Společné bydlení. Před svatbou nebo až po svatbě?

Zobraz úvodní příspěvek
Ahoj nevěstinky, mám na vás jeden dotázek. Jak jste na to se společným bydlením před svatbou? Myslíte si, že je nutné, aby ti dva spolu bydleli? Nebo přistoupily byste na variantu společného bydlení až po svatbě? Ne, že bych s miláčkem nechtěla bydlet, ale bydlí 100 km daleko, domeček zatím rekonstruje, takže nemáme ani kam "hlavu složit".
Odpovědět
my jsme se sestěhovali chvilku po seznámení - nač čekat, když je ta možnost :-) a neměnila bych. myslím, že by se to mělo zkusit, jak vycházet s financema, jak se společně starat o domácnost atd. atd. Aby pak člověk nekoukal jak puk po svatbě :-(
Odpovědět
Společné bydlení rozhodně před svatbou. Člověk se chystá s tím druhým prožít zbytek života, tak je dobré si ten společný život nejdřív vyzkoušet.
Odpovědět
Profilova fotka
@agi87 Máme to stejně :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Rozhodně před
Odpovědět
Profilova fotka
Já bych bez společného bydlení před svatbou do manželství nešla. Je to něco úplně jiného spolu žít a řešit obyčejné starosti než se vidět načančaní večer na dvě hodiny a pak si jít po svém. My se sestěhovali po měsíci vztahu a taky bych neměnila :-)
Odpovědět
Profilova fotka
My spolu začali bydlet až po svatbě. Ale je pravda, že tím, že jsem bydleli kousek od sebe, viděli jsme se každý den. Ale rozhodně bych neměnila. Na to, abych poznala jaký člověk je, mi stačí frčet na dovolenou, kde jsem s ním 24 hodin denně. Prostě to bylo fakt randění se vším všudy a né už manželství, kdy už jsou jiné povinnosti :-)
Odpovědět
My až po svatbě a neměnila bych. Tři roky jsme spolu randili v pravém smyslu toho slova. Bydleli 100 km od sebe, studovali 80 km od sebe. Dodnes máme uložené každodenní sáhodlouhé maily. Poznali jsme se dostatečně a po svatbě se žádné překvapení nekonalo. To, co tu píše většina uživatelek, je sice teoreticky pěkné, ale proč dnes polovina manželství končí rozvodem s důvodem, že se k sobě nehodí, mají rozdílné povahy a nerozumí si??? To přece měli zjistit tím společným bydlením před svatbou, ne? Něco mi tady nehraje.
Odpovědět
Profilova fotka
Něco na tom, co říká @jcb možná bude, ale podle mě ty rozvody nejsou většinou kvůli rozdílnosti povah...to podle mě je jen záminka, aby člověk nemusel říkat na plnou hubu "přestala jsem ho milovat, omrzel mě, protože za dobu manželství přibral 20 kilo". Já si spíš myslím, že v dnešní době lidi mnohem méně bojují za své vztahy než dříve, snadněji se vzdávají a stále se snaží najít toho pana Božského, vše je takové liberálnější, volnější, svobodnější, nikdo se na vás nedívá skrz prsty, když řeknete, že jste rozvedená...to dřív z toho byl pěkný skandál, zejména rozvedená žena si potom už ani neškrtla. A vemte si třeba, kolik ještě tak před 150 roky bylo domluvených manželství, chlap výrazně starší než ženská, autoritářský živitel rodiny a úkolem ženy bylo sedět doma, starat se o rodinný krb a mlčet. A rozhodně si nemyslím, že by všechna dohodnutá manželství byla tak šťastná a harmonická, že to spolu vydrželi 30, někdy 40 let (než chlap zemřel) - vydrželi, protože museli, nic jiného jim nezbývalo. Žena bez manžela byla tehdy ve společnosti odvařená. Jinak abych odpověděla na původní otázku - jsem rozhodně také pro to vyzkoušet si bydlení před svatbou - ono týden na dovolené se převařovat a snažit se chovat k obrazu toho druhého ještě dá, ale měsíc, rok, dva? Nikdo není dokonalý a zákonitě vždycky musí dojít k nějakým drobným střetům, už jen kvůli rozdílné výchově v rodinách, ale jedině společnou domácností zjistíte, zda váš partner nemá přece jen nějaké vlastnosti či (zlo)zvyky, které už nejste ochotna tolerovat...a tyto je dobré odhalit ještě před případnou svatbou a založením rodiny :-)
Odpovědět
já bych se tedy bez předchozího společného bydlení nevdala. netvrdím, že je to záruka dlouhého a spokojeného manželství, ale prostě to tak cítím. a musím říct, že když jsme spolu rok bydleli v podnájmu, myslím, že jsme se oba začali na sebe dívat trochu v jiném (lepším) světle. znali jsme se dost (začali jsme spolu bydlet po 5 letech vztahu), ale zkrátka je to zas něco jiného a myslím, že by si ten pár tím projít měl. bohužel z finančních důvodů, páč ještě studuju, tak teď bydlíme u mé mamky v mém pokojíčku. a musím říct, že je to taky trochu zkouška vztahu :-)
Odpovědět
Tak nevím kde je chyba, ale podle předchozích příspěvků mám pocit, že pod pojmem ,,chodit spolu" si většina lidí představí chodit párkrát v týdnu na rande, do kina, na véču. Přece když spolu dva chodí, tak jezdí na dovolenou, jsou spolu o víkendech atd., takže už i před svatbou zjistíte, jak dotyčný uklízí, jak vypadá po ránu, co jí, jaký má denní režim, jaký je mamánek atd. :). Ale souhlasím, že byste spolu měli před svatbou alespoň nějakou dobu bydlet :). Přecejenom je dobrý nemít už ty růžový brejle a zažít trochu stereotypu :).
Odpovědět
Profilova fotka
Driv jsem tvrdila ze bez vyzkouseni spolecneho bydleni bych do svatby nesla ani nahodou, ted uz mam prece jen urcite zkusenosti a vim co chci, takze myslim, ze by mi stacila tydenni dovolena (nekde v chatce, ne hotel all inclusive) abych poznala jestli by to s danym clovekem ve spolecne domacnosti slo.. jestli je clovek ochotny delat kompromisy a ma podobne navyky jako ja, se da poznat i pri vztahu s oddelenymi domacnostmi, musi jit ale o vztah a ne jen nejake randeni.. samozrejme ale doufam, ze uz se nikdy nebudu muset ucit zit v jedne domacnosti s nekym novym, vyzkousela jsem si toho behem studii na vysoke na privatech s vice lidmi azaz a pak s mym ted uz manzelem nam to taky nejakou chvilku trvalo nez jsme dosli k dokonale souhre :-)
Odpovědět
Ja jsem pro, aby se bydlelo už před svatbou. Pár si vyzkouší jak jim to spolu klape. My jsme před svatbou žili rok spolu v bytě, zjistili jsme že na tom klape a shodneme se v hospodáření s penězi, lépe jsme se poznali apod. A po svatbě se nic nezměnilo, je to pořád stejné jako před. Takové to chození nebo-li randění, z toho se nedá až tak posoudit jaký ten partner je doopravdy. A dovolené taky toho moc neprozradí.
Odpovědět
Článek se načítá
taky myslím. ono je sice fajn poznat toho druhého na dovolené v chatce, ale jsem toho názoru, že na dovolené rozhodně nenastanou některé vypjaté nebo složitější situace, jako při společném bydlení, při nichž už víc poznáte, jak ten člověk je a jak to řeší. a jak napsala ajelinka, hospodaření s penezi je velice důležité, nemluvě o tom, když jsou s penězy velké problémy, jako jsem zažila třeba já. :-) a jak to bývá, jeden problém následuje další. musím říct, že za čas našeho společného bydlení jsme si prošli zatím asi nejtěžší zkouškou, a nebylo to o pohozených ponožkách a nepomáhání v domácnosti. ale jsem neskutečně ráda, že jsme si to prožili. člověka to posune dál.
Odpovědět
Profilova fotka
Já nejsem zastánce ani jednoho názoru, ale s přítelem se bereme bez předchozího společného bydlení a nebojíme se toho. Chodíme spolu osm let, za tu dobu jsem spolu strávili spoustu času spolu a myslím, že víme, do čeho jdeme. Samozřejmě, až budeme ve vlastním, nastanou situace, které neznáme a uvidíme, jak se s tím budeme vyrovnávat. Ale nemyslím si, že ve společném bydlení před svatbou prožije pár všechno špatné,co se přihodit může a pokud je pak v manželství něco překvapí a nelíbí se jim vzájemné řešení, tak jdou od sebe?To bych se nevdala nikdy v životě, na každém člověku na zemi se najde něco, co by se mi nelíbilo a naopak. Všechno je o kompromisech a ty se člověk musí naučit dělat, pokud chce žít s druhou osobou ať už v manželství tak i na hromádce. Takže, omlouvám se za takovou ságu a závěr je, že si to každý má udělat,jak jemu vyhovuje, ale pro mě bydlení s partnerem před svatbou důležité není :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Je to na každém z nás. Ale já bych raději šla bydlet, protože vídat se jen a pak odcházet složit hlavu každý sám do svého bytu, je něco jiného než být s tou osobou každý den. Jsou samozřejmě páry, které si padnou a po svatbě se k sobě přestěhují a vydrží spolu až do konce života. Ale já bych moc do toho nešla. Raději spolu žít chvíli.
Odpovědět
já netvrdím, že si pár prožije vše špatné při bydlení před svatbou a pak je něco překvapí a jdou od sebe. myslela jsem to tak, že si toho prožijou stokrát víc než při dovolené a poznají toho druhého ve vypjatých situacích co se týče společného života. každý to cítí jinak to je jasné :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Však určitě, já to nepsala na žádný konkrétní příspěvek, spíš tak celkově na všechny názory, co jsem si tu přečetla. Je fakt, že mi bydlíme 500m od sebe, trávíme spolu 98% víkendů a někdy i během týdne, vidíme se každý den a na dovolenou jezdíme na chatu, kde co si neuděláme, to nemáme. Takže si myslím, že jsme se poznali dokonale a už teď můžu říct, že to není žádný Pan Božský, ALE má mě rád, věřím mu, je schopnej se o mě postarat, je vtipnej a chytrej. Ano, někdy převládne lenost, není dvakrát manuálně zručný a kdyby došlo na rvačku - rvu se já :-D Ale i tak věřím, že spolu prožijeme šťastný život. :-) A jak nám řekl pan farář - když přijdou překážky, musíte se stmelit a překonat je jako pár. O tom přece manželství je, ne :-)
Odpovědět
tak ja jsem urcite nejdriv pro spolecnou dovcu, tam si toho druhyho muzu poprve otestovat, a pokud to dopadne dobre, tak i pro spolecny bydleni pred svatbou... jeden druhyho tak poznate opravdu nejlip a detailne. my jsme spolu zacali bydlet dva roky pred svatbou a dobry :-) samozrejme se konaly hadky o pohazenym spinavym obleceni, neuklizenym nadobi, nepomahani a podobne, ale tim si asi projde vetsina a je potreba si to vyjasnit :-) moje mati byla druhej extremni pripad - babicka trvala na tom, ze rozhodne neni mozne, aby s tatou na dovolenou jeli jako svobodny, ze se musej nejdriv vzit, takze byla svatba a pak dovolena u more, a jak mati nekolikrat rekla, kdyby se tenkrat nemuseli vzit, tak se s tatou hned po dovoleny rozesla, protoze tam teprve videla jakej je...no rozvedli se az pred peti lety, ale manzelstvi nestalo za nic :-|
Odpovědět
Tak určitě před a nějakou dobu před. :D My spolu bydlíme už přes 4 roky, máme skoro čtyřletou dcerku a celkově jsme spolu skoro 8 let (panebože to zní šíleně :D ). Můžete se milovat jak chcete, ale stejně vám to může při bydlení skřípat, každý jste zvyklí na "to svoje" a najednou je tu někdo jiný, komu se musíte přizpůsobit. První cca 2 roky byly šílené - moje nervy - ale pomalu a jistě jsem si ho obrátila k obrazu svému - dokonce i uklízí, rád luxuje...chce to kopu tolerance, ale pak je to krásné, mít někoho, koho milujete neustále u sebe. :)
Odpovědět
za mě bydlet před svatbou....poznáte se daleko víc a váte, koho si berete.... my spolu bydleli 6 a půl roku před svatbou, ale my jsme spolu začali bydlet asi měsíc po chození.... ono se poznáte daleko líp....navíc, uvidíte se i v situacích, kdy se řeší různé věci, musíte se sladit....my měli dva roky krásné, pak krize a pak zase super.....a to je i ted... navíc, když úpřijede návštěva - partnerova rodina i vaše, hned uvidíte, jestli vám maminka mluví do věcí a partner se zastane apod....za mě jednozančne bydlet a poznat se, vyhnete se pak nějakým problémům, které by přišly po svatbě...
Odpovědět
Já i snoubenec jsme z Prahy, takže jsme spolu nějakou dobu chodili a o společném bydlení nepřemýšleli, ale poté co začal studovat VŠ jsme si našli společný byt, abychom se odstřihli od rodičů. A nelitujeme toho, aspoň jsme si to zkusili před svatbou :-)
Odpovědět
Měla bych strach začít s partnerem bydlet až po svatbě. Protože jedině při společném bydlení se podle mě ti dva opravdu poznají, zjistí jak se ten druhý staví k péči o domácnost, jak si umí ti dva pomoct, respektovat se, dělat kompromisy a jestli spolu dokážou být každý den, aniž by si lezli na nervy. My jsme spolu začali bydlet po 14 měsících chození, teď to bude 5 měsíců co spolu bydlíme a musím říct, že jsme se díky tomu poznali zase mnohem víc a náš vztah se ještě prohloubil a upevnil. Rozhodně je to super :-)
Odpovědět
@wallflower Přesně tak.. Lidé spolu můžou chodit dlouho, jezdit spolu na dovolené a nepoznají se (mám tenhle odstrašující případ přímo u svých rodičů). Takže já bych si chlapa v žádným případě nevzala dřív, než po minimálně jednom roce společného soužití :-) (teď spolu bydlíme na hromádce víc jak 4 roky a jsem si jistá, že už mě nemá čím špatným překvapit)..
Odpovědět
Profilova fotka
My spolecne bydlime uz 5 let (predtim navic jeste 2 roky v byte spolecne s dalsim parem) a presto to nepovazuji za az tak dulezite, aby si to lidi spolu vyzkouseli pred svatbou.. to jestli si s partnerem rozumim, dokazeme dojit ke kompromisu, mame v dulezitych vecech podobne nazory (coz jsou pro mne dulezite veci) to poznam i bez spolecne domacnosti.. ono je navic neco jineho bydlet spolu pri studiu v podnajmu s castecnou financni podporou rodicu, kdyz si kazdy plati sam za sebe a uplne neco jineho mit spolecne finance a zarizovat a starat se o svuj byt/barak.. kdybych to prehnala, tak prece nepoznam pred svatbou ani jaky bude otec a nezbyva mi nez to risknout.. ale tohle je opravdu tema, ke kteremu jsem postupem let naprosto zmenila pristup, takze naprosto chapu oba nazory a myslim ze nelze rict, ze jen jedna varianta je ta spravna :-)
Odpovědět
@martaveg No já nevím, podle mě se teda dá dost dobře odhadnout, jaký bude partner otec.. Třeba tím, jak se chová ve společnosti dětí, nebo k našemu psovi.. A samozřejmě, jaký je ke mě - jestli mě dokáže podpořit (nejen když má dobrou náladu, ale prostě když je to potřeba) a takovéhle věci se mnohem hůř poznají, když se ti dva spolu jen vídají..
Odpovědět
Profilova fotka
@lady_giraffe Ja osobne uz to vazne tak necitim, mozna je to vekem a zkusenostmi, kdy si clovek utvori uz svoje hranice, nazory, pozadavky a dokaze pak v lidech lepe cist a dulezite rysy osobnosti odhadne mnohem lip a rychleji nez pri prvnich laskach a vztazich.. s kolegy z prace a kamarady taky nebydlim, ale travim s nimi urcity cas a zaziju jejich chovani pri ruznych situacich a vetsinu je uz dokazu dost dobre odhadnout a vim, jestli bych s nimi dokazala nebo nedokazala vydrzet zavrena doma
Odpovědět
Profilova fotka
@lady_giraffe Mozna je to spolecne bydleni z velke casti i o poznani sebe sameho, dokud si nektere situace nezkusim, tak nevim ani jak ja sama budu reagovat..
Odpovědět
@martaveg Rozumím, názor ti neberu samozřejmě :-) Mám však (jak jsem psala výše) dost odstrašující příklad v rodičích. Chodili spolu víc jak 3 roky, taková ta "víkendová známost". Sice se viděli skoro každý víkend, byli na dovolené atd a stejně se nepoznali a pak to dopadlo katastrofálně. Nutno říct, že to pro ně rozhodně nebyl první vztah (oba měli v době seznámení už po třicítce). Takže nějaké zkušenosti, věk či cokoli jiného nepomohlo.. (a to nemůžu říct, že by mamka nebyla vnímavý člověk).
Odpovědět
Já jsem rozhodně pro společné bydlení před svatbou, jen tak lze podle mě partnera co nejvíce poznat (ale asi stejně ne úplně) v co nejvíce různých situacích...mám s tím sama zkušenost, v minulém vztahu, který trval téměř šest let, jsme se 3,5 roku scházeli po víkendech a zbytek spolu bydleli...a už nebydlíme :-D A rozchod přišel čistě proto, že se k sobě prostě nehodíme, což přišlo až v každodenním životě. Ono když víte, že na sebe máte sotva dva dny nebo třeba odpoledne, tak se spoustu věcí, které by jinak vyplynuly na povrch, schová, spolkne nebo překousne...což jinak nejde tak snadno. I třeba po konfliktech, když spolu nebydlíte, prostě jdete k sobě domů, rozdýcháte si to po svém a vrátíte se s čistější hlavou a navíc vám partner třeba i schází, kdežto když se zhádáte jak psi a pak vedle vás ten drahoušek celou noc chrápe, jste na něj ráno na....á snad ještě víc :-D ;-) Takže já bych si to předem raději zkusit chtěla, alespoň rok, řekněme.
Odpovědět
Profilova fotka
@lady_giraffe Tak urcite priklad rodicu (pripadne i sourozencu apod.) udela jako odstrasujici pripad hodne :-/ je pravda ze moji i manzelovo rodice se, jak bylo v te dobe bezne, brali celkem brzy pod fazi pouheho randeni a i kdyz se tomu obcas divim vzhledem k tomu, jak jsou odlisni, tak to obema klape uz skoro 40 let, nebylo to ani u jednech vzdy idealni a bylo potreba hodne tolerance, ale zvladli to a jsou pro nas v tomhle skvelym prikladem :-) Ted zpetne kdyz uz mam po svatbe mi proste prijde hrozne hezke, romanticke a zajimave, kdyz se nekdo bere mlady nebo po kratke znamosti.. mozna je to ale jen tim, ze je to neco, co uz ja si nikdy nezkusim a proto po tom touzim :-D
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?