Vdávaly jste se při studiu na VŠ? Jak jste to zvládly?

astraia7 Hehe, tak, jsem na tom tak nějak podobně, ne-li stejně... Já začínám studovat VŠ, s přítelem jsem přes 2,5 roku a... asi bych se taky chtěla vdát dříve... Poctivě jsem si prošla galerii a zajímalo by mě, jestli je tady nějaká nevěsta třeba studující, třeba mladší dvaceti, třeba jen o něco málo starší (nezdá se býti )

elitera takových nás je... je otázka, co očekáváš od manželství. My spolu žijeme rok a kus a svatba změní v podstatě jen doklady. A to není (ani při VŠ) taková tragédie. Co všechno chceš zvládat?

elis_two No, my totiž spolu ještě nežijeme, tak svatbou by se toho jistě změnilo mnoho. Budu studovat na umělecké škole - hra na klavír. Budu muset brnkat každý den několik hodin Tak trošku váhám, jestli bych zvládala veškeré manželské povinnosti

elis_two astraia7: To je ale náhodička

cherry.blossom.girl ahoj, přidávám se taky studuju a budu ještě dva roky. na manželství nevidím nic složitého, takže do toho praštíme buď na podzim nebo na jaře 08. a manželské povinnosti? co tím myslíš? ještě spolu ani nežijeme, ale myslím že se známe dost dlouho (3 a půl roku) na to abychom vše v pohodě zvládli. i když okolí se mi docela diví, že se okrádám o mládí a tak

elis_two Já myslím vaření, uklízení... to ostatní snad ani nejsou povinnosti Samo, že doma pomůžu, spíše zaskočím. Trochu se bojím, že bych na to neměla tolik času, když se vaření v manželství stane každodenní záležitostí.

Ale myslím, že manželství tě o mládí rozhodně nepřipraví. To až když přijdou na řadu děti...

astraia7 No... Já bych právě chtěla s partnerem žít a to, protože máme oba vcelku staromódní rodiče, by mohlo jít "bez řečí" právě po svatbě. Známe se už...jéje... co jsem na světě
Povinnosti... no, normální, samozřejmě rozděleně, žádné dětičko určitě neplánujeme, takže pro mně by se změnila tak adresa. Jo a jméno.

acinka Já dokončuji vejšku. S přítelem spolu žijeme od počátku vztahu (2 týdny po seznámení). Poslední půl rok byl šílený a ještě to teda trvá...rekonstrukce baráčku, zkoušky, psaní bakalářky, ve čtvrtek mám státnice a k tomu chystáme svatbu (spíš organizačně, dekoračně...já)...a zvládám vařit, uklízet, prát, žehlit, jezdit na návštěvy za rodinou (100Km)...ale vše se dá zvládnout....záleží na vztahu, partnerovi a jeho podpoře a v tomhle mám opravdu štěstíčko. Takže se toho nebojte, jestli si jste jistí tím, že svatbu chcete

elis_two Tak moje maminka mi takový důležitý krok rozmlouvá, když se o svatbě třeba jen zmíním. Přitom se sama vdávala ještě na výšce. A když jsem mluvila ze srandy i o miminku, byl oheň na střeše. Prý by mi steskem puklo srdce, když bych každé ráno odjížděla do školy a miminko zůstalo doma...hrála na city Mého přítele má ale moc ráda, jen si mě chce doma ještě nějakou dobu nechat. Když ale jednou řekla, že bych se měla vdát až tak za 6 let... No, trošku úzkostlivé, ne?

michalkax ahoj, já se vdala hned v prvním semsetru VŠ, nemuseli jsme, prostě jsme chtěli, vřele doporučuji, je to krásné... Pokud máte vyjasněné bydlení a jak to bude po svatbě s financemi, nevidím žádný problém...

elis_two Acinko, budu ve čtvrtek moc držet pěsti.

Bydlení ještě vyjasněné nemáme, ale to je jenom otázkou času. Přitelovi rodiče budou stavět baráček, tak by nám mohli přenechat byt. Jinak přítel už pracuje, je o 7 a 3/4 roku starší než já. I proto bych nic nechtěla moc oddalovat. Když se navíc máme taaak moooc rádi...

acinka Elis díky, budu to potřebovat A jestli budete mít kde bydlet, nemá smysl podle mě na něco čekat

elis_two Neboj, brácha minulý týden taky dělal státnice- sice bakalářské, ale taky mu to dalo moc zabrat. Říkal, že to nedá a dali mu z ohajoby 1- a ze samotných státnic 2. A ty jsi podle všeho šikulka, když toho tolik zvládáš Já přece jenom budu muset nějaký ten rok počkat, protože s tím ani moje, ani partnerova rodina vůbec nepočítá.

fire85 elis_two-s pritelem ziju 3 roky, a i kdyz sme se zatim nevzali, tak myslim ze vareni neni v manzelstvi kazdodenni zalezitost, u nas se toho svatbou asi moc nezmeni, urcite ne to, ze by chtel denne teple vecere.

cherry.blossom.girl musíte toho jídla navařit vždycky kýbl jak my a minimálně 4dny máte pokoj

elis_two Tak podle všeho zvládat manželství a studium není žádný herolský výkon Toho jídla budu muset navařit tak 3 kýble, protože můj miláček hooodně a rád papá

acinka Ale nebudeš muset vařit kýble...jde o výběr receptů...přes týden jsou to u nás samé rychlovky, v sobotu něco pořádnýho s masínkem a v neděli jsme většinou pozvaný ke skorotchýňce na papu

andelka elis two: není tvoje maminka náhodou kopie té mojí? Právě dneska mi řekla, že si to všechno asi představuju moc růžově, že mám svatbu jako vrchol života, že nevím, do čeho lezu a budu litovat, že jsme měli aspoň 2 roky počkat, že se s tím pořád nesmířila. Ale není to pravda. svatba je pro mě důležitá, a protože na její přípravu nemáme rok, ale jen 3 měsíce, vypadá to, že nic jiného nedělám. přitom jsem zvládla všechny zkoušky v 1.termínu a v pohodě. Do čeho jdu vím, jsme spolu 4 apůl roku.Čekat nechceme, přítel má nástupní plat 22.tis hrubého + stravenky, tak snad vyžijeme, ne? Za bydlení budeme platit 2.000 (napůl s mamkou), já mám studentské výhody, žádné finančně náročné koníčky nemáme.Ona se vdávala, protože musela, já protože chci. V tom je ten rozdíl. Já si můžu dovolit vdát se z lásky, ne proto, že čekám dítě s nějakým mladým moulou, který mě odloží k rodičům a půjde na vojnu.
Buďte odvážní jako my, a nečekejte, až budete mít dům, auto, plno peněz a bude vám 30. Mladé manželství je krásné, spolu nic z toho nepotřebujete (samozřejmě byste měli mít kde bydlet, a peněz tak, abyste vyžili a nehádali se. Mně se včera přítel zeptal, kolik budu chtít kapesné.Jestli mi 3 000 budou stačit
Jo, a jsem na konci 4. ročníku, v září budu obhajovat ročníkovou práci už s novým jménem. Slečny na studijním budou mít radost.Je mi 24, příteli 28, čekat fakt už nechceme.

elis_two andelka: Já si myslím, že věk nehraje roli. Stačí, když to oba chtějí. Ale mí rodiče na to opravdu ještě nejsou připravení. Mamka mi říká, že nejsem schopna postarat se sama o sebe, natož být v manželství a starat se o domácnost. Ale to se plete. Čím jsem starší, tím víc bych chtěla dělat věci mnohem jinak, než ona. Mít vše jinak uspořádané. Vadí mi, že některé věci nemají svě místo a může je hledat buď na stole v obýváku, v koupelně ve skříňce, nebo v kuchyní v kredenci. Už mám jiné představy, než ona. Tento rok jsem toho měla opravdu hodně, byla jsem v jednom kole. Končila jsem gympl a připravovala se na přímačky na uměleckou, kde se hlásí lidi ze specializovaných škol. Měla jsem 3x až 4x týdně klavír, do toho ještě v pátky hudební teorii. Mimo to se ještě učila do školy, pak na maturu. Světe div se, ale doma jsem toho opravdu moc neudělala...
Můj přitel učí na vysoké, ale s platem to není nic moc. Ale my bychom se určitě uskromnili

chaarleene můj přítel dnes dokončil VŠ a já budu končit na podzim, ale už se vezmeme teď v létě, jsme spolu už dost dlouho a nechceme dál čekat U nás na škole jsem koukala, že tak 1/4 promujících holek je vdaná. Já myslím, že to je v poho - pokud manžílek vydrží to denodenní brnkání Ale já myslím, že i potom, jestli se dál budeš živit hudbou, tak budeš muset zvládat brnkání i domácí práce, takže bych se toho nebála

Já mám štěstí na to, že můj přítel jí málo a není náročný, má nejradši saláty

hhranolka ahoj, my jsme se skoromanzelem 6 let,.. 3 roky spolu bydlime,.... ja jsem nyni ve 4. rocniku na VS,.. jeste budu ve skole 1 rok,.... a 20.07.2007 se bereme myslim, ze nebude zadny rozdil, jestli budu vdana, nebo ne,... stejne spolu uz dost dlouho bydlime, takze za me nikdo nevyzehli, neuvari .....
ale rozhodne doporucuju spolu nejakou dobu bydlet, nez se vezmete,....

gabbika No já končím příští rok, skoromanžel už školu dokončil a pracuje, nevidím žádný problém vdát se na VŠ pokud jste alespoň trochu finančně zajištění(myslím tak aby jste nežili v manželství z peněz od rodičů na studium)

gabbika Hranolka: tak to jsme na tom podobně, jsem taky ve 4. roč, taky spolu dlouho bydlíme a taky už mě nic nepřekvapuje

elis_two Já si taky myslím, že bude lepší, když spolu nejdříve budeme nějakou dobu bydlet. Aspoň to pro blízké nebude takový šok-od rodičů rovnou šup do manželství Až rodiče přítele postaví domeček a uvolní nám byt, tak snad...

sonana Ahoj, jesti můžu, přidám svůj názor. My se brali skoro před rokem, teprve teď dělám bakalářky a musím říct, že manželstvím se toho změnilo víc, než jen jméno. Vztah je takový jiný, hezčí.
Brali jsme se po šesti letech chození a roce společného bydlení - což určitě doporučuju všem vyzkoušet před svatbou, ukáže se kupodivu dost věcí a ne jen maličkosti. Znám i páry, co se po stejné době jako my sestěhovali - vykřikovali, jak se mají radši , protože neměli víkendový chození jako my a jsou na sebe zvyklejší - a po chvíli bydlení šli od sebe definitivně.


Jak se elis bojíš o stíhání povinností, tak moje zkušenost je taková, že je to v manželství (nebo spíš společným bydlení) těžší. U rodičů když jsem fakt nechtěla (nemohla kvůli škole), skoro nic jsem neděla. Teď taky nemusím, ale... Manžel vydělává, já se to snažím oplácet prací v domácnosti a i když celkem pomáhá, tak pořád je těch úkolů víc, než si hovět u maminky, která zařídí, co je nutné. Některý měsíce v roce odjíždím vždy na 2-3 dny v týdnu do školy, ale rozhodně nenavařuju miláčkovi kýbly jídla, aby mi zatím nepošel hlady, naštěstí je samostatný , ale i tak je toho fakt požehnaně (aspoň mě to tak připadá, když se k tomu máš šprtat, občas brigáda, společný záliby s mužem...)

No a k tomu "kapesnýmu" - to je podle mě taky taková nemilá věc. Mě se celkem příčilo, když se mě takhle manža zeptal, kolik chci, protože je to něco úplně jinýho, než brát peníze od rodičů. Něco si sice vydělám, ale 3000 jsou pryč jen to hvízdne (jídlo ve škole, šalinkarky, vlaky, hygienické potřeby, co by chlap v životě nepotřebovat...no naskáče to).

Když si uvědomíte i ty minusy co svatba (resp.bydlení) přinese a řeknete si, že to stejně stojí za to, tak hurá do toho, když to vyjde, je to moc a moc krásný.

elis_two Ahoj sonano, mně se zpočátku příčilo jen to, že mě miláček pozval na večeři. Nemohla jsem si zvyknout na to, že dostanu něco jen tak od někoho jiného, než od rodičů. I když jsme spolu šli ke známým a chtěli jim něco koupit, striktně jsem trvalo na tom, ať vše zaplatíme půl na půl. Po 2 a půl letech jsem si už částečně zvykla. Je pravda, že studium ti platí oba rodiče, zatímco manžela máš jen jednoho. To si pak nedovedu představit, že někdo studuje a do toho má ještě dítě. To už opravdu musí potřebovat pomoc rodičů. Přítelova maminka se vdávala týden po maturitě a Petra měla ve 20. Při tom všem studovala VŠ. A na zkoušku šla s tím, že za 2 nebere Já si právě ten nedostatek času na to vše uvědomuju moc dobře.
Určitě se svatbou ještě chvíli počkáme, ale moc vám všem děkuju za vaše zkušenosti a názory. Ráda se poučím od "zkušenějších"

andelka elis: přítel taky pracoval na univerzitě, jako doktorand, ale jakmile měl hotové všechny zkoušky, rozhodl se přejít na dálkové a našel si práci. A týden potom, jsme se rozhodli, že do toho praštíme letos.
sonana: já jsem zvyklá si vést přehled o tom, kolik utratím, je v tom všechno kromě jídla, a do 3.000 (což je výživné+přídavky)se vlezu vždycky a i ušetřím.Jinak doma bydlím jen s mamkou, takže jsem zvyklá se o domácnost postarat. Navíc u ní budeme bydlet, takže práce nezůstane jen na mě. Budeme se střídat.Měly jsme to dost těžké, z reálného života toho vím víc než přítel, který má doma rodiče, co jsou spolu 30 let a nemusel se nikdy o nic starat. Nevěděl ani, kolik stojí nájem, jak se zařizuje spoření, jak se pořizuje byt, apod. Za nás nikdo nic neudělal, od malinka žijem s mamkou samy.
Přesto věřím, že spolu všechno zvládneme.

sonana elis: no, zrovna já zas tak zkušená nebudu Vdaná jsem teprve necelej rok a popravdě, studium neberu zas tak vážně, rozhodně se nesložím, když dostanu za tři, jen si odfouknu, že další věc z krku U tebe to bude asi jinak, hru na klavír neošidíš, asi hraješ několik hodin denně, ne? To mě přijde těžší, než si něco přečíst a pak si říct, třeba to nějak okecám... Jinak já osobně bych určitě nešla do miminka během studia. Kdyby se náhodou stalo, tak fajn, jasně že si ho necháme, ale dobrovolně ne. Nechtěla bych se ošidit o možnost trávit s prckem většinu času.

hana Ahojky, já se s přítelem poznala ve druháku na VŠ. Teď jsem ukončila 4. ročník a mám před svatbou. Od začátku vztahu spolu bydlíme, takže to pro nás nebude zase taková změna. Nemyslím si, že je problém být na vysoké a vdát se.

elis_two Přesně tak, miminka si chci rozhodně užít a ne ho ráno strčit babičce a jet do školy. Máš pravdu, že klavír ošidit nejde. Všechno musí být precizní, bez jediné chybičky. Na koncertě se ale nějaké chybce stejně nevyvaruju Ale teď s hraním trochu odpočívám, i když bych neměla. Ale já se ještě toho nahraju...