Jak řešíte po svatbě společné bydlení?

Zobraz úvodní příspěvek
Děvčata, jen mě tak zajímá (odpusťte moji zvědavost) jak řešíte společné bydlení? My jsme zatím v bytě v podnájmu a strašně mě to štve...Náš sen je postavit si domeček. Snad nám vyjde!
Odpovědět
Profilova fotka
souhlasim s filipovi do puntíku, navíc znát se spolu a bydlet spolu je sakra rozdíl :-)
Odpovědět
Dám malej článek do pranice http://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-s...
Odpovědět
No vida, takže máme dobré vyhlídky na dlouhé manželství :-)
Odpovědět
Profilova fotka
snoopi: My jsme taky vybočili z té klasiky - napřed spolu pár let bydlet, pak se vzít, pak mít dítě. Žít jsme spolu začali až od svatebního rána, navíc ne sami, ale měli jsme (teda ještě pořád máme) pokoj v rodičovském bytě. Za 2 měsíce čekáme miminko a v dubnu teprve budeme bydlet úplně sami. Někdo by řekl, že jsme nejprve měli řešit samostatné bydlení, pak svatbu a až pak dítě - jenže my jsme toužili po manželství i za cenu toho, že nějaký čas nebudeme bydlet sami. Život se nalajnovat prostě nedá a jaký si to uděláš takový to máš. ;-) Jinak musím říct, že jsem dodneška nenašla ani jediné negativum soužití až po svatbě.
Odpovědět
Andelko, řekla bych, že v dnešní době je klasika, žít spolu, mít dítě/dvě a pak až se někdy možná vzít. Lidi na nás tady koukaj, co že se chcem vzít, když děti nemáme a ani nečekáme. A nechce se mi vysvětlovat, že se berem prostě z lásky. Prostě jsme tady rarita.
Odpovědět
Profilova fotka
bejruska: no, u nás v rodině už taky na tu novou klasiku většina přešla :-N Taky jsme rarita, za posledních 10 let určitě. U nás si ťukali na čelo hodně, proč se jako berem, když ještě chodím do školy, nemáme nic našetřeno, nemáme vlastní bydlení, nejsem těhotná (i když to už dneska není důvod)... =-) dneska už to nikdo neřeší, asi si zvykli, že na tu dnešní klasiku nehrajem :-D
Odpovědět
Profilova fotka
ahoj holky, nedá mi to a musím se do téhle diskuze připojit. Asi jsem také divná, ale v srpnu se vdávám a s přítelem nebydlím. když to tak vezmu, tak to není zatím možné, já studuji v Praze, on pracuje o 90 km dál. Letos se studiem končím a chci se vdát, aniž bych s ním bydlela. Podle mě je zbytečné si to zkoušet, jestli nám to bude vyhovovat nebo ne, jde asi o to, jak je člověk tolerantní a jak toho druhého zná... Jedna z vás to vystihla přesně - kolik párů už spolu žilo před svatbou a pak se stejně rozešli. Kde budeme bydlet po svatbě zatím nevím, máme rozestavěný domeček (hrubá stavba) a uvidíme, jestli stihneme dát domeček do takového stavu, aby byl v létě obyvatelný. Pokud nebude, budeme se muset tlačit u jeho rodičů v jednom pokojíku
Odpovědět
Profilova fotka
a ještě k tomu společnému bydlení po svatbě - je to každého věc, ale vím, že moji rodiče se vzali, taťka dělal v Praze, mamka v Jihlavě, viděli se o víkendu a až po roce a půl manželství jim přidělili byt. Rok a půl se viděli pár hodin v týdnu a výsledek - jsou spolu 25 let. Další příklad: švagrová otěhotněla, jenže jejich baráček nebyl ještě postavený a tak nebylo kde bydlet. U jeho rodičů to nešlo, jelikož ty by nesnesli miminkovský pláč a navíc jim švagrová do oka moc nepadla. A on zase nechtěl bydlet u jejich rodičů, jelikož se právě nechtěl mačkat v jednom pokoji. A tak každý bydlel u svých rodičů, viděli se též občas, a až když byl neteři rok, nastěhovali se do baráčku. a taky už jim to pár let klape. Takže v tom, že spolu manželé nebydlí hned po svatbě bych taky žádnou tragédii neviděla.
Odpovědět
Profilova fotka
bjeruska, nnyha - a já bych vám zas mohla najít spoustu článků a případů, kde je to přesně naopak - z mýho okolí většina se rozešli právě potom, co spolu začali bydlet :-N no tak holky, kdyt´je to uplně jednou zda spolu před svatbou bydlíte nebo ne, já osobně bych do svatby bez bydlení nešla, ale to neznamená, že to nemůže fungovat - ono totiž vždy a v první řadě záleží jenom na lidech ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
nnyha: záleží na lidech, přesně tak. Někomu vyhovuje mnohaleté bydlení bez svatby, někomu ne. Někdo radši čeká na vlastní bydlení než aby se tísnil u rodičů a někdo radši i tohle zkousne. Někomu vydrží spokojené manželství i bez předchozího zkoušení a někdo se i po delším společném bydlení do roka rozvede. Každý pár je jiný, má jiné představy, podmínky, je v jiné situaci, ani jedna varianta není vyloženě lepší. Hlavní je, že ti dva vědí co chtějí. ;-)
Odpovědět
Brum, já tu nejsem ani za jednu stranu, je mi upřímně jedno, kdo spolu před svatbou / po svatbě bydlí nebo ne. U každýho to prostě funguje jinak.
Odpovědět
Profilova fotka
andel - to sem psala já :-D jinak se máš doufám fajn :-) bej - souhlas, proto nemám ráda takovýhle články :-D
Odpovědět
Článek se načítá
Dala jsem ho sem jen pro zajímavost, přišlo mi, že už je tu moc husto na straně společnýho bydlení před svatbou :-D A vůbec se mi nelíbí názory typu "manželé by měli... (spolu bydlet po svatbě)" Kde to jsme? Na jednu stranu tisíce názorů, co bořej pravidla a tady najednou "měli by". Hovňajs. Každej, jak jemu se hodí.
Odpovědět
Profilova fotka
brum: Já vím, to bylo jakože souhlas s tebou ;-) jo jo, mám se fajn, jen mám teď depku že nestíhám školu, ale to se nějak vyvrbí. bejruska: No jo, to je furt měli by měli by...no však, měli, ne že musí. A měli podle koho? Já uznávám jedině - podle sebe. Sami musí vědět co a jak chtějí.
Odpovědět
Ahoj holky, tak my jsme se v říjnu 2009 vzali a teďka jsme zatím u manželových rodičů, ale v dubnu 2010 budeme stavět rodinný domeček. Vše už je zařízené, stavební povolení vydáno, tak se moc těšíme. ;-) Nevím jak vy holky, ale já se držím zlatého pravidla, že "mladý" a "starý" mají být odděleně, jinak to nedělá dobrotu. A proto jsem ráda, že už se to bude s baráčkem "hýbat". :-D Kdyby byla taková situace, že bychom neměli na dům, tak bych šla radši do podnájmu nebo řešila nějaký byt, ale s rodičema bych nevydržela. Už je prostě nejvyšší čas "vypadnout", je to dlouhé. :-S Přeju Vám všem ať si zařídíte bydleníčko dle představ. :-)
Odpovědět
máme byt a chystáme se stavět
Odpovědět
A my jsme v drahým podnájmu a nic lepšího se nerýsuje. Původně jsme chtěli (a měli) zůstat u přítelovo rodičů v patře a našetřit si na vlastní, jenže ti pak změnili názor a museli jsme se odstěhovat do podnájmu. Pak jsem se dozvěděla, že tchýně doufala, že to neutáhnem a rozejdem se. No..mrzí mě to, vždycky jsem toužila po domku, takhle vůbec nevím, co bude, když teče takovejch peněz cizím lidem...
Odpovědět
Profilova fotka
tak my jsme spolu byli v lednu 6 let, bydlet jsme spolua začali po 3 měsících v podnájmu a loni si koupili na hypošku byt,,, určitě si já osobně myslím, že by ti dva měli minimálně na pár měsíců zkusit si spolu bydlet,,, ono takový to chození po odpolednech nebo víkendech,,, to je vždycky krásný,,, ale pak opravdovej život není jen růžovej, je to spousta obyčejných věcí, zlozvyků, přijdou i stereotypy, musí se řešit, nákupy jídla, vaření, a vůbec běh celé domácnosti ,,, najednou si člověk uvědomí, že pasta na zuby se jen tak sama nekoupí,, prádlo do pračky nenarve samo,,, a je toho opravdu spousta,,, člověk toho druhého mnohem víc pozná , vjak se zachová a reaguje v různých situacích,,,,, ( i když samozřejmě i po x letech tě ten druhý může překvapit - to nepopírám)
Odpovědět
bejruska: rarita nejsi...my spolu zijem (nasi postavili domek , bydlime tu zatim sami, ale kdyz se snima nebudu chtit videt tak se neuvidim, tak zatim je to v klidu uvidime co bude dal) a bereme se protoze to oba chapem jako dalsi pokracovani naseho vztahu a miminko planujeme uz dva roky romca13: to je dobry pasta na zuby se jentak nekoupi... :-D to znam kdyz sme spolu zacli bydlet nemeli jsme sul ani pastu a ani toaletak jen sme si koupili vino bramburky a par rohliku na jednohubky... to byl nas prvni vecer ve svem a rano jsme nemeli co k snidani, ani jak si vycistit zuby :-D
Odpovědět
Pavlinko, rarita spíš tady u nás. Skorem ve všem. I s tím bydlením. Téměř bez výjimky tady všichni rodiče přistavujou baráky do výšky i do šířky, aby děti měli kde bydlet a my si museli shánět nájem. Fakt voříšek, sehnat něco na skorovesnici. Všichni v naší generaci si pořizujou děti a nebo se rozcházej a scházej x krát za sebou a pak si pořizujou děti. Taky si všichni klepali na čelo, když jsme si koupili psa, že se o něj nepostaráme atd, včetně názoru "pes v bytě?!!!cože?!!!" a taky jsou překvapený, co všechno s ním podnikáme.
Odpovědět
Profilova fotka
jinak to, co jsem tu předtím psala, je čistě jen můj názor a můj pohled na věc,,, každý se na to samozřejmě může dívat jinak, každý na to může mít jiný názor, někdo třeba nemá možnost,aby to zkusil před svatbou,,, je to opravdu hodně individuální,ale pokud ta možnost je, já bych určo doporučila ...
Odpovědět
Profilova fotka
romca to společné soužití popsala úplně přesně a trefně :-N Akorát my jsme tohle řešili až v manželství, "nekazili" jsme si tím krásné období chození. Myslím to v nadsázce, ale vlastně je to tak a bylo to a je fajn. Prostě nám ten opravdový dospělý společný život s tímhle vším co romca popsala začal až s manželstvím.
Odpovědět
Profilova fotka
andelka -- moc vám přeju, aby vám to tak krásně pokračovalo i nadále,,, víš, ono je možná taky otázka ta, jak si ti dva společný život představují,,, člověk prostě musí počítat s tím, že bohužel bude muset jednou řešit nějaké problémy, úplně obyčejné běžné každodenní věci, že i když kadždá den nebude něčím výjimečný, tak že je to prostě to, co chceme,,, člověk si musí uvědomit, že život není jednobarevný a i starosti, probémy, nuda, stereotyp, partnerovy špinavé ponožky v koutě, kupa špinavého nádbí, hromada nevyžehleného prádla atd... prostě k životu patří a je jen na nás, jak se s tím popereme .... nebo jak proti tomu budeme bojovat,,, hlavně je taky důležitá tolerance, bez té vztah asi moc fungovat nemůže, člověk musí umět udělat kompromisy, každý má své chyby a mouchy, nálady.... tak to prostě je,,,,,, všem moc přeju, ať už spolu žíjí nebo ne, aby jim to hlavně tak vyhovovalo, byli šťastní a vycházeli si vstříc :)
Odpovědět
Profilova fotka
romca: jo jo, přesně tak to je. Akorát my jsme to věděli už před manželstvím a i bez bydlení. Každopádně je to tak, ať chceme nebo ne. Kdo si to neuvědomuje, tak asi musí pak dost narazit, ať už ve společném bydlení nebo v manželství. Nám se to zas trochu změní s narozením prvního potomka. Ale jsme na to připravení (teda teoreticky, a jak to jde, že :-N ). Zrovna teď řešíme rekonstrukci a i to je solidní nápor, ale zvládáme to - chtěli jsme to, je to potřeba, tak musíme. Taky všem přeju, ať jsou spolu šťastní, spokojený partnerský vztah je v životě strašně moc. :-)
Odpovědět
Profilova fotka
Jestli můžu za sebe - my jsme spolu začali bydlet po svatbě. Tady na beremese jsem za to byla téměr ukamenovaná:) Bylo mi vysvětlováno, že ty začátky jsou hrozné, ..... Pokud můžu mluvit za sebe - nejlepší období mýho života začalo svatbou - jedinkrát jsem nezalitovala, že jsme spolu nebydleli před svatbou! Nevyšlo nám bydlení, které jsme měli mít hned po svatbě. Měli jsme možnost bydlet u manželových rodičů, ale nechtěli jsme a šli radši do podnájmu. Je fakt, že jsme zrovna mcoc neušetřili, ale jsme rádi, že jsme se tak rozhodli. V nájmu jsme měli být 3 měsíce - bylo z toho 8 měsíců :) Teď bydlíme týden ve svém a do úplnýho blaha už nám chybí jen nějaký ten mimísek:) Všem Vám přeji, ať jste šťastné. A pokud někomu vyhovuje bydlet dočasně každý zvlᚡ, tak ať - ostatním to může být úplně jedno!
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 3 měsících
Ahoj holky, my s bydlením máme starost stále. Asi půl roku před svatbou jsme koupili byt a začali s rekonstrukcí. Doufali jsme, že do svatby vše stihneme, ale nějak nám to nevyšlo. Teď podle propočtů bude byt hotový nejdřív na konci srpna. Do té doby každý bydlíme u svých rodičů. Takže jsme manželé, ale ještě od sebe bydlíme asi 40km :-) Takže momentálně přejíždímě od jedněch rodičů ke druhým a doufáme, že už brzo budeme mít svůj domov :-) Také mě spousta lidí straší, že jsme si nevyzkoušeli společné bydlení, ale já myslím, že za 6 let co jsme spolu se známe tak dobře, že to žádná velká změna nebude.
Odpovědět
Profilova fotka
Ahoj holky, my máme skoro rok po svatbě. Bydlení jsme plánovali v domě po manželových rodičích ( koupili si byt a odstěhovali ). Nejprve jsme dům dostali svatebním darem ( neoficiálně ), starý dům k rekonstrukci z roku 1925. Jenže nárok na dům má i švagr a tak dostali bratři za úkol se nějak domluvit, více jak půl roku se vedli dohady, nejprve chtěl věcné břemeno, pak 5% na katastru. Řekl, že chce jen to málo a dál ať si s domem děláme co chceme, když jsme řekli, že si na rekonstrukci vezmeme hypo a budeme ručit domem, řekl, že v žádném případě. Vzhledem k tomu, že je to starý dobytek, který se sem chodí jen vyspat z hospody ( bydlí v novém domě se svou rodinou jinde a sem jezdí jen za kamarády ), tak nějaké spoluvlastnění odmítám! Dohodli jsme se tedy na smlouvě s právníkem, nejprve souhlasil a po zaplacení zálohy nám řekl, že to asi špatně pochopil a chce 5%. Prý se zeptá otce ( mého tchána ), zda s tím vůbec souhlasil a věděl o tom, ten o tom samozřejmě věděl a tento jeho krok byl naprostou nedůvěrou k vlastnímu bráchovi. Tak jsme se rozhodli dům prodat, nyní se dovídám od známých, že švagr všude vykládá, že dům se prodává kvůli mě, protože jsem si prý uvědomila, že z daru nebo dědictví, které bude mít můj manžel nic mít nebudu ( jen následné investice do úprav domu se dělí ) a tak jsem se rozhodla, a manžela zmanipulovala, aby se dům prodal. když totiž koupíme jiný dům, budu mít polovinu. Vyhlídli jsme si krásný domek za Prahou, podepsali rezervační smlouvu a zaplatili rezervační zálohu. Do 15.8.2010 musíme zaplatit alespoň 1,6mil, což je exekuce na vyhlídnutém domečku, poté vymaže zástava a my si budeme moci vzít úvěr ze stavebního spoření. Takže dům, ve kterém bydlíme se již pár měsíců prodává a až se prodá, můžeme jít bydlet. Teď jen doufám, že to stihneme prodat do 15.8., jinak smlouva propadne a peníze taky. Takže i když máte plány a víte, kde budete bydllet, může být rázem všechno jinak. A je jedno, jestli spolu bydlíte před nebo po svatbě, důležitý je, jaký máte vztah a jak ho budujete dál.
Odpovědět
maky1986 - to jsou věci... :-S Ale dneska se nedivím ničemu
Odpovědět
Diskuse pokračuje po 2 měsících
Ahoj holky, taky se musím připojit, protože nad naší situací něktěří kroutí hlavou, i když my si zatím připadáme úplně normálně. Před svatbou jsme spolu nebydleli. Jezdili jsme od jedněch rodičů k druhým, takže jsme spolu byli prakticky pořád, ale neměli jsme společnou domácnost. Loni v srpnu jsme se zasnoubili a koupili byt. Jenže s finančních i časových důvodů se nám nepovedlo celkovou rekonstrukci stihnout v rozumném termínu. Takže máme teď 3 měsíce po svatbě, ale každý stále bydlíme zvlášť. Vídáme se tak, jako předtím. Někdy když manžel skončí v práci po noční směně, nejede za mnou, ale jede se vyspat domů, protože to má blíž. A mě to nějak nevadí, protože mě se zase někdy hodí také zůstat doma, protože máme každý u rodičů ještě své věci. Jedni i druzí rodiče nám nabízeli bydlení u nás, ale je zbytečné stěhovat všechny krámy k rodičům, když doufáme, že do konce října už bude bydlení hotové. Přesto na nás všichni koukají jako na exoty, že každý bydlíme u rodičů i po svatbě a vlastně se "navštěvujeme" Když to teď čtu, přijde mi to taky celkem vtipné, ale nemám pocit, že by to našemu vztahu nějak uškodilo. A vzhledem k tomu, že po 6 letech znám svého partnera už dost dobře, tak si myslím, že ani společné bydlení mě nepřekvapí :-)
Odpovědět
pejtho, já to mám trochu podobně jak ty, my se brali před měsícem a já jsem už asi po pátý od tý doby doma...ikdyž jsme spolu bydleli částečně i předtím...v našem bytě ale nemáme zatím internet a já ho potřebuju, protože řeším důležitý věci do školy a taky tu mám zatím ještě většinu svých věcí, sezónní oblečení, knížky a tak...jinak mě společné bydlení taky nepřekvapilo, nevím, jestli to bylo tím, že jsme se sestěhovávali postupně, ale i kdyby ne, tak bych v tom vůbec neviděla nějaký problém...
Odpovědět
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí

Nenašli jste co jste hledali?