Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Život po svadbe

Změna jména. Nemáte pocit ztráty identity?

Zobraz úvodní příspěvek
Profilova fotka
Ahoj holky, také máte po svatbě pocit ztráty identity? Celý život na mne každý volal jedním příjmením a teď mám příjmení jiné. Zatím to beru s humorem. Ale nějak si nemůžu zvyknout na nové oslovení a v první chvíli mám nutkání dívat se kolem sebe, na koho to vlastně lidi mluví. :-D Zažíváte něco podobného?
Odpovědět
1
…
16
17
18
…
22
bosorkajarka - No to ja dakujem tebe, ze si bola otvorena hlavne sama k sebe a zamyslela sa uprimne nad tym, co moze menit tvoj zivot. Ak som ti mohla co i len trochu pomoct k tomuto zamysleniu, urobila som to uprimne rada a velmi ti fandim, aby si sa nedala zlakat sladkou nevedomnostou, v ktorej sa sice obcas zije pohodlnejsie a menej boli, ale neoslobodzuje cloveka a neumoznuje mu pouzivat naplno vlastne myslenie a robit slobodne vlastne rozhodnutia. Myslim, ze si urobila velmi dobre, ak si sa svojho priatela spytala, ci by taku zmenu podstupil aj on. Tuto otazku je velmi vhodne svojej polovicke polozit, pretoze otvara veci, ktore niekedy radsej vidiet nechceme. Ale ja myslim, ze hovorit o tom pred svadbou ma byt prva samozrejmost a vyriesit to este pred nou je omnoho dolezitejsie, nez saty a kytice, ktore su na jeden jediny den (kdezto meno je na cely zivot!) - aj ked, paradoxne to mnoho zien cini presne opacne a saty i kytice su stokrat dolezitejsie, nez to, ci tie zeny budu sebou alebo nejakou napr. Novakovou. To, co ti tvoj priatel odpovedal ta podla mna nema zranit, ale otvorit oci a zamysliet sa, kym chces skutocne byt, do coho sa este nechas tlacit a do coho uz nie a co este dokazes tolerovat, kam az dokazes ustupovat, a ci dokazes zapierat aj seba samu, len aby si nahodou neurazila niekoho ineho, kto tvrdi, ze ta miluje, ale sam by pre teba to, co ty prenho vobec neurobil. A poznanie toho mozno boli, ale je podla mna lepsie to vediet, ako to nevediet - ked nieco vieme, mozeme to riesit, ak nevieme, ostavame len tymi naivnymi, ktore sa nechaju viest tam, kam ich kto vedie. Drzim ti palce, nech sa ti podari vsetko tak, ako budes chciet a napis, ako to dopadlo.
Odpovědět
jersey - Chcela som sa ti len skromne podakovat za tvoj uzasny prispevok, urobil mi velku radost. :-) Zvlast sa pripajam k vete: "Kdybychom se měly řídit konvencemi a tradicemi, tak ještě klidně můžeme obývat jeskyně a svorně lovit mamuty." :-) Vela stastia!
Odpovědět
sharlotta - tvoje prispevky su mi velmi sympaticke a drzim ti palce, nech vsetko zvladnes k svojej spokojnosti. Len som uplne nepochopila tvoju poznamku o mne v zmysle, ze keby tu bola ikonka so zdvihnutym palcom, tak ju sem das. Teda nejak neviem, ci to chapat pozitivne alebo negativne... :-)
Odpovědět
leilanni - aj ja dakujem za tvoju reakciu. Trochu som sa musela smiat - prepac, nemyslim to nijako zle. :-) Ale ked vravis, ze sa "v kazdej bludnej dusi snazim rozduchat tuzbu po samostatnosti" a potom pises, ze ma za to neodsudzujes, tak premyslam, ako to vobec mozes davat do jedheho spojenia - preco by si ma vobec mala odsudit za pozitivnu vec? (Teda aspon ja samostatnost v cloveku za pozitivnu vec jednoznacne pokladam.) Nejak som pochopila (neviem, ci spravne), ze tym padom - asi ani nie tak po tej vizualnej, ako po dusevnej stranke - nemozem byt dost zenou, ak odmietam chovanie sa voci mne ako voci zene. Ale pre mna osobne chovanie sa voci zene nie je v tom, ci mi niekto podrzi kabat, a uz vobec nie, ze predo mnou nepluje na zem a nehovori hnusne - ja to nevyzadujem len predo mnou preto, ze som zena a mohlo by ma to urazit, ale clovek, ktory to robi je pre mna jednoducho neslusny vo vseobecnosti, aj keby to robil pred inymi, teda aj "seberovnymi muzmi". Konvencia sa mi moze pacit jedine vtedy, ak je rovna pre vsetkych, ak su vsetci slusni, pretoze su ludia - ale delit to na muzov a zeny, kto kedy smie byt v com slusny len kvoli tomu, co nosi (prepac za vyraz) v nohaviciach, to sa mi zda dost zvlastne. |-| Aj ja som nezavisla a kludne sa necham hyckat. Myslis, ze muzi sa neradi davaju hyckat? Mozno este radsej, nez my, len oni to tak nahlas asi nehovoria - my to kludne povieme verejne... U nas sa to totiz sa samozrejme poklada, tak si to mozeme dovolit bez toho, aby sme vyzerali divne. Rovnost nespociva v tom, ze budeme robit do umoru, aby sme sa niekomu vyrovnali. Nejde o pohlavie - ved ani muzi by nemali robit tolko, aby nemali cas na seba a blizkych! To fakt nie je o pohlavi. Ja rada navarim, ale nie kazdy den a rada aj pojdem do prace, ale nie od vidim do nevidim. Myslim, ze ani mnoho muzov nevidi napln len v praci a predsa tam chodia viac, nez su doma, lebo u nich sa to poklada viac za nutnost. To su proste tie nerovne konvencie. Ale ved zit z niecoho potrebujeme vsetci, nie? A s menom je to presne tak, ako hovorim o ostatnych veciach - zenam sa raz pripisala zmena priezviska a tak to robime, aj ked ono by to vobec, ale vobec nemalo byt take jednostranne a o pohlavi... Nemam pocit, ze by zeny mali robit nieco len preto, ze je to bezne - to je pre mna velmi slaby argument. ;-) Je pravda, ze kazda z nas si moze vybrat, ci sa norme prisposobi, ale nezabudaj na to, ze tlaky okolia, spolocnosti, zauzivanosti su take silne, ze ten nas vyber az tak slobodny, ako sa na prvy pohlad zda byt vobec nemusi - a casto ani nebyva... Vdaka za trpezlivost, ak si dosla v citani az sem. :-) Maj sa pekne.
Odpovědět
olielka,krasne napisane.. :-) :-) :-)
Odpovědět
ospravedlnujem sa za gramaticke chyby, pisem velmi naponahlo...
Odpovědět
nuz rovnopravnost-nerovnopravnost... ked sa pred 36 rokmi zenil mamin brat, tak kratko po svadbe si zmenili priezvisko... na vtedajsiu dobu nevidana a neslychana vec... nie nebola to nejaka nevestina hrdost na dievcenske meno.. ale jednoducho sa nevestinym rodicom nepacilo zenichove priezvisko... tak to vyriesili jednoducho, vyberali z rodinnych mien, ktore sa im "hodi" nakoniec si vzali babkine meno (zenichovej mamy) za slobodna... nic v zlom, ale mamin brat je cely zivot "pod papucou" a dnes mu nerozkazuje len zena, ale aj dcera... ale o tom som nechcela... A iny priklad, jedna znama bola po prvy raz vydata, samozrejme mala nemo po manzelovi, a ked sa rozviedli tak si manzelovo nemo nechala, pretoze zacala podnikat a vybudovala si urcitu poziciu pod tymto nemom, a ked po niekolkych rokoch vydala po druhy raz ( a to si brala cudzinca, ale ziju tu na Slovensku) tak si zase len nechala svoje meno (v tomto pripade po prvom manzelovi) z cisto praktickych dovodov, ze ved je slovenka, a jej novemu manzelovi to vobec, ale vobec nevadilo.. Takze 100 ludi, 100 chuti...
Odpovědět
Teda co na to ludia povedia...Teraz sa sam za mna postavi, ked do mna zacne niekto rypat koli meno, ze je to nasa vec, nech sa do toho nestaraju.
Odpovědět
Praveze berie, inak by som si ho nevzala, len moja rodina sa s tym nevie zmierit, teda, ze pouzivam svoje meno. Nepaci sa mi proste odpoved muza, ze on si to jej meno v ziadnom pripade nevezme,lebo by bola urazena nejaka jeho hrdost. To zase uraza mna, preco by som si teda mala brat ja jeho meno? Inak to je odpoved drvivej vacsiny vsetkych chlapov. To sa mi nepaci, ze obratene sa nad tym nikto nezamysli. Ten moj ma v mojom rozhodnuti nechat si moje meno uplne respektuje, povedal, ze sa mu to nie velmi paci, ale ak to chcem ja, tak je to moje rozhodnutie, ktore respektuje. A preto si ho vazim, lebo nikdy mi nepovedal, aby som nieco nerobila len preto, ze bude urazena jeho hrdost. ;-)
Odpovědět
sharlotta, preco si sa potom vydavala ak ta partner neberie ako rovnocennu bytost?:-)
Odpovědět
Profilova fotka
přesně tak nádherně popsané ;-)
Odpovědět
Teda, ze raz ustupim ja a raz ty, a nie raiadime sa striktne podla konvencii...
Odpovědět
Olielka, ak by to bolo tak, ze raz ja a raz zase ty,tak by to bolo OK.Ako som napisala vyssie, ak by reagoval tak, ze si kludne vezme aj moje meno, tak by sme mohli diskutovat o tom, cie meno si dame ako spolocne, a ak by sme dospeli spolocnou diskusiou k tomu, ze by to bolo jeho meno, tak nemam nic proti, ale to, ze si musim automaticky vziat niecie meno len koli nejakej muzskej hrdosti je mi proti srsti. Nejde mi silou - mocou o to, aby som si nechala svoje meno, ale ide mi o vzajomny respekt toho druheho ako rovnocennej bytosti.
Odpovědět
Profilova fotka
Olielka - souhlasím...opět jsi to podala velmi dobře :-)
Odpovědět
Hezky jsi to napsala, Olielko, souhlasím s tebou ;-)
Odpovědět
Profilova fotka
myslím, že svět není černobílý, ale krásně barevný. Jednou ty, jednou já ;-) . Každá mince má dvě strany, ikdyž mi může trvat léta, než dohlédnu na tu druhou. A pokud to není jednou ty, jednou já, tak se pak jedná třeba o něco úplně jiného, než jen změnu příjmení. Cítím, že dokud v mém vztahu je láska a harmonie, tak já si nožky uběhám po úřadech (ikdyž se mi moc nechce, to néé :-D ) kvůli změně jména, protože vím, že můj manžel zase příště bude vyřizovat jiné papíry apod. Když jsme se zasnubovali, tak jsem dostala nádherný prstýnek. Já jemu nedala nic. U našeho dítěte, dopřeje-li nám život, budu maminka a on tatínek, role, kdy něco je na mě, něco je na něm. Takový je život. Ale to je jen můj názor ;-) . Ve změně jména (stejně jako prstýnky atd) vnímám jinak silnou symboliku, je to pro mě opravdu něco více, než jen jméno. Ale to kolikrát ani nepoznám na vědomé úrovni. A proto chci přijmout jméno manželovo a rozloučit se se jménem taťkovým :-) . Přivítám něco nového, leccos starého si nechám. Ale jsou to jiné věci než příjmení. Pokud bych dědila jméno po linii mé mamky, asi bych přemýšlela jinak. Ale to teď nevím. :-) Holky, ale mezi námi děvčaty, krásnými ženami spíš... jsou jiné cesty v lásce, jak se nevzdát své identity a udržet si své... ;-)
Odpovědět
Článek se načítá
Holky, nevím jak u vás, ale u mě nejde vůbec o hrdost, že jako žádnou nemám, když si beru manželovo příjmení. Prostě si je vzít chci a hotovo. Líbí se mi, chci se jmenovat jinak, chci tu změnu a lítání po úřadech přežiju. Každá máme jiný názor, každá chceme něco jiného a mně naštěstí nevadí, že mám tak "sobeckýho" a "netolarantního" chlapa, který by si nevzal moje příjmení, protože já po něm tohle ani nechci. Takhle mi to vyhovuje, je to moje volba a jsem spokojená. :-)
Odpovědět
lari to sa ti necudujem, nasi si v praci museli zvyknut a veduca mi povedala ze sa uz nove mena ucit nechce :-D
Odpovědět
Hela, da sa to zmenit za 3000sk, ale to by bol fak krajny pripad. U nas doma vedia, ze som feministka od malicka, ale doteraz sa s tym nezmierili, co je vlastne ich problem. Bratovi je zbytocne nieco vykladat, on zensku emancipaciu velmi neuznava, tak s nim radsej nediskutujem.
Odpovědět
Dia, tak to je mile, mojmu sa tiez pacilo moje ale ja v praci vela telefonujem a to spelovanie mi uz islo poriadne na nervy.
Odpovědět
U nas je to asi este veselsie, mojemu drahemu sa paci moje priezvisko a tak mi povedal aby som si ho nechala a vraj ak budeme mat dcerku tk bude mat moje meno a ak syna tak jeho :-D Uvidime ako to bude casom, ale ja si 100% nechavam svoje, zijem v zahranici a nehambim sa za to ze som Slovenka,preto si nechavam svoje priezvisko :-D aby som tu s anglickym priezviskom nezanikla
Odpovědět
Mne je jedno, kto si co mysli, ja si myslim, ze som plnohodnotna inteligentna bytost a nevidim dovod preco by som mala menit cokolvek na svojom mene, ked on by to pre mna neurobil. Ak by zareagoval "kludne si vezmem tvoje meno", tam by bol priestor pre diskusiu, trebars by sme si mohli aj hodit mincou a prijala by som to, ale tak, ze to kazdy ocakava, ze zena si automaticky zmeni meno a muz reaguje tak, ze v ziadnom pripade, tak potom nemame o com diskutovat....
Odpovědět
Suhlasim Sharlotta, ze to su take zastarale nazory ze zena sa musi automaticky vzdat svojho priezviska. Ja som sa sice vzdala ale mne v zahranici sposobovalo len komplikacie, takze som ho vymenila s radostou za manzelove ale kebyze som na SK a ludia ma poznaju pod mojim menom pracovne aj sukromne, zvazila by som to. Aj ked mne sa to paci prijat manzelovo meno, no niekedy su dovody kedy je lepsie si nechat svoje a myslim ze je to uplne na zene ako sa rozhodne, muzi by sa nemali citit ukrivdeni.
Odpovědět
Ja som sa uz nechcela pustat do toho, ake budu mat deti meno, lebo to by uz asi nikto neprezil, keby som povedala, ze po mne...Ale na druhej strane to mi je uz aj v podstate jedno, detom vznika nova identita, oni nic menit nemusia, tak nech sa volaju aj po manzelovi...
Odpovědět
Profilova fotka
Aktaka - mají to, na jakém se dohodneme - buď po chlapovi nebo ženě
Odpovědět
sharlotta: to s tebou souhlasím. Pořád se mluví, jak bychom urazily hrdost chlapa a když jsem já řekla manželovi, ať si vezme moje rodné příjmení, tak mi na to odpověděl, jestli jsem náhodou nespadla na hlavu. Nechápu, co by bylo za problém, kdyby si vzal moje příjmení. jenom by se to asi nelíbilo jeho příbuzným a byl by to nezvyk.
Odpovědět
Profilova fotka
Sharlotto: Tak přesně o tom mluvím. Proč naše hrdost má být poražena? copak žádnou nemáme. A promiň, ale to jak ti to dává sežrat tvůj bratr není vůbec fajn - zkus to otočit, jak se máš cítit ty? a jaký si nakonec chceš nechat? ale myslím si, že ti to na matrice nepovolí...nebo jo?
Odpovědět
Ja v poslednom case aj lutujem, ze mam dve a nenechala som si len svoje. Moja rodina ma s tym stale problem, ze aj tak ma budu volat po manzelovi, lebo sa v prvom rade volam po nom a co som si to vymyslela...Moj brat s tym najviac "operuje", ze ako sa ma citit moj manzel, ked sa nechcem volat po nom =-) Tak aj zvazujem, ze si to priezvisko pojdem znovu vypustit ]-( Ja som to povodne planovala len ako taku "oficialitu" a vyhovovalo mi vlastne, ze je to aj ako stedne meno, takze sa kludne moze vypustat a nadalej sa vsade predstavujem svojim rodnym, co som aj mala v plane. Najviac sa mi paci, ze ked si nechcete vziat muzove meno, tak urazate jeho hrdost, ale mna nikto neuraza tym, ze odomna chce, aby som si zmenila meno a mala jeho, pretoze ja ako zena asi ani nemam narok na nejaku hrdost....
Odpovědět
Profilova fotka
holky, jaké mají příjmení děti v případě, že si manželka nechá obě jména?
Odpovědět
Profilova fotka
proto do toho rýpu ;-)
Odpovědět
1
…
16
17
18
…
22
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?