Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život před svatbou

Slíbil, že se vezmeme. Stále čekám, marně

Zobraz úvodní příspěvek
ahoj, jsme spolu s pritelem skoro 4 roky. Je mi 29, jemu o 5 vic. Tri roky spolu bydlime. Myslim si, ze mame pekny vztah. Loni jsem zacla mluvit o svatbe nejdriv lehce pak cim dal vice, az jsem mu tim zacla lezt na nervy. Rekl mi, ze nevi, co resim, kdyz jsme se prece domluvili, ze se vezmeme v lete. Vubec jsem si na takovou domluvu nepamatovala, ale byla jsem rada, ze se svatbou pocita a nechala blbych reci. Pak se ale rok blizil ke konci a ja zacla byt nervozni. Kdyz se mame v lete brat a on je prosinec, tak na co ceka, proc mne jeste nepozadal? No a tak jsem o tom znovu zacala mluvit. Skoro jsem i vyslovila ultimatum, ze bud mne pozada nebo ze koncime, ale pak jsem si to rozmyslela. Nedavno mi rekl, ze uz ho tim tlacenim stvu a ze si mne nechce brata proto, ze se berou vsichni okolo, ze nas tlaci rodice, ale proto, ze to ma byt stvrzeni vztahu a potvrzeni toho, ze spolu ti dva maji byt navzdy. Dost jsem koukala a zarekla se, ze uz o svatbe nepromluvim. Mam strasne super chlapa, ale nejak mu vsechno strasne trva a ja se bojim, ze az budu chtit dite, ze to bude stejne. Ackoliv ted rika, ze deti chce, nejsem si jista, co rekne, az dojde opravdu na lamani chleba. Pomuze prestat o svatbe mluvit? Mate nekdo zkusenost s vahajici drahou polovickou? Diky.
Odpovědět
1 2 3
4
5
@im4fun ahoj, uprimne saty, prstynky a cele zarizovani svatby mne nebere a ani to zarizovat nechci. Klidne bych mela svatbu jen ja, on, svedci a rodice. Jde mi o posunuti vztahu, o potvrzeni toho, ze spolu mame stravit cely zivot.
Odpovědět
Profilova fotka
@grumpl tak tomu dej volný průběh protože pokud budeš nadále tlačit na pilu, nemusíš se toho dočkat vůbec. Přeci nechceš, aby do toho šel jen proto, že jsi ho dotlačila ale proto, že opravdu chce. Prostě ti řekl, že svatbu chce, tak jí chce, prostě si dává na čas a to, že jsi nesvá z toho, zda to dodrží, může svědčit i o nevyzrálosti buď toho vztahu, anebo i partnera. Nedokážu si totiž představit to, že by mi partner něco přislíbil, že jednou bude, a já bych byla nervní z toho, že nedodrží slovo...zkus mu důvěřovat víc, o svatbě nemluv, protože tím ani ničeho nedosáhneš, akorát toho, že ho otrávíš ještě víc. Pokud jsi si vztahem jistá a chceš si ho uchovat, dala bych tomu volný průběh a třeba se za nějaký čas dočkáš.
Odpovědět
@im4fun Otazka zni, co znamena "dat tomu cas"? Dny, mesice, roky?
Odpovědět
@grumpl kdyz to takhle popisujes, no tak pryc od nej. to neni perspektivni vztah, kazdy chcete neco jineho, predstav si, ze s nim budes o podstatnych vecech muset takto komunikovat cely zivot.. at ho ma jina, urcite bude jiny pro tebe.
Odpovědět
Profilova fotka
@grumpl Ja te chapu, ze svatbu beres jako posunuti vztahu a ujisteni do budoucna, ja to tak brala taky a stale si myslim, ze svatba a manzelstvi ma smysl a neni to jen romanticka veselka a papir. Nijak jsem pritele do svatby ale netlacila, vlastne ode mne spis casteji slysel, ze se vdavat nechci, resp. muj odpor k zarizovani svatby byl tak velky, ze jsem se toho desila. Bezne jsme se bavili o spolecne budoucnosti, mame stejny nazor na manzelstvi a rodinne hodnoty, ale konkretne o svatbe jsme se nebavili nikdy. Jenze v prubehu let se mnozili dotazy kdy bude svatba, vetsinou provazene tim, ze Petovi to vzdycky trva nez se k necemu rozhoupe.. a ja mu to jednou rekla, ze mne nebavi tohle od ostatnich poslouchat, protoze po tolika komentarich od kamaradu tomu zacinam verit i ja, ze se nikdy nerozhoupe aby si mne vzal a ze vi, ze ja bych nikdy nenavrhla svatbu a ze v tomhle stavu zatvrdneme naporad... zeptal se jestli jsem schopna zapomenout na tenhle rozhovor a vic jsme se o tom nebavili a druhy den sel kupovat prstynek, pak dva tydny vymyslel jak mi ho predat :-) a sice byl prvne v soku, kdyz jsem rekla, ze se tedy pristi rok vezmeme, ale po hodince premysleni sam rekl, ze opravdu neni na co cekat a ze jdeme do toho :-) jsme spolu pres 7 let a svatba byla pred dvemi tydny co tim chci rict je, ze to chce najit vhodnou kombinaci mezi tim nic nerikat a nechat mu prostor, ale zaroven si obcas dupnout a predlozit jednoznacny argument..
Odpovědět
@grumpl mě podle toho, cos napsala nepřijde, že tlačíš na pilu. On ti dal slovo a podle mne ta dohoda, že se vezmete toto léto byla závazná!ty ses půl roku os svatbě ani nezmínila a když teda nastal čas začít svatbu chystat, tak ses zeptala, to je uplně normální. Víš jak mě to kočko přijde? Že jeho odpovědi jsou hrozně racionální. Ty se chceš vdávat citových důvodů, cítíš se na dítě a on ti dává racionální odpovědi, že je jedno jestli budeš máma ve 30, 31, 32....To ti samořejmě nemůže stačit, protože takové racionální odpovědineodpovídají na tvou otázku, která zní " Cítíš, že jsem ta pravá pro život? Cítíš to tak, že o tom budeš nejen mluvit, ale dokážeš to? uděláš zásadní krok v životě? nastoupíš se mnou na tu loď? " a on se tě snaží svést na racionální způsob uvažování a nepřímo říká : "nastoupím, ale ne teď, vždyť za rok, dva , tři je to taky dobré, tak se nechovej jako blázen.". Problém je v tom, že slib nic nestojí, kdežto vzít si holku za ženu a mít s ní dítě ano. Abych se přiznala, mám taky pocit, že jemu se do té svatby uplně nechce. Nepřijde mi že to je jen, že čeká na vhodnou příležitost. V každém případě ze sebe nenech udělat blázna, co tak tlačil na svatbu až si sám uřízl větev pod zadkem. Tím, že se ho zeptáš žádnou svatbu neoddaluješ a nenech si namluvit že ano. Nenech se hlavně přesvědčit, že on už by si tě dávno vzal, ale že ty jsi tak blbá a zkazila sis to a to že nejsi vdaná je tvoje vina. To je pitomost. Buď to chce a nebo nechce. Já si myslím, že by bylo prospěšné, kdybys mu něja šikovně dala najevo, že ti nejde o svatbu za každou cenu, ale to nějak šikovně zjistit jestli o tu svatbu a dítě stojí, nebo nestojí. Jedině to ho možná přiměje, aby se vnitřně skutečně rozhodl. Když uvidí, že ty se manipulovat nedáš, z řečí si moc neděláš a nebojíš se zjistit, jak to mezi vámi je. Teď ses zeptala, tak vyčkej. Ale fakt to není o tom, že ty přehnaně tlačíš. Mě to přijde spíš tak, že on má problém, extra se mu do toho nechce a neví, co by pro něj znamenalo, kdyby to řekl nahlas. Rozhodně to jeho chování je mlhavé.
Odpovědět
Moje zkušenost je, že každý chlap chce, ale třeba zrovna nechce s tou se kterou chodí. Zní to hrozně drsně, ale je to tak. Kamarád vykřikoval něco o tom, že nikdy nechce děti, v jedenáctiletém vztahu si je opravdu nepořídil, pak po necelém roce s jinou slečnou ano - je nadšený otec. Druhý kamarád se nechtěl ženit dřív než ve 40, vyměnil partnerku a oženil se ve 26 - žádal on. Další chlap chtěl děti až po 30, alespoň to mé kamarádce se kterou byl roky tvrdil, pak si našel jinou a pořídil si sviště - bylo mu 25. Jo a tlačit na něj nemá smysl, ti, kteří jsou do svatby donucení, ať už nevěstou nebo rodinou se často posléze rozvádějí. Naznačit ano - jak jsem byla informována, muž chce mít jistotu, že mu přítelkyně neřekne ne, ale nutit, dávat ultimáta, kout pikle s jeho mámou, to je pod úroveň.
Odpovědět
@beruskabeztecek Bohužel s tebou souhlasím. Já být v kůži@grumpl byla bych velmi opatrná. Pokud nedodrží svatbu v nějakém rozumném termínu a alespoň občas s tím nepřijde sám a bude veškerá aktivita jen na nevěstě a udělá to jen protže se cítil pod tlakem, tak to dobré není. Ale podle mne ona netlačí. jasně dalo najevo, že už jí to čekání je dlouhé a teď je na tahu on. Ale s tím, cos napsala já souhlasím. jak už jsem psala. Chlap nikdy neřekne "nechci svatbu s tebou" on začne říkat, že svatbu nechce obecně a nebo že "časem", "v budoucnu" atd.
Odpovědět
@pincola S tlačním a paktováním s matkou jsem to myslela obecně, ne konkrétně na @grumpl. Spíš mám jednu takovou svatbu a pak rychlý rozvod v okolí. Co se týče konkrétně @grumpl, já osobně bych "příští léto se vezmeme" brala jako žádost o ruku a stanovení širšího termínu. Takže chápu, že jsi znepokojená. Mám bohužel pocit, žeb ti to řekl jen aby získal čas. Nechci být špatný prorok, ale on si tě možná ani nikdy vzít nechtěl....ale třeba se pletu.
Odpovědět
@grumpl Ahoj Grumpl, já si rozhodně nemyslím, že tlačíš. Na tvém místě bych asi počkala tak 3 měsíce a pak mu položila jasnou otázku - jestli si tě chce vzít, a pokud ano, kdy - konkrétní datum. A podle toho se zařídila, i kdyby to mělo znamenat rozchod. Mluvím z vlastní zkušenosti, už jsem to popisovala v tématu "Příliš dlouhé zásnuby". Po pár letech zasnoubení, a pak z jeho strany odkládání svatby logickými argumenty. Tak ob-rok jsem se vždy zeptala, kdy bude svatba, následovaly další logické argumenty, proč to nejde. V mezičase jsem nenaléhala, netlačila, nedělala narážky, o svatbě vůbec nemluvila. I tak jsem z toho vždycky vyšla jako pološílená žena s myslí zatemněnou vdavkama. Výsledek? Asi po 10-11 letech vztahu (přesně už nevím) se se mnou rozešel. Pak mi řekl, že se vlastně ženit nechtěl nikdy, jen mně teda požádal, že se to čekalo, a nebo se bál, abych mu nefrnkla, nevím... To mi bylo 33 a byla jsem sama. Po tak dlouhém vztahu člověk potřebuje nějaký čas na oklepání se, a to mi trvalo další 2 roky. Takže - pokud víš, že chceš svatbu, chceš dítě, a to všechno pokud možno dřív než v pětatřiceti (nebo později), neztrácej čas čekáním na něco, co se možná nikdy nestane. Tedy ne s tímto člověkem.
Odpovědět
@grumpl Já myslím, že holky @lemona a @beruskabeztecek maj pravdu. To jak ti řekl, že se tohle léto budete brát bych taky brala jako požádání o ruku. A kdyby couval, tak zrušení svatby. K tomu samozřejmě může být důvod, ale ten by měl být vážný. Pokud takový neexistuje, tak mi to přijde jako to, co píšou holky. Přesně, počkala bych 3 měsíce a na rovinu a bez emocí bych se zeptala a spíš bych čekala, jak odpoví, jakým tónem, jak se bude tvářit a kdyby ze situace vyplynulo, že si mne vzít nechce, buď bych teda přijala, že spolu budem bez svatby, že on si mě vzít nechce a nebo bych odešla. To už je na tobě, to si musí rozhodnout každý sám.
Odpovědět
Ahoj, porad to ve mne hloda. Pri vcerejsi vymene mailu mi na me vyznani lasky a popis me predstavy vztahu napsal, ze to vidi stejne a ze se nejaka vhodna prilezitost na pozadani urcite najde. Ze jen nechce, aby to bylo ocekavane a planovane. Vecer jsme byli posedet a ani jeden z nas se k tomu tematu nevratil. Nejak citim, ze to neresi. Vi, co od vztahu cekam, nekolikrat jsem mu to rikala a vcera i napsala. Napadlo mne rict mu, zda si uvedomuje, ze o mne takto muze prijit, ale nevim, zda to k necemu bude... Mam tedy delat, ze mi o svatbu nejde, dat mu najevo, ze neni jedinny chlap na svete a 3 mesice pockat? Pokud se nic nestane, tak se s nim rozejit, pze chlap, ktery neni schopen vyjadrit jasny postoj ke svatbe nebude mit ani jasny postoj k detem aj.
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
@grumpl Ahoj, to je strašně těžké takto říct. Ale třeba můj přítel mi na začátku vztahu řekl, že se nechce ženit a ani mít děti a buď se s tím smířím, nebo bude hledat dál ... byla jsem zamilovaná tak jsem mu odkývala všechno, i když jsem vnitřně věděla že děti určitě chci. Teď po necelých 7 letech vztahu, strašně moc chce děti, teda začalo to už před 2 lety, ale teď je to opravdu intenzivní, pořád o tom mluví. Prostě jednoho dne z ničehonic přišel, že děti chce a aspoň 3 i víc a měl obrovské plány no a když před Vánocema (2012) zjistil od kamaráda že čekají mimčo a nebudou se kvůli tomu brát, tak mi doma řekl, že děti chce rozhodně do manželství. Takže teď najednou se chce i ženit a jsem to spíš já, kdo ten vztah brzdí, respektive vdávat bych se chtěla (už jsme měli i termín 7.9.2013, ale pak ho odložili kvůli rekonstrukci) s dětmi ale chci ještě rok,dva počkat. Bohužel, pokud se tvůj přítel takto laxně staví k manželství, hrozí, že se tak bude stavět i k dětem (jak sama píšeš) a přiznejme si to, mít první dítě v 35 sice není žádná tragédie, ale je tam vysoké riziko, že zůstane jedináčkem,protože další dítě už nepujde. Z mého pohledu svatba není zase tak důležitá, ale pokud opravu chceš rodinu asi bych to řešila. Neptej se na svatbu, ptej se ho na děti, a pokud v této oblasti nedokáže říct, hledej nového taťku, protože chlapi jsou někdy příliš pohodlní a mít doma stokilové těžítko Tě jednou uštve. Aspoň tak to vidím já.
Odpovědět
O detech se bavime. Mame stejny nazor, ze budou dve, ze budou chytre, sikovne, lyzari, hudebnici, jeden doktor, druhy pravnik :-) :-) Akorat mi tikaj hodiny, jemu ne a do deti se tim padem nezene. Ach jo, kdyz ja nevim, zda jsem moc netrpeliva a ono to prijde, nebo zda to vubec neprijde.
Odpovědět
Profilova fotka
@grumpl no tak mu řekni, že jsi sice chtěla děti do manželství, ale že čas nepočká, a abyste ty dvě děti stihli, měli byste s tím prvním už začít ... no a když by na to došla řeč, tak že se bude jmenovat po Tobě (chlapi jsou ješitní) a až se někdy vezmete, že se přejmenujete všichni ... někdo to tu psal, že to pomohlo, ale to nemusí platit u vás, do vztahu vám nevidím Já jenom nejsem zastáncem ultimát "vem si mě, nebo..." ale na druhou stranu chápu, že to chce poněkud radikálnější přístup protože k dětem člověk potřebuje parťáka pro život a ne malé dítě z kterého všechno tahá jak z chlupaté deky
Odpovědět
Tak jsme se o tom zacli bavit. Mam jasne vyjadreni, ze zadost prijde, ale v necekanem okamziku. Kdyz jsem se zeptala, zda to prijde letos, odpoved znela, ze rozhodne ano. Vypadal velmi presvedcive. Tak budu mu verit a dam vam tady casem vedet, jak to dopadlo. :-)
Odpovědět
@grumpl Řekla bych mu že ho moc miluješ, nechceš od něj odejít, ale že se jedná o celý tvůj další život který máš jen jeden a nechceš ho trávit čekáním na něco, co nikdy nepřijde a tím o všechny ty roky přijdeš. On snad není zbaven svéprávnosti k právním úkonů a dokáže říct, jestli to manželství chce uzavřít např. do dvou let a nebo ne. Totéž se týká i dětí. A ty kecy o netlačení aby se ňuňánek náhodou nepos... strachy, na ty bych se já tedy vykašlala. Když nedokáže jasně odpovědět na takovou zásadní otázku, tak je to chudák, co se bojí rozhodnutí. Ať ho budeš tlačit nebo ne, tak stejně on už to ví, jestli si tě chce vzít nebo ne. Jen to nechce říct a bude ti to zdůvodňovat podle toho, co se mu zrovna bude hodit. Neřeknu po roce spolubydlení, kdy se ti lidé sžívají, ale po čtyřech letech? A žádná ultimáta bych mu nedávala, ať je to na jeho rozhodnutí - ať on dá tu lhůtu a dodrží ji jako chlap. Ale myslím si v tvém případě, že tě nemá dostatečně rád na to, aby si tě vzal. A nebo má dobré kamarády, kteří mu to rozmlouvají. To musíš vědět ty, jak na tom jsi.
Odpovědět
@grumpl předběhla jsi mě s vyjádřením. Tak ta doba na čekání už není dlouhá a držím palce, ať vám to vyjde. To bude asi požádání s ohňostrojem, když mu to dává takovou práci. :-D :-D :-D Ale hlavně že svatba bude.
Odpovědět
@grumpl Přijde mně dost nedospělý, ale budiž, snad to vyjde podle tvých představ. Já mám pořád pocit, že hraje o čas....
Odpovědět
Profilova fotka
@grumpl a nepřijde ti, že třeba o otm nechce mluvit aby to teda bylo překvapení ? a ty mu to furt metáš do obličeje ?
Odpovědět
Ahoj, já v tomhle vidím svůj bývalý vztah. Byla jsem s přítelem 7 let, o svatbě i dětech se mluvilo, ale to bylo vše a to i přes to, že jsem měla zdravotní problémy a na otěhotnění bylo ultimátum. Sice jsem se dočkala žádosti o ruku a dokonce i svatby, ale tím, že to bylo víceméně vynucené a tak nějak se to od nás čekalo a nebylo to tak jak to má být vztah nevydržel. Po necelém roce jsem podala žádost o rozvod a teprve tehdy jsem poznala, koho jsem měla ty roky vedle sebe. Tím chci říct, že jsem jen čekala a podřizovala se a nakonec to byla jen ztráta času. Pár týdnů po tom, co jsem podala žádost o rozvod jsem potkala svého nastávajícího :-) (a to jsem se zařekla, že chlapa nechci dlouho vidět). No a co se stalo? V jednom roce jsem stihla rozvod a hned zásnuby. A to přesně takové, jaké mají být, romantické a hlavně to bylo krásné překvápko a né jen žádné mluvení kdovíjak dlouho že jo a nic. Tím chci říct, že z toho vztahu bys měla jasně vědět, že chcete oba to samé. My jsme samozřejmě mluvili o tom, že spolu chceme být do budoucna, ale bavit se o tom, kdy mě požádá o ruku a podobně mi nepřijde úplně ok. Buď to chce, je na to připravený a udělá to anebo pokud váhá si není jistý. Je to ale jen moje zkušenost a můj názor, tak se na mě za něj prosím nezlob. Normálně tyhle diskuze nekomentuju, ale tohle mi hodně připomělo mojí minulost. Každopádně přeji hodně štěstí, ať už to dopadne jakkoli.
Odpovědět
ahoj, ja sama nevim, mam ho moc rada, je mi s nim dobre, stoji za mnou, podporuje mne, posloucha mne, na chlapa az moc mluvi :-) , kazdy den mne dokaze nekolikrat rozesmat, je chytry, mame stejne nazory na veci okolo. Co se tyce svatby, tam se rozchazime. On ma dost stare rodice, sestry o 15 let starsi, on je nejmladsi ditko. Jeho rodice jsou ve veku mych prarodicu, takze mu asi neprijde, ze bude stary otec. Jeho rodice jsou rozvedeni, obe jeho sestry rozvedene, kamaradky v jeho veku se do svateb nezenou, kamaradi mnohdy zenati jsou a plno z nich i rozvedenych. Ja fakt nevim, je z neho citit, ze se na jednu stranu brat chce a na stranu druhou vubec. Ptala jsem se, ale nedokazal mi rict, ceho se obava. Pry niceho. :-( Ja jsem se rozhodla, ze mu budu verit, necham kecu o svatbe a pockam, zda mne sam od sebe, bez mych tlaku letos pozada (jak slibil). Pokud se tak nestane a nebude k tomu vazny duvod, nezbyde mi nic jineho, nez se s nim rozejit. Tak snad si to dobre rozmysli a rozhodne se, pze bych fakt nechtela, at si mne bere z donuceni a my se pak rozvadeli, to at mne radeji o ruku nezada.
Odpovědět
@grumpl Já nevim, přijde mi to celé divné. Bavíte se o svatbě, on trochu chce, trochu nechce. To je jako by tě požádal o ruku a tys mu řekla, tak nějak jo, ale pak se nic nedělo. Ten chlap taky po požádání čeká jasnou odpověď. Nechci říct, ať na něj zatlačíš hele vem si mě nebo bude konec, ale v jeho věku by měl už vědět co chce a pokud je zodpovědný, tak nemyslet jen sám na sebe. Vztah je vždy o kompromisu. A pokud bude brát ohledy co rodina a přátelé, jak se rozvádějí a tak, nevim.
Odpovědět
Profilova fotka
Tohle téma by se dalo řešit pořád a pořád ... Já jsem zasnoubená podruhé a musím říct, že to není to stejné ani za mák. První zasnoubení bylo takové "abych mu (zase) neutekla" a vlastně celý vztah stál za prd (s nadsázkou říkám, že bych teď už byla šťastně rozvedená). A nějak jsem se do plánování fakt nehrnula - taky jsem nakonec pořádně nic nedala dohromady. A ještě jako zasnoubená jsem poznala svého teď nastávajícího, dala se s ním dohromady a po třech letech vztahu je mi jasné že on a žádný jiný :-) A tak jsem začala mluvit o svatbě, protože jsem si přála být jeho ... A taky se mi přítel zdál v tomhle troche "zabržděný" a já si říkala, že se snad nikdy nezeptá. No a vyslovil se nádherně na dovolené teď v květnu s tím, že ten prstýnek má doma půl roku a já mu už 3x jeho žádost zkazila, nebo se to nehodilo ... Vánoce byly příliš hektické, Silvestr jsem mu "zakázala" (první zasnoubení proběhlo právě na Silvestra), na Valentýna jsem zase telefonovala a neuvítala ho podle jeho představ, kdy chtěl pokleknout ... a na té dovolené jsem mu to taky málem zkazila, když jsem po šampaňském na pláži chtěla jít čůrat ;-) To už mě chytil, že teď nebo jindy - poklekl a vytáhl ten nejkrásnější prstýnek :-D :-D Takže holky neleťme se, pro chlapy to bývá stejně důležité jako pro nás a pan "Božský" nám chce splnit sny, jen ne vždyckymu k tomu dáváme tu pro něj správnou možnost ...
Odpovědět
Holky já myslim, že nějakým chlapům, tomu mýmu určitě, chce trochu pomoci. Já nevím jestli by mě ten můj požádal o ruku. Ale jedno bylo jasné, já svatbu chtěla, a když v loni přišla otázka co bych si přála k narozeninám, odpověd byla jasná. Řekla jsem prstýnek (že zásnubní to jsem neříkala). No a za pár dní jsem dostala prstýnek se slovy to je zásnubní. Takže extra žádost o ruku to nebyla. Strašně jsem si přála jak přítel říká "vezmeš si mě?" ale bohužel nic se nekonalo, ale vím, že je ten pravý a že se na tu svatbu (teda spíš svatební zábavu) moc těší a to mě těší. Vím, že je to ten pravý. Nedá se srovnat s žádným mým předchozím vztahem. :-)
Odpovědět
@u1230 tak to já si zas nemyslím, podle mě když ten chlap chce vzít si tu ženskou, tak se jí zeptá a vezme si ji, nebo se spolu na svatbě domluví, nemusí tam být nějáká romantika, každý na to není.... Když si ženská o prstýnek musí říct, tak fakt nevím co si o tom myslet, né že by to bylo něco špatného, ale asi si ten chlap jistý není
Odpovědět
@krizecek já si o ten prstýnek sice řekla (ale neřekla jsem jaký chci, mohl mi dát i jiný, né zásnubní), ale o svatbě, že se vezmeme jsme už mnohokrát mluvili, tak mu bylo jasné, že bych ráda zásnubní. Partner moc dobře ví, že děti chci mít jako vdaná, že kdyby se něco stalo a zase jsem byla ve špitále, že se vše líp zařizuje. Asi kdyby jsme se o svatbě vůbec nebavili, tak by to opravdu divné říct si o prstýnek, ale takhle si myslím to divné nebylo. A když mi ten můj píše sms, že si mě asi nevezme, ale že se mi odevzdá, tak si jsem jistá, že se ženit chce, né že ne. :-)
Odpovědět
Promiňte, ale mně teda přijde dost divné takhle na chlapa tlačit. Co se stane, když k svatbě dojde za další 3 roky? Je nutná svatba teď hned? Píšeš, že spolu 3 roky bydlíte a že je to super, ale když spolu budete bydlet 5 let bude to jiné? Horší? Já tohle nechápu...Jako kdyby prostě jsi měla pocit, že když si tě hned nevezme, tak prostě tě nemá rád, ale to je hloupost. Já jsem s přítelem 6 let, brzo 7. Před měsícem mě požádal o ruku a o svatbě z mé strany moc slov nepadlo a tak si myslim, že to má být. Jinak přijde nechuť...A taky se připravíte o moment překvapení. A hlavně o pocit, že to udělal, protože chtěl. Protože kdyby mě můj přítel přišel požádat o ruku po mém naléhání, pak by mi vrtalo hlavou, jestli by to udělal sám od sebe...A o tom ultimátu radši nemluvit.
Odpovědět
Chlapi nemají rádi nátlak ;-) Sama jsem to poznala - jsme spolu přes 6 let =-) Už před rokem jsem mu o svatbě začala povídat a vyptávat se: ,,Kdy si mě vezme, a pod." Viděla jsem, že mu to vadilo - no prostě chlapi, nemají rádi, když se jim do něčeho kecá a hlavně se nesmí nutit. Zase zastávám názor, že se to připomenou náznakem může, ale nikdy nenutit :-) Však oni stejně nakonec nezklamou :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Taky jsem docela tlačila na pilu... Není to nic dobrýho. Pak má chlap pocit, že si tě bere jen proto, že jsi mu to přikázala a ne proto, že tě miluje. Chtěla jsem svatbu i dítě. Přestala jsem o tom mluvit a bum! Najednou mě požádal o ruku... K dětem měl ten můj vždy přístup, že jsem se bála, že se jich nedočkám. Pak se ukázalo, že má jen strach, že se o to dítě bude schopný postarat. Promluvili jsme si o tom, já mu vysvětlila své pocity, on mě ty své a za měsíc (půl roku po svatbě) už jsem byla těhotná. ;-)
Odpovědět
1 2 3
4
5
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?