nevím, jeslti dokážu přesně vyjádřit mé pocity..nepřipadá vám někdy, že je vše příliš v rukou chlapů, myslím to, že většinou žádají o ruku oni a my to často nevydržíme a furt čekáme kdy a občas to naťukáváme dle nich až moc často, jak už se tu víckrát řešilo ,že to mají pak těžký, když vědí, že každou zvláštní příležitost, narozky anebo výročí čekáme tu samou otázku :-D
mě to někdy docela mrzí, když mě přítel (je mi 25, jemu bude 31, končím teď školu a dáváme dokupy bydlení společné, jsme spolu čtvrtým rokem) odbyde, že se na to ještě necítí, že si někdy připadá na 17, nebo mi třeba řekne "nic proti Tobě nemám:-N ,ale chci nejdřív mít hotový bydlení" (my ale budeme starý byt renovovat asi delší dobu) nebo "chci abys nejdřív pracovala nějaký čas a vydělávala"..přitom peníze nějaké mám, nejsem zcela švorc :-) znám lidi co se vzali i ještě na škole nebo když neměli bydlení...
prostě mě mrzí, že se nějak v tom kdy chtít svatbu nemůžeme sejít a že je vše v rukách jeho ,až se pán milostivě rozhodne že jo..nedokázala bych ho požádat o ruku já, takže to asi nemá řešení můj problém ...
buď počkat a pak říct ano, ale spíš mám víc a víc pocit, že až to přijde, odmítnu ho, protože když se na něco moc těšíte, často to nevyjde, už jsme zklamaná z toho čekání.. :-(
prostě mám v sobě citový zmatek., omlouvám se za ten výlev, ale musela jsem se vykecat, díky za pochopení :-D
Já jsem ho požádala o ruku a bylo (tedy souhlasil a teď čekám, až se mu to trochu rozleží v hlavě s tou myšlenkou se zžije a pak snad bude i termín svatby...). Ale není to jen v rukou chlapů...
Nevím, já na Tvém místě bych asi trochu tlačila. Kdyby byl mladší, tak asi ani ne. Ale je mu 31... A bydlení to může být klidně na dva roky, než to dáte do kupy... No nevím, těžko k tomu něco říct.
Jak dlouho jste spolu?
přesto díky rebelie :) cením si každého nezaujatého názoru a nadhledu, já prostě mám určitý blok, že nemůžu požádat chlapa první, předsudky no.. :-) a taky, kdyby odmítl, že jo, ale TE´D ještě ne, asi by mě ranila mrtvice :-D
akurat tento rok 29.februara bol den kdey moze zena poziadat muza o ruku a ten by nemal odmietnut...a bolo dost takych co to spravili,napriklad v radiach boli take relacie...skoda ze si nevedela....teraz az o 4 roky :-|
simonoko: Vydíš, právě toho jsem já využila :-). Tedy bez toho rádia... Ale ta tradice je jen takov kamufláž, myslím, že do toho holka může jít kdykoliv - i tady pár takových holek je, co chlapa požádali...
stania: Je tu o tom celá jedna diskuse - http://www.beremese.cz/forum/show.php...
Já nevím, někde jsem to tady našla v diskusi o tom, jak probíhaly zásnuby, a tak jsem si řekla, že když mě do 29.2. nepožádá on, požádám já jeho..
Nevím, pokud požádání chlapa o ruku není tvůj styl, tak to rozhodně nedělej. Záleží, jak moc Ti to vadí, že si Tě zatím nechce vzít. Znám případy, kdy už to holku štvalo tak, že partnerovi řekla, že buďto se vezmou, nebo mu uteče - i podle psychologů je žena ve "volných" svazcích v nevýhodě, protože se stará o muže, jako by manželka byla a přitom není - ženy mají péči prostě v povaze- alespoň většina, navíc žena dává do domácnosti mnoho peněz za neviditelné drobnosti - jídlo, oblečení pro partnera, utěrky a jiné "ženské" věci, zatímco muž většinou šetří (a ušetří) na auto, počítač atd. Pokud se takový svazek rozpadne, muž si většinou auto a ostatní krámy sbalí a ženě zůstane houby. O citové stránce se tu rozepisovat nebudu, to určitě znáš. Ale o té materiální stránce tohoto problému nikdo veřejně nemluví. Sice je teď soužití na hromádce v módě, ale mám pocit, že to opět vymysleli chlapi ;-( a ženský se tomu podřizují. Já jsem do přítele od začátku vztahu hustila, že ideální věk na svatbu je 25 ale později - že si ho už nevezmu :-o
jak říkáš, je mu 31 pomalu.. vydělává už dlouho a to víš, hormony, všude kolem nás svatby, děti ,v rodině a mezi přáteli :-) jsem strašně ráda, že aspoň bude to bydlení ,strašně mě nebavilo zakopávat furt u něj v bytě o jeho mámu na návštěvách :-) nebo být u mě v pokojíku na pár metrech :-) my se teď nastěhujeme ale rekonstrukce bytu budou na dlouho, dle času na to a peněz, tak nevím jak moc konkrétně to myslel, to až bude bydlení.... :-( spíš mi přijde že mu to tak vyhovuje, oddalovat to co nejvíc, je to sport mezi jeho kamarády..ale mrzelo by mě kdybychom se brali až bych byla třeba jednou těhotná, to už je pro mě znouzectnost..
já právě poslední dobu nemluvila o ničem jiný ma tlačila na pilu asi moc a bylo mi řečeno čím víc toto budu dělat, tím víc to oddaluju :-) nojo, ale nemůžu si pomoct :-) já byla v klidu, dokud jsem nedostala dlouho očekávaný rádoby zásnubní prstýnek v prosinci, má být teda jako "něco víc" ten prstýnek , jak to nazval, ale já s ním čekala i žádost o ruku, ale to jaksi neproběhlo..jen mi ho dal ale stejně jako kdybych ho dostala k narozkám nebo na štědrý den..tak jsem zmatená. on za tím vidí třeba jen to hrocení, ale mě to fakt mrzí.. :-(
bola by si prekvapena ake male percento bab na tejto stranke bolo poziadanych o ruku romantickym sposobom....vacsinou to je o tom ze su spolu dlho,uz sa o tom bavia,a tak na to pride...alebo sa chlap nevie rozhybat tak ho trosku zena popozenie...takze smutna by som z toho nebola...
Zerog: jednej tak jak ti je prirozene, ale myslim ze v tvem pripade, kdy ti pritel dal najevo, ze svatbu zatim neplanuje jsou podle me dve moznosti:
A/chce te prekvapit a proto to hraje na nezajem
B/opravdu se nechce zenit a s tim asi nic neudelas, zadat ho o ruku v tomto pripade fakt nema cenu
Drzim palecky!!!
Dej mu čas, taky jsem dostala "prsten víc znamenající" ;-) S tím, že mu ale můžu říkat, jak chci. Možná mu důrazně řekni, proč je pro tebe svatba důležitá a zeptej se, proč ji on oddaluje. My si to s přítelem taky "důrazně vyříkávali" asi půl roku a svatba už se chystá! Neboj! Jste dobří, že jste zvládli soužití s jeho matkou na malém prostoru - to musela být velká zkouška. Hlavní je, že se svatbou "někdy v budoucnu" počítá, teď mu musíš nějak šikovně naznačit, aby to fakt upřesnil a snažit se nebýt moc otravná, i když bys ho za to nejraděj zaškrtila :-p Uklidním Tě, že stejný problém jako Ty má obrovské množství holek, svatba v těhotenství se mi taky na mě moc nehodila a žádat o ruku jsem taky nechtěla. 8-)
jaaaaaaaaaaaaaj,som si zabudla docitat....aj ja som dostala prstienok podobne ako ty...a cakala som 4 roky...a myslim ze by som cakala este aj teraz keby som to uz nezobrala do vlastnych ruk...oni take ofocialitu ee,chapes?
xmajax: A byla jsi s tím hustěním, že v 25 je věk na vdávání a že později si ho nevezmeš úspěšná?
zerog: Tak, tak, je to těžké. Když se tváříme, že nic, vůbec je to nenapadne a když tlačíme, tak maj výmluvu, že takhle ne... A co se začít chovat víc nezávisle - někam vyrazit s kamarádkama, klidně i s kamarádem (ve vší počestnosti) a tak - abys mu trochu víc chyběla... Fakt nevím, plácám blbosti, promiň.
Jo s tím prstýnkem je to hnusný, co? Oni si asi myslej, že to tím trochu zažehnaj - prstýnek darujou, jako že to už něco znamená, ale o ruku nepožádaj...
ahoj zerog, to co tady procitam mi pripomina me a meho pritele :-D . byla jsem na tom uplne stejne, prstynek jsem po dlouhem rypani dostala vloni v den narozenin, ale jako ze je zasnubni, i kdyz zadost o ruku taky neprisla :-N . pritel mi taky rikal, ze se musime nejdriv trochu usadit, bydlime v pronajatem byte, zacinali jsme oba v nove praci.nakonec mi rekl ze se do konce letnich prazdnin rozhodne jestli bude svatba letos :-D pan velevazeny :-D no nakonec se to nejak rozhodlo, spis samo, anebo ja jsem rozhodla a v cervenci bude svatba :-D . nicmene zadost o ruku taky neprisla, i kdyz moji mamku uz pozadal. a abych to ukoncila, jakmile jsem zjistila, ze si me chce vzit, tak uz mi o tu svatbu ani neslo, ale rekli jsme to uz rodine, tak neslo couvnout :-D . proste si myslim, ze taky jen potrebujes vedet, ze si te nekdo chce vzit a nejde ti o tu svatbu jako takovou. jo a jeste, rozhodnuti z jeho stany prislo az jsem prestala tlacit na pilu ;-)
xmajax: Taky mám někdy pocit, že si ty romantické žádosti snad ty holky vymýšlejí... Já dostala prstýnek "těžkoříct co znamenající" den před mou žádostí (tušil, že ho chci požádat) - doma v obýváku...
Holky ja myslim, ze hustit nema cenu...teda vychazim z povahy toho meho chlapa = kdybych vyvinula jakýkoli natlak tak se stahne a citi se ohrozený na svobode :-D
xmajax: jak Ti rozumím! taky jsem mu říkala, že do určité doby to pro mě má smysl, ta svatba, do určitého věku, do určitého počtu roků co jsme spolu a pak to pro mě ztrácí smysl a kouzlo...jenže kdybych ještě znovu přitvrdila a zopakovala to, asi ničeho nedosáhnu, s ledovým klidem vždy řekne, že nutit se do ničeho nenechá.... přežila bych i to nevzít si ho nikdy, ale jen velmi velmi nerada..také nemyslím ,že je to citově (i pak pro děti), právnicky a materiálně to nejlepší..