Kategorie
Nejnovější diskuze
Kde se diskutuje
Kam jsem přispěl
Sledované diskuse
Síň slavy
Fórum > Zásnuby a snubní prsten

Valentýn - taky vás nepožádal?:)

Zobraz úvodní příspěvek
Tak už je tu zas toto téma :). Vztah fajn, bezmála osm let za námi, splolečnou budoucnost plánujeme, bydlení máme ... On ví, že to chci, mě řekl že se tomu nebrání, ale furt nic nepřichází. Čekám už skoro dva roky - jeden rok potajmu, pasivně. Druhý rok jsem začala něco naznačovat a ověřila jsem si, že je mu to jasné a pak zas pasivní čekání. Pak to přešlo do fáze, kdy jsem se tím čekáním cítila docela ponížená, navíc se svatbami se okolo nás samozřejmě rozthrl pytel. A teď? Vím, že s ním chci být, máme na pohodu vztah, ale na svatbu už jsem se totálně přestala cítit. Už se na ní netěším, už se prostě prošvihla ta doba. Je to trochu tím, že na sobě cítím, že už nejsem ta mladá "krasavice", mám se sebou mnohem víc práce - nějaká vráska a dokonce i ta šedina už se objevila =-), řekla bych teda, že dost předčasně, ale máme to v rodině :((. Navíc mi našli jeden zdravotní problém, kvůli kterému vyfásnu nezvhlednou jizvu, která bude vidět. Podle mě se lidi mají brát, když jsou mladí a krásní :). Navíc já vím, jakou svatbu by si přítel představoval - velkou a honosnou, ale já o ní už nestojím. Nebudu chtít šaškovat před sto lidmi obarvená a zjizvená. Pokud se přítel vyjádří, tak budu chtít malou svatbu nebo žádnou svatbu. Docela se to ve mě mele, přítel je milionovej, ale tohle prostě podělal. Hlavně to, že to neudělal spontánně, když věděl, ví že po tom toužím. Chystám se to na něj vybalit (svěřit se mu se svými pocity) a jsem si na 90% jistá, že se po tom vyjádří, ale už to nebude ono. Mám takovej pocit, že na to, až si o to řeknu vyloženě čeká a tahle jeho pasivita mě neskutečně vytáčí. Je mi ...smutno :(:
Odpovědět
1
…
15
16
17
…
26
@cestmira A nemyslíš, že by bylo fér, kdybys ho s tímhle myšlenkovým pochodem seznámila dopředu? Aby mohl reagovat na to, že je to pro tebe opravdu takhle zásadní věc? Když jsi ho se svojí touhou po svatbě z jeho přesvědčení bez tvého šedivého vlasu, pokud si těch sto padesát stran diskuze dobře pamatuju, neseznámila? Mně přijde, že ti jde víc o ten statut než o něj. Znovu opakuju, že chápu touhu po svatbě, ale nechápu, že muže, kterého sis chtěla vzít, miluješ tak málo, že mu ani neřekneš, že máš problém, dokud se s ním nerozejdeš. A další metaforu s plotem nebo pádlováním už asi nepřežiju ve zdraví.
Odpovědět
Profilova fotka
@vineta Jak se dá dopředu oznámit to, že sbírá odvahu na to se s ním rozejít, protože se ještě nevyjádřil? :-D
Odpovědět
Profilova fotka
já třeba cítím, že je to ONO. Jinak bych se na to všechno vykašlala. Snažím se dělat to nejlepší co umím, ale nechce se mi hnát chlapa do chomoutu stylem 1) jsem těhotná, tak to si mě už musíš vzít 2) domluvila jsem termín na radnici takže to máš jasný 3) sousedka se právě zasnoubila tak jsem si koupila prstýnek a pojď mě honem požádat taky. Bavili jsme se spolu o tom stokrát a furt nic. Jen sliby a plané řeči. Teď už ani to ne, raději je u nás tohle téma tabu. Co chcete dělat, když jste s někým 7 let, milujete ho, máte všechno společné, bydlíte spolu 4 roky, víte, že spolu chcete být, chcete mít spolu rodinu... ale on dělá že nevidí, neví, nic se neděje, že téma svatba neexistuje, a zároveň vám tvrdí že si vás chce vzít. Když už jsem došla, že se domluvíme, tak o tom nechtěl slyšet. Já jako vidím jenom tři možnosti jak to můžeme vyřešit 1) Udělám hysterickou scénu - naposledy - a buď se něco změní, nebo ne. V klidu už se o tom bavit nedokážu, ani on 2) já budu dál nešťastná, občas se budu chovat jako hysterka, když se zas někdo z našich kamarádů zasnoubí, nebudeme o tom mluvit a budeme spolu... když jsem v klidu a nemyslím na to, tak jsme fakt šťastní 3) nebudu už dál čekat a rozejdu se s ním Fakt nevím... bych taky mohla čekat dalších x let a pak zjistit, že se NĚKDY změnilo na NIKDY, jen jsem si to nechtěla připustit.
Odpovědět
@martipoky A řekla jsi mu to někdy takhle, jako to píšeš sem? Hrozba ztráty důvěry, úcty atp.? Ne jako "miláčku chci se vdávat" nebo "koukni hezkej prsten, ten by se mi líbil" nebo "I ta kr**a Marie se vdává a já nic co je na mně špatně", ale prostý hovor na téma ztráty důvěry, uvadání vztahu, pocitu nepárovosti atp., způsobené čekáním na žádost.
Odpovědět
Profilova fotka
@vitezove Jak psala @tanulinkaaa byly jsme spolu delší dobu, zhruba půl roku jsme se domlouvali, jak budeme žít dál, on pak 2 měsíce akorát sliboval, tak jsme to utnula. @tanulinkaaa Ono je to opravdu složité. Pokud jsou ti chlapi tak super, tak proč pořád něco slibují, co nedokáží splnit? Bohužel jakmile začne jeden ze dvojice uvažovat o svatbě a druhý se k ničemu nemá, ten vztah to prostě úplně zničí. Tvrdit, jak chlap klesl, ale toužit po svatbě, to si myslím, že jde. To je jak při hádce, stane se, že tě partner něčím zklame a pak se přijde usmířit. Ony jako "usmíření" čekají ten prstýnek. Prostě začarovaný kruh.
Odpovědět
Profilova fotka
@martipoky Proč ho tedy nepožádáš o ruku ty? Vím, že některé nevěsty tady to tak udělaly :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@mofa81 Ano a ten kruh ukončit tak, že je požádají samy a když jim chlap řekne NE, tak mají jasno :-)
Odpovědět
Profilova fotka
@tanulinkaaa já ho znám a vím, že by to nevzal. On se rád cítí jako chlap a chce, aby tohle rozhodnutí bylo na něm. Myslím, že by se mohl i urazit...
Odpovědět
@tanulinkaaa Budeš se divit, dá 😀. Muž si na 90% myslí, že je všechno v pohodě, zatímco ona spřádá plány na rozchod. Je fér říct mu, že jeho ignorování svatby zasazuje její důvěře takový rány, který ji nutí přemýšlet, zda je ten pravý. Vyzkoušeno. (Ale truc se pozná!) Můj byl dost překvapený, když zjistil, jaký mám kvůli absenci prstýnku nápady.
Odpovědět
Profilova fotka
@vineta všechno už proběhlo, náznaky, po dobrým, po zlým... jednou jsem mu napsala fakt hodně dlouhý dopis, když už jsem byla v koncích. A jeho jedinou odpovědí bylo, že na takovéhle sr*** nemá čas a že mám počkat.
Odpovědět
@tanulinkaaa No, já svého muže žádala třikrát a pokaždé řekl ne 😏
Odpovědět
@martipoky Aha, tak to je potom těžký. Jinak všechny ty varianty jsou blbě, hysterii chápu, taky jsem měla, narušovalo mi to vztah a všechno, zpětně jsem opravdu šťastná, že jsem se tím tématem stihla vyčerpat dřív, než by šel vztah do kopru. Mně aspoň narovinu říkal ne "to víš, že si tě jednou vezmu", ale "pokud si někdy nékoho vezmu, tak tebe", na rovinu říkal, že není připravený, ať počkám, pokud můžu, že na svatbu nemám větší nárok než on na "nesvatbu"; věděla jsem teda, že je upřímný, ale snazší to tedy nebylo.
Odpovědět
Článek se načítá
Profilova fotka
@vineta já už si ale teď fakt říkám, že šancí měl dost. Uběhl měsíc od naší poslední velký hádky, kdy už to fakt bylo na hraně, ve mě i v něm všechno ruplo. Z jeho úst padaly takový věty jako "tak dělej, dem ten prsten vybrat hned a požádám tě když to tak chceš" (já jsem tam před ním stála ubulená, on se na mě podíval, čapl mě za ruku a začal mě táhnout,nakonec mu došlo, že jsem fakt zdrcená a na zhroucení a není to nej nápad, aby mi ještě přidával)... a taky "tak promiň že nejsi 23 letech zasnoubená"... jo, jsme spolu od mých 16ti, jo jsem mladá, ale náš vztah je tak daleko, že vím, že jsme na manželství připravení. 4 roky spolu bydlíme. Jemu bude 26 let, rozum snad má taky už dost. Tahle hádka dopadla tak, že jsem mu řekla, že to všechno totálně posral, že mě i sebe připravil o to nejhezčí, o ten moment překvapení, že teď už je to jen čekání KDY TEDA a že si nejsem ani jistá jestli se dočkám, protože on má vždycky důvod, proč to neudělat. Shodli jsme se, že teď ať už jeden nebo druhej uděláme cokoliv, tak ten moment překvapení, je prostě pryč. Tohle nejde vrátit. Řekl mi, že pro něho svatba není vůbec důležitá, ale že ví že mě to trápí a že mu mám prostě ještě dát čas. A pak se ke mě choval jak mílius, celej týden potom mě opečovával jak v bavlnce. Ale měsíc pryč a nic se neděje.
Odpovědět
Profilova fotka
@martipoky Z toho, co jsi sem už napsala, mi to připadá, že on se prostě k ničemu nemá, protože nechce. Asi ví, že by tě to ranilo, tak mlží a toto téma je tabu. Nepřipadá si třeba na svatbu ještě mladý? Bavili jste se na toto téma někdy? Něco jiného je žít spolu 7 let a bydlet 4 roky, když je vám 30/35 a něco jiného, když je vám 22/25. Přeci jen je to pro něho asi první vážný a tak dlouhý vztah a ne každý je v tomto věku připravený na tak důležitá rozhodnutí. Může mít i pocit, že se svatbou mu skončí jeho koníčky, zábava, začnou povinnosti.
Odpovědět
Profilova fotka
@martipoky Teď jsi mi odpověděla sama, na co jsem se ptala. Ty píšeš, že víš, že jste na manželství připravení. Ale on není. Měsíc je krátká doba. Pokud ho máš ráda a víš, že je ten pravý, prostě se budeš muset upnout na něco jiného a dát mu víc jak měsíc. Vidím to tak na rok, dva ... Tímto stylem to nikam nepovede. Nakonec se zhnusíš i ty jemu ;-(
Odpovědět
Profilova fotka
@mofa81 já bych klidně počkala, ale když si představím, jak budu znechucená za další půl rok, tak to fakt nemá smysl. Každé jeho odmítnutí nebo netečnost ve mě vzbuzuje vztek, bezmoc, a hlavně hrozně vždycky klesne v mých. Absolutně k němu ztrácím respekt. Dřív jsem ho obdivovala, jak je ve všem skvělej a dokáže vše skvěle vyřešit a zařídit a jak mám toho nej chlapa ze všech... ale když i větší "ňoumové" (nevím jak to říct jinak) jsou schopní požádat svoje holky o ruku a ten můj mě ne... tak si o něm vždycky myslím - "tak ty mě máš asi hodně rád, když mě necháš trápit" ...
Odpovědět
@martipoky My takových podobných hádek měli několik.. Potom koupil výlet do Říma, už jsem se třásla blahem, a co myslíš, nepožádal 😀.. A byla další hádka. A já mu říkala: už je to měsíc co jsem o tom nemluvila!!! A on nechápal. Tady je každá rada drahá. Dej tomu čas, jako vážně čas, bez upozorňování, hádek atd., dej čas sobě, jestli o to vůbec ještě stojíš. Jsi mladá, nemusíš to mít vyřešený za půl roku. Nedávej si časový ultimátum, jakože datum, do kdy to má stihnout, budeš se k tomu podvědomě upínat a vytvářet napětí. Dej si čas, dokud to nebudeš cítit, nežeň to na sílu. Ten pocit, že je to už pasé, fakt poznáš.
Odpovědět
Profilova fotka
@vineta já si jen říkám, co bude dřív. Jestli ta poslední kapka, nebo ta žádost. Fakt nevím, jestli tohle zvládneme vyřešit :((((((
Odpovědět
@martipoky Marti, uz jsem to tu psala driv, ale nikdo na to nereagoval, jakoby si to nikdo nechtel pripustit; chlapi nerozumi slovum, rozumi cinum. I kdyz do nej budes hucet horem dolem, nebo to naopak uz nikdy nezminis, v obou pripadech bude v klidu, nebo relativnim klidu, protoze te bude mit jistou. Teprve az kdyz budes jednat (das mu vale, at docasne, nebo trvale), tak ho to trkne. Bud se chytne za nos a uvedomi si, ze te muze ztratit a bude jednat. A nebo ne a ten vztah na tom zkrachuje. Ale kazdopadne to budou tvoje ciny, nikoliv slova, ktere tu situaci rozseknou. Vztahnu-li to na svou situaci, tak vim, ze ackoliv ja bych davala prednost konstruktivnimu rozhovoru o tom sestehovani, dokud neudelam neco radikalniho, nic se nestane. Ale jeste nez k tomu pristoupim, jsem chtela tu situaci vyresit v klidu rozhovorem. Ale jak jsem rikala nahore, chlapi reaguji na ciny, ne na slova....
Odpovědět
Profilova fotka
@martipoky Jasně, ale zkus se na to podívat z jiného pohledu. Chybí vám něco kromě té svatby? Když opomenu, že jsi na něho naštvaná, jak se teď chová kvůli svatbě, změnil se nějak od té doby, co jsi ho ještě obdivovala? Myslím, že jediný, kdo se změnil, jsi ty. On je pořád stejný, jen tlačený někam, kam nechce. Je potřeba se oprostit od toho, která Mařka, Věrka se zas vdává. Každý vztah má svůj čas. Já to chápu, že je to těžké, tlak okolí dělá svoje. Co se třeba upnout na blížící se společnou dovolenou, nebo si pořídit domů nějaké zvířátko, zkusit pracovat na vztahu i jiným směrem?
Odpovědět
@zanett Tak hlavně by měla postupovat tak, jak to cítí a dle povahy partnera a jeho způsobu řešení problémů. Tyhle řeči muži vs ženy jsou na nic.
Odpovědět
Profilova fotka
@martipoky možná bych to nebrala tak tragicky podle profilu je ti 22 a jemu 25. jste spolu sice 7 let, ale my se třeba bereme po 10 letech a příteli se hodně líbilo že se vezmeme po 10 letech vztahu, co když taky čeká na nějaký takový zlom jako například 10 let vztahu. A navíc chlapy se většinou ve 25 nechtějí ještě ženit, nezapomeň že ženský jsou ve vývoji dopředu než muži ( někdy jsou věčnými dětmi). Nebo např. plánujete dítě, to bych teda pak taky uspořádala nátlak, nechtěla bych dítě před svatbou.
Odpovědět
@vineta Samozrejme, ona ho zna, my ho nezname. Ale ze jsou tyhle reci na nic si nemyslim. Zeny casto ocekavaji, ze chlapi uvazuji stejne, ale oni proste uvazuji jinak, maji vetsi psychologickou odolnost vuci situacim, ktere zeny vnimaji jako frustrujici a naopak (to ti mimochodem rekne kazda ucebnice psychologie pro zacatecniky). Zarnym prikladem je treba to, ze pro zeny je dite vetsi zavazek nez svatba, ale pro muze je to casto presne naopak (a spousta diskuzi zde to doklada)! Bavila jsem se o tom kdysi davno s ucitelem socialnich predmetu jeste na skole a ten mi rikal, ze navzdory vsem realnym zavazkum a prekazkam, ktere jsou spojene s vychovou ditete, to muzi vidi tak, ze dite pro ne proste neni takovy zavazek, jako svatba. Ze ten pocit toho, ze 'patri jedne zene' je svazuje vic, nez to, ze maji povinnost se starat o dite. Ja tomu taky nerozumim, protoze jsem zenska, ale holt muzske a zenske mysleni je jine, to je jasne a davno dokazana vec. A myslim, ze pristup k zasnubam je taky trochu jiny u muzu, nez u zen. Z toho prameni ta nedorozumeni...
Odpovědět
Kamarádka po čtyřech letech vztahu chtěla zásnuby, prsten nedostala v létě k narozeninám ani poté na dovolené..hned na to se nečekaně rozešli. Já bych si ujasnila zda chci ve vztahu opravdu pokračovat, nechala všemu volný průběh..prozatím. Mně by bylo líto, že s člověkem s kterým chci strávit zbytek života, nemůžu mluvit o čemkoli..i o svatbě. My jsme normálně řešili-řešíme svatbu, datum. Samozřejmě přítele neotravuji každý den s tím jaký chci dort, nebo jaké oznámení, proto jsem tady :-D abych načerpala insiraci
Odpovědět
@martipoky Promiň, ale tvoje chování mi přijde fakt trapas. Přijde mi, že ho ani nemáš ráda, že ti záleží jen na svatbě. Já být tím chlapem, tak zdrhám, co by mi jen nohy stačily....
Odpovědět
@petuliina A co je na tom trapného proboha?Mi přijde úplně logické,jak se cítí a ono se to pak projevi v tom chování.
Odpovědět
Profilova fotka
@petuliina mám to brát jako urážku? absolutně jsi nepochopila, o čem tu mluvím. Díky moc za podporu.
Odpovědět
@martipoky Já byla s mojím 6 let než mě požádal a nikdy jsem do něho nehučela, protože kdybych do něj takhle hučela jako ty, tak už spolu dávno nejsme. A to mi je o 5 let víc jak tobě... Kdybych dělala to co ty, cítila bych se jako zoufalka. Promiň.
Odpovědět
@zanett Tak já znám spoustu mužů, co řeší každou hovadinu donekonečna. A spoustu žen, co neřeší. Neřekla bych, že to je záležitost učebnic psychologie, spíš nějakých motivačních rádoby psycho knih, ale budiž, hádat se o tom nebudu. Mně se nikdy tyhle psychohrátky nevyplatily, asi proto, že jsem si vybírala vždy muže, kteří by to odhalili a rozhodně neocenili, tak je nemůžu doporučit, toť vše.
Odpovědět
Profilova fotka
@petuliina martipoky někde psala, jestli se nepletu, že ten její by rád rodinu, to já bych teda taky "hučela". Tenhle trend "budeme mít dítě, ale se svatbou počkáme" mi přijde teď dost populární, já jako hrozná konzerva bych na to taky nepřistoupila(samozřejmě něco jiného je, když se to povede neplánovaně)
Odpovědět
1
…
15
16
17
…
26
Pro přidání příspěvku se musíte přihlásit.
Přesunutím fotek můžete změnit jejich pořadí
Nenašli jste co jste hledali?

Podobné diskuse

Mluvili jste o svatbě předtím než Vás p…
05. 07. 2022 18
Tušily jste, že se vás chystá požádat o…
19. 10. 2017 33
Zapomněli jste taky požádat rodiče??
14. 05. 2015 18
Jak vás požádal o ruku ?
22. 04. 2014 51
Po jak dlouhé době vztahu vás požádal p…
03. 07. 2013 305
Vdaná bez požádání o ruku.Požádal Vás p…
07. 11. 2008 114
Jak vás požádal o ruku?
01. 06. 2006 825