Poraďte, jak manžela přesvědčit pro společné finance

Zobraz úvodní příspěvek
Profilova fotka
Ahoj, jedna diskuse o financích tu už je a jasně z ní plyne, že mít jeden účet je lepší. K životu po svatbě to prostě patří, co je potřeba, to se koupí ze společných peněz a o větších výdajích se poradíme. Výši platu máme podobnou, takže by v tom neměl být problém. Bohužel, můj drahý má dojem, že by přišel o autonomii, kdyby neměl své vlastní bankovní konto. Bojí se asi, že kdybychom měli k jedněm penězům přístup oba dva, byli bychom pořád na nule - má asi dojem, že každý měsíc vydám tisíce korun za kosmetiku a jiné zbytečnosti. (Přitom já si opravdu na drahé šaty ani podobné věci nepotrpím a sama jsem dost šetrná a spořivá osoba.) V současné době to vypadá tak, že vždy, když jdu na nákup, musím si schovávat účty a pak ho prosit, aby mi je z poloviny zaplatil. Což je to pro mě jednak ponižující, jednak technicky náročné (těžko dostanu účet, když u stánku koupím brambory). Když jsem mu vysvětlovala výhody společného konta, navrhl, že tedy budeme mít účty tři: Každý jeden plus jeden společný. Samy uznáte, jaká je to hloupost... Problém to vůbec neřeší, navíc ty poplatky... Poraďte: jak ho rozumně přesvědčit pro společné finance?
Odpovědět
Profilova fotka
Souhlasím s catf, my máme taky všechno společné - účet, peněženky a i mobily, třeba když přijde smska kouká tam, kdo je u toho blíž. Takhle jsme zvyklí a vyhovuje nám to. Důležité je aby byli lidé sehraní a vyhovovalo to oběma stejně. Nutit někoho do něčeho, většinou nefunguje.
Odpovědět
to>lenkeena Manželovi se taky do společného účtu úplně nechtělo - sice uznával, že je to rozumné, z dlouhodobé perspektivy pro dobře fungující důvěryplný vztah naprosto samozřejmé...ale. Byl zvyklý mít "svoje" peníze v kapse a nikomu se nezodpovídat. Tak jsme to vyřešili následovně - manžel je strašně spokojený a systém si pochvaluje. Máme jeden společný účet (přesněji, účtů máme víc, i spořicí, stavebka atd., ale jen jeden běžný), kam chodí veškeré naše příjmy. Platí se z něj úvěr, pojistky, zatím ještě i nájem (teprv se stěhujem)... A samozřejmě i provoz domácnosti. Zjistili jsme, že utratíme podstatně méně, když platíme v hotovosti. Takže z účtu každý měsíc vybereme určitou částku na celý měsíc tak, aby na účtě malinko přibývalo. Z téhle částky oddělíme peníze na provoz (jídlo, oblečení, výlety, koncerty...) a co zbývá, rozdělíme napůl - každý dostaneme stejně peněz na zcela osobní útraty, do kterých ten druhý nevidí a nemůže mluvit. Chceme, abychom měli to "kapesné" oba stejné - bez ohledu na to, kolik zrovna v konrétní době kdo z nás vydělává. Nechápu sytém, kdy na jeden účet posílají oba nějakou částku na domácnost a zbytek mají každý pro sebe. To bych přece v žádném případě nechtěla, abych (protože vydělávám momentálně asi 1,5x více) si utrácela a žila vesele na vyšší noze než můj muž. Nejen proto, že ze zákona máme právo na stejnou životní úroveň, ale prostě proto, že mu přeju přinejmenším stejné množství dobrých věcí, jako mám sama. Máme společný domov, společné jmění, společné dluhy :)
Odpovědět
Profilova fotka
ahoj, také přidám svůj názor. Společné finance s manželem máme, ale zároveň vlastně nemáme. Každý máme svůj vlastní účet, všechno platíme poměrem k příjmům 1/3 a 2/3 a na účtech jsme do kříže jako disponující osoby. Takže když by náhodou na mém už nebylo, mám přístůp na manželův. Mít jeden jediný na všechno bychom asi nechtěli ani jeden, už jen díky dvěma hypotékám, dvěma stavebkům a jak potom při daňovém přiznání....
Odpovědět
my máme taky každý svůj učet a společný bych zatím ani nechtěla
Odpovědět
ahojda. Osobně si myslím, že pokud přítel nechce mít společný účet, tak ho k tomu nedonutíš a ještě z toho budou akorát spory. Jeho pocity chápu. Já bych taky nechtěla, aby se na našich společných výpisech z účtu projevilo všechno, co koupím - co třeba vánoční dárky pro něho a podobně??? My máme každý svůj účet nad penězi jsme nikdy spory neměli. platíme každý něco. Já třeba nájem, přítel elektriku, vodu atd., já většinu oblečení a jídlo, on naftu. Když zrovna nejsou peníze po ruce, tak mu ten druhý něco dá, aby nebyl za nuzáka :-D A o tom si myslím, že to je. Ne o jednom kontě dohromady, ale o tom, nedělat z peněz vědu.
Odpovědět
Profilova fotka
souhlas s katy
Odpovědět
Profilova fotka
Přidávám se k těm, co mají účty tři a časem patrně více (podle úroků, poplatků atd.) a platíme tak nějak živelně - kdo zrovna u sebe má vhodnou částku...můj manžel má ke mně taky nedůvěru, pokud jde o utrácení peněz, přemýšlela jsem a řešila to, ale postupem doby jsem zjistila, že to nemá ale vůbec nic společného s tím, jak mě miluje nebo jak si mě váží, prostě je to takový jeho handicap...takže já bych ho nepřesvědčovala, pokud nemáte reálný problém, že by třeba nechtěl dávat dost peněz na domácnost a tak....jestli to totiž není jen Tvůj předsudek, že jste manželé=peníze společně
Odpovědět
Takže my máme také účtů několik, myslím, že jeden společný účet je blbost a naprosto chápu tvého přítele. Já bych svůj taky nezrušila. U nás máme každý svůj, manžel platí byt atd, já zas platím různá spoření a část hypo. Jídlo nakupujeme na kreditní kartu, na konci měsíce to pak zaplatíme (platí to manžel, ale u vás to třeba můžete platit každý část). Samozřejmě že u stánku na brambory se kartou platit nedá, to jsou pro nás ale tak malé položky, že to absolutně neřešíme, prostě to zaplatí ten, kdo to kupuje. A pak si kždý platíme věci pro naši potřebu, dárky, atd.......... Myslím, že je to super systém, přispívat na domácnost oba, ale každý také svoje. Kupvat ze společného účtu třeba vánoční dárky, nebo dárky k narozeninám by se mi zrovna nechtělo...........
Odpovědět
Profilova fotka
Já bych teda taky společné finance nechtěla a kdyby to po mě přítel chtěl tak bych se doooost bránila :-N Máme každý svůj a vždycky něco zaplatí někdo a neřešíme jestli dá někdo měsíčně o 200 nebo 500 víc či míň... ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
pomidorko: ale ale, ja prece poradila :-D jinak umis si predstavit ze nekomu nadiktujes jak nekoho presvecit koho ani neznas ze ma mit spolecne finance? ok: 1. milacku, budeme jedna ruka jedna noha, takze i ucty by meli byt spolecne. 2. lasko, pokud budeme mit spolecny ucet prestanu skemrat o penize na nove boticky jednoduse si je poridim a ty nebudes muset poslouchat jak silene je potrebuju... 3. pokud ztratis svoji kartu od uctu, muzes byt v klidu ja budu mit druhou... ale vic vyhod me fakt nenapda :-D
Odpovědět
Profilova fotka
Já taky žádné další výhody nevidím, kdyby mě k tomu mít společný účet Radek nutil, ta by měl asi smůlu. Nevadí mi společná suma na domácnost, to jev pořádku, ale proč mu mám nasazovat brouka do hlavy cenami mých halenek a jiných serepetiček ? navíc se ještě hloupě cítit, že si to kupuji ze společného... K tomu by mě teda nepřemluvil žádným způsobem. Naštěstí mu také vyhovují peníze zvlášť.
Odpovědět
Profilova fotka
myslim ze ho neprinutis a ani bych na nej netlacila. Otazku penez spousta lidi bere dooost osobne. navic myslim ze i pro tebe je lepsi mit vlastni finance. Ovsem jine to pak je az prijdou prckove....to bych asi naopak byla pro spolecny, protoze co zenska jen s materskou ze.....
Odpovědět
Článek se načítá
Já si dokonce myslím, že je dobré, když má žena kartu k účtu manžela, nebo prostě se nějak dostane k penězům jinak, než aby si o ně musela říkat, když je na mateřské, ale i přesto má mít svůj účet. Rodiče třeba mají dva účty a každý má kartu k tomu druhému. Když je prostě potřeba a peníze jsou na tom druhém, tak si je vyberou, jinak každý platí své věci ze svého a z každého se platí nějaké věci společné tak, aby vyšli. Vše je beztak formalita, od toho máme SJM, ale pro pocit chápu, že to on nechce a nepřesvědčovala bych ho. Když už, tak volte tři účty.
Odpovědět
Profilova fotka
Tak to jsme taky řešili. Já jsem chtěla účet společný. Manžel se bránil. Chtěl 2 účty a všechny náklady napůl. Takže jsem mu vysvětlila, že vzhledem k tomu, že jeho plat je o několik tisíc menší, by byl na tom hůř on. Nakonec jsme se dohodli tak, že máme každý svůj účet a z mého zaplatíme leasing, úvěr, můj účet za telefon, moji pojistku a penzijko, benzín, který projedu já a pevnou částku na osobní spotřebu. Nezůstane mi nic. Naštěstí jednou za čtvrt roku dostávám odměny, tak ty si na účtu nechávám, jednak vyrovnávám kontokorent a až ho vyrovnám tak tam budu šetřit na mimi. No a z manželova účtu jde nájem, manželův účet za telefon, jeho pojistka, nafta, kterou projede on, a nemalou částku dává na jídlo (každý měsíc stejnou) a pevná částka na osobní spotřebu (stejná jako mám já). Jemu na účtu něco málo zůstane, z toho si koupí když něco potřebuje, nebo když něco potřebujeme do domácnosti. Tento týden dostane navíc několik penízek a hned se mě ptal co chci koupit. Je to zlatíčko no. Celkově je tedy zaplaceno všechno co je potřeba, nestrádáme ani jeden, mě těsí, že si můžu spořit z odměn a manžel je spokojený, protože má svůj účet a on je ten, kdo má na běžnou útratu víc prostředků. Prostě spokojenost na obou stranách. A přitom přemýšlení jak si vyřešíme peníze, je docela důležité, kolik dohromady vyděláváme. Pokud bysme vydělávali každý ještě jednou tolik než teď, tak to vůbec nemusíme řešit. Prostě každý koupí, co zrovna uzná za vhodné a trápit ho to nebude. My máme penízek míň, takže jsme si to museli spočítat, ale i přesto, že máme každý svůj účet, tak vše hradíme férově, tak jak nám platy dovolí. A abych se prosila o nějaký peníz, to bych nesnesla, jsme rovnocení lidé, proč by měl jeden nebo druhý škemrat ]-( o peníze. A vždy jde o to, jací jsou lidé. Naši mají účet společný. A vůbec jim to neklapa, protože máma ho vede a táta přístup k penězům nemá a musí se o každou korunu prosit (a to doslova). Vůbec mu to nezávidím, já jsem si to taky vychutnala, když jsem studovala. Už nikdy víc.
Odpovědět
Profilova fotka
My jsem zaváděli společný účet i z toho důvodu, že do budoucna (tak za rok-dva) chceme děti. A nevím, k čemu mi byl pak můj vlastní účet, když by mi na něj chodila akorát tak mateřská. Z toho bych nezaopařila ani to dítě a stejně bych musela s manželem řešit nějak "jeho" peníze. Taky nešťourám a nevyčítám, když něco koupí manžel mimořádně nebo si zajde s klukama do hospody nebo na tenis. Máme tak přibližně danou částku v které by se naše útrata měla pohybovat, když někdo chce něco mimořádnéhoa dražšího, tak se domluvíme. Jsme přece lidi. On mi taky nevyčítá kadeřníka a manikérku. Asi to fakt záleží na těch dvou, jak se domluví a jak jsou ochotní se navzájem tolerovat. Ale platit poplatky za dva běžné účty mi fakt přijde zbytečné
Odpovědět
Spagat: promiň že se tak ptám, ale tobě nevadí, že ač manžel vydělává méně, více mu zbyde na útratu pro něj a tobě na účtě nezbyde nic, i když do domácnosti přispíváš víc? Nemělo by to být obráceně???? To si musíš ty našetřit na mimi????
Odpovědět
spagatice, prosim te, co je "spolecne" na uctu vasich, kdyz tvuj tata musi o penize zebrat. Spolecne snad znamena, ze to maji dohromady fiftyfifty vcetne pristupu k tem penezum. Mit spolecne penize taky neznamena mit jeden ucet, my mame ucty 3, protoze jsou potreba na ruzny veci, a mame k nim oba neomezenej pristup.
Odpovědět
Tak ja mam svuj ucet, pritel taky, ale mam k nemu pristup, on k memu ne :) Nechce. Vubec neresime, kdo co plati, proste ten, kdo driv vytahne kartu nebo hotovost. Ale mam asi stesti, ze mi rad dopreje a nezjistuje, kolik me co stalo. A ja rada zase dopreju jemu.
Odpovědět
Keli: takhle to máme taky, ideální stav :-) By the way, dámy, po svatbě, pokud předmanželská smlouva nestanoví jinak, jsou všechny peníze společné, tudíž, pokud vám váš drahý nechce přispět, dupněte si. Slyšela jsem holky, které na mateřské neměly ani na svačinu. To se nesmí stát!
Odpovědět
Profilova fotka
Pro mě tu vykrystalizovaly hlavní výhody a nevýhody několika účtů: Nevýhoda je, že krmíte finanční ústavy, které z toho mají největší prospěch. Navíc pokud je jeden účet na konci každého měsíce na nule, je de facto zbytečný (např. až budu na mateřské). Výhodou je, že když někdo ztratí jednu kartu, je tu ještě druhý účet jako rezerva. Taky se dají lépe utajit nákupy dárků (pro toho druhého samozřejmě :-) ) U mě tedy stále převažují nevýhody!
Odpovědět
Profilova fotka
my mame jen jeden ucet..jsme spolu 6 let..brali jsme se loni v cervnu a nikdy zadne problemy nebyly..kazdy mame kartu a nikdy nebyl problem :-)
Odpovědět
Profilova fotka
nechci rýpat,ale téma diskuze je JAK,jak jsem již psala,pokud nechce,nezmůžete nic.....přesvědčování je na houby(a ty moc miluju).My máme své účty i společný, ale dle potřeby si karty přehazujeme a vybíráme z nich, známe PINy,hesla apod., komu se to zdá divné,tak OK,my to máme takto nastavené...jeden příklad ze života:kamarádce zemřel manžel a ona neměla žádné info o kartách, účtech, plusech a mínusech, 20 let se soudila a výsledek?oči pro pláč....čímž nechci říct, že byste to měly(dámy) podnikat jenom pro to, že myslíte na nejhorší....my si to tak nastavili a tak třeba dnes mám manželovu kartu já, protože jsem svojí opomněla v bytě v jiném státě....je to každého věc a rozhodnutí
Odpovědět
Profilova fotka
pomidorko: je fakt, ze je fajn pokud znas pristupove hesla a piny v pripade umrti je to obrovska vyhoda... prosim neukamenovat... myslim to ciste z pragmaticke stranky... ja mam napriklad podpisovy vzor taky u segry, byla dlouho sama, a nikdy nevite co se muze stat.. taky mi moc pomohlo, kdyz pritelovi ukradli mobil a on nebyl doma, diky tomu, ze mame smlouvy a vse v sanonech jsem mu mohla diky pinu zablokovat mobil a tak nevznikl ucet za 30tisic...... co bych jeste poradilo? zkusit nejdrive k beznemu uctu seridit sporici ucet, treba u reifky to tak je, tam neplatis za vedeni toho uctu poplatky.. odvadejte si tam nejakou castku oba, a s tema financema hospodarte spolecne. s tim ze si ty svoje ucty zachovate. a pak po case uvidite, zda to bude fungovat nebo ne...
Odpovědět
Znát PIN, či heslo k účtu ti při úmrtí nepomůže. Banka zablokuje účet a to, co je na něm se stává součástí dědického řízení. Známé zemřel manžel a ona si musela na pohřeb půjčovat.
Odpovědět
Profilova fotka
hana:souhlas,ano,jsem pro,ale jen chci říct,že když si někdo důvěřuje,nedělá mu problém znát PINy a hesla.....a co píšeš o dědickém řízení, je pravda....je to hnus se zabezpečovat, co by kdyby.....vždycky, když letím nebo jedu do ciziny, sepíšu závěť...morbidní?asi ano
Odpovědět
Profilova fotka
hana: ale ono přece chvíli trvá,než to banka zablokuje,ne? A když má člověk přístup k internetovému bankovnictví? I když na druhou stranu, dost pochybuji,že na tohle by v tom případě byly myšlenky.... :-(
Odpovědět
Profilova fotka
scai:souhlas,ale když znáte PINy a kódy, v případě nedejbože smrti partnera to dokážete udělat tak, aby to nebylo předmětem dědického řízení, a tím nemyslím ožebračit potomky
Odpovědět
Asi málokdo při úmrtí bude myslet, že má běžet vybrat peníze. A není problém, aby banka vyjela soudu seznam výběrů a převodů po úmrtí. Asi by to chtělo informaci od nějakého právnika, jak přesně to zkoumají. Ale už toto mě od společného účtu odrazuje.
Odpovědět
Profilova fotka
hana_r: mě neodradilo, ale každá jsme holt jiná
Odpovědět
V případě úmrtí jsou všechny finance společné a zablokované pro dědické řízení. Co nemáš doma cash ti ani s PIN, ani bez PIN nepomůže. Ať je účet na číkoliv jméno, patří oběma, resp. oběma patří peníze na něm uložené. Krom toho, holky tu mají pravdu v tom, že v případě takový události člověk těžko běží někde vybírat peníze......... Nicméně, blokace účtu není úplná a není hlavně okamžitá!
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?