Nemám ráda děti. Změní se to někdy?

Asi jsem na svatebním fóru výjimka, ale já prostě strašně nemám ráda děti. Když nějaké dítě ječí, dupe, hraje si, tak mi brnkají nervy a mám chuť pořádně řvát. Zvláště, když mi to dělá nad hlavou. Z nějakého důvodu děti přitahuju, takže dost často se mi stane, že se na mě nalepí a koukají na mě a tak...a já jsem totálně vyděšená a fakt nevím, co mám dělat. Úplně ve mě zatrne, protože prostě s nima nechci být v kontaktu. Nelíbí se mi ani tichá miminka...jak jsou malá, scvrklá, usoplená a uslintaná. Dokážu být dobrá teta u dětí, které nejsou rozmazlené, to spolu řádíme a hlavně já s nimi mluvím jako s dospělými, což se jim asi líbí....ale jsem hodně ráda, že můžu zmizet večer do svýho klidu a ticha. Všechny kamarádky mluví o dětech, o tom, kolik jich chtějí, jak jsou krásné...Já bych asi taky chtěla jednou děti, ale bojím se, že na to nebudu mít. Že pro mě vždycky bude důležitější ticho a klid. Nevím, zda se to změní, třeba jsem jen mladá? Bude mi 24 let. Jak jste to měly vy?
Odpovědět
1
2
8
Mám pocit, jako bych to psala sama :-D až na to, že já si s dětma neumím ani povídat :-|
Odpovědět
úplně stejné pocity jsem měla do 30ti :-) Nikdy jsem nevěřila na biologické hodiny a ejhle...takže buď v klidu, 24 let je opravdu mládí :-) a když to nepřejde,tak se snad také nic neděje,ne? Moje stejně stará kamarádka (vdaná) děti nechce a taky se nic neděje ;-)
Odpovědět
třeba to na mě ještě padne, já doufám, že jo...přítel určitě děti chce, bohužel kdybych je měla jen kvůli němu, asi bych nebyla dobrá máma
Odpovědět
Zdravim, taky zrovna nejsem na deti vysazena. Bude mi 29 a deti mam rada, jenom kdyz jsou hodne, vychovane a da se s nima rozumne mluvit. Nesnasim rozmazleny decka a jejich sobecky rodice, co preferuji volnou vychovu. Ke kocarkum se taky zrovna moc nehrnu. Nevim co znamena, kdyz biologicke hodiny tikaji a pokud se k diteti rozhodnu, tak to bude asi ciste z rozumu. :-)
Odpovědět
Profilova fotka
No holky :-/ tak to zkuste vzít z druhé strany, vy jste také byly děti a také vás někdo musel vychovat.....jaké si to člověk udělá takové to má,takže jak si svoje děti vychováte tak z nich třeba nebudete na nervy jak se toho obáváte! Já teda do tohoto tématu nepatřím,děcko mam a naplnilo mi život na 100%....jen mi tohle téma přišlo maličko smutné no :-(
Odpovědět
Profilova fotka
@jittuss Nepřijde mi to smutné, přijde mi naopak dobře, že to někdo řeší a věnuje se tomu. Myslím, že by pořízení potomka mělo být víc zodpovědným krokem, než prostě jen "mají ho všichni, tak my taky". Nemyslím si, že je přirozené, aby se všichni rozmnožovali, viz potom případy matek, které zavírají děti do sklepa, a tatíků, co bodaj dětem špendlíky do paty. Tím nechci říct, že by to byl případ holek tady. Jen demonstruju, že ne každý je vhodný k rodičovství... Takže proč odsuzovat, že to někdo řeší i rozumem a zvažuje, zda by byl dobrým rodičem.... Nakonec zvířátka se taky nerozmnožují všechny, ale jen nejlepší jedinci 8-)
Odpovědět
Dnes už se o tom začíná mluvit více, dřív, když žena - holka nechtěla děti, byla opovrhovaná, divná. Teď už to není nic extra zvláštního, někdo dává přednost kariéře a děti by mu překážely a někdo prostě k dětem nic necítí a cítit nebude. Pořizovat si je jen proto, že se to má a co by tomu řekli lidi, je blbost. Neodsuzuju to, za to nikdo nemůže, že to má takhle nastavené.
Odpovědět
@ifoun Moc to ale nefunguje - myslím u lidí, že by se množili jen nejlepší jedinci. :-D
Odpovědět
Profilova fotka
@meandra No jasně, že to tak nefunguje, to byla jen nadsázka... a příklad, že to, že někdo nemá děti, neznamená, že je nepřirozený nebo nějaký divný... lidi by si měli víc rozmýšlet, proč mají děti.. Já hrozně obdivuju ty, kteří do toho jdou s láskou a trpělivostí, kteří jsou ochotní se dětem orpavdu věnovat, výchově, učení, výletování... ale prostě mi přijde, že v dnešní době je spousta lidí, co si myslí, že porodem spasí svět ... a pak už se můžou na dítě vyfláknout a řeší jen to nejdůležitější...
Odpovědět
meadra: to je pomerne velky omyl, myslet si, ze takovi lide davaji prednost kariere. To s tim nema nic spolecnyho. Proste jenom chteji svuj zivot naplnit necim jinym a vedi, ze deti to proste nejsou. Nekdo svuj zivot naplni cestovanim, jiny treba pomaha zviratum a nekoho naplnuje zrovna prace.
Odpovědět
@amet vždyt to tak taky nebylo myšleno - psala jsem, že někdo dává přednost kariéře a někdo prostě k dětem jen nic necítí a cítit nebude .....
Odpovědět
meadra, no vidis, prehlidla jsem :) Kazdopadne jsem tkay zvedava, jestli u me po 30 zafunguje neco jako biologicke hodiny. Porad mi nikdo ani nevysvetlil, co to je a jak se to pozna :-D .
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
@amet Já myslím, že to nebylo vůbec myšleno hanlivě, jen prostě každého naplňuje něco jiného... to spíš tak vzniklo, že "dávat přednost kariéře" se vnímá negativně, přitom může někdo dávat řednost kariée třeba ped cestováním atd.
Odpovědět
ja to hanlive ani nebrala :-) . Ale kdyz jsme u toho, tak jsem se hodne casto setkala s tim, ze pokud se zena znimi ze nechce deti, tak je povazovana okamzite za karieristku a sobce :-( . Mam jednu bezdetnou kamaradku, je ji 40 a setkava se s tim docela casto a pritom je to zlaty clovek (u bezdetnych kamaradu se nikdo nepozastavuje).
Odpovědět
Profilova fotka
@amet jooo, lidi mají potřebu odsuzovat... a často neuvažují. Bohužel to v tomto případě často funguje tak, že kdo má děti, tak je pro něj neakceptovatelné, že po nich někdo jiný netouží... :-( Pro mě je nohem smutnější, že lidé nejsou schopní přijmout, že i v tomto se lidé prostě liší a každý má jiné tužby... Někdo má potřebu mít děti ve dvaceti, někdo ve třiceti, někdo nikdy... nevím, proč v tom někdo vidí problém.
Odpovědět
Taky nevím, proč v tom někdo vidí problém. Život se dá jistě krásně žít a užít bez dětí. Ale pokud někomu biologické hodiny navzdory věku prostě netikají, neměl (a) by to lámat přes koleno. Určitě to není jediná náplň v životě a ani žádná povinnost. Za podstatné bych měla jen, aby se na tom, že dětičky nebudou, shodli oba partneři.
Odpovědět
Problém je, co pak partner....nevím teda, jestli chlapům tikají biologický hodiny, ale třeba já byhc nepřenesla přes srdce, že by se kvůli mě musel vzdát dětí, který tak moc chce, to bych ho snad raději poslala za jinou...Amet, jak to mají u tebe bezdětní? Jittuss: No já taky byla dítě a moje matka prostě nebyla dobrá matka. Možná to mě hodně ovlivnilo, říkám si raději být žádná máma než špatná. Jinak by mě ale zajímalo - tebe nikdy nerozčiluje, když ti dítě ječí, kor na veřejnosti?
Odpovědět
aimirin: Moje jedina bezdetna kamaradka ma uz leta takovy ten "chodici" vztah. Kazdy bydli nekde jinde, domlouvaji se na schuzkach, pripadne u sebe prespavaji. Obou jim to vyhovuje. Asi zalezi na tom jak se ti dva dohodnou. Potom mam kamaradky i toho typu, ktere deti nechtely, ale nakonec je maji "z rozumu". Jestli chces, muzu ti potom napsat i neco vic, jak ony vidi svuj zivot ted a jak ho srovnavaji s zivotem pred ditetem. U me je to jeste trosku jine. Ja se jeste pro deti nerozhodla a nevim jestli se rozhodnu. Muj muz rika, ze me podpori at to dopadne jakkoliv. Deti by chtel, ale z jeho postoje je patrny, ze na nich netrva.
Odpovědět
mne je 34 a zatim netika nic a jsem si naprosto jista, ze nikdy tikat nebude :-) v kazdem pripade jsem schopna rozklicovat, ze mam v sobe vychovou a vubec existenci v nasi spolecnosti zakodovany, ze zenska by dite mit mela, ovsem nastesti mam vlastni rozum a fungujici mozek neanalyzuju potomky cizich lidi, nezabyvam se nazory okoli a jestli se jednou rozhodnu deti mit, tak to bude zcela realisticke a rozumove rozhodnuti o moji vlastni budoucnosti vsem, co deti chteji i nechteji preju, aby byli schopni se sami svobodne rozhodnout o svem vlastnim zivote
Odpovědět
Já, i když mi děti vůbec nic neříkají, nevím proč, prostě to tak je, tak jednou si je asi pořídím, ale bude to čistě z rozumu a z toho důvodu, že jsme se s manželem před svatbou domluvili, že děti ano. Zatím je mi ta představa úplně cizí a v nejbližších letech se tím nehodlám zabývat. Pokud biologické hodiny začnou tikat, tak fajn, pokud ne, bude to prostě rozumové rozhodnutí. Pokud to bude z rozumu, tak mě víc než představa samotného dítěte děsí reakce okolí. Já když vidím, jak se všichni rozplývají, když někdo oznámí, že čeká dítě a jak se chovají, i cizí lidi, když vidí mimino v kočárku...toto budu strašně špatně snášet...asi chápete co tím myslím.
Odpovědět
Profilova fotka
To jsem si taky tuhle říkala, jestli jde nějak okolí vysvětlit, ať si mýho břicha prostě nevšímají, že o tom nechci mluvit. Asi ne.
Odpovědět
to musí být o nervy, když nechceš dítě a zhruba deset let slyšíš jejich výskot, řev a dupání, musíš je kojit a zmizí ti osobní život...to nevím zda bych vydržela
Odpovědět
no jo, život je boj :-)
Odpovědět
Když mi bylo dvacet, tak se mi narodil první synovec a já byla jak šílená, hrozně jsme děti chtěla..a teď? Nějak si to neum představit. Jednou asi jo, ale proboha jen né moc brzo:)..hrozně mi to teď vyhovuje, s manželem nás nic neomezuje, jedem si kam chceme, jdeme spát kdy chceme, vstáváme kdy chceme, prostě je to asi dost sobecký, ale nějak si neumim představit, že bych každý dvě hodiny kojila, za noc pětkrát vstávala a byla s mimčem pořád doma...doufám, že biologické hodiny existujou a příjde to časem samo... pravdou ale je, že jsem učitelka, učim teď dost šílenou třídu prvňáčkou a možná je to i tím, protože jsme z nich zničená - výbormá antikoncepce..takže uvidíme, ještě máme čas:)..zase nechci být prvorodičkou moc po třicítce, protože mám teď hromadu kamarádek po třicítce a maj dost problémy s otěhotněním...tak mám ještě 4roky, tak snad se do tý doby hodiny ozvou:)
Odpovědět
jsem rada, ze se nas tu seslo vic :-) . Me uz do tricitky zbyva fakt malo, takze jsem se timhle tematem opravdu zacala zabyvat a mam z toho docela stres. Pokud hodiny nezatikaji a dite budeme mit z rozumu, tak se bojim, ze se tak k nemu budu i chovat. Postaram se o nej, nebude mu urcite nic chybet. Ale bojim se, ze tam nebude ten cit, ktery by tam mel byt. Navic je tu hodne tlak z moji strany rodiny. Jsem nejstarsi ze sourozencu i sestrenic a brantrancu a porad me nekdo atakuje otazkami "kdy uz" a ja mam chut rict nikdy. Spis vidim tehotenstvi a prvni roky s ditetem jako nocni muru :-( .
Odpovědět
@amet Já bych řekla, že dokud to člověk neucejtí jako: jo teď chci, už jsem na to připravená a těším se, tak to nemá cenu...je mi jasný, že tlak rodiny je náročnej, mě se taky pořád ptají, ale to ty se budeš starat, živit a milovat, ne oni, takže je to jen na tobě a tvém partnerovi, je to váš život a jak si ho uděláte, takový bude..a myslím, že i bez dětí bude krásný a plnohotdnotný, pokud to tak budete chtít..jestli máš mít dítě jen z rozumu, tak si to budeš pak vyčítat a to dítě to odnese (je pravda, že by se ty city mohly v tobě probudit, když ho uvdiíš a budeš držet v náručí, alespoň tak to všechny maminky říkají, ale každopádně je to risk a nemusí to tak být)..já dokud si nebudu jistá, tak do toho rozhodně nepůjdu:)
Odpovědět
@misanydrl To je presne ono. Ale jak cas bezi, tak jednou budu stat pred timto rozhodnutim. Bud do toho pujdu a potom se city mohou probudit, ale taky nemusi. Nebo do toho nepujdu a kdyz budu chtit dite treba az ve 40, tak uz to muze byt problem. S partnerem jsme to resili nedavno, kdyz si vsimnul, ze se neco deje. Prej to moc resim a mam to nechat byt .... typickej chlap :-D .
Odpovědět
@amet oni v tohle maj ale chlapi nekdy pravdu:-D nekdy to az moc reshme;-),obcas je lepsi dat tomu volnej prubeh,ono se to vykristalizuje samo:-) jestli to ma prijit,tak to prijde:-)
Odpovědět
Amet - moje matka byla studená škeble. Nikdy mě nepohladila, nikdy si se mnou nepovídala. V podstatě mi sdělovala jen své rozkazy nebo nadávala, když něco nebylo dle jejího...a to bylo často, nenáviděla nepořádek, když jsme sami chodili do lednice, když jsme chodili sami do obýváku....Bylo to peklo a já jsme každý den vděčné, že jsem od ní pryč. Říkala mi věci, jako že jsem měla chcípnout při porodu a že se postará, abych neudělala maturitu....můžu říct, byť to vypadá tvrdě, že toho člověka prostě nenávidím. Navíc ona přesně byla typ co ječel po bytě, jen zaslechl dupání dětí. Nerozumím, proč měla děti. Já věřím, že ty bys tak hrozná nebyla, moje matka je psycho...ale i jen to, že člověk nemá trpělivost, že dítě nepohladí, nemá ho rád...to s tím děckem strašně zacloumá. Ona mi zničila dvacet let života, který měly být moje nej.
Odpovědět
Profilova fotka
Tak já děti taky nějak nemusím a stále to odkládám. Problém je, že mi už je 31 pryč a muž by děti moc chtěl. Dřív jsem o tom ani nechtěla slyšet...dnes už jsem tak nějak vyrovnaná s tím, že jednou asi ano. Trošku se mi pohled změnil tím, že v mém okolí kamarádky mají mimča a jsou to holky, které nebyly nějak hrrr na mateřství. No a u nich právě vidím, že ty děti můžou být i hodné a poslušné. Nějak mám pocit, že ty matky, co jsou - já to nazývám - "zasloužilé matky" mají děti rozcapené a ty, co to nějak nehrotí a kromě dítěte zvládají i vlastní život, tak mají děti hodné. Ale k tomu dětství - já mám tu nejúžasnější mamku a máme spolu krásný vztah, vídáme se téměř denně, i když jsem už hodně let z domu, takže z toho to nemusí pramenit. ;-)
Odpovědět
1
2
8
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?