Kategorie

Nejnovější diskuze

Kde se diskutuje

Kam jsem přispěl

Sledované diskuse

Síň slavy

Fórum > Volná diskuze

Mobbing. Zažili jste nebo zažíváte?

bonavoxa bonavoxa

Autor diskuze

11.12.2008

Zažili jste, zažíváte? jak jste to pořešili?

Odpovědět

bonavoxa bonavoxa

Autor diskuze

11.12.2008

Jelikož se vyskytuji ve zdravotnictví, tak musím říct, že ženské kolektivy jsou ta největší hrůza, co jsem zažila..Najedete do provozu, kde chtě nechtě jsou různí lidé, různé povahy, socioekonomického statusu, věku, ap. A nějak z toho jako nováček musíte vybruslit - zažila jsem, kdy jsem jako nově příchozí musela dělat práci za druhé a ještě byla za to plísněna. Zvláštní, že vždycky muži . lékaři, snaitáři se zastávali abyli více fajn. Také jako studentka vysoké školy v posledním ročníku jsem zažila, kdy se mnou při příchodu na pracoviště nemuvil nikdo, nikdo se nepředstavil, nikdo mi neřekl, jak, kde, co, kdy..prostě nic..dostala jsem hadr a skládala jsem v noci léky podle abecedy...Ve škole jsem absolvovala příšerné zkoušky, teoretické, humanistické, medicínské, pak příjdu na praxi, kde je hnusná tlustá samice... Myslím, že ve zdravotnictví to prostě takhle někde chodí, zažila jsem i zlepšení, kdy si kolektiv ,, zvykne". Svým způsobem každý nováček tak rok chodí kolegům pro svačiny, aby ho nějak vzali.. Při práci s nemocnými - fakt mi občas bylo hrozně, ale ten člověk, klient, pacient nesmí nic poznat..a to stojí hodně sil. Zažila jsem i úplně skvělé kolektivy- mladé, dynamické, neměli problém v komunikaci... To byla hned jiná práce.

Odpovědět

evulka25 evulka25

11.12.2008

já myslím, že tímhle si ze začátku projde každý, většinou hned ty po škole, ale teď čím delší praxi člověk má a nějaké zkušenosti, berou ho jinak. Alespoň tak to pociťuji :-)

Odpovědět

bonavoxa bonavoxa

Autor diskuze

11.12.2008

Evulka25: určitě, máš pravdu. Každý si to ze začátku musí ,, vyžrat"- Horší je, když to trvá delší dobu. Pokud člověk přežije takové to ,, překlenovací období", pak už je to prostě jen práce - někdy fajn, někdy ne, takový normál. Ale je opravdu děs, když to trvá roky, když je to soustavné týrání, třeba jen pohledy, gesty, pomluvami za zády, schválnostmi. Možná tím, že se pohybuju ve zdravotnictví - mi mobbing připadá jako častá věc - jak procházím různými odděleními, mají lidé tendence mně, jako nezávislému pozorovateli, sdělit, jak to u nich v kolektivu chodí. Občas je to fakt síla..

Odpovědět

michallkka07 michallkka07

11.12.2008

ahojky, taky mám pár takových zkušeností: začínala jsem jako recepční v jedné personální agentuře - kde se hrálo hlavně na tzv. "vlezprelkovství" a pokud nelezeš-tak prostě nejedeš ;-) tohle já fakt nemusím a proto jsem odešla do menšího hotýlku v jednom takovém malém moravském městě a tam to teprv byla sodoma-gomora. Kolikrát jsem brečela když jsem se vracela z práce domů. Jako po nováčkovi (bylo mi tehdy 19) se po mě vozili od šéfa a jeho nafintěné ženy až po uklizečky. Ze začátku to byl dost boj, hlavně ty jejich nemístné ftípky a kanadské žertíky před hosty, ale pak jsem asi už nějak zapadla a díky neustále se obměňujícímu personálu jsem tam nebyla už tím "usopleným" nováčkem. Jediné co jsem nepřekousla bylo to že jsem měla na starost trezor s denní tržbou okolo 200.000kč, kterému znal snad každý kód a začaly se mi pravidelně na mých 24-ti hodinových směnách ztrácet peníze (cca tak 2-3000tis.) a sex.oběžování jednoho z číšníků, který na hotelu přespával a pravidelně se vracel opilý z baru. V další práci jsem měla ženský kolektiv - no to byla klasika - jak už tu bonavoxa psala a k tomu natvrdlý neurotický šéf, který při každé malé chybičce na nás chrlil sprosté urážky a rozbil co mu přišlo pod ruku (dveře, hrníček,a pod...) No a co se týče mojí poslední práce.... radši NO COMENT 8-) ....

Odpovědět

verrronique verrronique

11.12.2008

Tyjo, holky zírám :-o Já nic takového nikdy naštěstí nepoznala...

Odpovědět

calistto calistto

11.12.2008

jo ted něco podobného zažívám...mám už dlohodobě brigádku u přítele v práci a jeho podřízené jsou převážně ženský, tak je to taková slepičárna, kde si všichni myslí, že mi nadržuje vedení když v něm mám přítele .Hlídají mě na každém kroku, stpují mi na hodinkách jak se dlouho se svým přítelem bavím i když jsme řešili pracovní věci... Chlapy jsou na tohle mnohem lepší, beřeší takový zbytečný vrtochy.... Ale ted předemnou leží dilema, jsem v práci u přítele spokojená, práce mě baví ale jen dočasně neumím si představit, že bych to dělala do konce života a ted když mám jít po škole do práce bojím se opustit to staré místo, bojím se že narazím na nějakého debila nebo tak a hlavně studuju pedagogiku a až školu dodělám místo výkonu mé práce bude ustav nebo jiné sociální zařízení a nevím jestli to tak mladá zvládnu....

Odpovědět

bonavoxa bonavoxa

Autor diskuze

11.12.2008

Calistto: odešla jsem pracovat do Prahy - bylo mi 19. Rok to bylo, jak popisuji výše, ale pak už si na mně zvykli..a možná, kdybych neměla snoubence z Moravy- tak bych tam i zůstala. žádné vřelé kamarádské vztahy do budoucna by z toho ale nebyly... Riziko, že člověk potká někde debila je velmi vysoké, nicméně vyjímky jsou.. Záleží, jak se sama cítíš - práce v soc. zařízení, ústavech, může být zajímavá. Setřenka dělá s postiženým dětmi..a je strašně spokojená! Nicméňe na vztahy si stěžuje také. Když máš přítele ve vedení, tak by se to místo třeba dalo podržet..

Odpovědět

calistto calistto

11.12.2008

bona: no sice ve vedení je ale já dělám uplně obyčejnou práci, takovou holku pro všechno. 100% vím, že to nechci dělat stále ale jako brigáda je to fajn. Jo v ustavě by to bylo dobré , prozatím jsem měla praxi jen v ustavech s dospelíma a dětmi nemám zkušenost a hlavně u nás nic takového nejni....a hlavně když si srovnám mé vzdělání a vzdělání těch co by měli být mé potebciální kolegině, je to směšné....ony jsou (TED SE OMLOUVÁM)ale obyčejné prodavačky, které mají nějaký kurz, které to dělají jen pro to , že jsou rády že mají nějakou práci a vůbec se s těma lidičkama nejednají tak jak si zaslouží.Vůbec žádný rozvoj , klienti stagnují neli hůře klesají níž. Na praxi jsem se setkala s ženskou, která na Mariánký začala dělat, tak týden.Předtím dělala dělnici a tady si na mě vyskakovala.....

Odpovědět

bonavoxa bonavoxa

Autor diskuze

11.12.2008

No, takové si vyskakují nejvíc: ve zdravotnictví - mně jako vysokoškolačku - tyranizovaly nejvíce snatářky a uklízečky... Já si teda nechci vyskakovat, že bych byla něco víc, lepší ap. Ke každému se snažím chovat s úctou a úslužně. Když ale někdo začíná prudit jako prví, samozřejmě se bráním. Na druhou stranu je mi takových lidí líto, moc práce, málo peněz, žádné společenské uznání,...

Odpovědět

calistto calistto

11.12.2008

no jasný v době mých praxí jsem musela držet hubu a krok, šlo mi o hodnocení.... :-| Snad až začnu pracivat na plná úvazek se snad zlepší ....jen nechci pomyslet jakou almužnu mi nabídnou :-S

Odpovědět

bonavoxa bonavoxa

Autor diskuze

11.12.2008

Moje praxe je naprosto naprd : dělala jsem práci za uklízečky, prostě vytírala skříně ap. Jaké za tohle chceš hodnocení? Ale prošla jsem i naprosto úžasnými stážemi... školství, zdravotnictví, to jsou okruhy, kde je hoodně těžká práce a peněz málo. Není to pro slebé povahy.

Odpovědět

maco maco

12.12.2008

Ked som po skole nastupila do prace, kazdy sa snazil pomoct mi ako vedel a zda sa mi, ze aj sef mal pochopenie a trpezlivost hlavne preto, ze som taka mlada (mala som vtedy 20). Nas kolektiv sa odvtedy uz dost rozrastol a bolo uz par ludi, ktorych som zaucala, ani ma nenapadlo, ze by som im tiez vo vsetkom zozaciatku nepomahala. Z toho, co tu citam, som dost prekvapena a som rada, ze mam opacnu skusenost.

Odpovědět

Článek se načítá

zuska9 zuska9

12.12.2008

ahojte, ja som sa s mobbingom stretla uz dva krat. prvy krat som to vydrzala necely rok a vzdala som to, dala som vypoved a dost dlho som lutovala, ze som to neurobila skor. a druhy krat to prezivat v terajsej praci, kde to uz znasam cez styri roky a cim dalej, tym viac sa to zhorsuje.

Odpovědět

brumdinka brumdinka

12.12.2008

Tak holky, prošla jsem více zaměstnánimi a můžu Vám říct, že nejlíp se mi pracovalo s chlapama nebo ve smíšenym kolektivu. Jak jsou někde jen ženský, tak prostě slůepičárna, pomluvy atd... atpod... kdo neprovádí řitní alpinismus, nemá šanci atd. u chlapů nikdy nebyl problém a dodnes na tehdejší časy ráda vzpomínám.

Odpovědět

yizheng yizheng

12.12.2008

ahojte, pridavam se do klubu. ja bohuzel ted v ramci presunu do italie spadla do babskeho kolektivu a psychycky to nezvladam. nejhorsi na tom je, ze taky neumim ritni alpinismus (ten termin se mi moc libi) a tak je to na nic. je to firma postavena jen a pouze na pribuzenskych vztazich majitele, v kdejake kancelari jsou klidne i tri vedouci, protoze vsichni kamaradi maji kamarady a kazdej chce byt vedouci. v podstate v kanclu o 8 lidech je 5 vedoucich :-D :-D , driv mi to bylo k smichu, ale ted rozhodne ne.....jsme s manzelem v situaci, kdy nas zacali psychycky vydirat, ze pokud neodleti pracovat do ciny, me poslou zpet do cr a ho vyhodi...nuz na krk. ani jeden z nas neni YES MAN, ten co jenom prikyvuje, tak jsme hodne lidem trnem v oku i proto,ze se nebojime rict pravdu kdyz neco nefunguje....tak jsme dosli az na hranici unosnosti. jsem zrala na marodeni s nervama, rano mam zaludecni problemy jenom pri predstave toho, ze mam jit do prace,...navic ty kravy v kanclu to je na vyliskani jedna vedle druhe, nic neumi, ale pres teticky a sestrenice vi, ze maji misto jiste...holky to je hnus. a to je firma, co ma pobocky po celem svete!!!! naprosto nechapu, je to jako v te pohadce o pysne princezne, stary senilni majitel sedi na trune a mysli si, ze firmu ridi. ma u sebe 3 "hodne" radce, kteri samozrejme hrabou jen a pouze do sve kapsy,...on o spouste veci nema ani potuchy, ale vesele si houpe nohama a zije v blazene nevedomosti. hledame si praci s manzelem oba...tahle firma by nas svym chovanim dovedla k brzkemu rozvodu!

Odpovědět

yizheng yizheng

12.12.2008

mam kamaradku v americe a ta rika, ze mobbing je trestny cin a je mozne dat firmu nebo osobu k soudu za psychyckou ujmu na zdravi...no nevim, tady asi nic takovyho nefunguje, a i v CR by se mi nejspis vysmali...ale prijde mi to nefer, protoze takove jednani cloveka psychycky fakt nici a dlouhodoby stres muze vyustit ve vaznejsi nemoci...mela by byt na svete vetsi spravedlnost ]-(

Odpovědět

michallkka07 michallkka07

12.12.2008

yizheng: asi to není na místě, ale ten pojem "řitní alpinismus" je prostě bomba :-) ... už vím jak tomu budu odedneška říkat

Odpovědět

marcicek84 marcicek84

12.12.2008

Příspěvek byl smazán adminem, protože nesplňoval Pravidla přispívání do fóra.

bonavoxa bonavoxa

Autor diskuze

12.12.2008

Yizheng: tak to je teda síla! Mobbing by měl být určitě trestný..nebo aspoň nějakým způsobem sanktovaný. Psychická újma, to není jen tak, často si člověk v důsledku zraňujícího chování druhých osob, nese s sebou cejch..a bohužel se třeba může postupem času začít chovat stejně. Psychika v této době trpí, jede se na mládí, na výkon a na ten řitní alpinismus. Některým lidem ani nevysvětlíte, že za to ten postižený/á nemůže..si ostatní myslí, že je ,, blázen, hysterka ap." Duše je křehká a může se propadat do temnot..Není to jako rána, která se rychle zhojí, je to dlouhý proces, který vyžaduje maximální podporu rodiny, okolí,...

Odpovědět

yizheng yizheng

12.12.2008

jo tak to je presne, o me se vyklada, ze jsem nevyrovnana, hysterka, urvana koza, co nedokaze byt chvilku bez chlapa (manzela), vsichni me tu vyjadruji neuprimny soucit, furt se ptaji jak se mam, non des bes. brecim uz asi tyden bez prestani, manzelovi se smeji, ze jako co si to vzal za blbku,...a nejhorsi jsou ty kravy v kanclu. jedna je ted tehotna a porad se me pta, kdy taky budeme mit miminko, ja bych chtela, ale chci mit doma muze i behem tehotenstvi, chci si to uzivat s nim, coz ted tak nejak nejde....a ona do me porad vrta. te preju to nejhorsi, ikdyz se to nema :-( . mobbing by mel byt urcite trestny, protoze je to jako kdyz nekoho nekdo napadne na ulici, kdyz nekdo nekoho zmlati, tak sup a je postizitelny,...ale kdyz nekdo nekoho cilene psychycky depta tak se jenom smeje a jeste z toho ma radost, ze na nej nemuzou.

Odpovědět

bonavoxa bonavoxa

Autor diskuze

12.12.2008

Nechápu, co ty lidi k tomu vede. často mi vyčítali, že oni, když byli mladí, museli to a tamto..jak se měli špatně.. a já jsme jen fracek a všechno chci hned.. Jako kdyby chtěli na někoho svalovat vinu. Opravdu jsem viděla lidi, kteří měli právo cítit se špatně, lidi nemocné, umírající. Ale nechovali se tak, byli svým způsobem radostní, vyrovnaní, pokorní. Vím, že se namá přát zlé - ale to není rys Tvé povahy - je to jen reakce na týrání. Občas člověk v duchu ty tyrany prokleje až do morku kostí...hlavně, když si myslí, že na ně nikdo nemůže..a ještě k tomu mají v životě nepochopitelné štěstí. To pak myslím na ty Boží mlýny a nadávám, že melou strašně pomalu..

Odpovědět

yizheng yizheng

12.12.2008

me prijde, ze ted ty bozi mlyny stoji, ale jakmile se zase rozjedou to se vsichni kreteni nebudou stacit divit. a ja budu spokojena a vyrovnana zena a budu se jim smat :-D :-D :-D a na to se tesim nejvic!!!