Přítel svatbu striktně odmítá-máte zkušenosti?

Zobraz úvodní příspěvek
Když jsme na to téma narazili poprvý (jenom povídání o tom, jestli se někdy v dalekym budoucnu vemem) tak byl dost vyhývabý, nechtěl říci vyloženě ne, furt jen: ale já nevím, uvidíme no....a že na lásku nepotřebuje papír. Po téměř 4 letech společnýho života se jeho názor nezměnil, naopak ještě víc tíhne k záporný odpovědi, když se nás nedávno jeden známý ptal, jestli se vezmem, tak jsem nic neříkala a čekala na přítelovu reakce a on hned začal vrtět hlavou jakože nenene. A když náhodou na to přijde řeč, je vidět, že mu je to nepříjemný a odbíhá od tématu, nechce o tom ani mluvit. Možná to je tím, že když byl malý jeho rodiče se rozvedli a on má v paměti hnusné rozvodové tahanice...ale nevím, co si mám myslet, jestli vyloženě odmítá svatbou jako takovou anebo si není jistý, jestli se mnou chce být a nechává si únikovou cestu nebo jak to nazvat (ale žádné problémy ve vztahu nemáme, naopak jsme si nedávno dokázali, že dovedeme stát při sobě v dobrym i zlym). Pro mě svatba není věcí životně důležitou, spíš bych si teda chtěla někdy užít ty přípravy a ten samotný den jako takový...rozhodla jsem se, že na něj v tomhle směru určitě nebudu tlačit a nebudu o tom mluvit, aby si nepřipadal, že ho uháním, ale bylo by fajn, kdyby k tomu sám dospěl...jen nevím, jestli se to někdy stane...co myslíte? Máte zkušenosti s odmítači svateb?
Odpovědět
Dokud jsme s přítelem studovali, neměl důvod ke svatbě. Ani o tom nechtěl mluvit. Vše se změnilo po promoci, kdy jsme se začali bavit o dětech. Pro nás je nepřípustné mít děti jako neoddaný pár. Děti jsou pro nás vlastně ten jediný důvod proč se bereme. Kdybychom je nechtěli, nebyl by důvod svatbu mít. Jsme spolu už 9. rok a vše klape "i bez papíru". Ještě jako student přítel odpovídal okolí, že ke svatbě musí mít důvod. A vlastně má pravdu. Nikomu nás postoj nevnucuju, chápu, že pro spoustu lidí tady může být nepochopitelný. Ale my to tak cítíme a vlastně tak chápu i důvod tvého přítele. Až začnete plánovat rodinu, věřím, že se jeho názor změní. Chlapi jsou přece tak ješitní. Kdybych měla dítě za svobodna, odmítla bych mu dát příjmení jeho otce, protože chci, aby se mé dítě jmenovalo jako já. A chlapi jsou přece tak ješitní! A hrdí když se stanou otcem. Takže představa toho, že jeho dítě se jmenuje jinak než on... Brrrr, to přece nemůžou dopustit!
Odpovědět
@simone5 Tak to mi trochu pripada, jako ''Nevezmu si te, protoze chci, abys zila ve vecny nejistote ohledne toho, jestli te chci nebo ne.. aby ses musela porad snazit, kupovat si sexy pradlo, chodit se mnou na rande..'' takovej pristup by se mi nelibil :D Osobne taky chodim cvicit, oblikam se hezky a nemam v planu prestat pecovat o nas vztah (a manzel taky ne), ale to je proto, ze se mame radi, ne proto, ze jsme manzele.. prijde mi, ze svatba by na zdravem vztahu nemela nic moc zmenit krome te legalni stranky veci.. pokud se na vztah oba partneri pak vykaslou, tak je to spatne.. ale tenhle 'strach ' mi nepripada jako duvod si nekoho nevzit..
Odpovědět
@karlajasmine souhlasím, taky nemám pocit, že bych k sobě svatbou manžela nějak připoutala, kdybych začala být protivná, nabrala 20 kilo, trávila čas jenom sledováním telenovel a po práci bych ho vítala tím, že bych mu dala do ruky kýbl a smeták, tak by určitě rychle zdrhal manželství nemanželství a ani by se mu nikdo nemohl divit
Odpovědět
Díky za odpovědi, všem |-| . Svatba není zas tak důležitá jako spíš názor na ní-ten musí mít oba partneři stejný. Jak jsem psala, že bych ji nějak extra vyžadovala, to ne. A děti neplánujem, alespoň v dohledný době určitě ne, to je věc, na které se s přítelem shodneme...tak proč se vlastně brát, že? :-) Jak jsem tu četla, někdo se bere jenom kvůli dětem. Myslím, že vy, které jste psaly, že třeba nemá rád velké akce, není rád středem pozornosti, bojí se zevšednění vztahu, tak máte pravdu, on opravdu takový je. Ale do hlavy nikomu nevidíte a mně přece jen trochu hlodá červík, jestli v tom není ještě něco jiného (jakože by si nebyl jistý mnou)...párkrát jsem se ptala na rovinu, ale tvrdil, že to tak není. Vy, které jste psaly, že bych si taky měla srovnat v hlavě, co chci, když mě na svatbě zajímá jenom ten samotný den strávený jako princezna, tak bych chtěla jenom upřesnit, že bych samozřejmě do toho nešla bez rozmyslu, jen abych si užila hezký den, to určitě ne, chtěla jsem tím jen říci, že pro mě svatba jako taková též není extrémně důležitou věcí (není to tak, že já za každou cenu chci a on za žádnou cenu ne)...ale potěšilo by mě to. Tak uvidíme, necháme se překvapit, v poslední době se náš život převrátil naruby, nejdříve ve špatném smyslu, pak se všechno otočilo o 180 stupňů a celkově v poslední době prožíváme moc změn, teď už naštěstí těch dobrých, za pár měsíců to bude všechno vrcholit, vidím v tom vhodnou chvíli, o který si myslím, že buď teď se k tomu rozhoupe anebo nikdy...tak mi držte palce =-)
Odpovědět
Profilova fotka
Holky můj bývalý si mě nechtěl vzít ani po 8letech a tak jsme se kvůli tomu 2roky hádali a nakonec se rozešli... On se chtěl potom vracet, prosil, sliboval, málem prstýnek mi donesl, svatbu chtěl plánovat a děti a já už ne... to škaredé během těch 2let přebilo to pěkné a já jsem ted rok a půl šťastná i zasnoubená. A to můj současný se nechtěl nikdy ženit... myslím, že jde o to, když potkáš někoho s kým víš že je to ono, tak to najednou jde i s tou svatbou
Odpovědět
Profilova fotka
@evzeniegrandetova plně souhlasím :) pokud má chlap zázemí a je spokojený, může se zdát být vše OK.. vezme si ale až tu, která mu za to opravdu bude stát.. taková je většinou realita.. hodně štěstí zakladatelce, ať to vyjde.. myslím, že ve 27 ještě na svatbu máte čas.. lepší než se za dva roky rozvádět. ještě bych vyčkala.. :)
Odpovědět
Profilova fotka
@simone5 jejda tak tohle ne!v zadnem pripade z toho nemelo vyplynout "pokud me ma rad,udela to pro me" tohle uplne nesnasim! To,co rikas ty je ten pripad,kdy se nechce zenit a ma pro to treba duvod,ktery pises. Pak je to na obou,jak se domluvi. To,co jsem psala je,ze pro to nema nejaky urcity duvod,jen svatbu nepovazuje za dulezitou-tzn. nejsem proti,protoze se bojim, ze se to pak skazi,ale protoze si nemxslim,ze je to v zivote dulezite...doufam,ze v tom citis ten rozdil. Pak si myslim,ze pokud je to pro toho druheho dulezite,nemusel by svatbu odmitat. Svatba je samozrejme zasadni krok,ale z principu je to to same,jako kdyz ja chci byt na vanoce doma,ale je mi to ve sve podstate jedno a pritel rekne,ze mu strasne zalezi na tom, a ze by hrozne chtel jet na bahamy,tak mi udela radost s tim souhlasit. JE TO JEN PRIKLAD,nejde to srovnat,ale chtela jsem tim ukazat na rozdil nechci se zenit,protoze to v zivote neni dulezite proti nechci se zenit a mam pro to nejaky duvod. Doufam,ze me chapes..
Odpovědět
Profilova fotka
Vim,ze neketri svatbu opravdu za dulezitou nepovazuji.svatba je pro ne prezitek,pripadne velmi oblibeny vyraz "je to jen papir". Nebo,ze svobodna matka je na tom financne lip, ze pri dnesni velke mire rozvodovosti to nema smysl ad. Nerikam,ze nektere argumenty nejsou na podlozenem zakladu,ale svatba je podle me citovy a laskyplny projev hlubokeho citu dvou lidi,kteri se miluji a chteji spolu byt navzdy. Neznamena to,ze si nejsou vedomi toho,ze se to nemusi povest nebo,ze to bude jen ruzove. Jde o umysl zit spolu po cely zivot v dobrem i zlem a snazit se zit pro spolecne stesti a lasku. Zni to,jakoze ziju asi v pohadce,ale podle me to svatba presne je...umysl milovat toho druheho naporad.
Odpovědět
@teri_23 spíš si pak chlap vezme tu, která ho líp užene :-) např. jééé já jsem těhotná, to je náhoda! :-) samotné se mi pak nechce věřit, že chlapi, co dřív nechtěli o svatbě a dětech ani slyšet naráz s novou přítelkyní kupují postýlku, kočárek a ještě shání svatební oblek
Odpovědět
Myslím, že svatba není tou "hlavní" cenou za několik let nebo měsíců strávených ve vztahu. Vrcholem pro mě je to, že se ráda vracím do našeho domova a ráda s manželem trávím čas. Ale to se svatbou nezměnilo. Vše je stejné - jen se mne lidé místo toho - kdy už se vezmete? ptají na tak co manželství? a popř. kdy bude dítě?
Odpovědět
@viki83 jo to jsou ty věčné otázky :-) kdy bude svatba? jak je v manželství? kdy bude dítě? chcete druhé? kdy bude druhé? a bude i třetí? jak se mají děti? vy se rozvádíte?? už máš někoho nového? děti už jsou v manželství? máš vnoučata? atd....:-)
Odpovědět
@alen_ka Ono to tak fakt muze byt.. muj manzel byl s byvalou 5 let, na svatbu ani nemyslel a spoustu dulezitych zivotnich rozhodnuti odkladal, protoze nejak uvnitr citil, ze to neni to prave. Pak potkal me, po nekolika mesicich vztahu mi rikal, ze se hrozne tesi, az si me jednou vezme.. a vzali jsme se po roce a pul vztahu.. Takze to muze fakt byt tim, ze chlapi jsou pohodlni.. Pokud maji doma holku, se kterou se maji celkem ok, tak budou treba dlouho odkladat rozchod a svatbu odmitat... Dokud se jim v zivot neobjevi ''ta prava''..
Odpovědět
Článek se načítá
@karlajasmine můj brácha to tak taky měl, chodil 8 let s bývalou, pak zjistili, že si nerozumí, rozešli se a následující rok už se ženil s jinou (a zatím to furt klape a snad i nadále bude) ale v předchozím příspěvku jsem narážela spíš na případy, kdy se chlap po dlouhém vztahu dá dohromady se slečnou, která si ho vyhlídla jako budoucího manžela a naráz zjistí, že bude otec a nechá se dotlačit i ke svatbě, takových taky pár znám :-)
Odpovědět
@viki83 Já jsem jen parafrázovala jeden příspěvek :). Asi takhle - naprosto dovedu pochopit, že se někdo prostě ženit nechce. Chápu to. Nečiní to z něho nedokonalého partnera. Nicméně pokud je to pro jeho protějšek nepřekonatelný problém, neměl by s takovým partnerem být :). Stejně tak chápu vdávadla od přírody :). PS. Já jsem vdaná dlouho, kdyby snad někoho napadlo, že jsem protivdávací, či že mne snad nikdo nechce :-D .
Odpovědět
@lamiaaa Hmmm tohle je těžký.. když jsme s přítelem začali spolu chodit, říkal, že rozhodně chce svatbu, že je to přeci jasný, že jeho rodiče jsou manželé, tak nevidí důvod proč by to měl on mít jinak. Jenže postupem času se to změnilo a téma svatba bylo tabu. Rozhodla jsem se vypátrat proč se to stalo. myslel si snad, že nejsem ta pravá? takže letos o prázdninách, když jsme za sebou měli krásný týden na vodě a seděli jsme na terase chaty uprostřed lesa a popíjeli víno a hráli karty jsem to téma vytáhla znovu. tenkrát jsem pochopila, že se mnou chce být, že by mu nevadilo být mým mužem, že chce být otcem mých dětí, ale vadí mu představa svatby. nechala jsem to pak být a čekala co se stane.. na naše 3. výročí jsem čekala prstýnek a popravdě jsem byla zklamaná, že jsem ho nedostala... tak jsem předhodila problém budoucnosti znovu, ne přímo svatby, ale tak všeobecně. tenkrát jsme se domluvili, že chceme dítě a že příští prázdniny to začneme zkoušet (před tím nechtěl o dítěti ani slyšet, ne že by ho nechtěl, ale má strach z toho aby dokázal uživit rodinu, což na jednu stranu chápu, ale na druhou kdo nám zaručí, že za 5 let budeme brát větší plat? kdo nám zaručí, že za rok nebudeme oba bez práce? zřejmě to konečně pochopil a sám s dítětem začal) je to tak měsíc zpátky, co jsem to téma po velké rodinné oslavě znovu otevřeli, jak se těšíme a já zároveň předhodila téma svatby. řekl, že je to zbytečný vyhazování peněz, který se dají utratit za důležitější věci (=dítě). já mu na oplátku vysvětlila co svatba znamená pro mě - moje máma je svobodná matka, já svého otce nikdy nepoznala a ani ho nemám uvedeného v rodném listě a celý můj život mě to trápí a pro své dítě bych to chtěla jinak, takže chci všechno mít tak jak to má být svatba, potom dítě. což samozřejmě neznamená, že bych šla na potrat když bych otěhotněl před svatbou, ale prostě tak nějak cítím, že ta svatba je pro mě důležitá. říct nahlas že k sobě patříme a podělit se o tu radost s nejbližšími... a jirka uznal, že mám pravdu a že když je to pro mě tak důležitý, tak že to rád udělá. samozřejmě, že by nejradši šel jen ve čtyřech na radnici, ale ví, že pro mě je to všechno hlavně o rodině a tak ustoupil i v tomhle. vzhledem k tomu, že vím, že je nerad středem pozornosti bude svatba fakt jen jako párty s rodinou a nejbližšími přáteli (dohromady cca 30 lidí), takže odpolední obřad a pak rovnou raut, žádné oficiální obědy s proslovy, rozbíjením talíře a polívkou s jednou lžící. žádné házení kytice a stahování podvazku, žádné soutěže "co o sobě víte", žádný první novomanželský tanec ani nic podobného... jen jednoduchý odpolední venkovní obřad a potom posezení s přáteli a rodinou s jídlem ve formě rautu a hudbou, kterou si budeme sami pouštět z notebooku... jediná osoba navíc, bude fotograf... fotky nafotíme před obřadem a pak už se budeme věnovat jen sobě a přátelům.. to je forma, kterou je Jirka schopen akceptovat a já jsem šťastná, že jsme došli kompromisu... dokonce jsem o víkendu dostala prstýnek, protože přece musím mít zásnubák (což jsem absolutně nečekala).... :-D a na svatbu se těší čím dál víc.. myslím, že bys měla hlavně zjistit ten pravý důvod proč svatbu nechce... a ne si říkat, že buď teď nebo nikdy.... pokud tě požádá, tak fajn... ale pokud ne, pídila bych se po pravém důvodu a trvala bych na vysvětlení, protože být k sobě opravdu upřímní to je důležitý... a neznamená to, že z toho vypadne že se vezmete, možná naopak ty pochopíš jeho důvody a budou se ti zdát natolik závažné, že řekneš máš pravdu, svatba je na nic, budem spolu jen tak... ale prostě buďte upřímní, jinak to nemá smysl ať se svatbou nebo bez ní... :-)
Odpovědět
@peggy_5 Ty jo, obdivuji, že po 3 letech vztahu jsi už čekala prstýnek...Já z pracovní praxe (advokacie) jsem trochu opatrnější, když vidím ty páry co k nám chodí a hlavně jak pak trpí ty děti...Nicméně naprostou souhlasím s tím, že když dítě tak svatba. Jinak svatba se dá udělat i za málo peněz a je fakt, že těch našich 130.000,- Kč za svatbu - skoro jich lituju, byl to krásný víkend, ale šly by použít i jinak...ale co už:-) Manžel prohlásil, že jsme měli nejhezčí svatbu ze všech jeho známých, a to už něco znamená:-)
Odpovědět
@viki83 Delka vztahu s rozvodovosti nic spolecnyho ale podle me nema? Nebo asi to znas lepe z prace, ale prijde mi, ze co se tyce toho, jestli vztah vydrzi, je celkem jedno, jestli byl par spolu 10 let nebo rok.. spis zalezi na vyzralosti obou partneru..
Odpovědět
@viki83 já ten prstýnek čekala hlavně kvůli tomu, že jsem chtěla už dítě a brala jsem to, že mě požádá o ruku jako potvrzení, že to cítí stejně, takže jsem byla hodně zklamaná... ale nakonec se vše v dobré obrátilo.. hodně často teď slýchám kolem sebe věty typu "na svatbu nejsme připraveni", "je brzo mluvit o svatbě" nebo "svatba je moc velký závazek" a paradoxně z 95% jsou to páry, které čekají nebo už mají dítě a já si říkám "proboha copak jim nedochází, že to že mají spolu dítě je mnohem větší závazek než to že mají stejné příjmení?" a když pak jdou od sebe, tak stejně dochází k soudům o děti, o výživné, o společný majetek a hypotéky... tak o co jde? pokud jsme společně schopni udělat tak veliký krok jako je pořídit si dítě, tak nevím, proč by se ze svatby mělo dělat něco víc.... jinak já dle všeho předpokládám, že se nám podaří svatba do 50. 000,- :-) jo, dala by se udělat ještě levněji, ale kvalitního fotografa a zlaté prstýnky si prostě odpustit nehodlám.. :-)
Odpovědět
@peggy_5 Tyhle ''kecy'' nesezdanych paru jsou podle me akorat zavist.. Kazdymu, kdo se trosku zamysli, musi dojit, ze dite je daleko vetsi zavazek nez svatba..
Odpovědět
@karlajasmine Já tě chápu, já to tak taky nemám, ale jsou prostě lidé, kteří to tak cítí. A dokud neznáš ten kontext, tak chápu, že to to zní jako vydírání, jenže já ty lidi znám a vím, jak to myslí a jako vydírání to nemyslí. ;-) Tam jde jen o to, že tomu páru, o kterém mluvím, to takto vyhovuje a svatba je pro ně jedinou příčinou rozvodu, jestli mi rozumíš. 8-) Já to nijak neobhajuju, sama jsem vdaná, jen jsem chtěla ukázat, že i tohle může být důvodem. Následná diskuze už je o těch dvou, já jen chtěla vnést do debaty i jiný úhel pohledu. Jsou totiž lidé, kteří nechtějí svatbu, protože je to pro ně příliš velký závazek, za který jim ten druhý nestojí (i já ze svého okolí znám muže, co tvrdili, jak si svou přítelkyni nechtějí vzít a že svatba je jen papír a pak poznali někoho jiného a do roka byla svatba), ale pak jsou lidé, pro které svatba opravdu nic neznamená a jako závazek chápou jiné věci (děti, hypotéku apod.). Je na tazatelce, aby zjistila důvody svého přítele, já jen chtěla uvést zase další příklad ze svého okolí, protože nic není černobílé. 8-)
Odpovědět
Profilova fotka
@alen_ka neříkám, že to tam má každej chlap, to v žádném případě.. každý je jiný, nedá se to paušalizovat.. a taky neříkám, že je to hned všechno najednou. ale každej chlap (to samé ženská) po pár letech soužití zjistí, zda je to ta pravá nebo ne a potom svatba, mimino atd. logicky souvisí jedno s druhým.. vidím to kolem sebe. ono taky záleží na věku.. tohle nebudou řešit lidi ve 20, ale třeba ve 30 a víc, kdy člověk rád zakládá vlastní rodinu, pokud je na to zralý.. ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
@alen_ka to máš pravdu :-o ale to bych řekla, že ta holka, co ho užene, stejně nikdy šťastná nebude.. má nějaký svůj vnitřní problém, kterej tím, že někoho užene, stejně nevyřeší.
Odpovědět
@teri_23 přesně tak, však ono to často ani moc dobře nedopadá, sice spolu třeba žijou ale hitparáda šťastného manželství to moc není
Odpovědět
@karlajasmine to jsem nepsala ...spíš to tak vyznělo jak jsou ty věty za sebou, ale nemyslela jsem to tak
Odpovědět
@lamiaaa můj stejda je 25 let s přítelkyní, taky se nikdy nechce ženit , jsou spolu šťastný a mají malé dítko :) a to není jen jeden případ... Někdo hold svatbu nechce....
Odpovědět
Profilova fotka
@lamiaaa ahoj tazatelko, možná budu hodně zlá, ale jestli se chceš za svého přítele vdávat jen proto, aby sis užila ty přípravy a ten den, tak si nejsem úplně jistá, jestli je to správný důvod pro svatbu. PROČ by sis ho chtěla vzít ty? jestli kvůli tomu kolem, tak třeba i on to vnímá tak, že si nejsi jistá, že bys s ním chtěla zůstat, těžko říct. a vzít se není jen o přípravách, užívání si toho dne D a ani to není jen papír, je to závazek!! na celý život!! (resp. to si slibujete :-)) neznám tě, ale zatím jsi mě nepřesvědčila ani o tom, že bys o ten závazek stála i ty. a mimo to, je těžko ti radit, čím by tento odmítavý postoj mohl být způsoben u tvého přítele, protože vás nikdo odsud nezná. podle mě byste si o tom měli opravdu promluvit, ale ne tak, že bys chtěla svatbu nebo podobně, ale spíš z čeho má třeba přítel strach, že nechce "papír". tohle totiž není správný dotaz o SVATBĚ, ale o MANŽELSTVÍ! a o vás dvou a jak to vidíte třeba za pár let.. děti? nebo jen patřit k tomu druhému? nebo opravdu JEN ty přípravy a svatební den? můžete mě klidně ukamenovat, ale toto je můj názor a nemusí být správný :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@simone5 já znám takových párů, kteří "ztaťkovatí" a "zmamkovatí" a přitom spolu "jen" chodí a nejsou vzítí, hodně.
Odpovědět
@iviiiii Ale jó, to já taky. Proč nikdo nechápe, že jsem jen napsala názor někoho jiného a dohadujete se se mnou? :-N Sama jsem vdaná, tak je asi jasné, že si to taky nemyslím. Ale chtěla jsem nabídnout i jiný názor, protože to si může myslet třeba právě přítel tazatelky. Já si to ale nemyslím, tak už mi nikdo nepište, že i po manželství to může být hezké, že zpohodlnění se netýká jen svatby apod. Říkejte to lidem, kteří si to myslí, já jen chtěla nabídnout jiný úhel názoru, který ale NENÍ můj. Chjo... 8-(
Odpovědět
@lamiaaa byla jsem 7 let presne ve tve situaci.. dneska jsem dva mesice vdana a manzel rika, ze nechape, proc tak dlouho odmital :-D ze to byl super den a neni prilezitost aby me pysne nenazval svou drahou zenou ;-) i tady jsem drive chodila do diskusi a ptala se na rady.. vetsinou jsem se pak rozbrecela a nebo nastvala kdyz mi radily at jdu o dum dal, ze si me nevezme.. ze je nezodpovedny atd.. ano mozna ze to myslely dobre.. ale nikdo tady nezna tebe a vas vztah!!!!! dej na svuj instinkt!!! ja vim ze to bude znit hloupe.. ale je mu 27! to z meho pohledu dost vysvetluje.. a neznamena to ze te nemiluje.. memu muzi je dnes 39!!! trvalo mu strasne dlouho dojit tam kde je dnes.. a pritom je to opravdu milujici clovek, pro ktereho je rodina nadevse (mame dve deti) - jen se proste nechtel zenit.. pry z toho mel nervy od te doby kdy zacal pobirat rozum :-D ze tohle neni nic pro nej.. pry ho nicila predstava toho dne.. toho stresu.. samotnou svatbu si skvele uzil a je ted rad.. ale moje nervy nekdy 8-) drz se!!!!!!!!!!!
Odpovědět
@karlajasmine Tak jsme to měly skoro stejně. Můj manžel přede mnou žil 7 let se slečnou, která by se hrozně ráda vdávala, ale on se k tomu neměl. Vztah nakonec ukončila ona. Se mnou se už po pár měsících vztahu chtěl sám bavit o dětech a o rodině, a do roka mě (sám od sebe, bez jakýchkoli náznaků z mojí strany!) požádal o ruku, svatba byla půl roku na to. To je asi příklad chlapa, co se sám od sebe chce ženit až s tou, kterou pokládá za tu pravou. Jiný případ je můj bývalý, se kterým jsme měli opravdu pěkný a pohodový vztah přes DESET let. Přesto se ženit nechtěl ani za boha, odmítal jakékoli hovory na téma svatba, dokonce se mu dělalo mdlo, když jsme na ulici potkali cizí svatební kolonu. Přitom nikdo z jeho rodiny rozvdený nebyl a rodiče měli pěkné manželství. Nakonec mě o ruku požádal, protože jsem už po těch mnoha letech byla hodně otrávená, když jsme byli pro všechny "ideální" pár, ovšem stále jen na psí knížku, a ostatní okolo se ženili a vdávali jak na běžícím pásu. Nicméně k skutečnému řešení svatby se neměl, odmítal i hovory na téma datum a místo svatby, a nakonec se se mnou po těch cca deseti letech rozešel. Po nějaké době skončil ve vztahu se slečnou výrazně mladší, teď jsou spolu už 4 roky, ona by se vdávala jak šílená, ale on stále nechce. @lamiaaa Takže podle mě je to takhle: pokud TY SAMA bereš svatbu jako důležitý milník svatby, nebudeš nikdy spokojená ve vztahu s někým, kdo svatbu prostě nechce, protože to budeš podvědomě brát tak, že on ve skutečnosti nechce tebe - že nejsi dost dobrá na to, aby si tě vzal. Nechci být k tobě moc tvrdá, ale mě tahle zkušenost stála přes 10 let života, a to už pro ženu může mít i docela hrozné následky (nestihnutí založení rodiny, atd.)
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?