Slíbil, že se vezmeme. Stále čekám, marně

Zobraz úvodní příspěvek
ahoj, jsme spolu s pritelem skoro 4 roky. Je mi 29, jemu o 5 vic. Tri roky spolu bydlime. Myslim si, ze mame pekny vztah. Loni jsem zacla mluvit o svatbe nejdriv lehce pak cim dal vice, az jsem mu tim zacla lezt na nervy. Rekl mi, ze nevi, co resim, kdyz jsme se prece domluvili, ze se vezmeme v lete. Vubec jsem si na takovou domluvu nepamatovala, ale byla jsem rada, ze se svatbou pocita a nechala blbych reci. Pak se ale rok blizil ke konci a ja zacla byt nervozni. Kdyz se mame v lete brat a on je prosinec, tak na co ceka, proc mne jeste nepozadal? No a tak jsem o tom znovu zacala mluvit. Skoro jsem i vyslovila ultimatum, ze bud mne pozada nebo ze koncime, ale pak jsem si to rozmyslela. Nedavno mi rekl, ze uz ho tim tlacenim stvu a ze si mne nechce brata proto, ze se berou vsichni okolo, ze nas tlaci rodice, ale proto, ze to ma byt stvrzeni vztahu a potvrzeni toho, ze spolu ti dva maji byt navzdy. Dost jsem koukala a zarekla se, ze uz o svatbe nepromluvim. Mam strasne super chlapa, ale nejak mu vsechno strasne trva a ja se bojim, ze az budu chtit dite, ze to bude stejne. Ackoliv ted rika, ze deti chce, nejsem si jista, co rekne, az dojde opravdu na lamani chleba. Pomuze prestat o svatbe mluvit? Mate nekdo zkusenost s vahajici drahou polovickou? Diky.
Odpovědět
1
4
5
Profilova fotka
@swjetluschka ...Přesně tak - je důležité o věcech mluvit :-) Chlap by měl vědět, že si ženská přeje posunout vztah dál - vlastně by ho snad i mělo těšit, že si chce vzít právě jeho, že on je ten pravý ... a měl by cítit, že si ho chce vzít a ne jen mít svatbu ... Můj přítel čekal s prstýnkem shovaným doma na "ten pravý" okamžik půl roku ... V dnešní době chlapi dostanou veškeré výhody společného života vlastně již před svatbou a tak je nežene žádný morální nebo společenský závazek do chomoutu. Dřív spolu dva nežili, budoucí ženich si svou vyvolenou brával z otcova domu jako neposkvrněnou ženu, v dnešní době mají všechny nevěsty (včetně mě) svojí minulost. Dřív stát manželství aktivně podporoval, dneska ze svazku neplynou snad žádné výhody, kromě jiné daňové třídy. A v neposlední řadě, dřív tzv. "starý mládenec" nebyl ten zajímavý týpek, co si užívá života a má na každém prstě nějakou tu babu, ale někdo, kdo neměl na to se oženit, nebo ho žádná nechtěla ... Manželství se teď uzavírá především z lásky, ale to je pro spoustu lidí v dnešní společnosti dosti malým důvodem pro takové výdaje a strarosti s přípravami :-| A tak se těm našim chlapům nedivme, že někteří nemají tu potřebu se ženit a ve svatbě nevidí to stejné co my, romantické duše co se na den D těší už od dětství :-D Určitě to podle mě neznamená, že by svoje ženské nemilovali ... Jinak díky Bohu, že ten můj je takový staromódní romantik :-) Dobře ho maminka vychovala!
Odpovědět
Profilova fotka
@kataamisa Naštěstí mám doma taky staromódního romantika. Máme to tak oba - nejdřív svatba a pak dítě. :-) Láďa měl taky prstýnek připravený půl roku. :-D Nakonec mi k narozeninám dal prodloužený víkend v Benátkách a tam mě požádal. :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Já chodím s přítelem 6 let spolu 4 roky spolu bydlíme a máme spolu 16 měsíční dítě..... Celou dobu svatbu nechtěl i když mě po roce skorem požádal o ruku a dal mi zásnubák a to hlavně proto že chlapy mu vysvětlily že je to velkej krok a vyděl i že že jeho kamarád v práci se rozvádí tak měl strach a já sem sice sklamaná byla ale netlačila jsem ho to až když měla přijít malá a to jen ohledně příjmení a ted najednou že jinou nechce atd jelkoš sem mu řekla že už se asi budu vdávat až budu stará a vrásčitá:-))) a 28.6 máme svatbu.... Takže moje rada zní pokavat hpo miluješ vydržet až si řekne sám.... Když sem do něho ryla ze začátku zaseknul se a bál se a tedka to řekl sám od sebe a i se těší:-)
Odpovědět
za mě taky nenutit...nechat ho, až dozraje....čím víc o tom budete mluvit, tak tím ménně on bude chtít... chlap se musí snažit vás dostat a ne vy jeho... my máme dvě deti, malinké a svatbu budeme mít tento týden...mě je 29 a jemu o 10 let víc, nikdy ženatý nebyl, jsme spolu cca 6 a půl let a nikdy jsme ho nenutila, lepší být svobodná a aby ten člověk byl se mnou, že chce, než vdaná a z donucení protějška, to bych ani neměla dobrý pocit z té svatby....a i z celkového rozhodnutí... já celkem chápu, že se v určité době má posunout vztah dá....a narovinu, když jsme otěhotněla poprvé, myslela jsem, že se vezmeme...ale nic nepřicházelo, tak jsme to přestala řešit.....když jsem otěhotněla podruhé, partner začal naléhat, že se musíme vzít, najednou jako když přepne a včera bylo pozdě.....dospělo to tak, že jsem svatbu zrušila 6 týdnů před obřadem....přišlo mi to najednou hr hr hr,,,navíc jsme měli nedořešené věci mezi s sebou, že jsem začala pochybovat......,myslela jsem, že mě snad i uhodí.....vyváděl.....samozřejmě neuhodil, ale byl hotový.....ale určité věci jsme museli mít vyřešené....... a půl roku na to jsem se s ním domluvila, že teda ano, že se v létě vezmeme...a ted se bereme.... za mě - on musí přijít sám na to, že ty jsi ta pravá - podle mě to ví, ale třeba si je tebou tak jistý nebo ted prosě z nějakého důvodu nechce...nenut ho....nech věcem volný průběh .... a uvidíte časem....než být za každou cenu vdaná..... ,) neboj, ono to přijde.... :) a jestliže máš jinak super chlapa, tak to neřeš...a vůnec pokud nemáte děti....
Odpovědět
každopádně jak to tu v rychlosti pročítám.... podle mě ani nejde tak o důvody, že dnes nemají výhody od státu apod...to bych snad ani nechztěla, aby si mě chlap bral proto, abychom měli lepší peníze apod..... manželství je opravdu velký závazek a tak by k nemu měli i lidé přistupovat....samozřejmě není to koule u nohy, rozvest se mohou, ale pokud nekomu dáme slib, už to něco znamená, pokud nejsme charakterem nízko.... a holky, mezi náma, kde jaký trouba si vás vezme hned, nejaký opilec s hospody...ale v zápětí se s vámi třeba rozvede..... člověk by měl tento krok udělat s vnitřním přesvědčením, z lásky a ne pro nic jiného.....a tím nemyslím slepou zamilovanost..... pokud máte chlapa, ketrý je super, všímejte si jeho dobrých vlastností....svatba není všechno, ani neznamená, že od ted bude vše dobré, ani neznamená, že ten člověk vás miluje víc....i když samozřejmě poukazuje na to, že vás v nejbližší době nechce měnit :)) nebojte, určitě přijde a vezmete se....tak to nehrotte :) podívejte se, kolik párů se vzalo a pak se podvádí, nejsou spokojení....třeba se i rozvádí.....svatební den uteče a co.....bude to mezi váma stejné jako doposud.... nechte ho v klidu a on dozraje.... :) já si myslela, že se nevdám....a pak ten můj chlap mě vlastně už cca rok předtsavuje jako manželku :D :D i jim to začne vadit jednoho dne, nebojte.....a pokud je super, neměnte :)
Odpovědět
Profilova fotka
v mém předchozím vztahu mě sice přítel požádal o ruku, ale prstýnek jsem si musela vynutit a stejně se nic nedělo, po rozchodu jsem se dozvěděla, že mě o ruku požádal jen proto aby zakryl průsery které nadělal. Se svým současným přítele jsem se seznámila asi půl roku před tím než jsme spolu začali chodit, když jsme poprvé měli spolu tu čest tak moje první myšlenka byla bože to je vůl:-Dpak jsme postupně začali kamáradit a poznávat se a říkal mi, že se ženit nechce a pokud jo tak ve 40 nejdřív....potom jsme spolu začali chodit a na tomhle si trval, na to jsem mu řekla že na takovou svatbu mu kašlu, že nechci být stará škaredá nevěsta, ale víceméně to byla sranda. A pak mě roce a dvou měsících požádal o ruku, za pár týdnů bude svatba a teprve někdy v zimě mi říkal, že to měl naplánované úplně jinak, prý tak tři čtyři roky spolu budem chodit, pak mě požádá o ruku a za dva roky bude svatba....z těch šesti let to zkrátil na 2 roky a asi 3 měsíce. Prostě chlap by měl vědět co chce a rozhodně si nemyslím, že na něj Grumpl tlačila, hold každý máme své představy. Já mám třeba taky jasno v tom na čem jsem.
Odpovědět
Tak jsem to tady vše v rychlosti pročetla a můj názor je takový, že promluvit si o tom, co chci a jak by se měl vztah vyvíjet je určitě důležité, je pravda, že každý je jiný a tlačit nějak vehementně by se nemělo. Na druhou stranu čekat dlouhá léta, chtít svatbu a stále nic, by mě také štvalo. Něco podobného jsem zažila a teď si říkám, že jsem s rozchodem neměla tak dlouho otálet, samozřejmě bylo víc problémů, nešlo jen o to neženění....Potkala jsem současného přítele, zasnoubili jsme se po roce chození, teď už máme holčičku a za měsíc se vdávám, věci najednou nabraly rychlý spád a vše bez problému :-) Ono to asi není jen o správném člověku, ale i načasování a o tom, v jaké životní fázi se člověk nachází, ten druhý to má třeba jinak a pak to i při nejlepší vůli zrovna nejde,i když si přejeme....
Odpovědět
Profilova fotka
Taky zastavam nazor,ze promluvit si neni spatne...U nas to tak zacalo,dohodli jsme se ze asi 2012 ja tenkrat navrhla,ze se budu poohlizet co a jak a uvidime.Ale je fakt,ze jsem pak proste prisla s navrhama a chtela nazor a pritel se tak zapojil a svatba se proste zacala planovat.Taky samozrejme probehla diskuze o obavach,jestli nepockat...ale dosli jsme k zaveru,ze je to blbost,a to spolecne:-D Casem dorazil i prstynek,holt to tedy nebylo romanticke prekvapko z nebe,s tim se musim smirit,ale kdyz se ted s manzelem bavim tak kdybych se neozvala nebude...proste by si neuvedomil,ze uz je cas a ja chci svatbu.Proste ten impuls pry potreboval aby o tom premyslel a ujasnil si co,jak a kdy.Je fakt,ze on to tak proste ma se vsim,kolikrat to se mnou malem seklo kdyz mi to zlato reklo,ze jsem mu prece mela rict,no takove moje dite ,obcas,holt jsem si ho tak naucila...Ale prijde mi,ze ty cekas na prstynek misto rozmluvy a rozhodnuti.Ja bych mu proste v zime dala vybrat misto a den i bez nej.Uz by jsi ted vedela na cem jsi.To uz by proste musel rict proc ne.A neprijde mi to jako natlak kdyz rekl,ze v lete bude svatba.Ty uz jsi to bohuzel prosvihla a spis se svezla na vycitkach co nic neresi.Doufam,ze vtedy vse dopadne dobre a ooravdu je to ten pravy.
Odpovědět
1
4
5
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?