3
lajkov
220
správ
Nemám ráda děti. Změní se to někdy?
Zobraz úvodní příspěvek
Asi jsem na svatebním fóru výjimka, ale já prostě strašně nemám ráda děti. Když nějaké dítě ječí, dupe, hraje si, tak mi brnkají nervy a mám chuť pořádně řvát. Zvláště, když mi to dělá nad hlavou. Z nějakého důvodu děti přitahuju, takže dost často se mi stane, že se na mě nalepí a koukají na mě a tak...a já jsem totálně vyděšená a fakt nevím, co mám dělat. Úplně ve mě zatrne, protože prostě s nima nechci být v kontaktu. Nelíbí se mi ani tichá miminka...jak jsou malá, scvrklá, usoplená a uslintaná. Dokážu být dobrá teta u dětí, které nejsou rozmazlené, to spolu řádíme a hlavně já s nimi mluvím jako s dospělými, což se jim asi líbí....ale jsem hodně ráda, že můžu zmizet večer do svýho klidu a ticha.
Všechny kamarádky mluví o dětech, o tom, kolik jich chtějí, jak jsou krásné...Já bych asi taky chtěla jednou děti, ale bojím se, že na to nebudu mít. Že pro mě vždycky bude důležitější ticho a klid. Nevím, zda se to změní, třeba jsem jen mladá? Bude mi 24 let.
Jak jste to měly vy?
Odpovědět
0
lajkov
Zobrazit profil
assol
08.03.2011
1
lajkov
Ahoj holky, celkem vas chapu, ja jsem mela prvni dite ve 30 a druhe v 35, oboji na nalehani manzela a rodiny. Kdybych mohla vratit cas, zustala bych bezdetna. Protože babickam a dedeckum a manzelovi se narozenim deti zivot nezmenil, zato me ano. A to jsem (podle slov kamaradek) zborila v nasem malomeste predstavy o tom, jak se ma chovat matka s detma.
Nejhorsi je po materske navrat zpet do prace, ranni vypravovani deti, vecerni boj o to aby sli deti spat.. Nastesti mam praci na půl uvazku a dva dny v tydnu mam uplne cele volno a když jdou vypravim deti do skoly a skolky, zacina mi do čtyr odpoledne muj osobni zivot.
A to je manzel celkem tolerantni, jezdim nekolikrat rocne na 4-7 denni akce bez deti, ale mam pocit, že mi deti ukradli muj vlastni život. Mam je rada, nechtela bych aby se jim treba neco stalo, to ne, nejsou to rozcapeni haranti, detksy řev taky nesnasim.
Takže holky, kdo citite že deti nechcete, nenechte se zviklat okolim jako jsem to udealala ja.
0
lajkov
Zobrazit profil
danieladaniela
14.03.2011
sponzor fóra
1
lajkov
@sarinkam Díky za tvůj příspěvek! Já si za svým rozhodnutím stojím a před okolím to neskrývám, ale i tak takové povzbuzení potěší :-) .
1
lajkov
Ahoj holky, taky Vas uplne chapu. Vzdycky jsem tvrdila, ze deti nechci. Pak kolem tricitky nastalo obdobi kdy spousta kamaradek zacala byt tehotna a taky muj manzel ma deti hrozne rad. Mama do me hucela, ze odejde kdyz nebudeme mit deti apd. Nenechte si do toho fakt kecat. Materstvi je tak silene narocne pokud jste rozhodle jen napul, ze vas na to nikdo nepripravi. Je to o cloveku, kamaradka ma dve deti strasne brzo po sobe a je v klidu, spokojena a zvlada vse v pohode.
Ja sla do prace po roce a pul, protoze uz jsem doma lezla po zdi. Malej je v jeslich spokojenej.
Ale ja ma porad dost dnu, ktere ale ubyvaji cim je malej starsi, ze toho fakt lituju. Lituju ze nemuzu rano spat jak chci (o vikendu), ze nemuzu jit do kina kdy chci (musime sehnat hlidani), ze si nemuzu delat co chci a kdy chci. Klidne se priznam, ze si nekdy pekne pobrecim. Ale pak jsou zas dny kdy je uzasny pozorovat o uz malej vsechno umi, jak k vam bezi a vola mami, jak vam plne duveruje a smeje se kdyz vas uvidi.
Ale pokud to na stoprocent nechcete tak do toho nejdete. Drzim palce at sveho rozhodnuti at uz je jakekoliv nelitujete.
1
lajkov
Ja sem ve fazi rozhodovani a premyslim, jestli to za to stoji mit dite nebo ne. Nejhorsi je, ze vsichni kolem rikaji jak je to super a realita je nakonec uplne jina. Mamka na me tlaci ze vsech nejvic, ale na druhou stranu je jedina, kdo mi do oci netvrdi jak je to strasne skvely. Vsude se docitam, jak je materstvi to nejkrasnejsi, ale kdyz nad tim logicky zauvazuju, tak je to spousta probdelych noci a ztrata osobniho zivota. Vsechno se zacne tocit jenom kolem ditete a resi se nemoci, skolky, skoly, ukoly .... Nejsem si jista, jestli tohle vsechno chci podstoupit pro nekoho kdo jeste ani neexistuje. Proto jsem rada, za kazdou zkusenost od zen, ktere nejsou 'supermatkami' a dokazou popsat realitu.
0
lajkov
Já jsem měla dítě velmi velmi brzy, ještě jsem ani nestihla přemýšlet o tom, kolik a jestli vůbec dítě chci ;-) . Dnes už je dospělé, pomalu vylétne z hnízda a musím říct, že bylo velmi problémové. Vlastně jenom samé starosti a problémy. Už od školky, pak na základce, pak na střední .... vlastně až doteď. Nelituju, že jsem ho měla, ale vím, že kdybych věděla co vím teď , tak bych si to moc moc rozmyslela. Teď teprve mi začíná svoboda a přesto, že ho mám ráda, vím že nejsem právě ten typ té supermatky, pro kterou vše začíná a končí s dětmi. Vím, že se dá život prožít jistě stejně plnohodnotně i bez nich. Proto neodsuzuji ženy, které se rozhodnou prožít život bez dětí. Prostě pro všechny nemůže být mateřství jednou a jedinou náplní života. Každá to tak nemá a nemůže za to. A rozhodně by se do toho neměla nutit kvůli předsudkům, že se to má a očekává. Pak by byla chudák matka a i to dítě. Jen je někdy těžké najít pochopení u okolí. Ale okolí se o vaše dítě starat nebude ;-) Jako nejdůležitější bych viděla shodu obou partnerů v tomto rozhodnutí.
sponzor fóra
0
lajkov
Shrnula bych to asi tak, že zrovna mě mateřství přineslo nepoměrně více starostí a problémů než radostí. Malé děti mě nechávají naprosto klidnou, pochovat, pomazlit ano, jsou roztomilé, ale vidím i to všechno, co je za tím, takže se nad nimi tolik nedojímám.
0
lajkov
Zobrazit profil
assol
15.03.2011
0
lajkov
Zase na druhou stranu- venuji se jednomu sportu a tam byva videt už klasicky model-- dokud je holce do 30, o detech ani muk, po 30 už nahlas řekne že se rozhodla venovat sportu a neco dosahnout. No a ke 40 zacnou rikat, že by rady dite, že už je to po letetch ty driny ten sport přestava samotnou tesit a klofnou prvniho chlapa co potkaj.
Takže spis doporucuju si uvedomit, že ty deti nebudete mit ani v 50 letech, proste vubec. No me se to ale kafrá, co.
Zase jsem jeden čas delala pecovatelku a vim moc dobre že ani pocetna rodina neni zarukou že clovek nezustane ve stari sam a opusteny
0
lajkov
To naprosto souhlasím. Děti musím mít proto, že je chci, a ne argumentovat tím, že se pak o člověka k stáru nemá kdo postarat. Ve svém okolí vidím, a často, že i maminka třech dětí má problém domoci se doprovodu k lékaři, a to je asi jednou za měsíc. Takže pomocnou ruku podávají sousedky. Neříkám, že jsou takoví všichni. Ale je to smutné. Daleko smutnější, než žádat k stáru o pomoc sousedku jako bezdětná.
Prostě, jak píše sarinkam, mělo by to být pevné rozhodnutí, jenže člověk nevidí do budoucna a neví, jestli pak v padesáti nebude litovat, že tu svou šanci prošvihl, resp. prošvihla, protože u mužů je to jedno. Ti to mohou dohnat klidně v padesáti.
I když myslím, že ani pro ně to pak není jednoduché. Že už jsou prostě zvyklí na svůj klid.
Článek se načítá
1
lajkov
Podle me spis nez starost o stari do deti hodne dotlaci okoli. Pokud se zena vda, tak automaticky vsichni pocitaji s tim, ze chce dite. Me se po svatbe ptal snad kazdy jestli nejsem tehotna nebo kdyz uz teda budu mit ty deti. Mamka, tety, babicky ... vsichni dokola me otravuji otazkama kdy budu mit deti. Me to popravde nebavi a muzu rikat stokrat, ze v nejblizsich par letech fakt zadny deti nechci. Babicka uz presla k taktice: "chtela bych se jeste dozit pravnoucat".
0
lajkov
@amet - no v tvojich prispevkoch sa uplne spoznavam aj ja ;-) , aj ked ja mam tento rok 28 a nastastie byvame v Prahe a moji rodicia na SR takze mam trosku pokoj od neustalych otazok kedy :-D moj manzel by strasne chcel deti a chce ich uz asi 4 roky a hlavne kvoli nemu je mi luto, ze ja sa na to este necitim... :-( mam ho moc rada a viem, ze by bol dobry otec ;-)
bezne sa stretavam s otazkami ci som uz v tom a dokonca som sa o sebe dozvedela, ze som neplodna :-D , pretoze sme uz 3 roky po svadbe a nic :-)
1
lajkov
@yvetta tak to my jsme byli sami 11 let. Vdavala jsem se v 19 . Umite si predstavit jak na nasem malomeste byly z toho drby? Zabyvam se sportem se psy a to bylo kecu- no ona radsi ty psy. No a pak když se mela narodit Ivetka, tak se me vsichni ptali- uz jsi dala pryc ty psy?? Ale to je jiny soudek..
amet- to znam. moje mamka zase rikala- ja bych byla tak stasna, kdyby vy jste meli deti-- Jo je stastna 300 km od naseho bydliste. Ale jak muze deti si veme i na tyden a vic( to jsem taky pak stastna ;-) )
0
lajkov
@yvetta muj manzel nastesti zatim deti taky nechce :-) . Jinak taky nemam biologicky hodiny, nemam tuseni co to je a ani jak se to projevuje. Jsem zvedava jestli se casem neco zmeni. Osobne si myslim, ze ne a pokud dospejeme s muzem k nazoru, ze dite ano, tak to bude taky z rozumu.
0
lajkov
Biologicky hodiny taky zatim necejtim,i kdyz ve 20,kdyz se mi narodil synovec,jsem byla jak silena.Ale nejak to preslo a ted nic.Chlacholim se,ze je cas (je mi 26 let),ale mam trochu obavu,jestli to prijde.Pokud jde o me,mam obavu,ze jsem spis pohodlna a desi me to omezeni,ktery mimco prinasi.Rada si pospim,rada se chodim bavit,ja vim.ze deti prinaseji nove radosti,ale stejne.Manzel taky zatim nechce,takze vyckavam a doufam,ze se pripravenost na deti a touha po nich dostavi..Asi nechci zit bez deti,ale zatim si to teda vubec neumim predstavit..rozumove si ale rikam,ze byt prvorodickou po tricitce taky nechci,mam hodne kamaradek,co mely problemy a nechci pak litovat,ze jsem neco prosvihla..hodne se to ve me mele..no uvidime:-)
0
lajkov
@misanydrl - no presne tak ja by som chcela aspon 1 dieta do 30 kedze o mesiac mam 28 tak uz nemam tolko casu...kamosky tiez po 30tke mali problemy tak sa bojim :-|
0
lajkov
Máme po svadbě 2 roky. Děti jsem zatím neplánovala, i když je mi 32. Po zdravotních problémech jsem měla podstoupit ivf. To jsem odsunula na neurčito. Zasáhla příroda a já čekám dvojčata- Okolí se těší- manžel, tchýně.Všichni se chtějí bavit o miminech, jen já ne. Já jsem stále v šoku. Jedno dítě dejme tomu, ale co se dvěma najednou? Děti mi nic neříkají, kamarádky s dětma opuštím vždy, když se jejich mimina vzbudí a začnou řvát. Tak si nějak nesvedu představit, jaká budu máma.
0
lajkov
@arabela80 Máma budeš dobrá, jen to bude těžké. Sama mám dvojčata a začátky byly trochu obtížné. Určitě to ale zvládneš jen je potřeba zapojit okolí a co nejvíc spát.
•
Diskuse pokračuje po 2 měsících
•
1
lajkov
24 a nechceš děti? ani nevíš,jak tě chápu,to samé mám s dětmi já.akorát že já už děti mám.nějakým strašným omylem vesmíru.nikdy jsem je nechtěla,nemám děti ráda,vadí mi jejich křik,nervy,vzteky,je to opruz... myslím,že jediné,co mě bude vždy štvát je,že jsem nebyla ta žena,co by řekla "já hrozně děti chci".ženy,co děti milují a chtěli je mít,mi přišli vždycky jako bláznivé a hloupé.ted,když mám svoje děti,si myslím to samé.právě proto,že svoje mám,chtěla jsem vědět jestli mě to změnilo.nezměnilo.pořád nesnáším řvaní,vzteky,vzpoury a dupání si dětí,když něco nedostanou.jestli nemáš ráda děti,nechtěj je.počkej,jestli přijde doba,kdy je ty sama budeš chtít nebo ne.já to ted beru prakticky: mám děti,a až budu stará,postará se o mě.když ne,nepřepíšu na ní majetek a propadne státu.mít děti znamená pro některé ženy všcehno,ale pro mě to znamená zabít svůj život volby jít kam chci,dělat co chci.Jestli mít děti,tak čistě z racionálních důvodů.milovat je budeš,to ano,a hodně,ale pořád budeš nesnášet pocit,že někdo je najendou důležitější než ty a ty jsi ta v pozadí.to nesnáším já.nevím,jetsli něco nesnáším víc.
0
lajkov
Zobrazit profil
ffiinnkkaa
22.06.2011
0
lajkov
Zobrazit profil
ffiinnkkaa
22.06.2011
0
lajkov
@ffiinnkkaa mozna to resi proto, ze chce vedet zda neni jedina kdo nema vztah k detem. Ono je docela tezky v techle nazorech najit spriznenou dusi.
0
lajkov
Zobrazit profil
ffiinnkkaa
22.06.2011
1
lajkov
Jsem matkou dvou dětí a někdy je to opravdu náročné. Zvlášt když nefungují babičky. Mám mezi nima rozestup 11let a nad druhým jsem hodně uvažovala jestli do toho vůbec jít. Člověk se nevyspí minimálně první dva roky, nepodívá se do kina nebo divadla možná ještě déle. Cokoliv co plánuje musí být vždy v ohledu na děti. Občas jsem taky večer brečela do polštáře, že chci zpět svůj život. Vrátit se domů kdy chci, jít kam chci, neřešit každou korunu. Koupit si sobecky něco jen pro sebe. Sexovat kdy člověk chce a ne kdy mu to ten malý dáblík dovolí :-)
A i přesto bych to neměnila a jsem ráda, že je oba mám. K druhým dětem nevím jak se chovat a najít k nim cestu. K těm vlastním to jde nějak samo a i přesto jim někdy nerozumím. Pokud se na to ženská necítí a chlap ji v tom 100% podpoří proč se do něčeho nutit. Já osobně bych se bála, že do budoucna ten chlap to dítě prostě chtít bude. Obdivuji holky co tohle riziko podstoupí a udělají tohle rozhodnutí. Je to každého život a každého věc. Já bych své rozhodnutí nevratila a nezměnila i přesto, že mi to vzalo svobodu. Jsou dny kdybych nejradši od všeho utekla a mám pocit, že už nemůžu dál a pak přijde malá a něco udělá nebo řekne a vše je smazané a jsem schopná fungovat dál a s pocitem, že jsem spokojená.
1
lajkov
@aimirin
ahoj, jsem na tom úplně stejně, je mi 29 let a s dětma mám ty samé problémy. mají mě rádi a vyhledávají, ale já je odmítám. vlastní děti také nemám a ani po nich netoužím. jsem ráda za svůj klid a pohodlí a vždy když po mě ségra chce pohlídat její vlastní děti, naskočí mi z toho až husí kůže a hledám jakékoli výmluvy proč zrovna ted ne. nerada je hlídám, jelikož v tu chvíli přicházím o svůj čas a mám pocit, že to to je jako dělat další práci. je to něco co nechci. také to stále nechápu proč to tak je. moje pocity jsou naprosto totožné. nesnáším rozmazlené děti a odsuzuju výchovu své ségry a jejího manžela. mají holku a kluka, jenže jim přerůstají dost přes hlavu, protože každý má jiné výchovné metody. když to vidím, nejraději bych zakročila. bohužel jim do toho nemohu mluvit. pak ale nesnáším, když mi je dají na hlídání a já musím trpět to jejich rozmazlené chování.
0
lajkov
@sverazna
to je přesně ono, mě také vadí důležitost dětí před tou ženou. děti sice nemám, ale měla jsem teď partnera, co děti měl z předchozích dvou vztahů. měl je jednou za čtrnáct dní a já vždy když měli přijet šílela žárlivostí, že se musím nejen o lásku dělit, ale, že to dítě bude vždy na prvním místě. přesně je to takové nepsané pravidlo. žena se stane matkou a jakoby ztrácela na důležitosti. jednou bych ráda měla max. jedno dítě, ale s partnerem, který by dokázal tu lásku rozdělit rovnoměrně. také bych strašně nerada přestala být ženou, kterou jsem dnes. když vidím dneska ty matky, má málokterá jiskru. jsou jak vysáté a bez života. dovolí dětem, aby je ovládali a zapomínájí, že jsou to oni, kdo jim dal život, že jsou to oni, kdo je vychovává. mám ségru, co se bojí svých vlastních dětí a nechá si je dupat po hlavě. když to vidím, otvírá se mi kudla v kapse. vidím hned co by měla udělat jinak a štve mě to. je mi líto, že poslední dobou nevidím kolem sebe spořádanou rodinu a proto možná nechci mít ani vlastní. protože nechci takhle dopadnout. jenže já bych vlastní chtěla, druhá věc je najít toho správného partnera, který bude podporovat mojí výchovu a né, že každý rozhodneme jinak a to dítě nás bude ovládat.
0
lajkov
@misanydrl
mám kolegyni, která měla holku až ve 40. je mi 29 a touto větou se také dost utěšuju. já si myslím, že co se má v životě stát, tak se stane. jestli nepřišel prostě ten správný čas, přijde jistě později. když člověk poslechne svojí intuici a nechá tomu volný průběh a nebude to řešit přijde to až bude ten správný čas. pak to nepůjde jedině, když o to člověk bude násilím usilovat. to se pak psychika blokne a je to hotový. tohle by mělo přijít plynule samo. teď také po dětech netoužím. i když je mi jasné, že bych jedno v životě chtěla. jenže já bych ho chtěla s tím správným partnerem. teď jsem měla partnera, co měl tři děti z předchozích dvou vztahů, a jsem ráda, že jsem ten vztah ukončila. to by nebyla budoucnost. mým přáním, je mít jednou spořádanou a normální rodinu. ale to dítě chci vychovat skutečně dobře. myslím, že je zbytečné se tím stresovat, jestli se vůbec ty biologické hodiny dají do pohybu. ve tvém věku, jsem ale dělala to samé. teď si začínám pomalu říkat, že to jednou přijde a když ne tak prostě ne.
Nenašli jste co jste hledali?