Rozdílné věrovyznání. Co se svatbou?

Zobraz úvodní příspěvek
Profilova fotka
Ahoj nevěsty i vdané paní, jsme spolu s přítelem přes 5 let, skoro celou dobu spolu bydlíme, myslím, že se známe dost dobře na to, abychom věděli, co od sebe můžeme čekat. Loni v létě jsme se rozhodli, že se vezmeme. Naplánovali jsme to na srpen 2008, rozhlásili jsme to už celému příbuzenstvu i kamarádům, začali s přípravami... Zhruba před měsícem jsme ale začali pochybovat. A to hlavně kvůli víře. Když jsme spolu začínali chodit, byli jsme v této otázce oba dost nevyhranění - já velmi laxní "věřící" (nic to pro mě ale neznamenalo) a přítel hledající filosof. Během těch pěti let jsme ale bohužel v tomto směru dost rozešli. Zatímco já jsem se asi před 3 lety "obrátila" a postupně si našla cestu ke katolické církvi, přítel postupně dospěl k ateismu. Neviděli jsme to jako překážku našeho společného života, dokud jsme se více nezačali bavit o výchově dětí. No, trochu nás mrzí i to, že se my dva co se týče víry neshodneme a tím pádem některé věci nemůžeme sdílet, ale to by se ještě dalo - můžeme sdílet hodně jiných věcí. Ale s tou výchovou dětí to opravdu vidíme jako problém - oba dva budeme chtít předávat svým dětem to, o čem jsme přesvědčení. A nejsme si jistí, jestli to jde nějak skloubit. Asi se budete divit (stejně jako spousta našich blízkých), jaktože jsme na to přišli až teď. No - já to taky úplně nechápu. Já jsem asi pořád tajně snila o tom, že on taky časem uvěří. A on si asi dlouho neuvědomoval, co moje víra obnáší. Přitom o tom mluvíme pořád. Zajímal by mě Váš názor. Hlavně těch z Vás, kdo řeší něco podobného (jeden z Vás je praktikující katolík a druhý nevěřící. Případně, jestli někdo znáte ze svého okolí podbné páry. Díky za reakce.
Odpovědět
Profilova fotka
Holky u nás to bylo tak tak, přítel je věříci a já ne...Je slovák, takže jak jinak... on chtěl původně svatbu v kostele, ale to jsem nechtěla za žádnou cenu. Takže jsme udělali kompromis, svatba byla civilní a slíbila jsem mu, že necháme naše děti pokřtít. Já bych si prostě obřad v kostele neužila, nemám k tomu žádný vztah, spíš naopak....tak jsem ráda, že jsme se dohodli takto :)
Odpovědět
Profilova fotka
Jeden postřeh z odstupu: Je potřeba se opravdu seriozně zamyslet nad tím, co máme společného a co nás rozděluje. Když jsem se vdávala, neřešili jsem otázku víry. Naštěstí my oba s manželem v tom máme stejný názor, ale naši přátelé podcenili tlak jedné rodiny a naše kamarádka tak stále bojuje s tchýní kvůli náboženskému vlivu na děti. Asi si řeknete, to zvládnu, nenechám si mluvit od nikoho do výchovy, ale v životě je potom hodně situací, kdy nelze vidět všechno jen černobíle.
Odpovědět
U nás je to trochu podobné. Jsem nevěřící, přítel pokřtěný a nepraktikující katolík. Má rád víru jako takovou, rád ji zkoumá, čte o ní, dovídá se nové a nové rozměry víry a zkoumá rozdíly mezi vírami. Ale nemodlí se a do kostela chodí pro atmosféru. Jeho postoj k církvi respektuji. Je to vzdělaný člověk, co je navíc realista a pracuje v technickém oboru a zaobírá se technickým vývojem, jak lidstva, tak věcí. Takže i chápu, že těžko věří tomu, že to všechno stvořil bůh za 6 dní. Navíc nenávidí pokritce, co si chodí do kostela pro odpuštění. Zastává názor, že pokud žije podle desatera a nekoná žádné skutky co stojí za odpuštění, nemusí tedy chodit do kostela a očisťovat se od hříchů, když žije spořádaný život. Rozmlouvat s bohem nechodí, raději rozmlouvá se mnou a odpověď má hned, nečeká na zázrak. Jde a zázrak učiní. Naše svatba bude v kostele. Má větší vážnost a pro mě jako nevěřícího je to čest. I když slovo před bohem pro mě nemá takovou hloubku, věřím v něco. Není to osoba ani bůh. Je to atmosféra. Věřím ve štěstí, porozumění, lásku na první pohled a tak. Takže vždy když se řekne bůh si představím něco svého co mi dává sílu, ať už je to vliv ze mě nebo z venku. Jde o to jak si kdo víru vykládá. Proto vím, že naše děti budou pokřtěny, ale boha jim hned cpát nebudu. Budeme je učit technicky. Kdo bůh je a v čem se liší bůh můj, tatínka i budhistů, hinduistů a tak. Jak ho budou chtít přijmout je na nich. :-D
Odpovědět
Profilova fotka
There is a saying: Viera ludi spaja, nabozenstvo rozdeluje.. Verim, ze nedovolite, aby nabozenstvo rozdelilo lasku, radsej najdete nieco, v co verite obaja..
Odpovědět
Profilova fotka
Znám pár rodin, kde spojení věřící - nevěřící klape... Ale v tu chvíli je ten "věřící" buď hoodně vlažný, což je škoda, nebo je ten nevěřící velice tolerantní... Jak všichni říkáte, problém nastáva ve výchově dětí - přijde jednou otázka, proč my chodíme do kostela a tatínek ne? A pokud jim tatínek řekne něco, jakože Bůh třeba neexistuje, nebo tak, pak Vám doporučuji už teď studovat katechizmus, abyste si to obhájily... ;-) A jestliže jim tatínek bude dávat jiné alternativy zábavy, pak bych nechtěla být tím, kdo válčí proti svému manželovi... Já můžu říct na rovinu - nevěřícího bych si nevzala. Je to možná kruté sdělení, možná se Vám nebude líbit, ale pro mě by to byl dost nepřekonatelný problém. Nevěřící člověk je prostě v celém vnímání života úplně někde jinde... A to, že by mi někdo slíbil, že necháme děti pokřtít, by mi nestačilo. Např. civilní obřad by pro mě neznamenal nic...
Odpovědět
Profilova fotka
@alexandra Problém nastává, když věříš v NĚKOHO ryze konkrétního a ne jen tak v něco... ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@jitka999 Asi budu reagovat na každý příspěvek... :-D Jituš, při křtu SLIBUJEŠ, že budeš děti vychovávat ve víře pro Boha. Nemůžeš je nechat pokřtít a říct - Boha jim vnucovat nebudu... Je to zodpovědnost, nejen nějaké ponoření do vody... Chápeš..? Možná to i přesto uděláš, ale musela jsem Ti to říct... :-)
Odpovědět
@jesesek Záleží asi i na tom co pro koho znamená cpát boha. Pokud jim o něm řeknu, tak už jsou vychováni ve víře ne? :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@jesesek Boh, Tvoj, ako aj akykolvek z ineho nabozenstva, je abstraktny pojem, vyjadrujuci lasku, dobro, atd atd. Teda, ak niekto veri v to, co Boh symbolizuje, a nenazyva to Boh, ale povedzme laska, alebo dobro, alebo osud, karma, cchi, verite obaja v to iste, alebo nie? ;-) Mimochodom, Ty budes Tvoje deti nutit chodit do kostola, aj ked nebudu chciet? Aky to ma vyznam?
Odpovědět
Když děti bereš do kostela úplně odmala a nenásilnou formou je učíš víře ,tak pak chodí do kostela bez nucení. Když vidí na svých rodičích ,že tam chodí rádi a doma si pak o tom povídají ,tak pak to jde samo. :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@jesesek teda žijeme v 21.století? vnucovat dětem boha je jako kdyby tobě rodiče třeba vnucovali, aby si nenáviděla své prarodiče.. děti jsou lidé a mají mít svobodná rozhodnutí..a nejtrapnější v kostele je vidět ty malé znuděné děcka, které tam řvou běhají po kostele a obtěžují ostatní lidi a maminy je okřikují! Tohle že je vedení dětí k víře:D Tak to si to bůh něják blbě představuje ne? Toť můj názor
Odpovědět
Byla jsem vychovávána ve víře, musela jsem chodit do kostela, jsem křtěná. a ač naši nebyli fanatici tak už to, že jsem do kostela musela a nebyla to moje volba mě dočista odradilo. Možná je něco mezi nebem a zemí, ale nevěřím v jakoukoli církev. to už je výmysl lidí. Dá se říct, že jsem nevěřící. Pokud povedete své děti k víře, nic jim nevnucujte, má to opačný efekt--nechci tím říct, že mě tahali do kostela násilím, ale brali automaticky, že celá rodina do kostela jde. Jak já nerada v neděli vstávala...
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
@radkaja Oprav ma, ak sa mylim, nepovedal Jezis Kristus, ze kazdy mame svoj chram v sebe? Preco potom deti nutit chodit do kostola, ked viera v Boha je v srdci, a nie v nejakej budove? ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@radkaja Děkuji, hezky jsi to napsala. @alexandra Bůh můj, je konkrétní osoba. Ne nic abstraktního, mysli si o tom, co chceš... ;-) Možná jsi dosud poznala jen abstraktní pojmy, ale já poznala Boha, který byl na tomto světě jako člověk - a je to historicky dokázané, i když to lidé nechtějí slyšet. Já nejsem člověk, který by věřil jen tak nějakému zázraku, zjevení, abstraktnu... Musím mít konkrétní důkaz, nejlépe i osobní prožitek... Ale vím, že Bůh existuje a ano, je láskou, je plný lásky, ale není pouze nějakým pojmem... A přesně, jak říká Radka.. Chci předat svým dětem to nejcennější, co v životě mám. Boha. A možná, jako každý z nás, budou mít i mé děti v životě pochybnosti... Ale v tu chvíli je chci jen podržet, nic víc, nic míň... Kdyby mě kdokoliv k čemukoliv nutil, udělám pravý opak, jsem dost trucovitá... ;-) Nehodlám své děti nutit do něčeho násilím, ale když vyrostou v krásné věřící rodině, kde budou Boha každý den potkávat a poznávat, pak to pro ně nebude těžké pochopit... Znám tolik krásných rodin, kde se děti do kostela těší... :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@medvidek6 @redenka55 Přečtěte si, prosím, můj předchozí článek - taky bych to nedělala z donucení a nikoho nutit nehodlám... Je to jen příklad rodičů, který může děti vést k Bohu...
Odpovědět
Profilova fotka
@redenka55 právě o tom jsem psala...moji mamku rodiče tahali každou neděli do kostela a od té doby kostely nesnáší..o doby, kdy dosáhla 18 let do kostela nevkročila, nechodí na bohoslužby a tak ale přitom je pokřtěná,protože si to její rodiče přáli.
Odpovědět
@jesesek A co když tvé děti jednoduše až vyrostou stejně jako já, ač budou k bohu vedeny věřit nebudou? budeš je přesvědčovat, nebo jim necháš jejich ateismus, Ještě bych dodala k tomu nucení do kostela...Já nemůžu říct, že by mě tam brali násilým..Jako malá jsem brala taky automaticky že jdu s nimi---nikdy mi to ale a to ani když jsem byla větší nic nedávalo.
Odpovědět
Profilova fotka
@redenka55 Situaci budu řešit, až nastane... :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@jesesek je smutné, že to nejcenější co máš je Bůh a ne například manžel, rodiče neb přátelé či děti..ale budiš
Odpovědět
Profilova fotka
@alexandra Dej mi prosím, konkrétní citaci, kde je tohle v Bibli napsané...
Odpovědět
Profilova fotka
@medvidek6 Můj manžel respektuje to, že Bůh je u mě na prvním místě a já respektuji, že Bůh je u něj na prvním místě, náš manželský svazek tedy nebude jen já a manžel, ale já, manžel a Bůh, protože bez Něj to prostě nejde.... Není to smutné.... Není to smutné pro toho, kdo Boha poznal... :-) Možná je to pro tebe nepochopitelné, ale na Boha se nedá žárlit... ;-)
Odpovědět
Oprava--násilím // omlouvám se za hrubku........ Jesesek--- budeš řešit situaci až nastane ? Je samozřejmé, že ve svém přesvědčení budeš své děti vychovávat, ale pokud budou dospělé už asi nebude moc co řešit. Možná víru přijmou a možná ne
Odpovědět
Profilova fotka
@alexandra asi nemá cenu se o tomhle dohadovat..nechápu lidi, kteří říkají jací jsou křesťané, ale zajímavé, že když byly doby komunistů, do kostele nechodili..a to nevadilo? církev po celá staletí tahala z lidí pouze a jen peníze...Prodávat odpustky? No,bůh si ty peníze určitě užije...zavinili tolik válek, tolik mrtvých a přitom říkají nezabiješ? Dnes je to téměř stejné, o své kostely se nestarají a stávají se z nich ruiny a kde jsou ty jejich věrné ovečky? Jakmile se začne mluvit o penězích, najednou se ztratily.. dnes dávají kázání, že se mají děti pokřtít a vychovávat ve víře, ale je 21.století, lidé myslí racionálně a Česká republika patří k zemím, kde je nejmenší procento věřících na světě.
Odpovědět
Profilova fotka
@redenka55 Máš pravdu... Možná ano, možná ne.. Sejdeme se tady za 18 let..? Nebo raději za 20? Ještě nejsem těhotná ;-)...
Odpovědět
Profilova fotka
@redenka55 @jesesek Som mama dvoch deti a odporucam Ti situaciu riesit skor, ako nastane ;-) Ale k tej cirkvi, kostolom, Biblii atd: - 3.Fatimské proroctvo - zasahovanie cirkví do politiky - presny citat toho mojho vyroku sa nachadza v Tomášovom evanjeliu, mam Ti to sem napisat, alebo to zvladnes aj sama? ;-)
Odpovědět
Ukazte mi Boha, abych ho poznala a pak budu verit :) jinak za me, vztah neni o Bohu a ci clovek v nej veri, ale musi byt vira dvou lidi v ne same, v jejich vztah, sebepoznani, poznani toho druheho, trpelivosti, toleranci, respektu, lasce. Tu Buh tem dvoum lidem nikdy nezaruci, tak jako nezarucil Mir na celem svete atd.
Odpovědět
Profilova fotka
@medvidek6 Za doby komunistů mi byly dva roky a do kostela jsem chodila... :-) Velice si vážím lidí, kteří dokázali přežít v horké víře celou tuto dobu. A můžu říct, že především tyto rodiny nezůstaly dodnes vlažné... Odpustky řešit nebudu, to by bylo na dlouhé středověké téma... Uvědomme si možná jen to, kdo stál ve středověku v čele církve a proč - nebyli to až tak věřící lidé, ale hlavně mocní, kteří měli peníze a chtěli si to koupit... Nemůžeme jejich jmény špinit celou církev. Ano, církev není bez chyby, protože je složená z lidí, z nás - chybujících... Že se z kostelů stávají ruiny je fakt škoda, ale je to proto, že církev na ně nemá peníze... Navíc ruinami jsou především kostely nevyřešené v restitucích... Takže jakoby zrovna nepatřily nikomu... Možná, že ČR dneska patří mezi ateistické země, ale upřímně - pro mě je lepší země, kde je 100 křesťanů pevně zakotvených, než 10000000 křesťanů jen vlažných... :-) Malý poznatek - víra se s vědou nevylučuje... ;-)
Odpovědět
No třeba se sejdeme, ale myslím, že za 20 let už na beremese chodit nebudem :-D.... Ne vážně, já jen svým příkladem chtěla upozornit, že děti mají svou hlavu a výchova k víře nemusí nikam vést, stejně tak naopak--děti ateistů mohou být časem věřící. já dětem nebudu vštěpovat nic, ani víru, ani opak.
Odpovědět
Profilova fotka
@medvidek6 Asi mas pravdu, ja nie som krestanka, aj ked verim v to, co krestania nazyvaju Boh.. a nie som krestanka prave preto, ze o nich viam mozno viac, ako oni sami, pretoze su tak zaslepeni krasnymi mozaikami v kostoloch, a monumentalnostou samotnej stavby, ze nechapu podstatu viery.. Ale ruku na srdce, presne na takych ludoch cirkev zije, no nie? |-|
Odpovědět
Profilova fotka
@alexandra Tomášovo evangelium.... :-D :-D :-D :-D Promiň... Ale Tomášovo evangelium je apokryf.... Říkala jsem si, že jsem tu větu ještě neslyšela... Ty apokryfy nemám ještě dobře zvládnuté... Ale polepším se. Pro upřesnění - apokryfní evangelia nejsou církví uznaná... Jsou to evangelia, která vznikla a příliš dlouho od doby, kdy se všechno událo - tedy až kolem 2., 3., nebo i 11. století...
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?