Kategorie

Nejnovější diskuze

Kde se diskutuje

Kam jsem přispěl

Sledované diskuse

Síň slavy

Fórum > Život před svatbou

Minulost partnerů

hojdas hojdas

Autor diskuze

19.01.2017

Ahoj, holky, je to takové osobnější téma, ale zajímají mě Vaše zkušenosti. Jak jste na tom s partnerskou minulostí? Můj partner (teď už snoubenec) je můj první (o panenství jsem přišla v 19, je mi 22). Byla jsem vždycky taková ta "hodná" holka, co nechodí na párty, neposílá klukům polonahé fotky a tak. Můj přítel (23) byl můj pravý opak - striptérky, sex ve 4... Hrozně mě to mrzí a taky dost žárlím. Vím, že je to minulost, že už takový není, ale hrozně mě to žere. Snad zase když už se v "mládí" (bylo to kolem jeho 16-18 let) vyřádil, tak už nebude mít touhu tohle zkoušet, když to má za sebou. Říká, že se za to stydí a chce jen mě. Co myslíte? Má to někdo podobně?

Odpovědět

foxxie98 foxxie98

19.01.2017

Já měla vážnější vztahy dva. V tom prvním mi bylo 15 let a doslova jsem z něj utekla. Do toho druhého jsem se dostala s nynějším přítelem/snoubencem v 16 a jsme spolu dodnes. Zažila jsem s ním spousta poprvé a jen tenhle vztah považuji za ten pravý. On měl přede mnou jednu holku - mou bývalou spolužačku ze střední. Tenkrát dost koketoval s holkami, ale jakmile jsem přišla já, tohle si nedovolí a máme krásný vztah.

Odpovědět

pajita pajita

19.01.2017

Neznam 100% minulost sveho partnera, ale ja jsem se vyradila ve svym 19-20, mela jsem za rok spousty partneru, stydim se za to, partner o tom nevi, nebyvi se o minulosti, vi jen kolik jsem mela partneru, ale ze bych se chtela k takovemu zivotu vratit? Ne, uklidnila jsem se, kdyz jsem odjela do zahranici jako aupair, nemela jsem sex rok a pul, pak jsem poznala sveho partnera a mame 16m dceru(chtenou), je mi 25 let, kamaradky chodi na party, pijou apod, ale ja mam spokojeny zivot, uzasnou dceru a chlapa :-) nebala bych se toho, pokud mas strach, tak si snim o tom promluv pokud jste to jeste neresili :-)

Odpovědět

pirek pirek

19.01.2017

@hojdas Přestaň se tím zabývat a hlavně nežárli na něco, co už je dávno pryč a co stejně nezměníš, nebo si vztah tímto sama pokazíš.

Odpovědět

gabous91 gabous91

19.01.2017

Vyprdni se na to ;). Byl mladej, vybouřil se a teď chce být jenom s tebou. To je přece super.

Odpovědět

herminavons herminavons

20.01.2017

@hojdas Jsme na tom podobně. Muž teda nebyl takový číslo, ale podle vyprávění měl dospívání veselejší :-) Jezdil po koncertech, takže fanynky a tak. Přede mnou už ale měl pětiletý vztah, takže dá se říct, že vybouřený byl už v něm. Já jsem celkem s nikým nechodila, spíš platonicky, před mužem jsem měla 1 sexuálního partnera. Žádné hospody, kluci, ani na vysoké. Prostě mi to bylo cizí. Sem tam mě to taky popadne, takové nesmyslné žárlení na jeho minulý život, na bývalku (obzvlášť, když ji potkáme :-)) Ale před ním to nikdy nevytahuju a snažím se to rychle hodit za hlavu. Co bylo, bylo. Stejně si nepomůžeš. Důležitý je, že už se vybouřil a chce být s tebou.

Odpovědět

harley23 harley23

20.01.2017

Každý máme svou minulost, to, že byl "divočejší" a měl trošku jiné potřeby neznamená, že tě nemiluje, proč by si tě taky chtěl brát že? My to máme s budoucím manželem obráceně. Jemu velice brzy zemřel tatínek a on se musel postarat o mámu a dva bráchy, díky tomu neměl čas někde trajdat. Já sice byla slušná holka, ale uměla jsem si vyhodit z kopýtky, byli doby, kdy jsem šla v pátek kalit, v sobotu jsem šla na celý den na brigádu a včer se šlo znovu :-D :-D bože, kde jsou ty doby :-D dnes mám místo toho jogu a jsem workoholik. Zažila jsem sex na jednu noc i delší vztahy, prostě jsem potřebovala najít toho pravého. A našla. Na minulost oba kašleme, bylo by mi jedno, kdyby přede mnou ojel celý mírový sbor. Důležité je, že teď je se mnou a miluje mě :-)

Odpovědět

hojdas hojdas

Autor diskuze

21.01.2017

Díky holky! :-) Máte naprostou pravdu, pokusím se na to vůbec nemyslet (bohužel jsem taková, pořád nad vším moc přemýšlím) je to minulost a je to pryč... Hlavně že mě miluje a jsme spolu šťastní :-)

Odpovědět

shigella shigella

21.01.2017

Chápu, že tě to mrzí a žárlíš, ale opravdu bych se snažila těchto pocitů zbavit... divočejší dospívání nic neznamená, pokud se teď usadil a takové rysy už nemá. Daleko víc by mě znepokojoval vztah s někým, kdo třeba v minulém vztahu partnerku podváděl, choval se k ní hnusně atd. Moje kamarádka žije s chlapem, co předtím podváděl svou těhotnou manželku - to já bych asi nesla těžce. |-|

Odpovědět

hojdas hojdas

Autor diskuze

21.01.2017

@shigella Máš pravdu. V porovnání s tím, co jsi tu napsala mi to teď zní jako prkotina... Budu se snažit :-)

Odpovědět

mysicka_lb mysicka_lb

21.01.2017

Ahojky, řešila jsem něco podobného, taky jsem se nemohla vyrovnat s minulostí svého partnera, i když v trochu jiném směru. Přemýšlela jsem nad tím opravdu do hloubky a i jsem si přečetla jednu moudrou knížku, která mi moc pomohla. Ono to bývá tak, že si partnera podvědomě volíme podle svých vlastních "zranění" z minulosti. Typickým příkladem je holka, která měla násilnického otce a pak si najde násilnického partnera. Samozřejmě se tak ten partner neprojevuje od prvního rande, ale "něco" ji k němu podvědomě přitahuje. I ty sis svého partnera podvědomě (možná i vědomě) vybrala na základě nějakých vlastností, kterými ti imponoval. Možná to bylo společenské chování, sebevědomí, "užívání si života". To já nevím, na to musíš přijít sama. Ale v podstatě ta samá vlastnost, která ti na něm kdysi imponovala, tě teďka vnitřně užírá. Z úplně stejného důvodu, jako tě kvůli ní předtím přitahoval - nějakým způsobem to zapadá do tvých vlastních zranění z minulosti. Když se takhle zamyslíš a zkusíš místo trýznění sebe samotné léčit to své "zranění," hrozně se ti uleví.

Odpovědět

hojdas hojdas

Autor diskuze

22.01.2017

@mysicka_lb Ahoj, dává to logiku, ale zamilovala jsem se do něj právě pro to, že na mě působil jako já sama - slušný, hodný kluk, co k zábavě nepotřebuje chlast, polonahý holky atd. Tu jeho minulost jsem se dozvěděla o hodně později... Napsala by jsi mi prosím třeba název té knížky? :-) Ráda bych si jí přečetla, děkuji. :-)

Odpovědět

strelenka strelenka

22.01.2017

My to máme dokonce naopak - já byla v manželových 36 letech jeho druhá známost, má minulost byla oproti té jeho podstatně divočejší. Myslím, že nikdo z nás to neřešil a neřeší. Mého ex to však velmi trápilo - z jeho strany to dokonce přerostlo až v patologickou žárlivost a psychický teror.... Pokud by Tě to hodně užíralo, asi bych poradila probrat to s dobrým psychoterapeutem.

Odpovědět

Článek se načítá

hojdas hojdas

Autor diskuze

23.01.2017

@strelenka Děkuji za radu, :-) budu se snažit to vůbec nebrat na vědomí, toho psychoterapeuta si nechám jako krajní možnost. Nejde o to, že bych žárlila nebo na to myslela pořád, spíš jsou to takové vlny (když jsem smutná nebo dlouho sama - partner často pracovně odjíždí mimo ČR). Jinak když jsme spolu, tak na to vůbec nemyslím. S ním jsem o tom už taky mluvila, chápe, proč mě to štve, ale není schopný pochopit, že to nedokážu hodit za hlavu a mučím se tím (já ostatně také ne...).

Odpovědět

strelenka strelenka

23.01.2017

@hojdas není zač, v tomhle se těžko radí - mě taky trápí spousta iracionálních věcí:-). Asi bych to vzala z opačného konce - místo "nebat na vědomí" bych to naopak vzala cestou uvědomování si svých pocitů a zkoumání toho, odkud se vzaly (dětství? nízké sebevědomí?). Vytěsňování to spíš zhoršuje, on ten pocit nezmizí - buď bude v občasných afektech probublávat ven, nebo se schová do nějaké pěkné nemoci. Většinou je lepší mít své emoce na očích :-).