem do pronájmu, nebo to nějak vyjde na hypotéku. Vzít se chceme už velmi dlouho, a už prostě nechceme čekat, i kyž podmínky nejsou tak úplně ideální. Zvládnout se dá ale všechno, když se chce.
Odpovědět
Profilova fotka
Anyo, ne u každýho studia lze pracovat, já měla tři roky takovej rozvrh, že jsem musela být od rána do večera ve škole, byli tam prostoje mezi hodinama, ale ne zas takový, abych někam dojela, pracovala a zas na hodinu přijela... No a v posledních dvou letech jsem začla hodně dělat v laborce na výzkumu, takže na práci opravdu nebyl čas... :-(
Odpovědět
Já jsem si v únoru po zkouškovým našla práci, a abych řekla pravdu tak střídat školu s prací, navíc jedno v Budějovicích, druhé v Praze a do toho ještě plánovat svatbu...No při zkouškovým to nebyl žádný med. Takže v říjnu z práce zase odejdu a budu se věnovat radši studiu...Jinak nepochopim, že při takovémhle záhulu jsem zvládla LS na samé jedničky.
Odpovědět
Profilova fotka
My to měli v prvních dvou letech jako pavla24. Nejhorší to bylo v zimě, nedalo se nikam jít. V létě mohl být člověk apoň venku. Teď už je rozvrh lepší, Jeden den bývá volno, ale každý půlrok jinak. A přednášky a semináře jeden den dopoledne, další odpoledne, a navíc dojíždím. Takže opravdu neznám zaměstnavatele, který by jel podle mého rozvrhu, který se mění. Navíc musím za rok stihnout diplomku, takže když nebudu na přednášce, budu dělat na ní. Zvládala bych tak práci na 2 hodiny denně, a to ještě každá den jinak. Takže čili nic. Naštěstí má manžel dobrou práci, takže hlady trpět nebudeme.A co bude dál, se uvidí.
Odpovědět
Profilova fotka
no, mam taky trochu rozhazeny rozvrh, vyresila jsem to tak, ze pracuji prevazne o vikendu nebo vecer. K tomu jsem si pribrala nejake preklady, ktere muzu delat kdykoliv. samozrejme, ze se mi nelibi, ze jsem v sobotu 11 hodin v praci , a pritel je sam doma, zatimco jine pary spolu neco podnikaji, ale tak to proste je. Pracovat chci a navic i musim. Mame na sebe v posledni dobe velmi malo casu, ale nemuzu rict, ze by se tim u nas neco kazilo, o to lepe se snazime vyuzit cas, kdy jsme spolu
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj holky,hlásím se do klubu:-) Také jsem ještě studentka a svatbu budeme mít v říjnu. Moji rodiče vždycky měli na prvním místě školu a pak teprve to ostatní a když jsme v zimě oznámili, že budeme mít svatbu, tak to byl trošku šok. Ale teď už to berou dobře a určitě mají i radost, protože mého budoucího manžela mají rádi. Myslím si, že se školou není vůbec problém, to se dá při manželství určitě zvládat. Určitě je lepší spolu nejdříve chvíli bydlet, hlavně však záleží na těch dvou, jak si rozdělí domácí práce a na všem se předem domluví. Podle mě je mnohem lepší vzít se tehdy, když to tak cítíte, než čekat třeba 5 let kvůli škole, rodičům apod. Pak už může takové to pravé těšení opadnout, po dlouholetém chození už může být ten vztah takový "přechozený" a člověk může nakonec z manželství být i zklamaný. Samozřejmě nemluvím z vlastní zkušenosti, ale znám pár takových lidí.
Odpovědět
Profilova fotka
Ja i pritel studujeme VS a pristi cervenec se chceme brat. Bydlime spolu uz temer 3 roky a ted jsme se i pritelove praci stali financne nezavisly na rodicich :-) , takze nevidime jediny duvod, proc se nevzit, kdyz to tak oba citime :-) .
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj holky, jsem příjemně překvapena, že se tohle téma po menší pauze opět obnovilo :-) Nysek: Tak to gratuluju, žes to všechno zvládla a ještě k tomu na samé jedničky! A to jsi to viděla tak černě ;-) Přítelovi rodiče budou stavět baráček a chtějí nám přenechat byt. Na úřadě už máme přes rok žádost, tak třeba se to tímhle urychlí. Mám jen strach kvůli tomu hraní na klavír. Co by tomu tak řekli sousedi... :-| Ještě mě napadlo, že bychom oba stále bydleli u svých rodičů a sem tam přespávali v bytečku. Klavír bych tak mohla mít u našich v baráku a hrát tam. No, ještě uvidíme. Kdyby přítel nebyl skoro o osm let starší, tak bych to zas tak nehrotila. Ale v takovém případě už bychom přece jenom spolu chtěli být natrvalo co nejdřív ;-)
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?