Obřad pro věřícího partnera a nevěřící partnerku

Zobraz úvodní příspěvek
Zdravím všechny budoucí nevěsty...mám katolického přítele, sama jsem ateistka, kromě něho a jeho rodiny jsem se s vírou nikdy nesetkala a nic mi to neříká. Nicméně partnara miluju a pokud spolu budeme žít i nadále, tak mě nemine svatba v kostele. Celá moje rodina i známí jsou nevěřící, u přítele naopak. Nějaké rady či zkušenosti? Děkuji
Odpovědět
Profilova fotka
@tilickova A tak já ti nevím, myslím, že i když to jde proti sobě, tak to jde podat tak, aby v tom děti neměly primárně guláš... Spíš si myslím, že vyrůstat v rodině, kde vím, že každý z rodičů se dívá na svět jinak, ale zároveň jsou k sobě tolerantní navzájem a zároveň se shodují v těch nejdůležitějších věcech (protože upřímně, vedle společného vnímání toho, co znamená dobrý život, dobrý člověk a věci jako pravdivost nebo štěstí, se může jít vnímání Boha vycpat senem, prostě pojetí hodnot je pro život důležitější) - tak v takovéhle rodině vyrůstat může dát člověku hodně dobrý duchovní základ. Dovedu si představit, že takovéhle dítě by mělo skutečnou svobodu ve volbě svých duchovních názorů. Ovšem, vybalancovat takové soužití a výchovu je hodně, hodně náročné a určitě to chce spoustu skutečné tolerance a taky to, aby oba rodiče měli ve svých názorech opravdu jasno. Pan "Bůh je, protože mi to vždycky říkali a jako být to tak musí" a paní "Jsem ateista, páč to o Ježíšovi je pitomost a jako v něco asi trochu věřím, ale nevím v co a Bůh to není", ti by to nejspíš nezvládli.
Odpovědět
Profilova fotka
@lissette Ano, je to velmi složité. Přináší to velké konflikty a většina lidí zas až tak tolerantní není. Nakonec to sklouzne k tomu, že se lidé před svými dětmi zesměšňují. Neznám pár, který by to zvládl. V kostele ale, žádný kněz neoddá partnerský pár bez prohlášení, že budou své děti vychovávat ve víře. Pak je otázka, jak velkou váhu má víra pro toho křtěného a věřícího člověka. No a konečně, když už souhlasím s tím, že se budu vdávat v kostele, tak musím přemýšlet o tom, že to má taky své podmínky. A že když něco slíbím, tak to taky mám plnit. A už vůbec nerozumím tomu, že někdo chystá svatbu v kostele a přitom duchovní hodnoty zesměšňuje. Jinak se ztotožňuji s meluhelu@, pro koho to nic neznamená, ať svatbu v kostele nedělá.
Odpovědět
Profilova fotka
Za 4 měsíce mě čeká svatba v kostele. Věřím v Boha, mám v úctě Ježíše Krista jako člověka a velkého moudrého filozofa, ale sem zatvrzele proti jakékoliv církvi nebo sektě... Napáchali tolik hrozného... (studovala sem historii :-)) Nemám ráda, když mi někdo říká, co mám dělat. To si podle mě má každý srovnat v hlavě sám a taky se svým svědomím. Některé zásady jsou samozřejmě v pořádku, některé mi připadají na hlavu... Můj přítel je katolík a moji víru nechápal. Dost dlouho se mě snažil přesvědčit, že jen katolíci jsou ti správní. Ale po nějaké době pochopil, jak byl sobeckej a arogantní a dokonce za svoje chování omluvil. Oddává nás řeckokatolický kněz, který má rodinu a na naše "smíšené" (nesnášim to slovo) manželství se dívá jinak, než běžní faráři. Je milý a nevtlouká mi do hlavy, že bych se měla nechat pokřtít a kdesi cosi... Ale zároveň mě upozorňuje, jak důležitý slib budu v kostele dávat a já sem si toho vědoma. Našim dětem chcem ukázat obě cesty a ať si pak vyberou. Chodit do kostela mi nevadí, chodím ráda na půlnoční a vím, že to partnerovi dělá radost, když sem tam s ním. Nejde mu ani o to, že bych se tam měla modlit, ale jde mu o moji přítomnost vedle něj. Což je pro nás velký pokrok, protože to kdysi bývalo naopak :-) Ve vztahu sem spokojená, i když to byl někdy vážně boj, ale při tom se stačilo jen dohodnout a všechno si vysvětlit. Škoda, že na člověk přichází tak pozdě, mohli sme si ušetřit jeden rozchod :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@kristinasaxi kdybych mohola dala bych ti 1000like:-):-)...přesně tak to citím já..vnímám Boha ..ne církev ..manželský slib dávám bohu ,sobě ,jemu ..ne cikrkvi..je to prostě moje svědomí... ;-) .
Odpovědět
Profilova fotka
@meluhelu ráda čtu, že mě někdo chápe :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@kristinasaxi @meluhelu já to mám s vírou stejně- nepotřebuji ke své víře církev, ani žádný "návod" jak věřit. Ale na nedělní mše chodím opravdu ráda, když vím, že bude kázat člověk, který to má v hlavě srovnané- pak si tam člověk uvědomí spoustu věcí, které se týkají i jeho života a stojí to za to. a náš pan farář v podstatě neměl problém s tím, že křtěná nejsem- spíš mi přišlo, že je pro něj důležitější, jak to člověk cítí a jak se chová, než jestli prošel všemi svátostmi a za rohem se chová úplně jinak (jednou se podobným stylem i vyjádřil). Je to i o lidech :-)
Odpovědět
My to máme stejně jak píše zakladatelka. ALE: řekl mi už při seznámení, že věří a každou neděli chodí do kostela. Trošku jsem byla v šoku zezačátku. Po nějaké chvíli jsem tam zašla s ním. Nějak to neprožívám, on mě do ničeho nenutí. Řekla jsem mu narovinu, že jsem ve víře nevyrůstala a chodím tam jen kvůli němu. Nijak mě to neomezuje. Svatbu budeme mít v kostele. Příští týden jdeme na první sezení s farářem. Docela se toho obávám, ale budu se to snažit zvládnout. Až budeme mít děti, chci aby byly pokřtěné a klidně ať si do náboženství chodí. To bude na nich. Já se do ničeho míchat nehodlám a zakazovat to taky nebudu. Ale museli jsme si to vyjasnit předem. Pokud se zakladatelko chceš vdávat v kostele, ale nemáte vyřešeno, jak to bude probíhat v budoucnu, tak byste se měli o tom pobavit dřív, než bude pozdě. Nejhorší jsou potom spory ohledně dětí :-|
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 3 měsících
Hrozně se mi líbí, jak věřící mají plnou pusus tolerance, ale podle nich má vždy ustupovat ateista jejich názoru. Ať už jde o svatbu v kostele, pokřtění dětí, vedení dětí ve víře, chození do kostela... Zatímco oni samozřejmě nemusí ustupovat v ničem, neboť křesťanství je ta jediná správná cesta, že :-) Už vidím jak věřící partneři vykládají dětem, že bůh stvořil svět za 6 dní, že lidé pochází z Adama a Evy a svět je starý 6000 let. Že vše co se píše v Bibli je pravda... Taky netuším, proč bych měla automaticky mít k někomu úctu. Úcta musí být zasloužená a ne být proto, že to někdo řekne. Moje rodina je ateistická, stejně tak manželova, náboženství mi připadá jako fantasy typu Dračí jezdci :-)
Odpovědět
@klarask nepochopila jsem co jsi tím svým příspěvkem chtěla vlastně říct když se tě téma diskuze netýká
Odpovědět
To asi tady propaguje svoji ateistickou viru. :-D
Odpovědět
@radkaja Ateismus není víra! Ateismus je něco co je založeno na vědě, zatímco víra je založená na víře :-)
Odpovědět
@majanax Aha, zajímavý poznatek. Diskuze se mne netýká, tak nesmím vyjádřit svůj názor. Tak taková je tolerance věřících. Kde to jsme? Ve středověku? Nebo v roce 1952? :-D Co bych chtěla říct? Jen to, že se mi nelíbí, jak se věřící chovají. Jak mají pořád řeči o toleranci, ale přitom se často chovají jak blbci a to mi prostě vadí. Když jsou partneři věřící a ateista, tak vždycky podle vás by měl ustupovat ateista... Proč? Nechápu to. Když ateista podepíše, že nebude bránit výchově ve víře, tak by veřící měl podepsat, že nebude bránit ve výchově v ateismu, tak by to bylo spravedlivé. A budeš se divit, ale částečně se mne to týká. Máme kamaráda kněze, vstudovaného biologa - jediný věřící kterého znám, s nímž je možné rozumně diskutovat o víře. A kvuli němu jsme dokonce i zvažovali svatbu v kostele. Ale bohužel, ani jeden z nás nechtěl chodit na katolická poučování, nechtěl se nechat pokřtít, slíbit vychovávat děti ve víře... Takže jsme tento nápad rychle zavrhli a udělali jsme dobře.
Odpovědět
Článek se načítá
@klarask Když není zatím vědecky dokázáno, že bůh není, tak je to jen víra ,že není. :-D
Odpovědět
@radkaja Že Bůh není lze nepřímo dokázat snadno. Zatímco naopak ne. A třeba mi vysvětlíš, proč byla většina fyziků, čili lidí zabývajících se vesmírem a tím odkud pocházíme ateisty. A zdůrazňuji, že ateista byl i Albert Einstein :-)
Odpovědět
@radkaja Obávám se, že většina rozumných fyziků z toho co o světě ví dojde k závěru, že bůh prostě nemůže existovat. Takže to není jen víra, je to přesvědčení založené na vědeckých argumentech. Navíc nechápete anizákladní principy diskuze. Vy tvrdíte, že bůh existuje, a tudíž vy musíte dodat argumenty. Dokažte mi vědecky a všem ateistům, že bůh existuje! Prosím, do toho, pak uvěříme. :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@klarask vztah je vždycky o toleranci, ať je mezi věřícími, nevěřícími, nebo mezi věřícím a nevěřícím.. pokud jde o poslední případ, pak by měl nevěřící počítat s tím, že pokud souhlasí se svatbou v kostele, tak to není jen tak, ale že jde o mnohem víc, než říct jen ano.. pokud to není ochotný akceptovat, tak by se měli ti dva vzít při civilním obřadu (a to beru jako ústupek ze strany věřícího)... pak nemusí slibovat nic o budoucí výchově dětí a podobně... můj snoubenec není pokřtěný, ale už když jsme spolu začali chodit, tak mi řekl, že po zkušenostech, co měl z předchozích vztahů věděl, že by chtěl chodit s věřící holkou a že jinou svatbu než v kostele si neumí představit.. a bere a chápe i věci, které z toho vyplývají... ale je to jen mezi snoubencema, jak si vše domluví - a mluvit je nutné jde jen o můj názor... neberu ti to, co jsi napsala, jen mi přijde hloupé, že hodnotíš věřící, píšeš, že se ti nebílí jak se chovají, a při tom píšeš, že znáš jen jednoho věřícího..
Odpovědět
@tynka9 Kde píšu, že znám jen jednoho věřícího? Já pouze píšu, že náš kamarád kněz je jediný věřící, kterého známe s nímž se dá rozumně diskutovat o víře. Rozumíš? :-) Čili my jich známe podstatně víc. Ale z těch všech kterých známe je on jediný s nímž se dá o víře diskutovat. Pokud jsem to napsala nejasně, tak se omlouvám. Ale jediného věřícícho skutečně neznáme. :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@klarask promiň, špatně jsem si to přečetla...
Odpovědět
@tynka9 V pohodě :-) Jasně, já naprosto chápu, že pokud je jeden věřící a druhý ateista, tak je to velmi těžké, ale skutečně si nemyslím, že by měl ustupovat jen nevěřící. Dám příklad. Bude třeba svatba v kostele, což je ústupek nevěřícího, takže potom by bylo podle mne správné, aby věřící ustoupil třeba v pokřtění dětí. Nebo klidně naopak, to je jedno :-) Ale ne, aby pořád ustupoval jen jeden z nich. Já bych to třeba nemohla, mít svatbu v kostele a ještě pokřtít děti a vést je k víře. Pokud jednou samy uvěří, tak přestože jsme s manželém ateisté, tak s tím nemáme nejmenší problém, ale vést je k tomu nebudeme, je nám líto ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@klarask V jiné diskusi jsi zmiňovala, že jsi na vědu... Řekla bych si, že tedy věděky smýšlející člověk nebude vyvozovat závěr z jednoho případu. Navíc ještě pozitivní (když je kamarád biolog JEDINÝ věřící, se kterým se dá o víře bavit). Nechápu tedy, kde se vzal ten názor, že všichni ostatní jsou hloupí a svou víru vnucují. To je jako kdyby někdo řekl, že jablko nespadlo na zem přímo, ale udělalo ve vzduchu salto. Udělá se z jednoho případu vědecký závěr? Asi ne, ne? :) Sama nevěřím v Boha (jsem tak trochu pohan). V podstatě i ateismus je "víra". Ale nelíbí se mi, žes vyhrabala měsíce staré diskuze a píšeš do nich nehezké věci o toleranci - sama nejsi tolerantní, podle toho, co píšeš. A navíc to není k tématu. Pokud chceš řešit víru jako takovou, tak zkus založit jinou diskuzi, jestě to bude zajímavé :)
Odpovědět
@astracreek Žádné jiné tady nejsou, tak píšu sem. Když se ti to nelíbí, tak nečti a nereaguj, prosté :-) Víš, jenže ono je i spousta věřícíh s nimiž se o víře diskutovat nedá. Taky je známe. Ty co věří v kreacionismu, že Země je stará 6000 let, neuznají ani ty nejzákladnější provinění církve a podobně. Čili z jednohopřípadu nevyvozujeme, to rozhodně ne. Právě naopak. Se spoustou věřících jsme o tom zkoušeli diskutovat, ale s ním jediným to šlo. A přesto se ve spoustě věcí neshodneme. Takže mi můžeš věřit, že s vnucováním víry mám opravdu dost bohaté zkušenosti. A i s mnohem horšími věcmi, než je jen vnucování názoru (to jen tak na okraj) :-) Možná nejsem tolerantní, dobře, uznávám. Ale pořád jsem víc tolerantní než věřící, kteří by mne pořád rádi předělávali, nutili k pokřtění dětí, k tomu abych chodila do kostela atd... Promiň, ale od věřícíh jsem se zatím s příliš velkou tolerancí nesetkala. Většinou mám tu zkušenost, že jsou tolerantní k ostatním věřícím, ale ne k ateistům, typická je věta, že stejně jednou uvěříme. Měli bychom jim ve všem ustupovat... Tak na to pak nejde reagovat jinak než reaguji. Je mi líto. Čest výjimkám, jako je náš kamarád kněz :-)
Odpovědět
@klarask proč vlastně diskutuješ s věřícími? Já třeba ze svého věřícího okolí neznám nikoho kdo by měl potřebu diskutovat s ateistou nebo ho o víře přesvědčovat. To zřejmě svědčí o tvé netolerantnosti a tvé potřebě se s někým dohadovat. proč se s těma věřícíma vůbec stýkáš?
Odpovědět
@majanax Protože se s nimi dá diskutovat o všem možné velmi rozumně. Jen ne o víře. Právěže naopak většinou věřící mají potřebu mne přesvědčovat o správnosti své víry :-) A pokud jsem podle věřících netolerantní, tak mi to nevadí. Oni sami mají o toleranci zrovna co mluvit :-) Stačí si přečíst Bibli... Mimochodem, máme výbornou kamarádku, která byla věřící, ale po poctivém přečtení Bible se stala ateistkou :-D
Odpovědět
@klarask já považuju víru za ryze osobní věc, a když se chtějí vzít nevěřící s věřícím, měli by mít tuto otázku vyřešenou dávno před svatbou. A v tomto případě vždy musí jeden ustoupit, z vlastní zkušenosti vím, že je jednoduší, aby ustoupil nevěřící. I v tom, že pokřtí své děti, a ty si pak sami vyberou, zda budou chodit do kostela nebo ne. Pro nevěřícího partnera je svatba v kostele veliký zážitek, znám dost lidí, kteří nevěří a měli svatbu v kostele a byli nadšení atmosférou, je to daleko osobnější než v obřadní síni, ale to je každého věc, jak se domluví. Sama nejsem pokřtěná, svatbu v kostele jsem měla, děti mám pokřtěné, nikdo mě nenutí abych věřila či chodila do kostela, ale když se zamyslíš nad desaterem, tak tam není nic špatného, kdyby se tím řídili všichni (dejme tomu mimo "v jednoho boha věřiti budeš"), tak by bylo na světě o dost líp.
Odpovědět
@ivule_b Ano, víra je osobní věc, to souhlasím. Ale nesouhlasím, že by měl ustupovat ve všem nevěřící. Když jedenustoupí ve svatbě, druhý by měl ustoupit v pokřtění dětí nebo naopak. Svatbu v kostele samu o sobě bych asi snesla, ale ne to, že byh tím slíbila, že nechám děti pokřtít a že je budu vést ve víře. Pokud budou věřit, nemáme nic proti, ale vést je k tomu nebudu. To je můj názor :-) Co se týče desatera. První 3 přikázání - "v jednoho Boha věřit budeš", "den sváteční světit" a "nevezmeš jména božího nadarmo". Tak to podle mne není nic úžasného a s tím by na světě lépe nebylo. Dovedla bych si představit lepší přikázání. Pak mám ještě problém s "cti otce i matku svou" mám problém. Úcta nesmí být založena na tom, že ji někdo nařídí, ale musí být zasloužená. Musí se odvíjet od výkonu rodičů. Někteří si úctu zaslouží, jiní ne. Já mám úctu k lidem kteří si to zaslouží, ne k těm u kterých je mi to nařízeno. Nebudu mít k někomu úctu jen proto, že je starší, nadřízený, rodič, žena... ale protože si mou úctu něčím zasloužil. Další přikázání se mi už zdají v pořádku :-) Jen by se jimi museli řídit všichni, tedy včetně církve, politiků... :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@klarask Proc tady delate zbytecne zle? At si to resi lidi, kterí ten problem maji...ve finale at si zije kazdy jak chce. Ale Vy mi prijdete, ze jen vyvolavate konflikt! Ve finale, kazdy clovek v neco veri...
Odpovědět
@klarask Tvůj názor, já ti ho neberu, jen jsem vyjádřila, jak to vidím já, nikomu svůj nevnucuju.
Odpovědět
@ivule_b Však v pořádku, já to taky nikomu nevnucuju :-)
Odpovědět
@marketajuppova Já jsem s tím problém měla a řešila to, jak už jsem tady psala. A ano, já věřím v to, že fungují přírodní zákony, což mám podloženo fakty, o víře v Boha se to říci nedá. Když někteří mluví o mé netoleranci, tak se můžu jen smát, když sami těžko ví co to je. Víra je věc kterou můžeme ovlivnit a proto je možné ji kritizovat, zatím jsem neslyšela jediný argument proč bych věřit měla, zato ale sposutu přesvědčování, řečí o tom jak stejně uvěřím, nucení k věcem co nechci atd... Navíc jsem si přečetla Bibli i Korán. Divíte se, že pak mám na většinu věřících takový názor? Zastávám názor, že kdyby mne někteří lidé pochválili, tak jsem něco udělala hodně hodně špatně a měla bych se za sebe stydět :-D
Odpovědět
@klarask Nechápu, kde jste vzala, že věřící jsou netolerantní tím, že partner musí ustoupit a mít svatbu v kostele a děti pokřtěné. Já znám naopak několik lidí, kteří chodí do kostela sami a partnera s dětmi nechávají doma. Tím je pro mě netolerantní právě ten partner, který zůstává doma. A určitě Vás tu za to nebudu pranýřovat na několika stránkách.
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?