Ahoj nevěsty, ráda bych se vás zeptala, z jakého důvodu vás vaši nastávající požádali o ruku. Protože už nejsem dvacetiletá (ani třicetiletá) holka plná ideálů, tak nějak mi připadá, že se pánové žení z naprosto jiných důvodů, než jejich vyvolené. Taky jsem si dělala nějaké soukromé průzkumy, a nejčastější odpovědi od ženatých (často celkem spokojeně ženatých!) mužů byly:
- byli jsme spolu dlouho a ona to čekala
- byli jsme spolu dlouho a jí docházela trpělivost, bál jsem se, že když se nevyslovím, frnkne mi
- byli jsme spolu dlouho a tak nějak se to očekávalo (tlak rodiny atd. se stupňoval)
- chtěla dítě, tak jsem ji požádal o ruku, protože se to sluší
- už jsme měli děti a byli spolu dlouho, tak aby se to zlegalizovalo
- aby pořád neotravovala
Myslím, že my, holky, bereme svatbu jako oslavu lásky, ne jako něco, co se "musí"... Jak to máte vy, případně vaši známí?
@lemona díky :-) , jeje po dvou hodinách, to neee :-)...a jinak mám kamarádku, co žila 6 let s přítelem, dokonce chystali svatbu a od jí 14 dní před sdělil, že má milenku a že se ženit nechce. Rozešli se, on za ní dolézal, když se silně opil, jakmile vystřízlivěl, tk zase nic, byl s tou milenkou....ona se dala dohromady, našla si chlapa taky na inzerát a po 3 měs.otěhotněla, po pul roce se vzali a ted čekají druhé a je plně spokojená. a podobných případů znám víc...kdy to funguje po krátkodobé známosti a naopak leta žijící páry bez dětí se pak rozchází....
bereme se protože chceme,můj skoro-manžel říká že jsem to nejlepší co ho v životě potkalo a miluje mě nadevše (a já jeho také) tak nač by čekal? jsme spolu 2 roky a děti nemáme ani nečekáme.
Ahojky...tak u nas to bylo tak,ze ja se nikdy vdavat nechtela..nikdy jsem.to.nevidela jako neco podstatneho..kdezto ta ma draha polovicka to ma jinak..porad o tom mluvil,ze je to neco jinyho Byt manzele ..a chce byt semnou..chce abych fungovala.jako manzelka a mela moznost byt i s nim kvuli praci kdyby musel nekam odjet..dat mi vse vcetne jistoty a rodiny.je fakt ze on mel hodne velke vzory babicku a dedu..jeho rodice jsou taky spolu a tohle cti;)no a tak si jednou klekl u trouby;))je to krasny kdyz to vidi chlap takhle;)hrozne ten pocit hreje a uklidnuje
U nas o svatbe zacal mluvit take pritel. Dokonce loni v lete. Vymluvila jsem mu to :-D Pak s tim zacal znovu na novy rok. Letos oslavime 5i lete vyroci vztahu a vymysleli jsme, ze nejhezci oslava bude svatba. Chce si me vzit, aby mi dokazal, ze to se mnou mysli opravdu vazne a protoze jsem jeho vsechno. To mi i rekl. Ale samozrejme znam i spoustu chlapu, kteri by radsi umreli, nez se ozenili ...
Existujou urcite....ale je jich mene a mene....a casto az v pozdejsim veku....pritel se do toho nikdy nehnal ale vim ze kdyby si me vzit nechtel tak nevezme...nikdy se do ničeho nenecha nutit a tlačit :)
@lemona Tak jsem to přečetla příteli a prý by se pod všechno, kromě těch odpovědí s dětmi, podepsal :-D. Ale pak řekl, že mě požádal o ruku proto, že mě miluje, i když jsem opičanda :-D. Prý snad na něj pak budu trochu hodnější :-D.
Nevím, jak je to u ostatních, ale můj zatím "snoubenec" si mě chce vzít za ženu a za tím rozhodnutím si stojí, neustále mi opakuje jak mě miluje a je se mnou šťastný :-)
Je rodinný typ a já také a oba jsme svatbu brali jako samozřejmost, i když musím přiznat, že žádost o ruku pro mě byla překvapením :)
Můj přítel mě o ruku požádal na Vánoce u mojí mamky...když jsem se ho jednou zeptala proč to vlastně udělal tak mi odpověděl, že původně mi chtěl koupit nějaký chytrý spotřebič do kuchyně ale když odjížděl 23.12. do obchoďáku tak jsem ho důrazně varovala,že pokud mě obdaruje něčím takovým tak balím tašky a odcházím!! :D Ještěže to pochopil a s kamarádem vybrali raději prstýnek :) jinak já sice z té svatby moc odvařená nejsem,ale přítel se už nemůže dočkat a to je na někoho kdo celou dobu prohlašoval, že ho žádná k oltáři nedotáhne, docela pecka :) holt ví, že lepší už nenajde :):):)
Myslím, že jsou, ale je jich po čertech málo. Můj přítel mi žádostí o ruku vyrazil dech, i když to bylo po 7 letech. bylo to z jeho hlavy a chtěl to udělat. Ovšem mezi klukama z jeho party je vážně jeden z mála, ostatní si myslí, že jim holky budou vařit, uklízet a možná i nějaké to dítě vychovávat, ale proč by si je brali, chtějí být pořád přeci svobodní kluci, takové bych já kopla vy víte kam a šla bych o dům dál :)
Určitě jsou :-). Můj přítel by se byl ženil už klidně před pěti lety, ale já tenkrát při slově "svatba" dostávala vyrážku :-D. Ale časy se mění a letos (po 7 letech vztahu) usoudil, že už jsem "dozrála" ... A měl pravdu :-D :-D. A dle jeho slov věděl od první chvíle, že já jsem ta pravá, na kterou čekal, a že si mě chce vzít... :-D.
Existují... :) Můj přítel už od seznámení tvrdil, že jsem největší štěstí jeho života a že si mě stejně jednou vezme... Já na to"jasně, to víííííš, že jo, vlk taky slibovat" a měla jsem záchvat smíchu...v zamilovanosti to říká asi každý ;)... Ale on se po 2 letech vážně nečekaně přihnal s prstýnkem a evidentně to myslel vážně... :) Ale také jsem to od začátku cítila i já stejně - že s ním chci být už napořád, ikdyž jsem se tomu smála, když to říkal... .)
Myslím že ano. Jednoho mám doma. Poprvé mě požádal o ruku po třech měsících chození a říkali jsme si že svatba bude do roka a do dne a jemu se to moc líbilo 😊 Ale plánování a přípravy svatby to je věc druhá. Když může tak s něčím pomůže ale jinak na něm vidím že by byl nejradši kdyby bylo všechno zařízené a on přišel k hotovému 😆
Mě požádal přítel o ruku naprosto z ničeho nic.Ještě měsíc před tím tvrdil,že je to jen papír a není to důležité.Bránil se o tom jenom mluvit..Najednou s tím přišel sám..důvod?Asi protože mě miluje :-D
Přítel mi od samotného začátku tvrdí, že kdyby si mě nechtěl vzít, tak se mnou není:) je to pro oba završení naší lásky, dodání důležitosti vztahu..předání kompletní důvěry druhé osobě, počátek nového života, nové rodiny podle našich pravidel. Nikdy jsem od něj neslyšela, že by to byl "jen papír" a "že je to zbytečné"..se svým kamarádem se o tom dohadoval dost dlouho a myslím že tam zazněly všechny tyto argumenty.
Můj manžel za svobodna říkal že by žil i bez svatby,prý i proto že jeho rodiče jsou od jeho dětství rozvedení,a tak postrádal smysl manželství...ale dnes je šťastný jak blecha že jsme manželé,říká že to je úplně jiný život,a že byl blbej,že si mě nechtěl vzít dřív:-) A jeho svobodní kamarádi,kteří mu svatbu rozmlouvali,mu teď jen závidí,a manžel je na sebe hrdý:-D
Precetla jsem nazev tematu svemu drahemu a jeho reakce byla - " ve dvaceti? Nikdy!" Tak se ptam, co jako on (je mu 37, jsme spolu presne rok a tady na foru jsem, protoze svatbu uz nekolik mesicu planujeme). Pry ze v jeho veku uz ma vsechno, ale chybi mu jen zena a deti. Po dalsich zjistovacich dotazech jeste dodal, ze me ma rad a ze vi, ze budu dobra zena.
Takze bych rekla, ze u hodne lidi to souvisi s vekem. Oba uz mame neco za sebou (prestoze ja jsem o vic jak 10 let mladsi) a velmi dobre jsme si sedli, rychle se sestehovali atd. A on v jeho veku skutecne uz ma svechno. Ma super praci, vlastni bydleni, uzil si sva divoka leta atd. a chybi mu ted uz jen rodina. U me je to trochu jinak, ale ja jsem zase zena :) a vztahove toho uz mam taky odzito azaz na to,abych vedela, ze.lepsiho muze tezlo najdu.
Nevím, jestli tu už zazněla tato varianta (která není náš případ, ikdyž možná se nás taky lehce dotkla) - jde o to, že poslední dobou se se svatbami rotrhl pytel, v okolí je jedna svatba za druhou a bralo se spoustu párů, takže prosté tak nějak jsou svatby v módě - což na některé páry a muže taky možná dolehne - je to trochu podobně jako s dítětem, když každý druhý ve vašem okolí má miminko, taky o tom leckdo začne uvažovat... Jinak v našem případě, můj přítel říká, že už jsme spolu dlouho, začli jsme spolu bydlet a prostě to ten vztah už chtělo někam posunout, nebo jak bych to řekla... Takže asi tak ;-)
Nečetla jsem ostatni příspěvky. Odpovím jen na název tématu :) ano existují, u nas celá svatba byla hlavně iniciativa mého drahého, já jsem s tím nespechala :) usoudil, že mu bude třicet a tak už je prostě na čase :) jsme spolu přes tři roky, budeme stavět domek a tak jsme do toho praštili :) žádost o ruku pro mě byla šok, a bum prásk, už týden se pysnim novým jménem :)
Tak asi existují, ne? Můj nastávající je téměř o čtyři roky mladší a přesto je svatba jeho iniciativa. A to prý do doby, než jsme spolu začli chodit, tvrdil, že se ženit nehodlá, že to přece nemá smysl. No a se mnou ten smysl našel :-) Myslím, že spousta chlapů se bojí toho závazku a chtějí mít zadní vrátka. Přece jen, teď mi dovolte trochu filozofování, chlap tak nějak i ve vyšším věku má šanci mít děti, mladou ženu apod. Takže třeba necítí potřebu se vázat, když je mladší. Oproti tomu, my ženské, jsme limitovány přírodou a stereotypy, a proto chceme mít jistotu, kterou nám sňatek poskytuje.
nečetla jsem předchozí příspěvky, ale za mě existují :-) jednoho mám doma :-) ale je pravda, že on přišel o rodiče a nemá sourozence, prarodiče, prostě nikoho a tak pro něj bylo důležité k někomu oficiálně patřit.
@lemona Asi nejsme typicky par, protoze spolu pred svatbou nezijeme, ale budouci muz se opravdu zenit chce - nasli jsme se a chceme spolu stravit cely zivot. Takze to oba vidime jako spravny krok.
Jednou se mu zdal "strasne peknej sen - ze jsme se vzali". A tesi se I na svatbu jako takovou - pojali jsme to jako hodne velkou rodinou oslavu...
Můj přítel hrozně básnil o dětech (chtěl děti ještě než mě poznal) a já pořád tvrdila, že dítě za svobodna pro mě nepřichází v úvahu (nejsme věřící) a pokud by se stalo, mělo by mé příjmení a že na děti mám stejně ještě čas. Napřed brblal, že je to přece jedno, jak by se jmenovalo a o pár týdnů později přišel s prstýnkem - byli jsme spolu cca rok a půl a rok jsme spolu bydleli :-) Nevím, jestli tohle byla opravdu jeho motivace, ale pokud ano, je asi výjimka, která potvrzuje pravidlo :-D
Podle mě se svatby bojí ti, kteří se na manželství dívají jako na rozdělené role: manželka odejde na rodičovskou a finanční zabezpečení rodiny je na manželovi. Svatbou se k tomu uvážou a děsí je, že se jednou rozvedou a ještě to, na čem se dřeli, musí rozdělit na dvě poloviny.